Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde

V posledních dnech se výrazně vyostřil celní konflikt mezi USA a Kanadou. V reakci na Trumpovy hrozby zavedla vláda Ontaria 25% clo na elektřinu dodávanou do Minnesoty, New Yorku a Michiganu. Trump na oplátku pohrozil zdvojnásobením cel na kanadskou ocel a hliník na 50 %, což nakonec vedlo k dočasnému ústupu obou stran.

Podobná situace se odehrává i v Evropě, kde Evropská komise připravuje odvetná opatření proti americkým clům na ocel, uvedl v komentáři pro server The Conversation Juan Carlos Palacios Cívico, profesor politické ekonomie na univerzitě v Barceloně.

Jak Trump mění pravidla hry?

Ačkoliv se Trumpova politika zdá být v rozporu s obchodními zájmy USA, hlubší pohled na historii volného obchodu ukazuje, že USA dlouho využívaly volný obchod k posílení vlastních zájmů, globalizace udržovala nízké mzdy a inflaci, což bylo výhodné pro americké firmy a růst Číny jako výrobce high-tech produktů (mobilní telefony, elektromobily, AI) změnil dynamiku trhu, což vedlo k rostoucímu protekcionismu.

Podle některých expertů druhé Trumpovo prezidentské období může přinést daleko silnější nacionalistickou obchodní politiku, protože Trump posílil svůj vliv uvnitř administrativy a obklopil se lidmi, kteří sdílejí jeho vizi, využívá cla jako geopolitickou zbraň, například k získání přístupu ke klíčovým surovinám a posiluje vojenské výdaje, což prospívá americkému zbrojnímu průmyslu. Vytváří také nacionalistickou rétoriku, která odvádí pozornost od problémů americké dělnické třídy a hledá viníky mezi migranty a zahraničními ekonomikami.

Proč USA nechtějí skutečnou deglobalizaci?

Navzdory agresivní rétorice americký kapitál stále potřebuje globalizaci. Proč by totiž americké korporace přestaly vydělávat na zahraničních trzích? Proč by přesouvaly výrobu zpět do USA, kde jsou vyšší náklady na pracovní sílu? Proč by se vzdávaly levných surovin a energetických zdrojů z jiných regionů?

Klíčovou roli hraje „exorbitantní privilegium“ amerického dolaru. Jak ukazují data MMF, dolar tvoří 57 % světových devizových rezerv a je hlavní měnou pro 80 % mezinárodního obchodního financování.

To znamená, že USA mohou financovat svůj schodek bez rizika devalvace, protože v době krizí poptávka po dolaru roste.

Trump vs. globalizace: hra iluzí?

Turecký ekonom Dani Rodrik ve své knize Globalisation Paradox popisuje „trilema globalizace“ následovně: Globalizace, demokracie a Národní suverenita. Podle Rodrigka lze zachovat vždy jen dvě ze tří hodnot. Trump zdánlivě bojuje proti globalizaci, ale ve skutečnosti podkopává demokratické instituce, zatímco ekonomická moc USA zůstává pevně propojena se světem.

Zdá se, že jeho skutečným cílem není zničení globalizace, ale oslabení demokratických procesů ve prospěch ekonomických elit.