Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou

Ušakov, jehož prohlášení citují ruské agentury RIA a TASS, uvedl jako důvod odmítnutí příměří několik klíčových bodů. Mezi ně patří například to, že "Rusko usiluje o dlouhodobé urovnání konfliktu, které zohlední jeho zájmy a obavy." Návrh příměří je navíc podle něj pouze krátkodobým oddechem pro ukrajinské síly.

„Nikdo nepotřebuje kroky, které pouze předstírají mírové iniciativy,“ prohlásil s tím, že otázka vstupu Ukrajiny do NATO nemůže být součástí jednání o urovnání krize. Moskva navíc očekává, že USA budou brát v úvahu její požadavky.

„Vyjádřil jsem náš postoj, že jde o nic jiného než dočasnou úlevu pro ukrajinskou armádu, nic víc,“ řekl Ušakov podle agentury Reuters. „Nám to nic nepřináší. Pouze to Ukrajincům dává možnost přeskupit se, nabrat sílu a pokračovat v tom samém,“ dodal.

Ušakov rovněž naznačil, že návrh nebyl dostatečně promyšlený a je jednostranný. „Dokument má podle mě uspěchaný charakter... Bude nutné na něm pracovat, přemýšlet a zohlednit také naši pozici. Zatím odráží pouze ukrajinský přístup,“ citovala ho agentura RIA. Ušakov rovněž uvedl, že své výhrady předal americkým vyjednavačům.

Polsko: Ruská odpověď je neuspokojivá a záhadná

Polský premiér Donald Tusk označil krátce před odpovědí Ušakova reakce Moskvy na americký návrh 30denního příměří za „přinejmenším neuspokojivé, ne-li přímo záhadné a tajemné“.

„Ve skutečnosti nikdo neví, zda Rusko tento návrh přijímá, nebo zda bude nadále přicházet s podmínkami, které jsou pro ostatní partnery nepřijatelné,“ uvedl Tusk po návratu z Ankary, kde jednal s tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoğanem o možné roli Turecka v budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Tusk dodal, že po jednáních v Saúdské Arábii je zcela jasné, kdo je agresor a kdo je napadený, a také kdo skutečně usiluje o příměří a mír a kdo chce ve válce pokračovat. Přesto vyjádřil naději, že diplomatické úsilí Spojených států, Ukrajiny a Evropy nakonec povede k ukončení konfliktu.

Jaderné zbraně na polském území? Tusk je skeptický

Tusk se vyjádřil i k výzvě polského prezidenta Andrzeje Dudy, aby Spojené státy rozmístily jaderné zbraně na území Polska jako odstrašující prostředek proti Rusku.

Duda v rozhovoru pro Financial Times uvedl: „Hranice NATO se posunuly na východ v roce 1999, takže o 26 let později by se měla posunout i infrastruktura NATO. To mi přijde logické.“

Tusk však vyjádřil pochybnosti o efektivitě takových veřejných apelů. „Podobné žádosti by měly být předkládány tehdy, kdy máme důvěru nebo alespoň důvod se domnívat, že budou vyslyšeny,“ poznamenal a odmítl komentovat, zda Duda svůj návrh konzultoval s vládou.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová mezitím v posledních hodinách znovu zdůraznila, že jakákoli přítomnost západních vojsk či budování vojenských základen na Ukrajině by bylo pro Moskvu „nepřijatelné“.

Podle ní by to znamenalo přímé zapojení Západu do konfliktu s Ruskem, na což by Moskva reagovala „všemi dostupnými prostředky“.