PŮVODNÍ ZPRÁVA | EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

Spojené státy americké od úterní půlnoci zavedly globální cla ve výši 25 % na dovoz oceli a hliníku, přičemž nebyly uděleny žádné výjimky ani osvobození od těchto cel. Tento krok vyvolal okamžitou reakci ze strany Evropské komise, která oznámila, že od 1. dubna zavede odvetná cla na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (28 miliard dolarů). Upozornil na to server BBC.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém prohlášení uvedla, že Brusel podnikne „řadu protiopatření“ v reakci na „neodůvodněná obchodní omezení“, přičemž vyjádřila hlubokou lítost nad rozhodnutím Spojených států.

Zasažen je větší objem obchodu – MPO

V souvislosti se cly uvalenými Trumpovou administrativou na ocel a hliník se EuroZprávy.cz obrátily na Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Analýzou konkrétních dopadů se ministerstvo aktuálně zabývá a probíhají konzultace se zástupci českých výrobců zasažených komodit,“ nastínila mluvčí MPO Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz.

„Během předchozího vládnutí Trumpovy administrativy, kdy byla uvalena cla na ocel a hliník, došlo k částečnému přesměrování dodavatelských řetězců, a lze tedy očekávat menší dopady na vývozce oceli a hliníku, než tomu bylo v roce 2018. Zároveň však nová cla zahrnují také rozšířený seznam položek s obsahem oceli a hliníku a zasahují tak podstatně větší objem vzájemného obchodu,“ vysvětlila mluvčí MPO.

Dopady se projeví jak v Evropě, tak v USA. „Jako v případě jiných obchodních bariér se nová cla negativně projeví v konkurenceschopnosti zahraničních exportérů na americkém trhu, a lze tedy očekávat snížení vývozu zasažených komodit do USA,“ doplnila Trefancová.

Česká republika podniká kroky o ochraně a podpoře domácích firem. „Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě podporuje export českých firem a má k dispozici škálu nástrojů, které může firmám nabídnout buď přímo, nebo prostřednictvím svých agentur CzechTrade a CzechInvest. V této podpoře budeme nadále pokračovat a zároveň aktivně zkoumáme možnosti, jak efektivně podpořit firmy zasažené zmiňovanými opatřeními,“ zdůraznila mluvčí.

Ministerstvo se analýzou dopadů na různá průmyslová odvětví zabývá zejména s důrazem na nedávno zveřejněný rozšířený seznam položek, na která se americká cla vztahují. „Zde by se dopady mohly přímo dotknout například výrobců produktů ve stavebnictví, součástek nebo sportovního vybavení,“ naznačila Trefancová.

EuroZprávy.cz se MPO dotázaly také na sekundární ekonomické dopady. „Nepřímé dopady je nyní těžké odhadnout, kromě amerických cel bude záležet také na protireakci EU a omezeních dovozu určitých komodit z USA, vývoje dalšího jednání s USA i vývoje obchodních vztahů s dalšími partnery,“ doplnila.

Předvídat další vývoj není možné kvůli dynamickému vývoji v mezinárodní obchodní politice. „Pro efektivní vyjednávání je však nezbytná jednotná reakce EU a spolupráce mezi členskými státy,“ připomněla mluvčí MPO.

Podotkla, že vzhledem k propojení výrobních řetězců EU a USA nejsou cla ekonomicky výhodná ani pro jednu ze stran. „Zvyšují ekonomickou nejistotu a narušují efektivní spolupráci. EU i ČR mají zájem na snižování obchodních bariér a nalezení řešení obchodních sporů, nicméně jsme připraveni bránit se dopadům neodůvodněných obchodních překážek a hájit zájmy firem, pracujících a spotřebitelů,“ zdůraznila Trefancová.

Ekonom Žídek: Zítra může být vše úplně jinak

Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz rovněž zhodnotil možné dopady cel. „Konkrétně se dostanou do problémů evropští výrobci hliníku a oceli. Evropské ocelářství již v tuto před zavedením sankcí prochází velmi složitým obdobím,“ upozornil.

„USA tvoří asi 16 % vývozu evropské oceli a bude těžké hledat uplatnění na světovém trhu, protože celosvětově existují nevyužité kapacity,“ vyčíslil. „Tedy v ohrožení jsou primárně pracovní místa v těchto sektorech,“ podotkl Žídek.

EU v tomto ohledu zareagovala zavedením odvetných opatření na americké vývozy. „Ty mají být mimo oceli a hliníku také na textil, kožené zboží, domácí spotřebiče, domácí nářadí, plasty a dřevo a zasažené mají být i zemědělské produkty – včetně drůbeže, hovězího masa, vajec a tak podobně. To bude znamenat zdražení dovážené americké produkce, což bude inflační faktor pro evropské ekonomiky. Konkrétní dopad bude záviset na výši cel,“ zhodnotil ekonom.

„Je také pravděpodobné, že tato reakce vyvolá další opatření ze strany USA a dojde k vypuknutí obchodní války. Nicméně, EU se rozhodla, že bude vystupovat jako silný protihráč a nenechá si celní opatření ze strany USA líbit, tak jak se na tuto situaci dlouhodobě připravovala,“ připomněl ekonom.

Situace je podle něj velice proměnlivá. „Všichni vidíme, že zítra může být vše úplně jinak. EU určitě jednala o nějaké výjimce, ale zjevně ji (zatím) nezískala. Výjimku nezískala ani Británie, které vede s USA jednání o obchodní dohodě,“ podotkl Žídek.

Ten si netroufá odhadovat, co je globálním cílem Trumpových opatření. „V tuto chvíli to vypadá na ochranu domácího trhu – tedy nějakou snahu podpořit domácí výrobce hliníku a oceli (a zajištění pracovní míst). Tu zaplatí američtí spotřebitelé a promítne se do cen všeho – od výroby aut až po alobal pro domácnosti. Nicméně, je možné, že má jít o nějakou vyjednávací strategii, ale v tuto chvíli dle mého těžko říct,“ uzavřel brněnský ekonom.

Související

Více souvisejících

clo ministerstvo průmyslu Libor Žídek

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Donald Trump

Trump vydal nařízení, kterým rozpustí ministerstvo školství. Studenti se bojí o budoucnost

Prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výkonný příkaz, který nařizuje postupné rozpuštění ministerstva školství. Tento krok představuje realizaci dlouholetého cíle Republikánské strany, která usiluje o převedení pravomocí v oblasti vzdělávání zpět na jednotlivé státy a místní samosprávy. Výnos nařizuje ministryni školství Lindě McMahon, aby „v maximální možné míře a v souladu se zákonem učinila veškeré nezbytné kroky k uzavření ministerstva školství“.

před 52 minutami

Petr Pavel na Ukrajině (Foto: Zuzana Bönisch)

Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem

Prezident České republiky Petr Pavel dorazil na Ukrajinu, kam se přesunul po oficiální návštěvě Moldavska. Cesta české hlavy státu směřovala především do jihoukrajinských regionů, které jsou bezprostředně zasaženy válečným konfliktem. Na svém webu to uvedl Pražský hrad.

před 1 hodinou

Vladislav Surkov

Rusko se bude rozšiřovat všemi směry, cílem je likvidace Ukrajiny, prohlásil tajemný Putinův poradce Surkov

Od začátku války na Ukrajině neposkytl žádný politický rozhovor. Nepronesl žádný veřejný komentář k bojům, které zasáhly srdce Evropy. Vladislav Surkov, jedna z nejzáhadnějších postav Ruska, mlčel. Přesto právě on je tím, kdo „stvořil“ Vladimira Putina, tajemný poradce, jenž inspiroval román Čaroděj Kremlu spisovatele Giuliana da Empoliho. Serveru L'Express se podařilo přiblížit mu a přesvědčit jej k rozhovoru.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu

Mírový proces na Ukrajině se ukazuje jako iluze, kterou bere vážně pouze americký prezident Donald Trump. Jeho snaha o ukončení války prostřednictvím přímých rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaskočila Evropu a ochromila její schopnost reagovat. Evropské země se ocitly v nepříjemné situaci, kdy jim nezbývá než sledovat dění zpovzdálí, zatímco Washington rozhoduje o budoucnosti ukrajinského konfliktu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu

Česká zimní sportovní královna Ester Ledecká potvrdila, že se jí tak neříká náhodou. Zase jednou totiž přepisovala svým výkonem historii a stala se tak nesmrtelnou. Přestože už letos jednu medaili z mistrovství světa má, ve čtvrtek se jí podařilo získat další medaili z dalšího letošního mistrovství světa. Jak známo, v únoru v rakouském Saalbachu získala ve sjezdu v rámci světového šampionátu v alpském lyžování bronzovou medaili (což byla první medaile z MS v historii pro nějakého českého alpského lyžaře), nyní na ni navázala na mistrovství světa ve snowboardingu, tedy v druhém zimním sportu, který tento sportovní fenomén provozuje. Stalo se tak v paralelním obřím slalomu ve švýcarském Svatém Mořici, který s přehledem ovládla a stala se tak mistryní světa.

včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou

Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.

včera

včera

František Straka

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici

Fotbalový trenér František Straka zase jednou po čase míří k sousedům na Slovensko. A opět tam bude zachraňovat jeden z klubů tamní nejvyšší soutěže. Po předešlých tamních působeních v Trenčíně a Michalovcích nyní hodlá mezi slovenskou elitu udržet Duklu Banskou Bystricu. Ta se v současnosti nachází ve skupině o udržení, přičemž už devět zápasů v řadě za sebou nepoznalo, jak chutná vítězství.

včera

včera

Bundeswehr, němečtí mariňáci

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení

Evropská unie se rozhodla vyloučit americké zbrojařské společnosti z nového obranného programu Readiness 2030, jehož cílem je posílit evropský vojenský průmysl a snížit závislost na Spojených státech. Oznámila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že EU chce více nakupovat od evropských výrobců a posílit tak vlastní obrannou technologickou základnu.

včera

Rusko, Kreml

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA

Rusko jmenovalo bývalého důstojníka FSB Sergeje Besedu, který měl klíčovou roli při plánování invaze na Ukrajinu v roce 2022, aby vedl mírová jednání s USA v Saúdské Arábii. Beseda, jenž dříve stál v čele pátého ředitelství ruské špionážní agentury FSB a dohlížel na zpravodajské operace na Ukrajině, včetně náboru spolupracovníků před invazí, se v pondělí zúčastní jednání v Rijádu.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl jakoukoli možnost, že by Spojené státy převzaly vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny nebo jiných ukrajinských energetických aktiv. Zdůraznil, že veškeré jaderné elektrárny v zemi patří ukrajinskému lidu a jsou ve vlastnictví státu, přičemž Ukrajina hradí jejich provoz i přesto, že Záporožská elektrárna je momentálně okupována Ruskem.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

včera

Armáda Velké Británie

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie

V Londýně probíhají jednání o možné přítomnosti západních vojenských jednotek na Ukrajině, přičemž se zdůrazňuje, že by se nejednalo o klasické mírové síly, ale spíše o tzv. „ujišťovací síly“. Podle diplomatických a obranných zdrojů by mise nazvaná Multinational Force Ukraine (MFU) měla za cíl posílit jakékoli příměří a dlouhodobě podpořit stabilitu v zemi.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání

Ukrajinské síly v Kurské oblasti na území Ruské federace postupně ustupují a ztrácejí strategické pozice. Rusové znovu ovládli město Sudža a podle dostupných informací vytlačují Ukrajince zpět až do Sumské oblasti. Tím Kyjev přichází o klíčovou vyjednávací výhodu, která se pod rostoucím tlakem současné administrativy Bílého domu může zcela rozplynout. Pokud by se situace vyvíjela v neprospěch Ukrajiny i na diplomatické frontě, hrozí dokonce extrémní scénář, v němž by mohla proběhnout i kremelská „denacifikace“ – se všemi důsledky, které by to znamenalo pro ukrajinskou suverenitu.

včera

Donald Trump

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá

Prezident Donald Trump se v tomto týdnu pustil do nejintenzivnější diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině od ruské invaze před třemi lety. Jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však přinesly smíšené výsledky a ukázaly, jak složitá je cesta k míru.

včera

Spalničky jsou zpět, oznámila WHO. A s hrůzou se dívá na dění v USA

Evropa čelí největší epidemii spalniček za posledních téměř třicet let, uvádí nejnovější zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO). V roce 2024 bylo zaznamenáno 127 350 případů, což je přibližně dvojnásobek oproti roku 2023.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy