PŮVODNÍ ZPRÁVA | EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy americké od úterní půlnoci zavedly globální cla ve výši 25 % na dovoz oceli a hliníku, přičemž nebyly uděleny žádné výjimky ani osvobození od těchto cel. Tento krok vyvolal okamžitou reakci ze strany Evropské komise, která oznámila, že od 1. dubna zavede odvetná cla na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (28 miliard dolarů). Upozornil na to server BBC.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém prohlášení uvedla, že Brusel podnikne „řadu protiopatření“ v reakci na „neodůvodněná obchodní omezení“, přičemž vyjádřila hlubokou lítost nad rozhodnutím Spojených států.

Zasažen je větší objem obchodu – MPO

V souvislosti se cly uvalenými Trumpovou administrativou na ocel a hliník se EuroZprávy.cz obrátily na Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Analýzou konkrétních dopadů se ministerstvo aktuálně zabývá a probíhají konzultace se zástupci českých výrobců zasažených komodit,“ nastínila mluvčí MPO Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz.

„Během předchozího vládnutí Trumpovy administrativy, kdy byla uvalena cla na ocel a hliník, došlo k částečnému přesměrování dodavatelských řetězců, a lze tedy očekávat menší dopady na vývozce oceli a hliníku, než tomu bylo v roce 2018. Zároveň však nová cla zahrnují také rozšířený seznam položek s obsahem oceli a hliníku a zasahují tak podstatně větší objem vzájemného obchodu,“ vysvětlila mluvčí MPO.

Dopady se projeví jak v Evropě, tak v USA. „Jako v případě jiných obchodních bariér se nová cla negativně projeví v konkurenceschopnosti zahraničních exportérů na americkém trhu, a lze tedy očekávat snížení vývozu zasažených komodit do USA,“ doplnila Trefancová.

Česká republika podniká kroky o ochraně a podpoře domácích firem. „Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě podporuje export českých firem a má k dispozici škálu nástrojů, které může firmám nabídnout buď přímo, nebo prostřednictvím svých agentur CzechTrade a CzechInvest. V této podpoře budeme nadále pokračovat a zároveň aktivně zkoumáme možnosti, jak efektivně podpořit firmy zasažené zmiňovanými opatřeními,“ zdůraznila mluvčí.

Ministerstvo se analýzou dopadů na různá průmyslová odvětví zabývá zejména s důrazem na nedávno zveřejněný rozšířený seznam položek, na která se americká cla vztahují. „Zde by se dopady mohly přímo dotknout například výrobců produktů ve stavebnictví, součástek nebo sportovního vybavení,“ naznačila Trefancová.

EuroZprávy.cz se MPO dotázaly také na sekundární ekonomické dopady. „Nepřímé dopady je nyní těžké odhadnout, kromě amerických cel bude záležet také na protireakci EU a omezeních dovozu určitých komodit z USA, vývoje dalšího jednání s USA i vývoje obchodních vztahů s dalšími partnery,“ doplnila.

Předvídat další vývoj není možné kvůli dynamickému vývoji v mezinárodní obchodní politice. „Pro efektivní vyjednávání je však nezbytná jednotná reakce EU a spolupráce mezi členskými státy,“ připomněla mluvčí MPO.

Podotkla, že vzhledem k propojení výrobních řetězců EU a USA nejsou cla ekonomicky výhodná ani pro jednu ze stran. „Zvyšují ekonomickou nejistotu a narušují efektivní spolupráci. EU i ČR mají zájem na snižování obchodních bariér a nalezení řešení obchodních sporů, nicméně jsme připraveni bránit se dopadům neodůvodněných obchodních překážek a hájit zájmy firem, pracujících a spotřebitelů,“ zdůraznila Trefancová.

Ekonom Žídek: Zítra může být vše úplně jinak

Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz rovněž zhodnotil možné dopady cel. „Konkrétně se dostanou do problémů evropští výrobci hliníku a oceli. Evropské ocelářství již v tuto před zavedením sankcí prochází velmi složitým obdobím,“ upozornil.

„USA tvoří asi 16 % vývozu evropské oceli a bude těžké hledat uplatnění na světovém trhu, protože celosvětově existují nevyužité kapacity,“ vyčíslil. „Tedy v ohrožení jsou primárně pracovní místa v těchto sektorech,“ podotkl Žídek.

EU v tomto ohledu zareagovala zavedením odvetných opatření na americké vývozy. „Ty mají být mimo oceli a hliníku také na textil, kožené zboží, domácí spotřebiče, domácí nářadí, plasty a dřevo a zasažené mají být i zemědělské produkty – včetně drůbeže, hovězího masa, vajec a tak podobně. To bude znamenat zdražení dovážené americké produkce, což bude inflační faktor pro evropské ekonomiky. Konkrétní dopad bude záviset na výši cel,“ zhodnotil ekonom.

„Je také pravděpodobné, že tato reakce vyvolá další opatření ze strany USA a dojde k vypuknutí obchodní války. Nicméně, EU se rozhodla, že bude vystupovat jako silný protihráč a nenechá si celní opatření ze strany USA líbit, tak jak se na tuto situaci dlouhodobě připravovala,“ připomněl ekonom.

Situace je podle něj velice proměnlivá. „Všichni vidíme, že zítra může být vše úplně jinak. EU určitě jednala o nějaké výjimce, ale zjevně ji (zatím) nezískala. Výjimku nezískala ani Británie, které vede s USA jednání o obchodní dohodě,“ podotkl Žídek.

Ten si netroufá odhadovat, co je globálním cílem Trumpových opatření. „V tuto chvíli to vypadá na ochranu domácího trhu – tedy nějakou snahu podpořit domácí výrobce hliníku a oceli (a zajištění pracovní míst). Tu zaplatí američtí spotřebitelé a promítne se do cen všeho – od výroby aut až po alobal pro domácnosti. Nicméně, je možné, že má jít o nějakou vyjednávací strategii, ale v tuto chvíli dle mého těžko říct,“ uzavřel brněnský ekonom.