Mírová jednání? Pro ukrajinské vojáky je to paralelní vesmír

Ve vojenské nemocnici na východě Ukrajiny přivážejí sanitky zraněné vojáky ve vlnách. Tady je jasně patrný rozpor mezi jednáními, která probíhají daleko od fronty, a realitou války, kde těla vojáků stále drtí, trhají a poznamenávají bomby a kulky.

Skupina dvou desítek zraněných ukrajinských vojáků se právě nakládá do autobusu směřujícího do nemocnice v Dnipru. Někteří jsou schopni chodit, jiní leží na nosítkách. Vybavení autobusu umožňuje lékařům monitorovat jejich stav i během rychlé jízdy po rozbitých cestách. Většina raněných utrpěla šrapnelová zranění, často způsobená dnes nejrozšířenější a nejnebezpečnější zbraní na frontě – drony.

Mezi nimi je i třicetiletý Maksym, ležící na nosítkách s kapačkou, která mu mírní bolest ze šrapnelových poranění po celém těle. O možnosti třicetidenního příměří slyšel, ale nevěří v něj. „Putina považuji za vraha a vrazi se tak snadno nevzdávají,“ říká.

Podobně skeptický je i Vova, který bojuje u obléhaného města Pokrovsk. „Nevěřím tomu,“ kroutí hlavou. „Čelíme ruským útokům každý den. Pochybuji, že bude příměří.“ Další voják jménem Maksym dodává: „Už jsem zraněný podruhé. Přál bych si věřit, že všechno bude dobré. Ale Rusku se věřit nedá. Nikdy.“

Velký zdravotnický autobus provozuje ukrajinský dobrovolnický lékařský prapor Hospitallers, který denně evakuuje desítky zraněných vojáků. Dvaadvacetiletá medička Sofiia s tímto týmem pracuje už 18 měsíců a na možnost příměří nahlíží s nedůvěrou. „Nemohu tomu uvěřit, ale moc bych si to přála,“ říká. Když se dozvěděla, že USA a Ukrajina chtějí prosazovat dohodu o příměří, zrovna nad jejich základnou kroužily ruské drony a ukrajinská obrana se je snažila sestřelit. „Mluvit o míru v takové chvíli je jako z jiného vesmíru.“

Švédský medik Daniel, který se k Hospitallers připojil, protože jeho dědeček bojoval proti Sovětům během druhé světové války, má jasno. „Příměří nelze vyloučit, ale nemůžete věřit, že Putin udělá něco, co pro něj není výhodné.“

Ukrajina už má s dohodami s Ruskem hořké zkušenosti. Příměří z let 2014 a 2015, dojednaná Francií a Německem, selhala a v roce 2022 následovala plnohodnotná ruská invaze.

Přestože se ve světě hovoří o míru, vojáci ukrajinské 68. myslivecké brigády se připravují na další boje. Procvičují evakuaci raněného vojáka pod palbou – něco, co už mnozí z nich zažili v reálné situaci. Vzdálené dunění dělostřelectva jim připomíná, že fronta je jen deset mil daleko a brzy se na ni vrátí.

Optimistických zpráv mají málo. Ukrajinské síly jsou v Kurské oblasti pod tlakem. Před necelým rokem se zdála být ofenzíva na ruském území brilantním taktickým tahem, který pozvedl morálku. Dnes však hrozí, že se stane vážnou strategickou prohrou se ztrátami cenné vojenské techniky a životů.

Jedinou pozitivní zprávou je obnovená americká vojenská pomoc. Pro 67. brigádu, která používá americkou techniku, je to klíčové. Vojáci právě trénují s obrněným vozidlem MaxxPro dodaným z USA. Jeho řidič Ivan, který má na uniformě malou americkou vlajku, si oddechl, že Trumpova administrativa opět povolila dodávky. „Potřebujeme tu podporu. A doufám, že ji nezastaví.“

Když se ho ptáme, zda věří Trumpovi, váhá. „Mám pochybnosti.“ Pokud jde o Putina, odpovídá bez zaváhání: „Ne. Nikdy.“

Tady na frontě je i dočasné příměří stále vzdálenou realitou.