Mírová jednání? Pro ukrajinské vojáky je to paralelní vesmír

Zatímco Kyjev uvažuje o dočasném příměří, ruská armáda pokračuje v ofenzivě a tlačí na ukrajinské obránce. Diplomacie může být zdlouhavá a složitá, ale na bojišti se měří v lidských životech.

Ve vojenské nemocnici na východě Ukrajiny přivážejí sanitky zraněné vojáky ve vlnách. Tady je jasně patrný rozpor mezi jednáními, která probíhají daleko od fronty, a realitou války, kde těla vojáků stále drtí, trhají a poznamenávají bomby a kulky.

Skupina dvou desítek zraněných ukrajinských vojáků se právě nakládá do autobusu směřujícího do nemocnice v Dnipru. Někteří jsou schopni chodit, jiní leží na nosítkách. Vybavení autobusu umožňuje lékařům monitorovat jejich stav i během rychlé jízdy po rozbitých cestách. Většina raněných utrpěla šrapnelová zranění, často způsobená dnes nejrozšířenější a nejnebezpečnější zbraní na frontě – drony.

Mezi nimi je i třicetiletý Maksym, ležící na nosítkách s kapačkou, která mu mírní bolest ze šrapnelových poranění po celém těle. O možnosti třicetidenního příměří slyšel, ale nevěří v něj. „Putina považuji za vraha a vrazi se tak snadno nevzdávají,“ říká.

Podobně skeptický je i Vova, který bojuje u obléhaného města Pokrovsk. „Nevěřím tomu,“ kroutí hlavou. „Čelíme ruským útokům každý den. Pochybuji, že bude příměří.“ Další voják jménem Maksym dodává: „Už jsem zraněný podruhé. Přál bych si věřit, že všechno bude dobré. Ale Rusku se věřit nedá. Nikdy.“

Velký zdravotnický autobus provozuje ukrajinský dobrovolnický lékařský prapor Hospitallers, který denně evakuuje desítky zraněných vojáků. Dvaadvacetiletá medička Sofiia s tímto týmem pracuje už 18 měsíců a na možnost příměří nahlíží s nedůvěrou. „Nemohu tomu uvěřit, ale moc bych si to přála,“ říká. Když se dozvěděla, že USA a Ukrajina chtějí prosazovat dohodu o příměří, zrovna nad jejich základnou kroužily ruské drony a ukrajinská obrana se je snažila sestřelit. „Mluvit o míru v takové chvíli je jako z jiného vesmíru.“

Švédský medik Daniel, který se k Hospitallers připojil, protože jeho dědeček bojoval proti Sovětům během druhé světové války, má jasno. „Příměří nelze vyloučit, ale nemůžete věřit, že Putin udělá něco, co pro něj není výhodné.“

Ukrajina už má s dohodami s Ruskem hořké zkušenosti. Příměří z let 2014 a 2015, dojednaná Francií a Německem, selhala a v roce 2022 následovala plnohodnotná ruská invaze.

Přestože se ve světě hovoří o míru, vojáci ukrajinské 68. myslivecké brigády se připravují na další boje. Procvičují evakuaci raněného vojáka pod palbou – něco, co už mnozí z nich zažili v reálné situaci. Vzdálené dunění dělostřelectva jim připomíná, že fronta je jen deset mil daleko a brzy se na ni vrátí.

Optimistických zpráv mají málo. Ukrajinské síly jsou v Kurské oblasti pod tlakem. Před necelým rokem se zdála být ofenzíva na ruském území brilantním taktickým tahem, který pozvedl morálku. Dnes však hrozí, že se stane vážnou strategickou prohrou se ztrátami cenné vojenské techniky a životů.

Jedinou pozitivní zprávou je obnovená americká vojenská pomoc. Pro 67. brigádu, která používá americkou techniku, je to klíčové. Vojáci právě trénují s obrněným vozidlem MaxxPro dodaným z USA. Jeho řidič Ivan, který má na uniformě malou americkou vlajku, si oddechl, že Trumpova administrativa opět povolila dodávky. „Potřebujeme tu podporu. A doufám, že ji nezastaví.“

Když se ho ptáme, zda věří Trumpovi, váhá. „Mám pochybnosti.“ Pokud jde o Putina, odpovídá bez zaváhání: „Ne. Nikdy.“

Tady na frontě je i dočasné příměří stále vzdálenou realitou. 

Související

Petr Pavel na Ukrajině (Foto: Zuzana Bönisch)

Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem

Prezident České republiky Petr Pavel dorazil na Ukrajinu, kam se přesunul po oficiální návštěvě Moldavska. Cesta české hlavy státu směřovala především do jihoukrajinských regionů, které jsou bezprostředně zasaženy válečným konfliktem. Na svém webu to uvedl Pražský hrad.
Donald Trump

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu

Mírový proces na Ukrajině se ukazuje jako iluze, kterou bere vážně pouze americký prezident Donald Trump. Jeho snaha o ukončení války prostřednictvím přímých rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaskočila Evropu a ochromila její schopnost reagovat. Evropské země se ocitly v nepříjemné situaci, kdy jim nezbývá než sledovat dění zpovzdálí, zatímco Washington rozhoduje o budoucnosti ukrajinského konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Petr Pavel na Ukrajině (Foto: Zuzana Bönisch)

Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem

Prezident České republiky Petr Pavel dorazil na Ukrajinu, kam se přesunul po oficiální návštěvě Moldavska. Cesta české hlavy státu směřovala především do jihoukrajinských regionů, které jsou bezprostředně zasaženy válečným konfliktem. Na svém webu to uvedl Pražský hrad.

před 1 hodinou

Vladislav Surkov

Rusko se bude rozšiřovat všemi směry, cílem je likvidace Ukrajiny, prohlásil tajemný Putinův poradce Surkov

Od začátku války na Ukrajině neposkytl žádný politický rozhovor. Nepronesl žádný veřejný komentář k bojům, které zasáhly srdce Evropy. Vladislav Surkov, jedna z nejzáhadnějších postav Ruska, mlčel. Přesto právě on je tím, kdo „stvořil“ Vladimira Putina, tajemný poradce, jenž inspiroval román Čaroděj Kremlu spisovatele Giuliana da Empoliho. Serveru L'Express se podařilo přiblížit mu a přesvědčit jej k rozhovoru.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu

Mírový proces na Ukrajině se ukazuje jako iluze, kterou bere vážně pouze americký prezident Donald Trump. Jeho snaha o ukončení války prostřednictvím přímých rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaskočila Evropu a ochromila její schopnost reagovat. Evropské země se ocitly v nepříjemné situaci, kdy jim nezbývá než sledovat dění zpovzdálí, zatímco Washington rozhoduje o budoucnosti ukrajinského konfliktu.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu

Česká zimní sportovní královna Ester Ledecká potvrdila, že se jí tak neříká náhodou. Zase jednou totiž přepisovala svým výkonem historii a stala se tak nesmrtelnou. Přestože už letos jednu medaili z mistrovství světa má, ve čtvrtek se jí podařilo získat další medaili z dalšího letošního mistrovství světa. Jak známo, v únoru v rakouském Saalbachu získala ve sjezdu v rámci světového šampionátu v alpském lyžování bronzovou medaili (což byla první medaile z MS v historii pro nějakého českého alpského lyžaře), nyní na ni navázala na mistrovství světa ve snowboardingu, tedy v druhém zimním sportu, který tento sportovní fenomén provozuje. Stalo se tak v paralelním obřím slalomu ve švýcarském Svatém Mořici, který s přehledem ovládla a stala se tak mistryní světa.

včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou

Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.

včera

včera

František Straka

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici

Fotbalový trenér František Straka zase jednou po čase míří k sousedům na Slovensko. A opět tam bude zachraňovat jeden z klubů tamní nejvyšší soutěže. Po předešlých tamních působeních v Trenčíně a Michalovcích nyní hodlá mezi slovenskou elitu udržet Duklu Banskou Bystricu. Ta se v současnosti nachází ve skupině o udržení, přičemž už devět zápasů v řadě za sebou nepoznalo, jak chutná vítězství.

včera

včera

Bundeswehr, němečtí mariňáci

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení

Evropská unie se rozhodla vyloučit americké zbrojařské společnosti z nového obranného programu Readiness 2030, jehož cílem je posílit evropský vojenský průmysl a snížit závislost na Spojených státech. Oznámila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že EU chce více nakupovat od evropských výrobců a posílit tak vlastní obrannou technologickou základnu.

včera

Rusko, Kreml

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA

Rusko jmenovalo bývalého důstojníka FSB Sergeje Besedu, který měl klíčovou roli při plánování invaze na Ukrajinu v roce 2022, aby vedl mírová jednání s USA v Saúdské Arábii. Beseda, jenž dříve stál v čele pátého ředitelství ruské špionážní agentury FSB a dohlížel na zpravodajské operace na Ukrajině, včetně náboru spolupracovníků před invazí, se v pondělí zúčastní jednání v Rijádu.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl jakoukoli možnost, že by Spojené státy převzaly vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny nebo jiných ukrajinských energetických aktiv. Zdůraznil, že veškeré jaderné elektrárny v zemi patří ukrajinskému lidu a jsou ve vlastnictví státu, přičemž Ukrajina hradí jejich provoz i přesto, že Záporožská elektrárna je momentálně okupována Ruskem.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

včera

Armáda Velké Británie

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie

V Londýně probíhají jednání o možné přítomnosti západních vojenských jednotek na Ukrajině, přičemž se zdůrazňuje, že by se nejednalo o klasické mírové síly, ale spíše o tzv. „ujišťovací síly“. Podle diplomatických a obranných zdrojů by mise nazvaná Multinational Force Ukraine (MFU) měla za cíl posílit jakékoli příměří a dlouhodobě podpořit stabilitu v zemi.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání

Ukrajinské síly v Kurské oblasti na území Ruské federace postupně ustupují a ztrácejí strategické pozice. Rusové znovu ovládli město Sudža a podle dostupných informací vytlačují Ukrajince zpět až do Sumské oblasti. Tím Kyjev přichází o klíčovou vyjednávací výhodu, která se pod rostoucím tlakem současné administrativy Bílého domu může zcela rozplynout. Pokud by se situace vyvíjela v neprospěch Ukrajiny i na diplomatické frontě, hrozí dokonce extrémní scénář, v němž by mohla proběhnout i kremelská „denacifikace“ – se všemi důsledky, které by to znamenalo pro ukrajinskou suverenitu.

včera

Donald Trump

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá

Prezident Donald Trump se v tomto týdnu pustil do nejintenzivnější diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině od ruské invaze před třemi lety. Jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však přinesly smíšené výsledky a ukázaly, jak složitá je cesta k míru.

včera

včera

Američané o útoku na Gazu věděli. Trump jej zřejmě v rozhovoru s Netanjahuem přímo schválil, řekla Taterová

Izraelský útok na Pásmo Gazy zřejmě proběhl po schválení Bílým domem. Pro EuroZprávy.cz na to upozornila expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. „To znamená, že nejenže bojové operace může Izrael vést výrazně tvrději než v minulosti, ale může též sáhnout i k některým dalším opatřením,“ řekla.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy