Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo

Jeho vyjádření přichází poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa, Steve Witkoff, cestoval do Moskvy s cílem jednat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o ukončení tříletého konfliktu.

Witkoff měl ve čtvrtek večer jednat v Kremlu s Putinem o americkém návrhu na příměří. Ukrajina již dříve souhlasila s plánem Trumpovy administrativy na 30denní přerušení bojů, pokud na něj přistoupí i Moskva. Putin ve čtvrtek sice prohlásil, že příměří podporuje, avšak jeho následné podmínky naznačovaly snahu o protahování jednání.

Ve čtvrtek v noci vystoupil Waltz v pořadu televize Fox News, kde uvedl, že „diplomatická jednání probíhají... Witkoff se snaží přinést zpět informace, které můžeme vyhodnotit.“

Nicméně stále není jasné, zda se Witkoff s Putinem skutečně setkal. Ruská ani americká média neposkytla žádné oficiální informace o průběhu schůzky. List Izvestija, kontrolovaný Kremlem, informoval, že Witkoffův konvoj byl spatřen v Moskvě a že vyslanec strávil asi hodinu na velvyslanectví USA, než jeho auto zamířilo na letiště. Zda byl na palubě odlétajícího letadla, není známo.

Waltz ve svém rozhovoru uvedl, že Ukrajina byla při jednáních v Saúdské Arábii „velmi vstřícná“ a že delegace během rozhovorů dokonce „vytáhla mapu a začala na ní kreslit možné scénáře ukončení války“.

Moderátor Fox News Sean Hannity se snažil získat podrobnosti o potenciálních podmínkách dohody, včetně možného nasazení evropských mírových sil na Ukrajině, odstoupení Ukrajiny od snahy vstoupit do NATO, postoupení části Donbasu a dalších území s proruským obyvatelstvem Rusku a uzavření dohody mezi USA a Ukrajinou o těžbě nerostných surovin.

Na otázku, zda jsou tato témata součástí probíhajících diskusí, Waltz odpověděl: „Nemýlíte se v ničem z toho... O těchto věcech jednáme s oběma stranami. Vedeme tyto rozhovory jak s našimi ruskými, tak ukrajinskými partnery a snažíme se je přiblížit k dohodě.“

Poradce pro národní bezpečnost dodal, že cílem Trumpovy administrativy je „trvalý mír“ s „evropským bezpečnostním vedením“ pro Ukrajinu.

Podle hlavního poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je přitom návrh příměří ze strany Spojených států pouze dočasnou úlevou pro Ukrajinu a představuje spíše imitaci mírových kroků než skutečné řešení konfliktu. Uvedl to server The Guardian.

Ušakov, jehož prohlášení citují ruské agentury RIA a TASS, uvedl jako důvod odmítnutí příměří několik klíčových bodů. Mezi ně patří například to, že "Rusko usiluje o dlouhodobé urovnání konfliktu, které zohlední jeho zájmy a obavy." Návrh příměří je navíc podle něj pouze krátkodobým oddechem pro ukrajinské síly.

„Nikdo nepotřebuje kroky, které pouze předstírají mírové iniciativy,“ prohlásil s tím, že otázka vstupu Ukrajiny do NATO nemůže být součástí jednání o urovnání krize. Moskva navíc očekává, že USA budou brát v úvahu její požadavky.

„Vyjádřil jsem náš postoj, že jde o nic jiného než dočasnou úlevu pro ukrajinskou armádu, nic víc,“ řekl Ušakov podle agentury Reuters. „Nám to nic nepřináší. Pouze to Ukrajincům dává možnost přeskupit se, nabrat sílu a pokračovat v tom samém,“ dodal.

Ušakov rovněž naznačil, že návrh nebyl dostatečně promyšlený a je jednostranný. „Dokument má podle mě uspěchaný charakter... Bude nutné na něm pracovat, přemýšlet a zohlednit také naši pozici. Zatím odráží pouze ukrajinský přístup,“ citovala ho agentura RIA. Ušakov rovněž uvedl, že své výhrady předal americkým vyjednavačům.

Ruský prezident Vladimir Putin následně uvedl, že Rusko „podporuje samotnou myšlenku ukončení konfliktu mírovými prostředky“, zároveň však podle britské stanice BBC zdůraznil, že klíčovým hráčem jsou Spojené státy a že je „třeba jednat s našimi americkými kolegy a partnery“. Připustil také možnost telefonického hovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který by mohl přispět k vyjasnění situace.

V souvislosti se situací v Kurské oblasti Putin ujistil, že je „plně pod kontrolou Ruska“. Zmínil, že by pro Ukrajinu mohlo být příměří výhodné, nicméně podle něj existují určité nuance, které je třeba vzít v úvahu. Klíčovou otázkou podle něj zůstává, kdo bude vydávat rozkazy k zastavení bojů a jakou budou mít tyto rozkazy skutečnou váhu.

Zpochybnil také, kdo bude rozhodovat o případném porušení dohody o příměří na délce dvoutisícikilometrové fronty. „Pokud bychom pozastavili nepřátelské akce, co by to znamenalo?“ zeptal se.

Podle ruské agentury TASS prezident Putin obvinil Kyjev z nekalých úmyslů spojených s navrhovaným 30denním příměřím. Zpochybnil, jak Ukrajina hodlá tuto pauzu využít, a nastínil několik možností: „Možná k násilnému povolání dalších vojáků. Možná k získání zbraní. Nebo možná k výcviku nově mobilizovaného personálu,“ vyjmenoval. Zároveň varoval, že ukrajinská vláda by mohla příměří využít k posílení své vojenské kapacity, což podle něj staví celý návrh dohody do jiného světla.