Z Ruska zní další tvrdá kritika příměří. Putin se bojí říct Trumpovi pravdu, že mír nechce, míní Zelenskyj

„Souhlasíme s návrhem na zastavení bojů, ale musíme mít na paměti, že toto příměří musí vést k trvalému míru a řešit příčiny krize,“ prohlásil Putin na tiskové konferenci. Opět tak zopakoval tvrzení Kremlu, že současná ukrajinská vláda je součástí problému.

Rusko napadlo Ukrajinu poprvé v roce 2014 a v roce 2022 zahájilo rozsáhlou invazi. Putin tehdy požadoval, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO a aby se vojenská přítomnost aliance východně od Německa omezila, což USA a jejich spojenci odmítli jako nepřijatelné.

Putin nyní naznačil, že Ukrajina by během příměří měla zastavit mobilizaci a výcvik svých jednotek a že ostatní státy by měly přestat dodávat zbraně Kyjevu. „Ruské jednotky postupují téměř na všech úsecích fronty,“ upozornil ruský prezident.

I když označil americkou myšlenku za „velkou a správnou“, dodal, že je třeba prodiskutovat mnoho detailů. Naznačil také, že by možná zavolal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Americký mírový plán a reakce Kyjeva

Putinova slova zazněla v době, kdy do Moskvy dorazil americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff, aby ruským představitelům představil mírový plán USA. Ukrajina již dříve návrh na 30denní příměří, které by se vztahovalo na celou frontovou linii, přijala po jednáních se Spojenými státy v Saúdské Arábii.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Putinovu reakci ostře odsoudil a obvinil ho, že se snaží protahovat jednání, místo aby návrh přímo odmítl. „Putin se bojí říct prezidentu Trumpovi přímo, že chce pokračovat ve válce a zabíjet Ukrajince,“ uvedl Zelenskyj.

Později během čtvrtka Trump označil Putinovu reakci za „slibnou, ale ne úplnou.“ „Rád bych s nimi jednal nebo s ním mluvil, ale musíme to rychle ukončit. Každý den umírají lidé,“ řekl v Oválné pracovně. Dále naznačil, že USA s Ukrajinou diskutují o tom, jaké území by mohlo být zachováno nebo ztraceno v rámci konečné dohody. „Mnoho detailů konečné dohody už bylo projednáno,“ dodal.

Tvrdší postoj ruských představitelů

Putinovy obavy zopakovali i další ruští představitelé, někteří však zaujali ještě tvrdší postoj vůči návrhu příměří.

Putin se například ptal, co se stane s oblastí v ruské Kurské oblasti, kterou Ukrajina stále drží. „Pokud na 30 dní zastavíme vojenské akce, znamená to, že ti, kdo tam jsou, odejdou bez boje? Máme je jen tak propustit, i když spáchali mnoho zločinů na civilistech?“ položil otázku.

Kremlský poradce Jurij Ušakov mezitím varoval, že Moskva nechce dočasné příměří, protože by poskytlo ukrajinské armádě „pouze oddechový čas.“ To sdělil ve středečním telefonátu americkému poradci pro národní bezpečnost Michaelu Waltzovi.

Ruská mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová šla ještě dál a prohlásila, že v rámci jakékoli dohody nesmí být na Ukrajině žádná zahraniční vojenská přítomnost. „Pro nás je naprosto nepřijatelné rozmístit na Ukrajině jednotky ozbrojených sil jiných států pod jakoukoli vlajkou,“ uvedla s tím, že Rusko by na takový krok „odpovědělo všemi dostupnými prostředky.“

Mezitím ruská armáda oznámila, že znovu dobyla město Sudža, největší ukrajinskou obsazenou oblast v Kurské oblasti. Tento krok podle analytiků ohrožuje Kyjev v jeho jednáních o míru, protože přichází o jeden z mála vyjednávacích trumfů.