Klimatické změny ohrožují i leteckou dopravu. Počasí komplikuje pilotům práci, lety budou stále nepříjemnější

Je neoddiskutovatelným faktem, že klimatické změny a globální oteplování planety mají stále větší vliv na život lidí napříč celým světem. Kromě dopadů na zdraví, šíření nemocí či zemědělství se podle vědců projevují také v dopravě, zejména v té letecké.

Jendou z nejvíce nepříjemných věcí, které mohou piloti a pasažéři letecké dopravy zažít, jsou turbulence. Ačkoliv většinou nebývají nebezpečné a v atmosféře jsou běžným jevem, jejich intenzita podle vědců z Reading University ve Spojeném království stoupá. A to právě díky klimatickým změnám.

Vědci podle serveru BBC odhalili, že silné turbulence se mezi lety 1979 a 2020 na typické frekventované severoatlantické trase zvýšily o 55 %. Tento nárůst připisují změnám rychlosti větru ve vysokých nadmořských výškách v důsledku teplejšího vzduchu z uhlíkových emisí.

"Po desetiletí výzkumu, který ukázal, že změna klimatu v budoucnu zvýší turbulence, máme nyní důkazy naznačující, že tento nárůst již začal," míní profesor Paul Williams, atmosférický vědec z University of Reading.

Největší nárůst turbulencí podle studie zaznamenaly letecké trasy v USA a severním Atlantiku, ale i Evropa, Střední východ a jižní Atlantik evidují jejich přibývající počet. Turbulence pak komplikují práci především pilotům, kteří se jim snaží vyhnout. Mnohdy to ale není úplně reálné.

Satelity je nevidí, mohou vidět pouze strukturu a tvar tryskového proudu. Radar dokáže zachytit pouze turbulence z bouří, ale turbulence čistého vzduchu jsou téměř neviditelné a těžko zjistitelné.

"Měli bychom investovat do vylepšených systémů předpovídání turbulencí a detekce," tvrdí Williams s tím, že je potřeba zabránit, aby se lety stávaly pro cestující stále nepříjemnějšími. Silné turbulence totiž mohou způsobit cestujícím řadu zranění, především i proto, že turbulence čistého vzduchu se mohou objevit zcela nečekaně v době, kdy cestující nejsou připoutáni.

S tím mají zkušenosti například cestující, kteří mířili v úterý z italského Milána do americké Atlanty. Jedenáct cestujících a členů posádky letadla společnosti Delta skončilo po silných turbulencích v nemocnici. Nejde přitom o ojedinělý případ.

Podle Williamse nejsou turbulence důvodem, proč by lidé měli přestat létat, doporučuje ale lidem mít vždy zapnutý bezpečnostní pás. Dodal, že turbulence mají i finanční důsledky. Letecký průmysl ztrácí jen v USA až 500 milionů dolarů ročně právě kvůli účinkům turbulencí.

Klimatické změny se však neprojevují pouze v letecké dopravě. Kvůli klesajícím hladinám vody mohou mít dopad i na lodní dopravu, například na zásilky přepravované po řekách, uvedla televize CNBC.

Televize upozornila, že hladina vody klesá například v řece Rýn, díky čemuž se snižuje kapacita plavidel a úměrně s tím rostou náklady na přepravu. Minulý měsíc přepravní společnosti jako Maersk nebo Hapag-Lloyd přiznaly, že nedostatek vody v Rýně znamená, že si zákazníci za zboží připlatí.

"Objemy přepravy na řece Rýn byly za posledních zhruba 20 let víceméně konzistentní," míní Tim Beckhoff, expert na nákup a řízení dodavatelů ve společnosti McKinsey. "Ale od roku 2021 pozorujeme, jak rok od roku klesají. Je to trend a pravděpodobně trend, který bude pokračovat," dodal.

Podle ekonomického institutu IFW může klesající hladina vody výrazně zhoršit produkci zpracovatelského průmyslu. V roce 2018 se přeprava po Rýnu snížila přibližně o 25 procent a průmyslová výroba v Německu poklesla. Zřejmě ne naposledy. Podle Schattenberga se odvětví říční dopravy kvůli dlouhodobým účinkům klimatických změn v mnoha ohledech promění.

Odborníci varují, že nárůst teploty o několik stupňů má dramatické dopady na různé oblasti života a může překračovat meteorologické prahy, což způsobuje vážné problémy. Zároveň se hovoří o významu jaderné energetiky jako možnosti pro boj proti klimatickým změnám, přestože i tato forma energetiky může být ohrožena nárůstem teplot vod využívaných pro chlazení. Novější jaderné elektrárny se snaží tento problém řešit jinými chladicími systémy.

Oteplování klimatu má mnohostranné a významné dopady na ekosystémy, průmysl a lidský život a jeho důsledky jsou stále více patrné. Podle amerických vědců působících ve vládních institucích navíc existuje padesátiprocentní pravděpodobnost, že letošní rok se stane nejteplejším v zaznamenané historii. Podle serveru France24 se očekává, že rok 2024 bude pravděpodobně ještě teplejší.  

Související

Více souvisejících

Počasí letadla, letectví

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Ruská obvinění z „operací pod falešnou vlajkou“ sílí: Příprava na hybridní válku proti NATO?

Ruská zahraniční rozvědka (SVR) stupňuje svá prohlášení, v nichž obviňuje západní země z plánování „operací pod falešnou vlajkou“, jejichž cílem má být diskreditace Moskvy. Ačkoli tato tvrzení postrádají jakékoli důkazy, analytici varují, že mohou být příznakem něčeho závažnějšího: intenzifikace hybridní válečné strategie. Podle odborníků by mohlo jít o signály, že se Kreml připravuje na vyprávění příběhu před potenciálním konfliktem s NATO.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trumpova vláda nabírá na drastičnosti. Žádá uvěznění starosty Chicaga, Američané jsou proti nasazení gardy

Prezident Donald Trump prosazuje tvrdý přístup své administrativy v celých Spojených státech, a to podle CNN znepokojivým a drastickým způsobem. V posledních dnech se jeho administrativa snažila obejít rozhodnutí soudce, kterého sám jmenoval, proti použití Národní gardy v Portlandu. Trump také naplno zaútočil na demokraty v projevech k armádním špičkám a vojákům, čímž popudil generály a admirály proti politické „modré straně“.

před 5 hodinami

Šárka Kučerová

Změna ve složení Sněmovny: Nově zvolená poslankyně odstoupila

Nově zvolená poslankyně Pirátů Šárka Kučerová se rozhodla vzdát svého poslaneckého mandátu. Důvody pro tento těžký krok jsou ryze osobní a rodinné. Na svém facebookovém profilu vysvětlila, že po mimořádně náročných letech, kdy se její rodina vyrovnávala s těžkou nemocí a následnou ztrátou manžela, se nyní musí plně věnovat svému synovi.

před 6 hodinami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Experti: Evropa není připravena na hrozbu ruských dronů

V reakci na pokračující vojenskou ofenzívu Ruska na východním okraji Evropy a opakované, nestoudné narušování evropského vzdušného prostoru Moskvou eskaluje na kontinentu napětí. Evropa oznámila přijetí protiopatření v podobě ambiciózní „protidronové zdi“, která má čelit nové hrozbě bezpilotních letounů.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Tomio Okamura

Okamura připravil SPD o ministerstvo vnitra

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v úterý prohlásil, že pokud by jeho hnutí získalo v nové vládě ministerstvo vnitra, usiloval by o odvolání současného policejního prezidenta Martina Vondráška. Tím své hnutí připravil o možnost zastávat tento resort. Uvedla to Česká televize s tím, že pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) nabídne SPD místo vnitra vedení resortu obrany, právě kvůli výrokům Okamury.

před 8 hodinami

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Ocenění se uděluje ve Stockholmu.

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za molekulární architekturu. Otevírá cestu k řešení ekologických problémů

Ocenění v oblasti chemie za rok 2025 získali tři vědci, jejichž průkopnická práce v oblasti molekulární architektury otevírá cestu k řešení některých největších ekologických problémů naší planety. Japonský profesor Susumu Kitagawa, australský profesor Richard Robson a americký profesor Omar M. Yaghi si rozdělí finanční odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (přibližně 872 tisíc liber).

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Česko rozhodně není rusofobní zemí, píše po volbách ruský tisk. "Opomíjí" přitom zásadní skutečnosti

Česká republika podle Ruska "rozhodně není" rusofobní zemí. Uvedl to ruský deník Vzglyad s tím, že se tato skutečnost ukázala v posledních letech a potvrzují ji i nedávné parlamentní volby. "Končící protiruská vláda premiéra Petra Fialy prohrála, jelikož se její radikálně protiruské chování ukázalo být anomálií, která neodpovídala skutečné náladě české společnosti. Země není prorusky orientovaná a rusofobové nebo dokonce jen silní euroatlantisté nemají v Česku udržitelnou většinu," píše dále ruský tisk, který pomíjí jak postoj současných stran k muniční iniciativě, tak i průzkumy, podle kterých lidé v Česku dlouhodobě většinově vyjadřují podporu Ukrajině.

před 10 hodinami

SPD

Česko na hraně: Pokud Babiš otevře dveře polofašistům, vydáme se cestou k rozkladu demokracie

Andrej Babiš stojí před klíčovým rozhodnutím, které určí, zda Česká republika zůstane pevnou součástí demokratického Západu, nebo se začne propadat do šedé zóny autoritářských režimů po vzoru Slovenska a Maďarska. Jeho touha po moci je však tak silná, že hrozí spojenectví s polofašisty a nacionalistickými extremisty, kteří své falešné vlastenectví staví na obdivu k Vladimiru Putinovi. Tito lidé, napojení na kremelské struktury a proruské dezinformační kanály, nehájí českou suverenitu, ale své osobní ambice a mocenské sny. Jejich účast na vládě by znamenala otevřené ohrožení demokracie i důvěryhodnosti země.

před 10 hodinami

Facebook Sébastien Lecornu

Jak odvrátit politickou krizi? Lecornu se na poslední chvíli snaží uchránit Francii od předčasných voleb

Končící francouzský premiér Sébastien Lecornu vyjádřil opatrný optimismus ohledně schválení rozpočtu do konce roku, což by mohlo odvrátit další předčasné volby a prohlubování politické krize v zemi. Uvedl, že jeho rozhovory s lídry politických stran odhalily „vůli“ k dosažení dohody, což podle něj snižuje pravděpodobnost rozpuštění parlamentu. Své závěry má doručit prezidentu Emmanuelu Macronovi ještě dnes, ve středu.

před 11 hodinami

Gaza

V Pásmu Gazy už se nežije, ale bojuje o přežití. Lidé už ztratili naději

Za dva roky války v Gaze zemřelo přes 67 000 Palestinců a dalších více než 169 000 utrpělo zranění, což znamená, že každý devátý člověk, který v Gaze žil před válkou, je dnes mrtev nebo zraněn. Informovalo o tom v úterý Ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Obyvatelstvo čelí šířícímu se hladomoru, který je označován jako „vytvořený člověkem“, přičemž většina lidí přišla o domovy a živobytí. Mnozí ztratili také veškerou naději, a to navzdory probíhajícím nepřímým rozhovorům o příměří mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Ursula von der Leyenová Prohlédněte si galerii

Znepokojivý přístup Evropy: Ví, že Rusko je problém a nic s tím nedokáže udělat

Evropská unie čelí narůstající hybridní válce ze strany Ruska, avšak nedokáže se shodnout na společné strategii, jak na tuto hrozbu reagovat. Znepokojivý dojem zanechal summit v Kodani, který měl upevnit konsenzus ohledně evropského přezbrojení. Místo toho se z něj stala trapná přehlídka politických rozbrojů, které brání vytvoření ucelené obranné politiky Evropy, píše The Guardian.

před 14 hodinami

Chicago

Trump povolal do Chicaga Národní gardu

Příjezd Texaské národní gardy do oblasti Chicaga znamená další eskalaci tvrdého postupu prezidenta Donalda Trumpa vůči tomuto městu. V Chicagu už v uplynulých týdnech došlo k zesílení imigračních opatření a také k rostoucímu počtu násilných střetů. Ty se odehrály například na předměstí Broadview, kde byly bezpečnostní složky zachyceny, jak proti demonstrantům používají slzný a pepřový plyn.

před 14 hodinami

Zbyněk Stanjura

S Fialou skončí i Stanjura. Kdo povede ODS a co bude se Spolu?

Premiér a předseda Občanské demokratické strany (ODS) Petr Fiala, který v úterý oznámil spolustraníkům, že na příštím kongresu strany už nebude usilovat o pozici předsedy, není jediným, kdo ve vedení strany končí. O další kandidaturu se už nebude ucházet ani první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Vyvstává tak otázka, kdo stranu od příštího roku povede, a v kuloárech padá řada jmen.

před 16 hodinami

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Vypište volby, nebo rezignujte. Tlak na Macrona roste

Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí silnému tlaku, aby vypsal předčasné parlamentní volby nebo rezignoval. K opozičním hlasům se přidávají i jeho bývalí spojenci, kteří požadují, aby Macron okamžitě jednal a ukončil prohlubující se politickou krizi. Jedná se o jedno z nejhorších období politického chaosu ve Francii od vzniku Páté republiky v roce 1958.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Politico: Ruská flotila znečišťující evropská moře navzdory sankcím je ukázka neschopnosti EU

Ruská „stínová flotila“ tankerů, která obchází západní sankce, nadále znečišťuje evropská moře úniky ropy. Tyto incidenty poukazují na neschopnost Evropy účinně omezit plavidla napojená na Moskvu. Společné vyšetřování organizace SourceMaterial a Politico odhalilo, že nejméně pět tankerů z této flotily pokračovalo v plavbě evropskými vodami, i když za sebou zanechaly ropné skvrny. Dvě z těchto lodí byly individuálně sankcionovány Spojeným královstvím ještě před incidenty. 

včera

včera

Severokorejští hackeři dotují Pchjongjang. Krádeže kryptoměn tvoří nemalou část HDP KLDR

Severokorejští hackeři letos zaznamenali rekordní rok, když ukradli více než 2 miliardy USD v kryptoměnách. Podle odhadů OSN tvoří tyto krádeže nyní kolem 13 % hrubého domácího produktu (HDP) Severní Koreje. Vyplývá to ze zjištění analytiků, kteří zároveň varují před změnou cílení útoků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy