Klimatické změny ohrožují i leteckou dopravu. Počasí komplikuje pilotům práci, lety budou stále nepříjemnější

Je neoddiskutovatelným faktem, že klimatické změny a globální oteplování planety mají stále větší vliv na život lidí napříč celým světem. Kromě dopadů na zdraví, šíření nemocí či zemědělství se podle vědců projevují také v dopravě, zejména v té letecké.

Jendou z nejvíce nepříjemných věcí, které mohou piloti a pasažéři letecké dopravy zažít, jsou turbulence. Ačkoliv většinou nebývají nebezpečné a v atmosféře jsou běžným jevem, jejich intenzita podle vědců z Reading University ve Spojeném království stoupá. A to právě díky klimatickým změnám.

Vědci podle serveru BBC odhalili, že silné turbulence se mezi lety 1979 a 2020 na typické frekventované severoatlantické trase zvýšily o 55 %. Tento nárůst připisují změnám rychlosti větru ve vysokých nadmořských výškách v důsledku teplejšího vzduchu z uhlíkových emisí.

"Po desetiletí výzkumu, který ukázal, že změna klimatu v budoucnu zvýší turbulence, máme nyní důkazy naznačující, že tento nárůst již začal," míní profesor Paul Williams, atmosférický vědec z University of Reading.

Největší nárůst turbulencí podle studie zaznamenaly letecké trasy v USA a severním Atlantiku, ale i Evropa, Střední východ a jižní Atlantik evidují jejich přibývající počet. Turbulence pak komplikují práci především pilotům, kteří se jim snaží vyhnout. Mnohdy to ale není úplně reálné.

Satelity je nevidí, mohou vidět pouze strukturu a tvar tryskového proudu. Radar dokáže zachytit pouze turbulence z bouří, ale turbulence čistého vzduchu jsou téměř neviditelné a těžko zjistitelné.

"Měli bychom investovat do vylepšených systémů předpovídání turbulencí a detekce," tvrdí Williams s tím, že je potřeba zabránit, aby se lety stávaly pro cestující stále nepříjemnějšími. Silné turbulence totiž mohou způsobit cestujícím řadu zranění, především i proto, že turbulence čistého vzduchu se mohou objevit zcela nečekaně v době, kdy cestující nejsou připoutáni.

S tím mají zkušenosti například cestující, kteří mířili v úterý z italského Milána do americké Atlanty. Jedenáct cestujících a členů posádky letadla společnosti Delta skončilo po silných turbulencích v nemocnici. Nejde přitom o ojedinělý případ.

Podle Williamse nejsou turbulence důvodem, proč by lidé měli přestat létat, doporučuje ale lidem mít vždy zapnutý bezpečnostní pás. Dodal, že turbulence mají i finanční důsledky. Letecký průmysl ztrácí jen v USA až 500 milionů dolarů ročně právě kvůli účinkům turbulencí.

Klimatické změny se však neprojevují pouze v letecké dopravě. Kvůli klesajícím hladinám vody mohou mít dopad i na lodní dopravu, například na zásilky přepravované po řekách, uvedla televize CNBC.

Televize upozornila, že hladina vody klesá například v řece Rýn, díky čemuž se snižuje kapacita plavidel a úměrně s tím rostou náklady na přepravu. Minulý měsíc přepravní společnosti jako Maersk nebo Hapag-Lloyd přiznaly, že nedostatek vody v Rýně znamená, že si zákazníci za zboží připlatí.

"Objemy přepravy na řece Rýn byly za posledních zhruba 20 let víceméně konzistentní," míní Tim Beckhoff, expert na nákup a řízení dodavatelů ve společnosti McKinsey. "Ale od roku 2021 pozorujeme, jak rok od roku klesají. Je to trend a pravděpodobně trend, který bude pokračovat," dodal.

Podle ekonomického institutu IFW může klesající hladina vody výrazně zhoršit produkci zpracovatelského průmyslu. V roce 2018 se přeprava po Rýnu snížila přibližně o 25 procent a průmyslová výroba v Německu poklesla. Zřejmě ne naposledy. Podle Schattenberga se odvětví říční dopravy kvůli dlouhodobým účinkům klimatických změn v mnoha ohledech promění.

Odborníci varují, že nárůst teploty o několik stupňů má dramatické dopady na různé oblasti života a může překračovat meteorologické prahy, což způsobuje vážné problémy. Zároveň se hovoří o významu jaderné energetiky jako možnosti pro boj proti klimatickým změnám, přestože i tato forma energetiky může být ohrožena nárůstem teplot vod využívaných pro chlazení. Novější jaderné elektrárny se snaží tento problém řešit jinými chladicími systémy.

Oteplování klimatu má mnohostranné a významné dopady na ekosystémy, průmysl a lidský život a jeho důsledky jsou stále více patrné. Podle amerických vědců působících ve vládních institucích navíc existuje padesátiprocentní pravděpodobnost, že letošní rok se stane nejteplejším v zaznamenané historii. Podle serveru France24 se očekává, že rok 2024 bude pravděpodobně ještě teplejší.  

Související

Více souvisejících

Počasí letadla, letectví

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Fiala

Vláda schválila novou obrannou strategii, reaguje na válku na Ukrajině

Česko bude mít novou obrannou strategii, která reaguje na aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, která se zásadně zhoršila po ruském útoku na Ukrajinu. Dokument schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 4. října 2023. Podpořila také poslanecký návrh novely školského zákona, který mimo jiné zavádí elektronický systém přihlášek na střední školy a rozhodla o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic se Slovenskem na dobu deseti dnů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Wagnerova skupina v Rostově na Donu (24. června 2023).

Co pro Ukrajinu znamená návrat wagnerovců? Za určitých podmínek představuje vážnou hrozbu

Po srpnovém úmrtí velitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina se zdálo, že budoucnost pro jeho žoldáky nevypadá nijak příznivě. Část z nich se odebrala do Běloruska, zatímco jiní podle nejrůznějších zpráv skončili zpátky v Africe, kde se v minulosti zapojovali do konfliktů v několika státech. Nejnovější zprávy ale hovoří o jejich návratu na Ukrajinu, kde mohou v případě sjednocení pod novým velitelem představovat pro Kyjev vážný problém.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za kvantové tečky

Trojice vědců z USA a Ruska letos získala Nobelovu cenu za chemii za své revoluční objevy a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Laureáty jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Informace o čerstvých vítězích unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

V Benátkách se zřítil autobus z nadjezdu

Proč došlo k tragédii v Benátkách? Itálie má zatím jediné vysvětlení

Za zřícením autobusu z nadjezdu nad železniční tratí u Benátek, při němž zemřelo nejméně 21 lidí, může podle prvních informací stát chyba řidiče. Čtyřicetiletý Alberto Rizzotto z provincie Treviso je jedinou italskou obětí nehody a policie pracuje s verzí, že zkušený řidič mohl trpět zdravotními problémy.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Policisté zastavili dodávku s migranty

Policisté zadrželi už desítky příchozích migrantů. Slovensko zavádí hraniční kontroly s Maďarskem

Slovenská vláda v Bratislavě dnes rozhodla, že od čtvrtka dočasně zavede kontroly na hranicích s Maďarskem kvůli migrační situaci. Tento krok je pokračováním podobných opatření, která v úterý ohlásily také Česká republika, Polsko a Rakousko. Krátce poté, co Česko začalo na hranicích se Slovenskem kontrolovat vytipovaná vozidla, už policie zachytila desítky nelegálních migrantů.

před 9 hodinami

Jednání v Baku s prezidentem Ilhamem Alijevem. Tajemník Jurij Kim a hlavní poradce pro jednání Kavkazu Louis Bono řeší naléhavou humanitární situaci v Náhorním Karabachu.

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Firma z Česka chtěla vyvézt díly pro jaderné zbraně. Povolení neměla

Firma z Česka chtěla bez povolení vyvézt díly použitelné k výrobě jaderných zbraní do Pákistánu. Společnost se o export věcí pokusila dvakrát a má jednatelku ruského původu, která kvůli tomu čelí obžalobě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy