Počasí a pověry. Co má zapudit bouřku nebo vichřici?

Počasí hrálo v dějinách vždy důležitou roli, přízeň a nepřízeň přírodních živlů totiž významně ovlivňovaly život člověka. Na počasí závisela úroda, a tedy i obživa našich předků, přírodní katastrofy připravovaly o život i střechu nad hlavou. Proto se snad v každém historickém období objevovala snaha nějakým způsobem přírodu ovlivnit – například pověrečnými praktikami.

Jaké představy měli naši předci o počasí a přírodních jevech? To mohou napovědět staré obyčeje a pověry. V lidovém prostředí se třeba říkalo, že malé bílé obláčky jsou beránci, které pase svatý Petr na obloze. Z některých středočeských regionů pochází prastará víra, že ve velkých tmavých mracích se skrývají zlé čarodějnice a sesílají na zem ničivé kroupy.

Čarodějnice dle lidového přesvědčení měly na svědomí i vichřici. Silný vítr byl prý znamením, že se čarodějnice slétají, aby škodily svému okolí. Také se věřilo, že čarodějnice se ve větru ukrývají, a proto do vzduchu lidé házeli nože ve snaze zlé ženy zabít. Člověk se však musel mít na pozoru, aby ho větrný vír nepohltil – na toho by čarodějnice uvalila kletbu nebo ho usmrtila.

Vichřice beroucí vše, co jí stálo v cestě, bývala na zem údajně sesílána samotným ďáblem. Na Moravě ničivý vítr spojovali se sebevrahy, zejména oběšenci, kteří svým zoufalým činem na kraj přivolali živelnou pohromu. V některých oblastech si lidé zuřící vichřici vykládali jako sebevrahovu duši, která nenalezla po smrti pokoje. Totéž se prý stávalo po popravách zločinců. Zaznamenáno bylo několik případů, kdy po vykonání trestu smrti propukla bouře doprovázená ničivým větrem a krupobitím.

Dlouho se v lidovém prostředí udržela víra, že bouře je vlastně boj Boha se zlými silami. Pokud něco na zemi zapálil blesk, měl tak oheň tyto síly zničit. S věcí poškozenou bleskem se nesmělo žádným způsobem manipulovat, to prý přinášelo smůlu. Proto ani dřevo ze stromu padlého při bouři nemohlo přijít do pece, hrozil by totiž požár domu. V případě, že uhodil blesk do člověka, bylo to vysvětlováno tím, že dotyčný měl v sobě zlého ducha. Blesk k sobě mohl někdo také přivolat tak, že ukazoval na černé mraky, v některých krajích stačilo stát při bouřce na prahu domu nebo míchat mléko na plotně. Spolehlivé ochrany před zasažením bleskem po celý rok bylo možné dosáhnout trojím políbením země a trojím pokřižováním při prvním jarním hromobití. Tato pověra se udržela zejména na Moravě až do minulého století.

Po bouři se lidé často vydávali na místa, kam blesk dopadl, aby posbírali tzv. hromové kameny. Jednalo se prý o zbytky blesků – uhlazené kusy kamenů, často špičaté, které se musely schovat pod střechou, aby bylo stavení ochráněno před úderem blesku. Lidé však tehdy netušili, že nesbírali žádné magické předměty, ale dochované kamenné nástroje z období pravěku. Právě to byly totiž dle etnografů a archeologů ve skutečnosti domnělé hromové kameny.

Naši předci se snažili nepřízni počasí zabránit, třeba modlením nebo zaříkáváním. Zvláštní zaříkávací formule se regionálně lišily, vždy však měly odvrátit krupobití, bouři nebo vichřici. Aby zaříkávání fungovalo, muselo být proneseno bez jediného přeřeknutí, jinak by dotyčného člověka přírodní živly zabily nebo mu poničily všechnu úrodu! Když lidé poznali, že se blíží bouřka, dávali pod krovy koště obrácené smetákem vzhůru nebo sekeru ostřím nahoru, což mělo zachránit úrodu před zničením. Stejný účinek mělo zajistit položení lopat křížem přes sebe v zahradě nebo na poli.

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

Více souvisejících

historie Počasí Příroda pověry

Aktuálně se děje

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu

Česká zimní sportovní královna Ester Ledecká potvrdila, že se jí tak neříká náhodou. Zase jednou totiž přepisovala svým výkonem historii a stala se tak nesmrtelnou. Přestože už letos jednu medaili z mistrovství světa má, ve čtvrtek se jí podařilo získat další medaili z dalšího letošního mistrovství světa. Jak známo, v únoru v rakouském Saalbachu získala ve sjezdu v rámci světového šampionátu v alpském lyžování bronzovou medaili (což byla první medaile z MS v historii pro nějakého českého alpského lyžaře), nyní na ni navázala na mistrovství světa ve snowboardingu, tedy v druhém zimním sportu, který tento sportovní fenomén provozuje. Stalo se tak v paralelním obřím slalomu ve švýcarském Svatém Mořici, který s přehledem ovládla a stala se tak mistryní světa.

včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou

Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.

včera

včera

František Straka

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici

Fotbalový trenér František Straka zase jednou po čase míří k sousedům na Slovensko. A opět tam bude zachraňovat jeden z klubů tamní nejvyšší soutěže. Po předešlých tamních působeních v Trenčíně a Michalovcích nyní hodlá mezi slovenskou elitu udržet Duklu Banskou Bystricu. Ta se v současnosti nachází ve skupině o udržení, přičemž už devět zápasů v řadě za sebou nepoznalo, jak chutná vítězství.

včera

včera

Bundeswehr, němečtí mariňáci

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení

Evropská unie se rozhodla vyloučit americké zbrojařské společnosti z nového obranného programu Readiness 2030, jehož cílem je posílit evropský vojenský průmysl a snížit závislost na Spojených státech. Oznámila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že EU chce více nakupovat od evropských výrobců a posílit tak vlastní obrannou technologickou základnu.

včera

Rusko, Kreml

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA

Rusko jmenovalo bývalého důstojníka FSB Sergeje Besedu, který měl klíčovou roli při plánování invaze na Ukrajinu v roce 2022, aby vedl mírová jednání s USA v Saúdské Arábii. Beseda, jenž dříve stál v čele pátého ředitelství ruské špionážní agentury FSB a dohlížel na zpravodajské operace na Ukrajině, včetně náboru spolupracovníků před invazí, se v pondělí zúčastní jednání v Rijádu.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl jakoukoli možnost, že by Spojené státy převzaly vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny nebo jiných ukrajinských energetických aktiv. Zdůraznil, že veškeré jaderné elektrárny v zemi patří ukrajinskému lidu a jsou ve vlastnictví státu, přičemž Ukrajina hradí jejich provoz i přesto, že Záporožská elektrárna je momentálně okupována Ruskem.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

včera

Armáda Velké Británie

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie

V Londýně probíhají jednání o možné přítomnosti západních vojenských jednotek na Ukrajině, přičemž se zdůrazňuje, že by se nejednalo o klasické mírové síly, ale spíše o tzv. „ujišťovací síly“. Podle diplomatických a obranných zdrojů by mise nazvaná Multinational Force Ukraine (MFU) měla za cíl posílit jakékoli příměří a dlouhodobě podpořit stabilitu v zemi.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání

Ukrajinské síly v Kurské oblasti na území Ruské federace postupně ustupují a ztrácejí strategické pozice. Rusové znovu ovládli město Sudža a podle dostupných informací vytlačují Ukrajince zpět až do Sumské oblasti. Tím Kyjev přichází o klíčovou vyjednávací výhodu, která se pod rostoucím tlakem současné administrativy Bílého domu může zcela rozplynout. Pokud by se situace vyvíjela v neprospěch Ukrajiny i na diplomatické frontě, hrozí dokonce extrémní scénář, v němž by mohla proběhnout i kremelská „denacifikace“ – se všemi důsledky, které by to znamenalo pro ukrajinskou suverenitu.

včera

Donald Trump

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá

Prezident Donald Trump se v tomto týdnu pustil do nejintenzivnější diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině od ruské invaze před třemi lety. Jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však přinesly smíšené výsledky a ukázaly, jak složitá je cesta k míru.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelská armáda se chystá k útoku

Izraelská armáda zahájila ofenzívu v Pásmu Gazy

Izraelská armáda ve středu oznámila, že zahájila „cílené pozemní operace“ v pásmu Gazy, částečně znovu ovládla klíčovou oblast a rozšířila tzv. bezpečnostní zónu mezi severní a jižní částí území. Tento krok následoval po úterním leteckém bombardování, které ukončilo dvouměsíční příměří s hnutím Hamás.

včera

Převezmeme vaše jaderné elektrárny, navrhnul Trump Zelenskému

Bílý dům oznámil, že během včerejšího telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se diskutovalo o možnosti amerického vlastnictví ukrajinských jaderných elektráren. Zelenskyj později upřesnil, že se jednalo pouze o elektrárnu v ruskou okupovaném Záporoží.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy