Pacientům, kteří trpí Huntingtonovou chorobou, se blýská na lepší časy. Vědcům se totiž poprvé v historii podařilo úspěšně léčit tuto krutou nemoc, která ničí nervové buňky a která je kombinací demence, Parkinsonovy nemoci a amyotrofické laterální sklerózy (ALS).
Nový typ genové terapie, který se podává během 12 až 18 hodin neurochirurgické operace, dokázal u pacientů zpomalit postup nemoci o 75 %. To znamená, že místo jednoho roku, po který se očekává, že se stav pacienta zhorší, je progrese nemoci rozprostřena do čtyř let. Pacientům to dává naději na další desítky let kvalitního života.
Vědecký tým vedený profesorkou Sarah Tabrizi z University College London a profesorem Edem Wildem z National Hospital for Neurology and Neurosurgery v Londýně, který se na výzkumu podílel, popsal výsledky jako „spektakulární“ a „dechberoucí“. Profesor Wild dokonce se slzami v očích řekl, že je pro něj těžké popsat emoce, které pociťuje, když si uvědomí, jaký dopad může mít tento objev na celé rodiny.
Při onemocnění Huntingtonovou chorobou se v těle pacienta zmutuje gen, který je odpovědný za tvorbu huntingtinového proteinu. Ten se následně stává toxickým zabijákem neuronů. Cílem léčby je snížit hladinu tohoto toxického proteinu. Léčba probíhá pomocí bezpečně upraveného viru, který obsahuje speciálně navrženou sekvenci DNA. Pomocí mikrokatetru, který je navigován pomocí MRI, je tento virus vpíchnut hluboko do mozku, kde se aktivuje.
Virus se pak chová jako poštovní doručovatel, který předává nový kousek DNA do mozkových buněk. Ty se následně promění v jakousi „továrnu“, která vyrábí léčebný materiál, který má zabránit odumírání nervových buněk. Výsledky testů ukazují, že hladina neurofilamentů, což je jasný znak odumírání mozkových buněk, byla u pacientů, kteří se účastnili studie, nižší než před zahájením studie.
Zkouška léčby, do které se zapojilo 29 pacientů, prokázala, že tři roky po operaci došlo v průměru k 75% zpomalení progrese nemoci. I když zatím nebyla studie plně publikována, data, která poskytla společnost uniQure, naznačují, že by se nemoc mohla výrazně zpomalit. Někteří pacienti se po léčbě vrátili do práce, jiní chodí, ačkoli se u nich očekávalo, že budou potřebovat invalidní vozík.
Huntingtonova choroba je dědičné onemocnění, kterým v USA a Evropě trpí 75 tisíc lidí. Postihuje jednoho z dvou lidí, pokud jeden z rodičů nese gen, přičemž takových nositelů jsou na světě další desítky tisíc. První příznaky se obvykle objevují ve věku 30 nebo 40 let a do 20 let od projevení příznaků je nemoc obvykle smrtelná. Nová léčba dává naději na delší a kvalitnější život, a to i pro Jacka Maye-Davise, u kterého se také projevil gen, který způsobuje nemoc. V 54 letech ztratil kvůli nemoci svého otce, ale nyní doufá, že díky této léčbě bude jeho život mnohem delší.
Léčba však nebude dostupná pro každého, jelikož se jedná o velmi složitou operaci a léčba bude drahá. Společnost uniQure už oznámila, že požádá o licenci v USA a příští rok začne jednat i s úřady ve Spojeném království a Evropě.
Související
WHO vydala varování před masivní epidemií chřipky. Překvapivě se šíří i ve školách
Další radikální řez: Trump představil globální zdravotní strategii, experti neskrývají obavy
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
před 22 minutami
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
před 57 minutami
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
před 1 hodinou
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
před 2 hodinami
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 3 hodinami
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 3 hodinami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 4 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 5 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 5 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 6 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 7 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
před 8 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové upozornili na tři jevy
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.
Zdroj: Libor Novák