Pacientům, kteří trpí Huntingtonovou chorobou, se blýská na lepší časy. Vědcům se totiž poprvé v historii podařilo úspěšně léčit tuto krutou nemoc, která ničí nervové buňky a která je kombinací demence, Parkinsonovy nemoci a amyotrofické laterální sklerózy (ALS).
Nový typ genové terapie, který se podává během 12 až 18 hodin neurochirurgické operace, dokázal u pacientů zpomalit postup nemoci o 75 %. To znamená, že místo jednoho roku, po který se očekává, že se stav pacienta zhorší, je progrese nemoci rozprostřena do čtyř let. Pacientům to dává naději na další desítky let kvalitního života.
Vědecký tým vedený profesorkou Sarah Tabrizi z University College London a profesorem Edem Wildem z National Hospital for Neurology and Neurosurgery v Londýně, který se na výzkumu podílel, popsal výsledky jako „spektakulární“ a „dechberoucí“. Profesor Wild dokonce se slzami v očích řekl, že je pro něj těžké popsat emoce, které pociťuje, když si uvědomí, jaký dopad může mít tento objev na celé rodiny.
Při onemocnění Huntingtonovou chorobou se v těle pacienta zmutuje gen, který je odpovědný za tvorbu huntingtinového proteinu. Ten se následně stává toxickým zabijákem neuronů. Cílem léčby je snížit hladinu tohoto toxického proteinu. Léčba probíhá pomocí bezpečně upraveného viru, který obsahuje speciálně navrženou sekvenci DNA. Pomocí mikrokatetru, který je navigován pomocí MRI, je tento virus vpíchnut hluboko do mozku, kde se aktivuje.
Virus se pak chová jako poštovní doručovatel, který předává nový kousek DNA do mozkových buněk. Ty se následně promění v jakousi „továrnu“, která vyrábí léčebný materiál, který má zabránit odumírání nervových buněk. Výsledky testů ukazují, že hladina neurofilamentů, což je jasný znak odumírání mozkových buněk, byla u pacientů, kteří se účastnili studie, nižší než před zahájením studie.
Zkouška léčby, do které se zapojilo 29 pacientů, prokázala, že tři roky po operaci došlo v průměru k 75% zpomalení progrese nemoci. I když zatím nebyla studie plně publikována, data, která poskytla společnost uniQure, naznačují, že by se nemoc mohla výrazně zpomalit. Někteří pacienti se po léčbě vrátili do práce, jiní chodí, ačkoli se u nich očekávalo, že budou potřebovat invalidní vozík.
Huntingtonova choroba je dědičné onemocnění, kterým v USA a Evropě trpí 75 tisíc lidí. Postihuje jednoho z dvou lidí, pokud jeden z rodičů nese gen, přičemž takových nositelů jsou na světě další desítky tisíc. První příznaky se obvykle objevují ve věku 30 nebo 40 let a do 20 let od projevení příznaků je nemoc obvykle smrtelná. Nová léčba dává naději na delší a kvalitnější život, a to i pro Jacka Maye-Davise, u kterého se také projevil gen, který způsobuje nemoc. V 54 letech ztratil kvůli nemoci svého otce, ale nyní doufá, že díky této léčbě bude jeho život mnohem delší.
Léčba však nebude dostupná pro každého, jelikož se jedná o velmi složitou operaci a léčba bude drahá. Společnost uniQure už oznámila, že požádá o licenci v USA a příští rok začne jednat i s úřady ve Spojeném království a Evropě.
Související
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
včera
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
včera
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
včera
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
včera
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
včera
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
včera
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
včera
Zemřel divadelní režisér František Laurin, otec známé herečky
včera
Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii
včera
Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize
včera
Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka
včera
Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup
včera
Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu
včera
Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci
včera
Přijde změna počasí. Meteorologové varují před bouřkami
včera
Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?
včera
Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou
včera
Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo
včera
Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější
včera
Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?
Teherán ukončil několik dní relativního klidu na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok, který zásadně proměnil dosavadní dynamiku bojů. Místo běžné reakce na předchozí americký úder se Írán rozhodl obnovit konflikt z vlastní iniciativy. Tímto krokem dal jasně najevo svou rostoucí ochotu využívat vojenskou sílu k utváření dalšího průběhu války podle vlastních podmínek.
Zdroj: Libor Novák