Pacientům, kteří trpí Huntingtonovou chorobou, se blýská na lepší časy. Vědcům se totiž poprvé v historii podařilo úspěšně léčit tuto krutou nemoc, která ničí nervové buňky a která je kombinací demence, Parkinsonovy nemoci a amyotrofické laterální sklerózy (ALS).
Nový typ genové terapie, který se podává během 12 až 18 hodin neurochirurgické operace, dokázal u pacientů zpomalit postup nemoci o 75 %. To znamená, že místo jednoho roku, po který se očekává, že se stav pacienta zhorší, je progrese nemoci rozprostřena do čtyř let. Pacientům to dává naději na další desítky let kvalitního života.
Vědecký tým vedený profesorkou Sarah Tabrizi z University College London a profesorem Edem Wildem z National Hospital for Neurology and Neurosurgery v Londýně, který se na výzkumu podílel, popsal výsledky jako „spektakulární“ a „dechberoucí“. Profesor Wild dokonce se slzami v očích řekl, že je pro něj těžké popsat emoce, které pociťuje, když si uvědomí, jaký dopad může mít tento objev na celé rodiny.
Při onemocnění Huntingtonovou chorobou se v těle pacienta zmutuje gen, který je odpovědný za tvorbu huntingtinového proteinu. Ten se následně stává toxickým zabijákem neuronů. Cílem léčby je snížit hladinu tohoto toxického proteinu. Léčba probíhá pomocí bezpečně upraveného viru, který obsahuje speciálně navrženou sekvenci DNA. Pomocí mikrokatetru, který je navigován pomocí MRI, je tento virus vpíchnut hluboko do mozku, kde se aktivuje.
Virus se pak chová jako poštovní doručovatel, který předává nový kousek DNA do mozkových buněk. Ty se následně promění v jakousi „továrnu“, která vyrábí léčebný materiál, který má zabránit odumírání nervových buněk. Výsledky testů ukazují, že hladina neurofilamentů, což je jasný znak odumírání mozkových buněk, byla u pacientů, kteří se účastnili studie, nižší než před zahájením studie.
Zkouška léčby, do které se zapojilo 29 pacientů, prokázala, že tři roky po operaci došlo v průměru k 75% zpomalení progrese nemoci. I když zatím nebyla studie plně publikována, data, která poskytla společnost uniQure, naznačují, že by se nemoc mohla výrazně zpomalit. Někteří pacienti se po léčbě vrátili do práce, jiní chodí, ačkoli se u nich očekávalo, že budou potřebovat invalidní vozík.
Huntingtonova choroba je dědičné onemocnění, kterým v USA a Evropě trpí 75 tisíc lidí. Postihuje jednoho z dvou lidí, pokud jeden z rodičů nese gen, přičemž takových nositelů jsou na světě další desítky tisíc. První příznaky se obvykle objevují ve věku 30 nebo 40 let a do 20 let od projevení příznaků je nemoc obvykle smrtelná. Nová léčba dává naději na delší a kvalitnější život, a to i pro Jacka Maye-Davise, u kterého se také projevil gen, který způsobuje nemoc. V 54 letech ztratil kvůli nemoci svého otce, ale nyní doufá, že díky této léčbě bude jeho život mnohem delší.
Léčba však nebude dostupná pro každého, jelikož se jedná o velmi složitou operaci a léčba bude drahá. Společnost uniQure už oznámila, že požádá o licenci v USA a příští rok začne jednat i s úřady ve Spojeném království a Evropě.
Související
Zemřel Jaroslav Feyereisl. Dlouhá léta šéfoval Ústavu pro péči o matku a dítě
Smutný konec příběhu malého Itala. Po nepovedené transplantaci zemřel
Aktuálně se děje
včera
StarDance nevynechá ani tentokrát. Prágr je posledním potvrzeným účastníkem
včera
Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest
včera
Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května
včera
Primátorka Vaňková po volbách nebude pokračovat. Musela na několik operací
včera
S diskařem Bugárem se loučili Šebrle, Kratochvílová či Fibingerová
včera
Pátrání po exmanželce bývalého prince Andrewa je u konce. Našli ji v zahraničí
včera
Klempíř prozradil, co si myslí o StarDance v ČT. Argumenty ministra ale pokulhávají
včera
Trumpovi dochází trpělivost. Írán opět varoval před ničivými americkými útoky
včera
Výročí nejznámějšího pochodu. Mezi Prahou a Prčicemi se chodí již 60 let
včera
Nebezpečná výživa je i v Česku, přiznala firma. Hygienici varovali rodiče
včera
Hormuzský průliv zůstává uzavřen. Dva tankery se přes Íránce nedostaly
včera
Vystrčil nemůže letět armádním letounem na Tchajwan, rozhodla vláda
včera
V Rakousku se objevila nebezpečná dětská výživa. Případ se řeší i v Česku
včera
Šestá osoba je ve vazbě kvůli teroristickému útoku v Pardubicích
včera
Tragédie v Kyjevě. Muž zastřelil několik lidí, zlikvidovala ho policejní zásahovka
včera
Nedělní počasí bude deštivé i bouřlivé, upozornili meteorologové
včera
Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán
Aktualizováno 18. dubna 2026 21:54
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Lodě hlásí, že se dostávají pod palbu
18. dubna 2026 20:17
Zbývá poslední jméno. StarDance odhalila již devět profesionálních tanečníků
18. dubna 2026 19:04
Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa
Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.
Zdroj: David Holub