Pacientům, kteří trpí Huntingtonovou chorobou, se blýská na lepší časy. Vědcům se totiž poprvé v historii podařilo úspěšně léčit tuto krutou nemoc, která ničí nervové buňky a která je kombinací demence, Parkinsonovy nemoci a amyotrofické laterální sklerózy (ALS).
Nový typ genové terapie, který se podává během 12 až 18 hodin neurochirurgické operace, dokázal u pacientů zpomalit postup nemoci o 75 %. To znamená, že místo jednoho roku, po který se očekává, že se stav pacienta zhorší, je progrese nemoci rozprostřena do čtyř let. Pacientům to dává naději na další desítky let kvalitního života.
Vědecký tým vedený profesorkou Sarah Tabrizi z University College London a profesorem Edem Wildem z National Hospital for Neurology and Neurosurgery v Londýně, který se na výzkumu podílel, popsal výsledky jako „spektakulární“ a „dechberoucí“. Profesor Wild dokonce se slzami v očích řekl, že je pro něj těžké popsat emoce, které pociťuje, když si uvědomí, jaký dopad může mít tento objev na celé rodiny.
Při onemocnění Huntingtonovou chorobou se v těle pacienta zmutuje gen, který je odpovědný za tvorbu huntingtinového proteinu. Ten se následně stává toxickým zabijákem neuronů. Cílem léčby je snížit hladinu tohoto toxického proteinu. Léčba probíhá pomocí bezpečně upraveného viru, který obsahuje speciálně navrženou sekvenci DNA. Pomocí mikrokatetru, který je navigován pomocí MRI, je tento virus vpíchnut hluboko do mozku, kde se aktivuje.
Virus se pak chová jako poštovní doručovatel, který předává nový kousek DNA do mozkových buněk. Ty se následně promění v jakousi „továrnu“, která vyrábí léčebný materiál, který má zabránit odumírání nervových buněk. Výsledky testů ukazují, že hladina neurofilamentů, což je jasný znak odumírání mozkových buněk, byla u pacientů, kteří se účastnili studie, nižší než před zahájením studie.
Zkouška léčby, do které se zapojilo 29 pacientů, prokázala, že tři roky po operaci došlo v průměru k 75% zpomalení progrese nemoci. I když zatím nebyla studie plně publikována, data, která poskytla společnost uniQure, naznačují, že by se nemoc mohla výrazně zpomalit. Někteří pacienti se po léčbě vrátili do práce, jiní chodí, ačkoli se u nich očekávalo, že budou potřebovat invalidní vozík.
Huntingtonova choroba je dědičné onemocnění, kterým v USA a Evropě trpí 75 tisíc lidí. Postihuje jednoho z dvou lidí, pokud jeden z rodičů nese gen, přičemž takových nositelů jsou na světě další desítky tisíc. První příznaky se obvykle objevují ve věku 30 nebo 40 let a do 20 let od projevení příznaků je nemoc obvykle smrtelná. Nová léčba dává naději na delší a kvalitnější život, a to i pro Jacka Maye-Davise, u kterého se také projevil gen, který způsobuje nemoc. V 54 letech ztratil kvůli nemoci svého otce, ale nyní doufá, že díky této léčbě bude jeho život mnohem delší.
Léčba však nebude dostupná pro každého, jelikož se jedná o velmi složitou operaci a léčba bude drahá. Společnost uniQure už oznámila, že požádá o licenci v USA a příští rok začne jednat i s úřady ve Spojeném království a Evropě.
Související
Smutný konec příběhu malého Itala. Po nepovedené transplantaci zemřel
105 let od okamžiku, kdy americký lékař sám sobě vyoperoval slepé střevo. Proč to udělal?
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Vance pojede do Maďarska. Osobně podpoří Orbána před volbami
před 2 hodinami
Počasí bude do konce března chladné. Teploty citelně klesnou
včera
Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích
včera
Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři
včera
HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor
včera
Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi
včera
Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku
včera
Fotbal v Karviné nad propastí. Primátor a šéf klubu zmizel, sponzor končí spolupráci
včera
Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell
včera
Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti
včera
Podezřelí v případu z Pardubic. Kolují první informace o identitě zadržených
včera
Hormuzským průlivem proplouvají první tankery. Nepřátelské státy musí za průjezd zaplatit
včera
Novinky o počasí. Nového sněhu bude až 30 centimetrů, platí varování
včera
Válka v Íránu se propíše o peněženek Čechů. První velký dodavatel energií zdražuje
včera
„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice
včera
Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko
včera
Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný
včera
Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu
včera
Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě
včera
NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce
Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.
Zdroj: Libor Novák