Další radikální řez: Trump představil globální zdravotní strategii, experti neskrývají obavy

V rámci nové strategie, která je prezentována jako ambiciózní reforma způsobu, jakým USA poskytují zdravotnickou pomoc ve světě, budou americké prostředky směřovány prostřednictvím nového systému dvoustranných dohod s jednotlivými zeměmi. Dosud byly distribuovány přes mezinárodní partnery a organizace. Deklarovaným cílem je, aby příjemci více rozvíjeli své vlastní zdravotnické systémy, a aby USA snížily své výdaje na pomoc.

Strategie požaduje dokončení bilaterálních dohod do 31. prosince pro země, které přijímají drtivou většinu americké zahraniční zdravotnické pomoci. Vysoce postavený úředník ministerstva zahraničí uvedl, že se připravují na dokončení některých těchto smluv již počátkem prosince. Dodal, že země jsou „opravdu nadšené z příležitostí“, které tato změna přináší. Jako součást strategie ministerstvo zahraničí oznámilo dohodu o poskytnutí až 150 milionů dolarů americké dronové společnosti na rozšíření přístupu k životně důležitým lékům a zásobám v pěti afrických zemích.

Hlavním argumentem strategie je, že dosavadní americká globální zdravotní pomoc byla často duplicitní a neefektivní, s významnými režijními náklady. Ty zahrnovaly peníze vynaložené na technickou asistenci a řízení programů. Kritizuje také vysoké režijní náklady, včetně vysokých platů generálních ředitelů, u některých smluvních společností, které realizují projekty zahraniční pomoci.

Někteří odborníci však upozorňují, že právě tyto činnosti jsou pro globální zdravotnickou práci klíčové. Jeden z vysoce postavených humanitárních pracovníků vysvětlil, že nemocnice je více než jen lékař a léky. Potřebuje vyškolený personál a lidi, kteří udržují čistotu. I když se tyto náklady mohou vymknout kontrole, jsou legitimní.

Expertní pracovníci také upozorňují, že existuje riziko, že samotná ministerstva zdravotnictví se „nedostanou k nejchudším a nejzranitelnějším lidem“, o které se často starají soukromí poskytovatelé nebo nezávislé charitativní organizace. Jeremy Konyndyk, prezident Refugees International, podotkl, že mnoho z věcí, které administrativa zesměšňuje jako nepodstatné, jsou ve skutečnosti nezbytné, protože zajišťují fungování klíčových funkcí.

Rachel Bonnifield, ředitelka programu globální zdravotní politiky v Center for Global Development, uvedla, že nastíněný plán je sice velmi dobrý pro tranzici a udržitelnost v zemích s vyšší úrovní bohatství a vyspělosti, ale pravděpodobně nebude schůdný v krátkodobém horizontu pro nejchudší a nejkřehčí státy. Kritici navíc varují, že hrozí riziko, že peníze poslané do zemí budou ukradeny, nebo že zdravotní služby nebudou poskytnuty, což může vést ke zbytečným úmrtím. Úředník ministerstva zahraničí nicméně tvrdí, že do procesu zahrnuli bezpečnostní opatření, která mají zneužití a krádež finančních prostředků zabránit.

Mnozí experti rovněž kritizují novou politiku za příliš úzký rozsah. Zaměřuje se totiž hlavně na HIV/AIDS, malárii, tuberkulózu a šíření infekčních nemocí. Bonnifieldová poukázala na „několik důležitých opomenutí“ ve strategii, například minimální diskusi o očkování nebo reprodukčním zdraví.

Zároveň vyvstávají obavy ohledně elementu sdílení dat. Jeden ze zdrojů uvedl, že standardní dohoda požaduje, aby země sdílely svá epidemiologická data po dobu 25 let, ačkoli některé země vyjednaly kratší dobu. Podle humanitárního pracovníka to není jen dohoda o sdílení, ale spíše o „poskytnutí dat“. Vyjádřil obavy, že informace by mohly být použity k poskytnutí nekonkurenční výhody americkým farmaceutickým společnostem, přičemž nové léky a vakcíny nemusí nutně prospět zemím, které je nejvíce potřebují.

Vysoce postavený vládní úředník v oblasti globálního zdraví pro CNN prohlásil, že nový přístup je mnohem více transakční než dříve. Dlouhá léta jsme kritizovali Čínu za poskytování zahraniční pomoci, která je velmi transakční a slouží především vlastním zájmům. Nová americká politika prý připomíná přiklonění se k tomuto postoji.

Zdravotničtí experti varují, že nová „Globální zdravotní strategie Amerika na prvním místě“ (America First Global Health Strategy) Trumpovy administrativy by mohla dále oslabit globální systémy veřejného zdraví. Tyto systémy se již nyní potýkají s problémy po významném snížení miliard dolarů zahraniční pomoci a po zániku Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Ačkoliv někteří připouštějí, že nový systém by mohl přinést jisté výhody, experti se shodují, že představuje radikální odklon od desítky let trvající americké politiky.

Ambicí nové strategie je radikálně přepracovat způsob poskytování zdravotnické pomoci po celém světě. Americká pomoc bude nově distribuována prostřednictvím systému dvoustranných dohod s jednotlivými zeměmi, namísto mezinárodních organizací a partnerů. Stanoveným cílem je, aby příjemci více rozvíjeli své vlastní zdravotnické systémy, a aby USA postupně snižovaly své výdaje na pomoc.

Strategie požaduje dokončení bilaterálních dohod do 31. prosince pro ty země, které dostávají největší objem americké zahraniční zdravotnické pomoci. Vysoce postavený úředník ministerstva zahraničí oznámil, že se chystají finalizovat některé dohody již začátkem prosince. Současně uvedl, že cílem je dosáhnout dohody s téměř všemi tradičními příjemci pomoci, s výjimkou zemí jako je Jižní Afrika. Úředník tvrdí, že země jsou „opravdu nadšené z příležitosti“, kterou nový přístup nabízí. V rámci strategie bylo v úterý oznámeno poskytnutí až 150 milionů dolarů americké dronové společnosti. Prostředky mají rozšířit přístup k životně důležitým lékům a zásobám v pěti afrických zemích.

Hlavní argumentace strategie spočívá v tvrzení, že dosavadní americká globální zdravotní pomoc byla často duplicitní a neefektivní, s vysokými režijními náklady na technickou asistenci a řízení programů. Kritizuje také přemrštěné platy generálních ředitelů u společností, které realizují zahraniční pomoc. Nicméně, někteří odborníci připomínají, že některé z těchto činností jsou pro globální zdravotní práci nezbytně nutné.

Expertní pracovníci varují, že existuje riziko, že samotná ministerstva zdravotnictví se „nedostanou k nejchudším a nejzranitelnějším lidem“, kteří jsou často odkázáni na nezávislé charitativní organizace nebo soukromé poskytovatele. Jeremy Konyndyk z Refugees International podotkl, že mnoho funkcí, které jsou označovány za nepodstatné, jsou esenciální pro fungování celého systému.

Rachel Bonnifield z Center for Global Development uvedla, že plán je dobrou strategií pro udržitelnost v bohatších a stabilnějších zemích, ale v krátkodobém horizontu pravděpodobně nebude životaschopný pro nejchudší a nejkřehčí státy. Kritici navíc upozorňují na vysoké riziko, že peníze odeslané přímo vládám mohou být zneužity, nebo že selhání v poskytování služeb povede ke ztrátám na životech. Vysoce postavený úředník ministerstva zahraničí k tomu uvedl, že se jim díky „agresivnímu“ vyřazení neziskových organizací z procesu podařilo „vybudovat jiný systém zdravotní péče“ a zavedli ochranná opatření proti zpronevěře.

Nová politika je kritizována také za příliš úzké zaměření, které se soustředí primárně na HIV/AIDS, malárii, tuberkulózu a šíření infekčních nemocí. Bonnifieldová poukázala na „několik důležitých opomenutí“, jako je například minimální diskuse o očkování nebo reprodukčním zdraví.

Další obavy vyvolává ustanovení o sdílení dat. Jeden ze zdrojů uvedl, že standardní dohoda požaduje, aby země sdílely svá epidemiologická data po dobu 25 let, přičemž některým zemím se podařilo vyjednat kratší dobu. Podle humanitárního pracovníka se nejedná jen o sdílení, ale o „poskytnutí dat“, což by mohlo poskytnout nekonkurenční výhodu americkým farmaceutickým společnostem. Nové léky tak nemusí nutně pomoci zemím, které je nejvíce potřebují.

Vysoce postavený vládní úředník v oblasti globálního zdraví pro CNN prohlásil, že nový přístup je mnohem více transakční než dříve. Dříve USA kritizovaly Čínu za transakční charakter zahraniční pomoci a nyní se zdá, že se samy přiklánějí k tomuto postoji. Cílem je „pomoci motivovat země k takovému systému zdravotní péče, který jim umožní rozvoj a zároveň prohloubí vazby se Spojenými státy a vytvoří příležitosti pro americké podniky,“ uvedl úředník.

Navzdory optimismu Bílého domu vyjádřila organizace Modernizing Foreign Assistance Network (MFAN), že strategie schvaluje vysoce selektivní definici „globálního zdraví“ a chybí jí zaměření na priority, jako je mateřské a dětské zdraví, výživa a zanedbané tropické nemoci. MFAN již dříve varovala, že ministerstvo zahraničí, které převzalo správu zahraniční pomoci po zrušení USAID, nemá dostatek zaměstnanců a systémů k efektivnímu řízení.