Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny

Výsledek se týká takzvaných Navierových-Stokesových rovnic, jež popisují fyzikální chování a proudění tekutin i plynů. Klíčové aspekty této matematické skládačky postrádaly platný důkaz po celých devadesát let. Zástupci vývojářské firmy označili dosažené řešení za významný milník a jasný důkaz rychlého pokroku technologií.

Předložené řešení ze strany OpenAI zatím neprošlo nezávislým ověřením ze strany akademické obce. Výsledek dosud neuznal ani prestižní Clayův matematický institut, který spravuje seznam takzvaných Problémů tisíciletí.

Tato americká organizace nabízí za vyřešení každé z vybraných matematických záhad odměnu ve výši jednoho milionu dolarů. Zástupci OpenAI však již dopředu deklarovali, že se o finanční odměnu ucházet nehodlají. Cílem zveřejnění má být podle společnosti především prezentace výrazného pokroku ve schopnostech jejích modelů.

Oznámení technologické firmy přesto okamžitě vyvolalo vlnu kritiky a nevoli v odborných kruzích. Profesor matematiky Tristan Buckmaster z Newyorské univerzity uvedl, že na stejném problému pracoval společně s Leventem Alpögem z konkurenční společnosti Anthropic.

Oboustranný výzkumný tým využíval při své dlouhodobé práci mimo jiné nástroj Codex vyvíjený právě společností OpenAI. Buckmaster veřejně upozornil, že se informace o jejich výzkumném pokroku dostaly k vedení OpenAI ještě před zahájením práce na modelu.

Matematik publikoval své výhrady ve stejný den, kdy OpenAI zveřejnila výsledky svého autonomního systému. Podle jeho slov začala společnost pracovat na Navierových-Stokesových rovnicích až poté, co obdržela zprávy o úspěchu jeho týmu.

Na podporu svých tvrzení zveřejnil výňatky z e-mailové komunikace, v níž zpochybňuje načasování i použité metody. Ke zveřejnění informací se podle svých slov odhodlal proto, aby zabránil šíření nepravdivých tvrzení v médiích.

Společnost OpenAI reagovala zablahopřáním oběma vědcům k jejich paralelně probíhajícímu výzkumu. Vedení firmy důrazně odmítlo, že by mělo přístup k neveřejným pracím zmíněných matematiků. Zástupci podniku zároveň ujistili, že při vývoji nebyly zneužity žádné osobní údaje uživatelů.

Firma však připustila, že anonymizovaná data z používání jejích produktů mohl model využít při svém tréninku. Tiskové prohlášení zároveň zdůrazňuje, že se samotné matematické důkazy obou stran od sebe výrazně liší.

Vývoj nového interního modelu zahájila společnost s cílem prověřit jeho schopnosti. Systém prokázal mimořádný talent pro řešení pokročilých matematických operací a složitých úloh. Výzkumníci se proto rozhodli otestovat novou technologii na některých nejsložitějších problémech současné vědy. K tomuto kroku přistoupili v reakci na zvěsti, že některé z Problémů tisíciletí byly neoficiálně vyřešeny.

Do řešení problému existence a hladkosti řešení Navierových-Stokesových rovnic bylo zapojeno deset tisíc agentů. Autonomním botům trvalo dosažení konečného výsledku přibližně 88 hodin nepřetržitého výpočetního výkonu. Zkoumané rovnice představují teoretický základ pro pochopení turbulencí v proudících tekutinách a plynech. Turbulentní proudění zůstává i přes dlouholetý výzkum jedním z nejméně pochopených fyzikálních jevů.

Během krátké doby si AI boti mezi sebou vyměnili téměř tři miliony zpráv při hledání správného postupu. Systém při výpočtech spotřeboval přibližně 130 miliard výstupních tokenů kódu a textu. Finanční náklady na provoz takto rozsáhlé výpočetní operace se odhadují na zhruba deset milionů dolarů. Dosažený výsledek řeší dvě ze čtyř základních tvrzení požadovaných zadáním Clayova matematického institutu.