Nápad Evropské komise na vybudování dronové zdi dostává zásadní trhliny

Samotný název i celý koncept čelí kritice. Zatímco pro Pobaltí a Polsko zní plán jako rozumná reakce na rostoucí naléhavou situaci, státy vzdálenější od Ruska v něm nacházejí slabá místa. Obávají se proveditelnosti a nákladů projektu, jeho sladění s vojenskými plány EU a NATO, a také toho, zda se Brusel nepokouší převzít národní obrannou politiku. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek novinářům řekl, že drony a protidronové systémy jsou sice prioritou, ale je potřeba si uvědomit, že „neexistuje dokonalá zeď pro Evropu“, protože se hovoří o 3 000 kilometrů hranice, a odpověď na otázku, zda je to „zcela proveditelné“, je ’ne’.

Andrius Kubilius, komisař pro obranu a bývalý litevský premiér, plán obhajoval a uvedl, že původní návrh na protidronovou ochranu pro Polsko a Pobaltí by stál přibližně 1 miliardu eur. Detekční kapacity by mohly být podle něj zavedeny za méně než rok. Přiznal však, že název „zeď“ může vyvolávat mylné představy. Podle jeho slov by nemělo jít o „novou Maginotovu linii“, čímž odkazoval na francouzské opevnění, které Německo za druhé světové války úspěšně obešlo.

Objevují se také obavy, že Komise možná slibuje příliš mnoho. Hannah Neumannová, německá poslankyně Evropského parlamentu ze strany Zelených a členka výboru pro bezpečnost a obranu, uvedla, že doufá, že nikdo nepovažuje dronovou zeď za snadné řešení obranných problémů. „Dronová zeď nás neochrání před kybernetickými útoky, ani nepomůže s protivzdušnou obranou, výrobou munice, ani s hlubšími problémy ohledně rozhodovacích struktur a pravidel nasazení,“ dodala.

Rozdílné názory představují velký problém, protože Brusel a státy na frontové linii chtějí použít finance EU k financování dronové zdi. K tomu je potřeba souhlas všech hlavních měst EU. Neochota jižních států, jako je Itálie a Řecko, vyvolala výzvy k solidaritě od ohrožených národů. Italská premiérka Giorgia Meloniová a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis se na kodaňském setkání shodli, že evropské obranné projekty by měly prospívat celému bloku, nejen východnímu křídlu.

Finský premiér Petteri Orpo pro Politico uvedl, že EU prokázala solidaritu například během pandemie covidu, v ekonomice nebo v otázkách migrace. Podle jeho slov je „nyní čas ukázat solidaritu v oblasti bezpečnosti“. Tyto neshody byly patrné v Kodani jak veřejně, tak za zavřenými dveřmi. Německý kancléř Friedrich Merz v diskuzi plán kritizoval „velmi tvrdými“ slovy, jak popsal jeden z diplomatů obeznámených s diskuzí.

Navzdory sporům o rozsah i název projektu panuje jen malá debata o tom, že Evropa musí zlepšit svou schopnost odrazit ruské drony. Bloku chybí detekční technologie pro snadné zachycení UAV (bezpilotních letounů). Když stíhačky NATO loni sestřelily nad Polskem tři ruské drony, použily rakety za miliony dolarů k zneškodnění ruských Gerberas v hodnotě přibližně 10 000 dolarů za kus.

I přes počáteční námitky v Kodani nakonec lídři EU obranné návrhy Komise, včetně dronové zdi, přijali. To znamená, že projekt se má v nějaké formě uskutečnit. Nicméně, podrobnosti o časovém harmonogramu, nákladech a schopnostech je stále potřeba dořešit. Je také pravděpodobné, že dojde ke změně značení. Dánská premiérka Mette Frederiksenová mluvila o „evropské síti protidronových opatření“. Na dotaz novináře, proč nepoužila termín „dronová zeď“, odpověděla, že se „o název ve skutečnosti nestará, pokud to funguje“.

Posílení protidronového úsilí dává smysl v době, kdy Rusko testuje obranu NATO. Avšak tato opatření nejsou všelékem, zejména pokud by se konfrontace s Moskvou přiblížila totální válce. Christian Mölling, obranný analytik z Bertelsmannovy nadace, uvedl, že „dronová zeď může fungovat regionálně – v Pobaltí můžete vybudovat statickou obranu. Drony jsou však jen prsty; pokud chcete zvítězit, musíte cílit na hlavu: velení, logistiku a výrobní kapacity.“

Státy na frontové linii nemají iluze, že by samotná dronová zeď stačila k odvrácení ruského útoku. Tvrdí však, že je potřeba něco udělat k odstrašení Moskvy. Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že ačkoli jsou realisté a neočekávají, že dronová zeď na hranicích eliminujeme hrozby na 100 procent, musí NATO a Evropa hledat metody, které maximalizují bezpečnost.