Výsledek setkání lídrů EU je prakticky nulový. Konkrétní kroky se nenastolily

Návrhy obou nejvyšších představitelů v Bruselu narazily podle webu Politico na silný odpor. Von der Leyenová čelila námitkám od největších a nejvlivnějších zemí, jako je Německo, Francie a Itálie, které jsou přirozeně obezřetné vůči přílišnému zasahování Komise do jejich kompetencí. Naopak návrh Antónia Costy zablokovalo Maďarsko. Tato situace jen podtrhla, že kontrolu nad směřováním bloku stále drží v rukou 27 členských států.

Von der Leyenová, která se čím dál více stává tváří EU, se v Kodani snažila získat podporu pro zřízení "dronové zdi", která by měla detekovat a sestřelovat drony létající přes východní křídlo Evropy. Nicméně tento koncept byl odmítnut největšími zeměmi Unie. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že je opatrný a že "věci [musí být] trochu sofistikovanější". Podle tří diplomatů vyjádřil svůj nesouhlas přímo na summitu také německý kancléř Friedrich Merz. Očekává se, že myšlenka anti-dronového systému se změní do jiné podoby, pravděpodobně pod jiným názvem.

Předseda Evropské rady, kterou tvoří vlády členských států, chtěl na summitu prosadit dohodu o zrušení požadavku jednomyslnosti pro přijímání nových zemí do EU. Cílem bylo usnadnit přístup Ukrajiny a Moldavska a obejít tak státy, jako je Maďarsko, které chtějí procesu zabránit. Ani tento návrh se však příliš neuchytil. Maďarský premiér Viktor Orbán jej přímo v jednacím sále odmítl, jak uvedli tři diplomaté obeznámení s průběhem diskusí. Panuje nízké očekávání, že se pravidla pro hlasování v dohledné době změní.

Lídři se nakonec shodli, že by měli pokračovat v práci na hledání způsobu, jak využít 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování Ukrajiny. Potvrdili také své odhodlání najít způsob, jak se vypořádat s ruskými průniky dronů do evropského vzdušného prostoru. Avšak ani pro jednu z těchto myšlenek nebyla nalezena konkrétní řešení.

Podle diplomatů byla snaha obou prezidentů prosadit výrazné návrhy také způsobem, jak si upevnit svou relevanci a ukázat, že osobně dělají maximum pro pomoc Ukrajině. Zatímco von der Leyenová předložila mnoho návrhů na posílení obrany EU, toto téma zůstává i nadále klíčovou součástí národních pravomocí jednotlivých vlád. Největší země bloku si nepřejí, aby jim Komise odebrala autoritu, přičemž menší, východní státy jsou k posílení role EU v obranných otázkách vstřícnější, jelikož se cítí být více ohroženy Ruskem.

Costa chtěl také ukázat, že může hrát vůdčí roli, protože doposud hrál spíše podpůrnou úlohu, ponechávajíc von der Leyenové prostor v centru pozornosti. Jako středolevicový lídr, předsedající skupině převážně středopravých lídrů, musel pečlivě volit své bitvy. Nicméně pro některé zůstalo nejasné, proč si vybral právě otázku rozšíření, která měla tak nízkou šanci na úspěch.

Představitelé Unie odmítli kritiku, že von der Leyenová a Costa předkládali špatně promyšlené návrhy. Jeden z úředníků EU to označil za "prostě jen lídrovství", s narážkou na to, že myšlenky jsou nejprve předloženy a postupně se vyvíjí, než se stanou skutečností. Summit tak zřetelně ukázal, že poslední slovo mají stále nejmocnější národní lídři Evropy. To může být znepokojující pro ty, kteří řídí aparát Unie v Bruselu, zvláště když slyší německého kancléře Merze mluvit způsobem, který naznačuje, že kritika EU je politicky výhodná.

Merz v poslední době kritizoval Komisi za nadměrnou byrokracii a přemíru regulace. Úředníci a diplomaté EU se domnívají, že to zní jako populismus a chápou to jako vzkaz: aby se Komise vrátila zpět do svých mezí. Pro von der Leyenovou a Costu to znamená, že je čeká ještě hodně práce, aby si své ambice prosadili.