EU navrhne sankce na "extremistické ministry" a zastaví platby Izraeli, oznámila von der Leyenová

Cílem je prolomit patovou situaci v reakci bloku na humanitární krizi v Gaze. Oznámení vyvolalo v Izraeli ostrou odezvu. Ministr zahraničí Gideon Sa'ar prohlásil, že prohlášení předsedkyně Komise je politováníhodné a „znečištěné ozvěnou falešné propagandy Hamásu a jeho partnerů“. Podle něj se Von der Leyenová mýlí, když ustupuje tlaku, který se snaží narušit vztahy mezi Izraelem a Evropou.

Komise také navrhne částečné pozastavení obchodních aspektů dohody o přidružení mezi EU a Izraelem. K pozastavení by mohlo dojít navzdory přetrvávajícím neshodám mezi členskými státy ohledně toho, jak omezit reakci izraelské vlády na útoky Hamásu ze 7. října 2023.

Von der Leyenová přiznala, že neshody zablokovaly konkrétnější kroky, jako je například pozastavení financování výzkumu, což vyvolává hněv veřejnosti. Dodala, že podpora pro holocaustové muzeum Yad Vashem a izraelskou občanskou společnost nebude tímto krokem ovlivněna.

Oznámení o sankcích vyvolalo v parlamentní komoře potlesk i posměch. Mnoho poslanců, kteří na znamení solidarity s Gazou nosili červenou barvu, toto oznámení uvítalo. Vpravo však někteří členové, včetně těch z krajně pravicové strany Alternative für Deutschland (AfD), vykřikovali a rušili projev.

EU je pro Izrael největším obchodním partnerem. V roce 2024 tvořila 32 procent celkového obchodu. Případné pozastavení obchodní dohody by tak mělo významný dopad na izraelskou ekonomiku.

Navzdory tomu, že Komise zaujala přísnější postoj, vedoucí politické skupiny v parlamentu se na společném postoji k Gaze nedohodly. Evropská lidová strana (EPP) odstoupila od dohody, protože nesouhlasila s obsahem konečného textu.

To znamená, že usnesení ve čtvrtek neprojde hlasováním. Liberálové z Renew však doufají, že by se EPP, jejímž nejvýše postaveným členem je právě von der Leyenová, mohla přizpůsobit novému směřování, které navrhuje.

Pozastavení obchodních aspektů dohody o přidružení s Izraelem by neznamenalo uvalení cílených sankcí nebo zbrojního embarga, které by muselo projít hlasováním kvalifikované většiny, ale spíše by došlo k opětovnému zavedení cel.

Dosažení kvalifikované většiny pro pozastavení by nebylo jednoduché. Zatímco většina zemí hlasovala pro přezkoumání dohody, ne všechny by souhlasily s jejím pozastavením. Například Itálie a Německo by musely podpořit pozastavení, což není jisté, stejně jako podpora Maďarska, České republiky, Rakouska a Polska.