V Bílém domě se mohla psát historie. S Trumpem jednal Zelenskyj i evropští lídři

Setkání mezi předními evropskými lídry a americkým prezidentem Donaldem Trumpem je v plném proudu. Lídři mocností starého kontinentu dorazili do Bílého domu, aby společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským jednali o případném mírovém urovnání již více než tři roky dlouhé války na Ukrajině. 

Těsně před jednáním z amerického prezidenta sršel optimismus. „Nemyslím si, že by existovala nějaká příliš složitá otázka,“ prohlásil. „Prezident Putin také chce najít odpověď,“ poznamenal. 

Během mítinku s evropskými lídry byl Trump zachycen, jak se chlubí tím, že ruský prezident Vladimir Putin chce uzavřít dohodu právě kvůli němu. „Myslím, že chce uzavřít dohodu. Myslím, že chce uzavřít dohodu pro mě, rozumíte tomu? I když to zní šíleně,“ zašeptal Trump francouzskému lídrovi Emmanuelu Macronovi podle zjištění americké stanice CNN. 

Macron byl při své poznámce velmi přímý. „Všichni kolem tohoto stolu chtějí mír,“ řekl. Odkázal se tak na Trumpova slova z neděle, kdy americký prezident prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj může válku s Ruskem ukončit „pokud chce, nebo může pokračovat v boji“. 

Evropští lídři obecně ještě před setkáním chválili Trumpa za jeho snahu o ukončení války, stále ale mezi nimi převládal skepticismus. „Pokud chceme dosáhnout míru a zaručit spravedlnost, musíme jednat jednotně. Jsme na straně Ukrajiny,“ zdůraznila italská premiérka Giorgia Meloniová. 

Setkání se zúčastnil i finský prezident Alexander Stubb, který má poslední dobou s Trumpem nadstandardní vztahy. Lídr této severské země s poměrně málo obyvateli sice vedle lídrů jiných mocností působí méně významně, ale právě on přináší ke stolu to nejzásadnější – sympatie amerického prezidenta. „Ukrajině pomáhá tým Evropy a tým Spojených států,“ řekl Stubb. 

K zásadním jednáním v Bílém domě se posadil rovněž britský premiér Keir Starmer. „Myslím, že dnes bychom mohli učinit opravdu důležitý krok vpřed, z tohoto setkání by mohlo vzejít něco historického, co se týče bezpečnosti Ukrajiny a bezpečnosti v Evropě,“ popsal. 

Americký prezident Trump mezitím podle listu New York Times nastínil některé z požadavků, které přednesl Putinovi během jejich pátečního setkání na Aljašce. Údajně očekává, že Rusko propustí až tisíc ukrajinských vězňů předtím, než dojde na trojstranné setkání mezi ním, Putinem a Zelenským. 

Stejně jako Zelenskyj, i generální tajemník NATO Mark Rutte si těsně před začátkem setkání pochvaloval návrh na vznik bezpečnostních záruk, které budou podle vzoru článku 5 Severoatlantické smlouvy. „Tyto záruky mohou být účinné pouze tehdy, budou právně závazné a budou obsahovat konkrétní obranná opatření pro případ nového ruského útoku,“ shrnul ukrajinský prezident. 

Setkání mezi Trumpem, Zelenským a lídry Itálie, Francie, Velké Británie, Německa, Finska, Severoatlantické aliance a Evropské komise přichází poté, co se během pondělního podvečera středoevropského času sešli právě lídři Ukrajiny a USA. 

„Je mi ctí, že je s námi prezident Ukrajiny. Právě jsme měli velmi příjemné setkání s prezidentem Ruska. Dnešní setkání je velmi důležité,“ sdělil Trump na samý úvod setkání se Zelenským. „Pokud dnes vše dobře dopadne, existuje rozumná šance na ukončení války,“ dodal. Během jednání americký vůdce informoval, že bude trvat na mírové dohodě, nikoliv jen příměří. 

Trump během tiskové konference potvrdil, že americká podpora Ukrajině bude pokračovat, ať pondělní schůzka dopadne jakkoli. Nevyloučil ani možné vyslání amerických mírových jednotek poté, co by teoreticky byl podepsán mír. „V zajištění míru bude hrát hlavní roli Evropa, ale USA se budou také podílet. Evropa je první linií obrany, protože je tam. Ale my jim pomůžeme. Také se zapojíme … Myslím, že pokud se nám podaří dosáhnout míru, bude to fungovat. O tom nepochybuji,“ shrnul šéf Bílého domu. Informovala o tom americká stanice CNN. 

Řeč přišla i na potenciální mírové záruky. „Poskytneme jim velmi dobrou obranu a velmi dobrou bezpečnost,“ nastínil Trump podle listu New York Times. Na otázku novinářů ohledně bezpečnostních záruk odpovídal také ukrajinský prezident. Když byl dotázán, jaké záruky bude Kyjev v rámci mírové dohody požadovat, řekl stroze: „Všechny.“

Související

Harvardova univerzita

Rozčílený Trump vyhrotil spor s Harvardovou univerzitou. Chce, aby mu zaplatila miliardu dolarů

Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj dlouhodobý spor s Harvardovou univerzitou a nově po škole požaduje vyrovnání ve výši jedné miliardy dolarů. Toto ultimátum přichází po měsících napjatých vyjednávání o obnovení federálního financování, které administrativa loni zmrazila. Trump na své sociální síti Truth Social popřel zprávy médií, že by byl ochoten ze svých finančních nároků slevit, a naopak částku zdvojnásobil.
Prezident Trump

Trump se bojí „prohnilých“ států, ve kterých nevyhrává. Vyzval ke znárodnění voleb

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro podcast Dana Bongina otevřeně vyzval republikány, aby přistoupili ke „znárodnění voleb“. Tento apel přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o bezprecedentní revizi volebních pravidel před blížícími se klíčovými volbami do Kongresu. Podle prezidenta by republikáni měli převzít přímou kontrolu nad volebními procesy nejméně v patnácti klíčových oblastech po celých Spojených státech.

Více souvisejících

Donald Trump Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Emmanuel Macron Keir Starmer (labouristi) Friedrich Merz (CDU) Ursula von der Leyenová Giorgia Meloniová válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Ilustrační foto

Unikát letošní olympiády: Sportovci obdrží nejdražší medaile v historii her

Sportovci, kteří tento měsíc vystoupí na stupně vítězů během zimních olympijských her v Itálii, obdrží nejdražší medaile v historii her. Za tímto rekordem stojí strmý nárůst cen drahých kovů na světových trzích. Pro nejlepší zimní sportovce v disciplínách od lyžování až po hokej či krasobruslení je připraveno více než 700 zlatých, stříbrných a bronzových cenných kovů.

před 24 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu poprvé po delší době aktualizoval oficiální bilanci ztrát ukrajinské armády. V předtočeném rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 uvedl, že od začátku ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022 padlo v boji 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak vojáky z povolání, tak mobilizované záložníky, přičemž prezident doplnil, že značný počet dalších osob zůstává nezvěstný.

před 2 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců

Vize o umělé inteligenci na lidské úrovni, kterou v 50. letech 20. století nastínil Alan Turing, se podle skupiny předních vědců stala realitou. V článku pro prestižní vědecký časopis Nature odborníci z oblastí filozofie, strojového učení, lingvistiky a kognitivní vědy tvrdí, že současné systémy již dosáhly obecné inteligence (AGI). Podle nich je důkazní situace na začátku roku 2026 zcela jednoznačná a dlouhodobý problém vytvoření AGI byl vyřešen.

před 2 hodinami

Jan Darmovzal přistál v Česku

Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy

Jan Darmovzal, který byl po 500 dnech strávených ve venezuelském vězení propuštěn na svobodu, popsal v otevřeném dopise drastické podmínky svého věznění. Čech byl zadržen v září 2024 tamními úřady kvůli vykonstruovanému obvinění z plánování atentátu na prezidenta Nicoláse Madura a pokusu o svržení vlády. Na svobodu se dostal až 16. ledna 2026 poté, co došlo k zásadnímu zvratu v zemi v důsledku americké vojenské intervence a zajetí samotného Madura.

před 3 hodinami

António Guterres

OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců

Generální tajemník OSN António Guterres varoval členské státy, že organizaci hrozí „bezprostřední finanční kolaps“. V dopise, který obdrželi velvyslanci koncem ledna, Guterres uvádí, že kombinace neuhrazených příspěvků a zastaralých rozpočtových pravidel ohrožuje samotnou existenci této globální instituce. Podle nejhorších scénářů by OSN mohla vyčerpat veškerou hotovost již v červenci letošního roku.

před 4 hodinami

Jaderný výbuch

Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív

Vypršení platnosti poslední zbývající jaderné smlouvy mezi Spojenými státy a Ruskem, ke kterému došlo tento čtvrtek, vyvolalo vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Poprvé po desítkách let se dvě největší jaderné supervelmoci ocitly v situaci, kdy jejich strategické arzenály nepodléhají žádným vzájemným limitům. Odborníci varují, že absence kontroly zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v jaderný konflikt.

před 6 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí

Rozhodně je to nevídaný úspěch, který se málokdy českému fotbalovému klubu na evropské scéně stane. Takoví slávisté v Lize mistrů by mohli Západočechům jejich bilanci závidět. Viktoria Plzeň totiž prošla ligovou fází Evropské ligy s nabitými soupeři bez jediné prohry s tím, že se jí to podařilo jako jedinému účastníkovi v této soutěži. Nic na tom nezměnily ani její poslední dva zápasy, v rámci nichž nejprve doma s Portem remizovala 1:1, i když sahala po senzační výhře. Basilej pak venku porazila 1:0.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytyčil své armádě a novému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi ambiciózní, ale krvavý cíl: zvýšit počet eliminovaných ruských vojáků na 50 000 měsíčně. Tato strategie má podle Kyjeva učinit náklady na válku pro Kreml neúnosnými a vynutit si „mír skrze sílu“. Zatímco v prosinci dosáhly ruské ztráty podle ukrajinských údajů 35 000 mužů, nová hranice má Moskvu definitivně zlomit.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba

Ministr zahraničí Petr Macinka se nadále nedokáže smířit s tím, že se jeho stranický kolega z hnutí Motoristé Filip Turek nestane ministrem, jak se na tom dnes shodl prezident Petr Pavel a předseda vlády Andrej Babiš (ANO). V Poslanecké sněmovně během jednání o vyslovení nedůvěře vládě opět útočil na prezidenta, zástupci opozice ale následně s ledovým klidem upozornili, že Turek dostal méně preferenčních hlasů než oni a celá věc je uzavřena.

včera

Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se během společného jednání shodli na nutnosti hledat u klíčových politických témat kompromisní řešení. Hlava státu v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že předseda vlády bude aktivně tlumit případné neshody se svými koaličními partnery a ministry. Cílem je zamezit situacím, které by mohly ohrozit české národní zájmy nebo oslabit postavení České republiky na mezinárodní scéně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy