Znepokojivý přístup Evropy: Ví, že Rusko je problém a nic s tím nedokáže udělat

Evropská unie čelí narůstající hybridní válce ze strany Ruska, avšak nedokáže se shodnout na společné strategii, jak na tuto hrozbu reagovat. Znepokojivý dojem zanechal summit v Kodani, který měl upevnit konsenzus ohledně evropského přezbrojení. Místo toho se z něj stala trapná přehlídka politických rozbrojů, které brání vytvoření ucelené obranné politiky Evropy, píše The Guardian.

Lídři se nedokázali domluvit pouze na tom, kdo by měl řídit evropské vojenské posilování, ale také na tom, jak financovat další ukrajinský odpor proti ruské agresi a jak postupovat ohledně členství Kyjeva v EU. Diskutovalo se o opakovaném narušování evropského vzdušného prostoru drony a ruskými stíhačkami, ale shoda na adekvátní reakci chyběla. Nevyjasněné zůstalo, zda je lepší letouny sestřelit, doprovodit je pryč, nebo jen zachovat klid.

Další horká témata zahrnovala využití zmrazených ruských aktiv pro velkou půjčku Ukrajině, agresivnější kroky k omezení exportu ruské ropy a plynu a dodávky raket dlouhého doletu Kyjevu, aby mohl udeřit hlouběji na ruské území. V Kodani ale nepanoval konsenzus, ačkoliv je potřeba se brzy rozhodnout. Ruský prezident Vladimir Putin se zřejmě musí smát zmatku v dánském hlavním městě.

Tato rozdělenost a nejednotnost může vést k tomu, že Putin usoudí, že je Evropa slabá, což by bylo nebezpečné pro všechny strany. Lídři největších členských zemí využili neformální schůzku k tomu, aby odmítli návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na vybudování protidronové zdi na východní hranici Unie. Tato iniciativa přišla jako reakce na narušování vzdušného prostoru a incidenty s ruskými tankery, které porušují sankce.

Ursula von der Leyenová navrhla čtyři stěžejní evropské obranné projekty: protidronovou zeď, monitorovací síť pro východní křídlo, protiletadlový štít a obranný vesmírný štít. Francouzský prezident Emmanuel Macron návrh na protidronovou zeď kritizoval, protože dle jeho slov by bylo potřeba něco sofistikovanějšího a komplexnějšího. Německý kancléř Friedrich Merz se údajně za zavřenými dveřmi ostře vymezil proti přebujelé regulaci z Bruselu a zkritizoval plán na obranu proti dronům. Italská premiérka Giorgia Meloniová si stěžovala, že se Brusel soustředí výhradně na východní země a ignoruje jižní křídlo. Naznačila také, že obrana by měla být spíše úkolem NATO než EU.

Skutečným jádrem sporu nebyly drony, ale mocenské přetahování. Národní lídři viděli za obrannými iniciativami Komise snahu o uchopení moci a chtěli von der Leyenovou omezit. Je sice v pořádku, že Brusel nabízí členským státům půjčky ve výši 150 miliard eur na společné obranné projekty a uvolňuje pravidla pro schodkové výdaje na obranu. Většina velkých vlád EU si však přeje ponechat kontrolu ve svých rukou.

Tyto spory o kompetence existují od chvíle, kdy se EU začala zabývat obranou. Vyhrotily se proto, že obrana představuje novou hranici evropské integrace. Brusel má pravdu, když nabádá členské státy, aby své rostoucí rozpočty na obranu utrácely efektivněji a společně, namísto duplikování kapacit a neschopnosti vybudovat silnou evropskou obrannou technologickou základnu. K tomu je nezbytná harmonizace vojenských požadavků a menší závislost na nákupech z USA.

Politické vedení však zřejmě zůstane v rukou hlavních evropských vojenských mocností. Důvodem jsou i neutrální státy EU (Rakousko, Irsko, Kypr a Malta) a země, které jsou nakloněné Rusku (Maďarsko, Slovensko a možná brzy i Česko). Navíc Spojené království zůstává nepostradatelným hráčem. "Koalice ochotných" pod francouzsko-britským vedením, která poskytuje bezpečnostní záruky Ukrajině, by mohla sloužit jako základ pro evropské přezbrojení. Avšak i mezi jejími členy existují průmyslové neshody, které ohrožují společné obranné úsilí.

Příkladem je roztržka mezi Francií a Německem ohledně projektu Future Combat Air System (FCAS), do kterého se zapojilo i Španělsko. Měl to být evropský protiklad závislosti na americkém stíhači F-35. Neshody mezi hlavními dodavateli, společnostmi Dassault Aviation a Airbus, ohledně vedení a rozdělení práce, dovedly projekt na pokraj kolapsu. Mezitím se posouvá kupředu konkurenční Global Combat Air Programme (GCAP), který řídí Velká Británie, Itálie a Japonsko.

Základem všech těchto sporů je nedostatek vzájemné důvěry mezi Evropany, který je navíc umocněn nejistotou ohledně závazku USA k evropské bezpečnosti v případě, že se k moci dostane Trumpova administrativa. Když si státy navzájem nedůvěřují, instinktivně se vrací ke svým národním zbrojovkám a armádám. To Evropu oslabuje v době, kdy musí vůči Rusku projevovat sílu a rozhodnost. Evropští lídři by měli okamžitě přestat obviňovat Komisi a urgentně se semknout, jako by byla Evropa pod útokem, protože ve skutečnosti je. 

Související

Andrej Babiš

Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal v pátek v Kramářově vile předsedu vlády Černé Hory Milojka Spajiće. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a místopředsedou vlády a ministrem obrany Jaromírem Zůnou jednali o pokračování integračního procesu Černé Hory směrem k členství v Evropské unii, rozvoji obranné spolupráci a obchodních příležitostech mezi oběma zeměmi.
Evropská unie

Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU

Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 1 hodinou

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 2 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

Anonym vyhrožuje útoky po celém Česku. Policie spustila kontroly

Anonym v pondělí pohrozil bombovými útoky v budovách po celém Česku. Policejní kontroly probíhají za běžného provozu, relevance výhrůžky byla vyhodnocena jako nízká. Hrozba se podle dostupných informací týká stovek míst. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy