Znepokojivý přístup Evropy: Ví, že Rusko je problém a nic s tím nedokáže udělat

Evropská unie čelí narůstající hybridní válce ze strany Ruska, avšak nedokáže se shodnout na společné strategii, jak na tuto hrozbu reagovat. Znepokojivý dojem zanechal summit v Kodani, který měl upevnit konsenzus ohledně evropského přezbrojení. Místo toho se z něj stala trapná přehlídka politických rozbrojů, které brání vytvoření ucelené obranné politiky Evropy, píše The Guardian.

Lídři se nedokázali domluvit pouze na tom, kdo by měl řídit evropské vojenské posilování, ale také na tom, jak financovat další ukrajinský odpor proti ruské agresi a jak postupovat ohledně členství Kyjeva v EU. Diskutovalo se o opakovaném narušování evropského vzdušného prostoru drony a ruskými stíhačkami, ale shoda na adekvátní reakci chyběla. Nevyjasněné zůstalo, zda je lepší letouny sestřelit, doprovodit je pryč, nebo jen zachovat klid.

Další horká témata zahrnovala využití zmrazených ruských aktiv pro velkou půjčku Ukrajině, agresivnější kroky k omezení exportu ruské ropy a plynu a dodávky raket dlouhého doletu Kyjevu, aby mohl udeřit hlouběji na ruské území. V Kodani ale nepanoval konsenzus, ačkoliv je potřeba se brzy rozhodnout. Ruský prezident Vladimir Putin se zřejmě musí smát zmatku v dánském hlavním městě.

Tato rozdělenost a nejednotnost může vést k tomu, že Putin usoudí, že je Evropa slabá, což by bylo nebezpečné pro všechny strany. Lídři největších členských zemí využili neformální schůzku k tomu, aby odmítli návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na vybudování protidronové zdi na východní hranici Unie. Tato iniciativa přišla jako reakce na narušování vzdušného prostoru a incidenty s ruskými tankery, které porušují sankce.

Ursula von der Leyenová navrhla čtyři stěžejní evropské obranné projekty: protidronovou zeď, monitorovací síť pro východní křídlo, protiletadlový štít a obranný vesmírný štít. Francouzský prezident Emmanuel Macron návrh na protidronovou zeď kritizoval, protože dle jeho slov by bylo potřeba něco sofistikovanějšího a komplexnějšího. Německý kancléř Friedrich Merz se údajně za zavřenými dveřmi ostře vymezil proti přebujelé regulaci z Bruselu a zkritizoval plán na obranu proti dronům. Italská premiérka Giorgia Meloniová si stěžovala, že se Brusel soustředí výhradně na východní země a ignoruje jižní křídlo. Naznačila také, že obrana by měla být spíše úkolem NATO než EU.

Skutečným jádrem sporu nebyly drony, ale mocenské přetahování. Národní lídři viděli za obrannými iniciativami Komise snahu o uchopení moci a chtěli von der Leyenovou omezit. Je sice v pořádku, že Brusel nabízí členským státům půjčky ve výši 150 miliard eur na společné obranné projekty a uvolňuje pravidla pro schodkové výdaje na obranu. Většina velkých vlád EU si však přeje ponechat kontrolu ve svých rukou.

Tyto spory o kompetence existují od chvíle, kdy se EU začala zabývat obranou. Vyhrotily se proto, že obrana představuje novou hranici evropské integrace. Brusel má pravdu, když nabádá členské státy, aby své rostoucí rozpočty na obranu utrácely efektivněji a společně, namísto duplikování kapacit a neschopnosti vybudovat silnou evropskou obrannou technologickou základnu. K tomu je nezbytná harmonizace vojenských požadavků a menší závislost na nákupech z USA.

Politické vedení však zřejmě zůstane v rukou hlavních evropských vojenských mocností. Důvodem jsou i neutrální státy EU (Rakousko, Irsko, Kypr a Malta) a země, které jsou nakloněné Rusku (Maďarsko, Slovensko a možná brzy i Česko). Navíc Spojené království zůstává nepostradatelným hráčem. "Koalice ochotných" pod francouzsko-britským vedením, která poskytuje bezpečnostní záruky Ukrajině, by mohla sloužit jako základ pro evropské přezbrojení. Avšak i mezi jejími členy existují průmyslové neshody, které ohrožují společné obranné úsilí.

Příkladem je roztržka mezi Francií a Německem ohledně projektu Future Combat Air System (FCAS), do kterého se zapojilo i Španělsko. Měl to být evropský protiklad závislosti na americkém stíhači F-35. Neshody mezi hlavními dodavateli, společnostmi Dassault Aviation a Airbus, ohledně vedení a rozdělení práce, dovedly projekt na pokraj kolapsu. Mezitím se posouvá kupředu konkurenční Global Combat Air Programme (GCAP), který řídí Velká Británie, Itálie a Japonsko.

Základem všech těchto sporů je nedostatek vzájemné důvěry mezi Evropany, který je navíc umocněn nejistotou ohledně závazku USA k evropské bezpečnosti v případě, že se k moci dostane Trumpova administrativa. Když si státy navzájem nedůvěřují, instinktivně se vrací ke svým národním zbrojovkám a armádám. To Evropu oslabuje v době, kdy musí vůči Rusku projevovat sílu a rozhodnost. Evropští lídři by měli okamžitě přestat obviňovat Komisi a urgentně se semknout, jako by byla Evropa pod útokem, protože ve skutečnosti je. 

Související

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.
Evropská unie

Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA

Evropská komise oficiálně požádala o dodržování zásad fair play a transparentní soutěže ve sportovním prostředí. Reagovala tak na situaci, kdy byl zrušen jednozápasový trest pro americkou fotbalovou hvězdu Folarina Baloguna. K tomuto kroku došlo poté, co spolu telefonicky hovořili americký prezident Donald Trump a šéf federace FIFA Gianni Infantino.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

včera

včera

včera

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

včera

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

včera

včera

včera

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

včera

Aktualizováno včera

včera

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

včera

včera

včera

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

včera

včera

Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy

Vysoká oblačnost a bouřky budou pokračovat až do konce pracovního týdne, kdy dorazí tropické teploty. Ty se ale dlouho neudrží a během víkendu se opět ochladí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy