Německo kritizuje von der Leyenovou za plán na vyslání mezinárodních jednotek na Ukrajinu

Ursula von der Leyenová v nedávném rozhovoru pro deník Financial Times uvedla, že Evropa připravuje konkrétní plány na rozmístění desítek tisíc vojáků, s podporou Spojených států v oblastech, jako je zpravodajství a velení. Argumentovala, že tyto záruky jsou klíčové pro ochranu Ukrajiny před budoucí ruskou agresí.

Německý ministr obrany s tímto názorem nesouhlasí a tvrdí, že Evropská unie nemá pravomoci k nasazování vojáků. Boris Pistorius se domnívá, že debaty o takovýchto krocích by měly být vedeny až po mírových jednáních.

Zároveň dodal, že ačkoli vlády zvažují, co je možné za jakých podmínek, veřejná diskuse na toto téma je v tuto chvíli naprosto nevhodná. Vyzval proto ke zdrženlivosti.

Nápad na umístění západních vojsk na Ukrajině rozděluje evropské země. Například Francie a Spojené království o tom diskutují, zatímco Spojené státy a Polsko vyslání vojáků vyloučily. Postoj ostatních zemí je nejasný.

Von der Leyenová přivítala ochotu amerického prezidenta Donalda Trumpa přispět k „bezpečnostní záruce podobné Článku 5“, který se vztahuje na kolektivní obranu NATO. Tím naznačila, že se Spojené státy možná přece jen zapojí do řešení války na Ukrajině.

Otázka bezpečnostních záruk pro Ukrajinu tak zůstává otevřená. I když se někteří evropští lídři shodnou na nutnosti poskytnout Kyjevu silnou ochranu, shoda na konkrétních krocích není zdaleka jistá. Debaty o vyslání vojsk na Ukrajinu poukazují na rozdílné názory a připravenost jednotlivých zemí.

Zatímco válka pokračuje, diplomatické snahy jsou doprovázeny různými názory a prohlášeními, které poukazují na nejednotnost mezi spojenci. Postoj Berlína, který se obává eskalace konfliktu, je proto v přímém rozporu s vizí Evropské komise, která se snaží Ukrajině poskytnout co nejpevnější záruky.