Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí v tomto týdnu druhému kolu hlasování o nedůvěře za poslední tři měsíce. Její politická situace je komplikovaná, neboť se musí vypořádat s kritikou z mnoha stran. Potíže jí dělají různorodé skupiny lidí s odlišnými názory, přičemž někteří se ji dokonce snaží politicky zničit.
Von der Leyenová je nucena bojovat na několika frontách. Hrozby na ni číhají na každém kroku a musí se s nimi vypořádat, aby politicky přežila. Nejde jen o návrhy na vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu, ale také o ty, kteří ji ohrožují mnohem subtilněji. Mezi kritiky jsou ti, kteří se cítí zrazeni, z přátel se stali nepřátelé, nebo ti, jejichž vysoké standardy nikdy nemohla splnit. Skutečnost, že se tito kritici navzájem neshodují, je pro von der Leyenovou naopak výhodou, neboť její nepřítel zůstává rozdělen, píše Politico.
Ekologové a klimatičtí aktivisté patří mezi ty, kteří jsou nejvíce zklamáni od počátku jejího druhého funkčního období v prosinci. Zatímco v letech 2019-2024 byl vlajkovou lodí Zelená dohoda pro Evropu s cílem snížit emise a podpořit obnovitelné zdroje, od loňských evropských voleb se zaměření Komise změnilo. Nyní je prioritou omezování byrokracie a masivní investice do průmyslu s cílem podpořit stagnující evropskou ekonomiku, což jsou často kroky v rozporu s ekologickými cíli.
Tento posun vyvolává obavy, že nedávné legislativní návrhy, které Komise nazývá „omnibusové balíčky“, mohou zničit dřívější úspěchy v oblasti klimatu. Komise navíc projevuje stále větší váhavost při navrhování a zavádění ekologických zákonů. Například v červnu hrozila stažením směrnice proti greenwashingu a v září ohlásila odklad prosazování regulace odlesňování. Von der Leyenová nicméně stále potřebuje jejich hlasy pro schvalování některých zákonů, a jejich protestní akce jsou navíc veřejně velmi viditelné.
Ti, kteří ji nenávidí, stojí mimo hlavní politický proud a vidí jako svůj sport zpochybňování každého kroku von der Leyenové. V Evropském parlamentu je více poslanců z krajní pravice a krajní levice než kdy dříve. Právě tyto extrémní skupiny podaly v tomto týdnu návrhy na vyslovení nedůvěry. V celé Evropě přibývá protievropských sil u moci nebo v aktivní opozici.
Tito kritici dominují narativu, tvoří titulky a vnášejí chaos do každé debaty. Zatímco Komise představí dvousetstránkové nařízení, oni proti tomu postaví desetivteřinový virální klip, který se šíří rychleji. I když nemají dostatek hlasů na to, aby zablokovali její návrhy, von der Leyenové přidělávají starosti, jelikož se musí vyrovnávat s protievropskou rétorikou.
Ursula von der Leyenová stojí v čele středopravé Evropské lidové strany (EPP), největší politické rodiny v EU. I přes snahu o uklidnění situace jsou v EPP přítomny vnitřní rozpory. Někdy se von der Leyenová dostává do křížku se svou vlastní stranou, protože musí vyvažovat protichůdné zájmy v rámci Komise.
Například, když v září oznámila přísnější opatření vůči Izraeli, včetně sankcí na některé ministry a pozastavení bilaterálních styků, vyvolala to prudké reakce německých členů EPP. Strana se nyní bouří proti dvěma jejím stěžejním legislativním návrhům: příští sedmiletý rozpočet EU a cíl klimatické neutrality do roku 2040. EPP je v Parlamentu tvůrcem králů a nic neprojde bez jejího souhlasu, což znamená, že von der Leyenová potřebuje plnou podporu, aby prosadila svůj program.
Euro-puristé, kteří zahrnují eurofily a parlamentní nadšence, obviňují von der Leyenovou z oslabování EU a jejích institucí. Eurofilové jsou šokováni, že Komise přijala vyšší cla na zboží EU ve smlouvě s USA po výhrůžkách prezidenta Trumpa. Další ji obviňují z centralizace moci v Komisi, nerespektování standardů transparentnosti, například mazáním textových zpráv, a nedostatečné komunikace.
Tito puristé jsou zejména rozhněváni používáním zrychlených procedur, které obcházejí Evropský parlament při rozhodování, jako byl například fond ve výši 150 miliard eur na úvěry pro obranné výdaje. Ačkoliv jsou hlasití a vytvářejí velký hluk v „bruselské bublině“, jejich vliv je hodnocen středně.
Skutečnou moc nad agendou a mandátem von der Leyenové mají stále hlavy vlád 27 členských států. Zatímco dříve Komisi kritizovali pouze lídři Maďarska a Slovenska, tato skupina roste. Dokonce i spolehliví spojenci, jako je německý kancléř Friedrich Merz z EPP, se připojili ke kritice. Obchodní dohoda s USA, cíl klimatické neutrality a návrh na stavbu „dronové zdi“ vyvolaly odpor mnoha lídrů.
Tato skupina má největší moc, protože von der Leyenovou do funkce dosadila, a může ji také rychle odvolat. I když plní jejich požadavky, je výhodné mít v Bruselu „boxovací pytel“, na který lze svalovat vinu za nepopulární kroky doma.
Související
Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly
Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku. Chce zastavit obchodní dohodu s USA, píše BBC
EU (Evropská unie) , Ursula von der Leyenová
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Michal Strnad přepsal žebříček miliardářů. Stal se nejbohatším Čechem v historii
před 54 minutami
K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump
před 1 hodinou
Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů
před 2 hodinami
Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda
před 3 hodinami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 3 hodinami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 4 hodinami
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 5 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 5 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 6 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 7 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 7 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 8 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.
Zdroj: David Holub