Klíčový den pro von der Leyenovou je tady. Proč jí jdou kritici po krku?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí v tomto týdnu druhému kolu hlasování o nedůvěře za poslední tři měsíce. Její politická situace je komplikovaná, neboť se musí vypořádat s kritikou z mnoha stran. Potíže jí dělají různorodé skupiny lidí s odlišnými názory, přičemž někteří se ji dokonce snaží politicky zničit.

Von der Leyenová je nucena bojovat na několika frontách. Hrozby na ni číhají na každém kroku a musí se s nimi vypořádat, aby politicky přežila. Nejde jen o návrhy na vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu, ale také o ty, kteří ji ohrožují mnohem subtilněji. Mezi kritiky jsou ti, kteří se cítí zrazeni, z přátel se stali nepřátelé, nebo ti, jejichž vysoké standardy nikdy nemohla splnit. Skutečnost, že se tito kritici navzájem neshodují, je pro von der Leyenovou naopak výhodou, neboť její nepřítel zůstává rozdělen, píše Politico.

Ekologové a klimatičtí aktivisté patří mezi ty, kteří jsou nejvíce zklamáni od počátku jejího druhého funkčního období v prosinci. Zatímco v letech 2019-2024 byl vlajkovou lodí Zelená dohoda pro Evropu s cílem snížit emise a podpořit obnovitelné zdroje, od loňských evropských voleb se zaměření Komise změnilo. Nyní je prioritou omezování byrokracie a masivní investice do průmyslu s cílem podpořit stagnující evropskou ekonomiku, což jsou často kroky v rozporu s ekologickými cíli.

Tento posun vyvolává obavy, že nedávné legislativní návrhy, které Komise nazývá „omnibusové balíčky“, mohou zničit dřívější úspěchy v oblasti klimatu. Komise navíc projevuje stále větší váhavost při navrhování a zavádění ekologických zákonů. Například v červnu hrozila stažením směrnice proti greenwashingu a v září ohlásila odklad prosazování regulace odlesňování. Von der Leyenová nicméně stále potřebuje jejich hlasy pro schvalování některých zákonů, a jejich protestní akce jsou navíc veřejně velmi viditelné.

Ti, kteří ji nenávidí, stojí mimo hlavní politický proud a vidí jako svůj sport zpochybňování každého kroku von der Leyenové. V Evropském parlamentu je více poslanců z krajní pravice a krajní levice než kdy dříve. Právě tyto extrémní skupiny podaly v tomto týdnu návrhy na vyslovení nedůvěry. V celé Evropě přibývá protievropských sil u moci nebo v aktivní opozici.

Tito kritici dominují narativu, tvoří titulky a vnášejí chaos do každé debaty. Zatímco Komise představí dvousetstránkové nařízení, oni proti tomu postaví desetivteřinový virální klip, který se šíří rychleji. I když nemají dostatek hlasů na to, aby zablokovali její návrhy, von der Leyenové přidělávají starosti, jelikož se musí vyrovnávat s protievropskou rétorikou.

Ursula von der Leyenová stojí v čele středopravé Evropské lidové strany (EPP), největší politické rodiny v EU. I přes snahu o uklidnění situace jsou v EPP přítomny vnitřní rozpory. Někdy se von der Leyenová dostává do křížku se svou vlastní stranou, protože musí vyvažovat protichůdné zájmy v rámci Komise.

Například, když v září oznámila přísnější opatření vůči Izraeli, včetně sankcí na některé ministry a pozastavení bilaterálních styků, vyvolala to prudké reakce německých členů EPP. Strana se nyní bouří proti dvěma jejím stěžejním legislativním návrhům: příští sedmiletý rozpočet EU a cíl klimatické neutrality do roku 2040. EPP je v Parlamentu tvůrcem králů a nic neprojde bez jejího souhlasu, což znamená, že von der Leyenová potřebuje plnou podporu, aby prosadila svůj program.

Euro-puristé, kteří zahrnují eurofily a parlamentní nadšence, obviňují von der Leyenovou z oslabování EU a jejích institucí. Eurofilové jsou šokováni, že Komise přijala vyšší cla na zboží EU ve smlouvě s USA po výhrůžkách prezidenta Trumpa. Další ji obviňují z centralizace moci v Komisi, nerespektování standardů transparentnosti, například mazáním textových zpráv, a nedostatečné komunikace.

Tito puristé jsou zejména rozhněváni používáním zrychlených procedur, které obcházejí Evropský parlament při rozhodování, jako byl například fond ve výši 150 miliard eur na úvěry pro obranné výdaje. Ačkoliv jsou hlasití a vytvářejí velký hluk v „bruselské bublině“, jejich vliv je hodnocen středně.

Skutečnou moc nad agendou a mandátem von der Leyenové mají stále hlavy vlád 27 členských států. Zatímco dříve Komisi kritizovali pouze lídři Maďarska a Slovenska, tato skupina roste. Dokonce i spolehliví spojenci, jako je německý kancléř Friedrich Merz z EPP, se připojili ke kritice. Obchodní dohoda s USA, cíl klimatické neutrality a návrh na stavbu „dronové zdi“ vyvolaly odpor mnoha lídrů.

Tato skupina má největší moc, protože von der Leyenovou do funkce dosadila, a může ji také rychle odvolat. I když plní jejich požadavky, je výhodné mít v Bruselu „boxovací pytel“, na který lze svalovat vinu za nepopulární kroky doma. 

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy