Klíčový den pro von der Leyenovou je tady. Proč jí jdou kritici po krku?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí v tomto týdnu druhému kolu hlasování o nedůvěře za poslední tři měsíce. Její politická situace je komplikovaná, neboť se musí vypořádat s kritikou z mnoha stran. Potíže jí dělají různorodé skupiny lidí s odlišnými názory, přičemž někteří se ji dokonce snaží politicky zničit.

Von der Leyenová je nucena bojovat na několika frontách. Hrozby na ni číhají na každém kroku a musí se s nimi vypořádat, aby politicky přežila. Nejde jen o návrhy na vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu, ale také o ty, kteří ji ohrožují mnohem subtilněji. Mezi kritiky jsou ti, kteří se cítí zrazeni, z přátel se stali nepřátelé, nebo ti, jejichž vysoké standardy nikdy nemohla splnit. Skutečnost, že se tito kritici navzájem neshodují, je pro von der Leyenovou naopak výhodou, neboť její nepřítel zůstává rozdělen, píše Politico.

Ekologové a klimatičtí aktivisté patří mezi ty, kteří jsou nejvíce zklamáni od počátku jejího druhého funkčního období v prosinci. Zatímco v letech 2019-2024 byl vlajkovou lodí Zelená dohoda pro Evropu s cílem snížit emise a podpořit obnovitelné zdroje, od loňských evropských voleb se zaměření Komise změnilo. Nyní je prioritou omezování byrokracie a masivní investice do průmyslu s cílem podpořit stagnující evropskou ekonomiku, což jsou často kroky v rozporu s ekologickými cíli.

Tento posun vyvolává obavy, že nedávné legislativní návrhy, které Komise nazývá „omnibusové balíčky“, mohou zničit dřívější úspěchy v oblasti klimatu. Komise navíc projevuje stále větší váhavost při navrhování a zavádění ekologických zákonů. Například v červnu hrozila stažením směrnice proti greenwashingu a v září ohlásila odklad prosazování regulace odlesňování. Von der Leyenová nicméně stále potřebuje jejich hlasy pro schvalování některých zákonů, a jejich protestní akce jsou navíc veřejně velmi viditelné.

Ti, kteří ji nenávidí, stojí mimo hlavní politický proud a vidí jako svůj sport zpochybňování každého kroku von der Leyenové. V Evropském parlamentu je více poslanců z krajní pravice a krajní levice než kdy dříve. Právě tyto extrémní skupiny podaly v tomto týdnu návrhy na vyslovení nedůvěry. V celé Evropě přibývá protievropských sil u moci nebo v aktivní opozici.

Tito kritici dominují narativu, tvoří titulky a vnášejí chaos do každé debaty. Zatímco Komise představí dvousetstránkové nařízení, oni proti tomu postaví desetivteřinový virální klip, který se šíří rychleji. I když nemají dostatek hlasů na to, aby zablokovali její návrhy, von der Leyenové přidělávají starosti, jelikož se musí vyrovnávat s protievropskou rétorikou.

Ursula von der Leyenová stojí v čele středopravé Evropské lidové strany (EPP), největší politické rodiny v EU. I přes snahu o uklidnění situace jsou v EPP přítomny vnitřní rozpory. Někdy se von der Leyenová dostává do křížku se svou vlastní stranou, protože musí vyvažovat protichůdné zájmy v rámci Komise.

Například, když v září oznámila přísnější opatření vůči Izraeli, včetně sankcí na některé ministry a pozastavení bilaterálních styků, vyvolala to prudké reakce německých členů EPP. Strana se nyní bouří proti dvěma jejím stěžejním legislativním návrhům: příští sedmiletý rozpočet EU a cíl klimatické neutrality do roku 2040. EPP je v Parlamentu tvůrcem králů a nic neprojde bez jejího souhlasu, což znamená, že von der Leyenová potřebuje plnou podporu, aby prosadila svůj program.

Euro-puristé, kteří zahrnují eurofily a parlamentní nadšence, obviňují von der Leyenovou z oslabování EU a jejích institucí. Eurofilové jsou šokováni, že Komise přijala vyšší cla na zboží EU ve smlouvě s USA po výhrůžkách prezidenta Trumpa. Další ji obviňují z centralizace moci v Komisi, nerespektování standardů transparentnosti, například mazáním textových zpráv, a nedostatečné komunikace.

Tito puristé jsou zejména rozhněváni používáním zrychlených procedur, které obcházejí Evropský parlament při rozhodování, jako byl například fond ve výši 150 miliard eur na úvěry pro obranné výdaje. Ačkoliv jsou hlasití a vytvářejí velký hluk v „bruselské bublině“, jejich vliv je hodnocen středně.

Skutečnou moc nad agendou a mandátem von der Leyenové mají stále hlavy vlád 27 členských států. Zatímco dříve Komisi kritizovali pouze lídři Maďarska a Slovenska, tato skupina roste. Dokonce i spolehliví spojenci, jako je německý kancléř Friedrich Merz z EPP, se připojili ke kritice. Obchodní dohoda s USA, cíl klimatické neutrality a návrh na stavbu „dronové zdi“ vyvolaly odpor mnoha lídrů.

Tato skupina má největší moc, protože von der Leyenovou do funkce dosadila, a může ji také rychle odvolat. I když plní jejich požadavky, je výhodné mít v Bruselu „boxovací pytel“, na který lze svalovat vinu za nepopulární kroky doma. 

Související

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.
Evropský parlament

Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy