Klíčový den pro von der Leyenovou je tady. Proč jí jdou kritici po krku?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí v tomto týdnu druhému kolu hlasování o nedůvěře za poslední tři měsíce. Její politická situace je komplikovaná, neboť se musí vypořádat s kritikou z mnoha stran. Potíže jí dělají různorodé skupiny lidí s odlišnými názory, přičemž někteří se ji dokonce snaží politicky zničit.

Von der Leyenová je nucena bojovat na několika frontách. Hrozby na ni číhají na každém kroku a musí se s nimi vypořádat, aby politicky přežila. Nejde jen o návrhy na vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu, ale také o ty, kteří ji ohrožují mnohem subtilněji. Mezi kritiky jsou ti, kteří se cítí zrazeni, z přátel se stali nepřátelé, nebo ti, jejichž vysoké standardy nikdy nemohla splnit. Skutečnost, že se tito kritici navzájem neshodují, je pro von der Leyenovou naopak výhodou, neboť její nepřítel zůstává rozdělen, píše Politico.

Ekologové a klimatičtí aktivisté patří mezi ty, kteří jsou nejvíce zklamáni od počátku jejího druhého funkčního období v prosinci. Zatímco v letech 2019-2024 byl vlajkovou lodí Zelená dohoda pro Evropu s cílem snížit emise a podpořit obnovitelné zdroje, od loňských evropských voleb se zaměření Komise změnilo. Nyní je prioritou omezování byrokracie a masivní investice do průmyslu s cílem podpořit stagnující evropskou ekonomiku, což jsou často kroky v rozporu s ekologickými cíli.

Tento posun vyvolává obavy, že nedávné legislativní návrhy, které Komise nazývá „omnibusové balíčky“, mohou zničit dřívější úspěchy v oblasti klimatu. Komise navíc projevuje stále větší váhavost při navrhování a zavádění ekologických zákonů. Například v červnu hrozila stažením směrnice proti greenwashingu a v září ohlásila odklad prosazování regulace odlesňování. Von der Leyenová nicméně stále potřebuje jejich hlasy pro schvalování některých zákonů, a jejich protestní akce jsou navíc veřejně velmi viditelné.

Ti, kteří ji nenávidí, stojí mimo hlavní politický proud a vidí jako svůj sport zpochybňování každého kroku von der Leyenové. V Evropském parlamentu je více poslanců z krajní pravice a krajní levice než kdy dříve. Právě tyto extrémní skupiny podaly v tomto týdnu návrhy na vyslovení nedůvěry. V celé Evropě přibývá protievropských sil u moci nebo v aktivní opozici.

Tito kritici dominují narativu, tvoří titulky a vnášejí chaos do každé debaty. Zatímco Komise představí dvousetstránkové nařízení, oni proti tomu postaví desetivteřinový virální klip, který se šíří rychleji. I když nemají dostatek hlasů na to, aby zablokovali její návrhy, von der Leyenové přidělávají starosti, jelikož se musí vyrovnávat s protievropskou rétorikou.

Ursula von der Leyenová stojí v čele středopravé Evropské lidové strany (EPP), největší politické rodiny v EU. I přes snahu o uklidnění situace jsou v EPP přítomny vnitřní rozpory. Někdy se von der Leyenová dostává do křížku se svou vlastní stranou, protože musí vyvažovat protichůdné zájmy v rámci Komise.

Například, když v září oznámila přísnější opatření vůči Izraeli, včetně sankcí na některé ministry a pozastavení bilaterálních styků, vyvolala to prudké reakce německých členů EPP. Strana se nyní bouří proti dvěma jejím stěžejním legislativním návrhům: příští sedmiletý rozpočet EU a cíl klimatické neutrality do roku 2040. EPP je v Parlamentu tvůrcem králů a nic neprojde bez jejího souhlasu, což znamená, že von der Leyenová potřebuje plnou podporu, aby prosadila svůj program.

Euro-puristé, kteří zahrnují eurofily a parlamentní nadšence, obviňují von der Leyenovou z oslabování EU a jejích institucí. Eurofilové jsou šokováni, že Komise přijala vyšší cla na zboží EU ve smlouvě s USA po výhrůžkách prezidenta Trumpa. Další ji obviňují z centralizace moci v Komisi, nerespektování standardů transparentnosti, například mazáním textových zpráv, a nedostatečné komunikace.

Tito puristé jsou zejména rozhněváni používáním zrychlených procedur, které obcházejí Evropský parlament při rozhodování, jako byl například fond ve výši 150 miliard eur na úvěry pro obranné výdaje. Ačkoliv jsou hlasití a vytvářejí velký hluk v „bruselské bublině“, jejich vliv je hodnocen středně.

Skutečnou moc nad agendou a mandátem von der Leyenové mají stále hlavy vlád 27 členských států. Zatímco dříve Komisi kritizovali pouze lídři Maďarska a Slovenska, tato skupina roste. Dokonce i spolehliví spojenci, jako je německý kancléř Friedrich Merz z EPP, se připojili ke kritice. Obchodní dohoda s USA, cíl klimatické neutrality a návrh na stavbu „dronové zdi“ vyvolaly odpor mnoha lídrů.

Tato skupina má největší moc, protože von der Leyenovou do funkce dosadila, a může ji také rychle odvolat. I když plní jejich požadavky, je výhodné mít v Bruselu „boxovací pytel“, na který lze svalovat vinu za nepopulární kroky doma. 

Související

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev

Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

včera

včera

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

včera

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

včera

včera

včera

Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod

Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.

včera

OSN

Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku

Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.

včera

Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé

První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy