Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí v tomto týdnu druhému kolu hlasování o nedůvěře za poslední tři měsíce. Její politická situace je komplikovaná, neboť se musí vypořádat s kritikou z mnoha stran. Potíže jí dělají různorodé skupiny lidí s odlišnými názory, přičemž někteří se ji dokonce snaží politicky zničit.
Von der Leyenová je nucena bojovat na několika frontách. Hrozby na ni číhají na každém kroku a musí se s nimi vypořádat, aby politicky přežila. Nejde jen o návrhy na vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu, ale také o ty, kteří ji ohrožují mnohem subtilněji. Mezi kritiky jsou ti, kteří se cítí zrazeni, z přátel se stali nepřátelé, nebo ti, jejichž vysoké standardy nikdy nemohla splnit. Skutečnost, že se tito kritici navzájem neshodují, je pro von der Leyenovou naopak výhodou, neboť její nepřítel zůstává rozdělen, píše Politico.
Ekologové a klimatičtí aktivisté patří mezi ty, kteří jsou nejvíce zklamáni od počátku jejího druhého funkčního období v prosinci. Zatímco v letech 2019-2024 byl vlajkovou lodí Zelená dohoda pro Evropu s cílem snížit emise a podpořit obnovitelné zdroje, od loňských evropských voleb se zaměření Komise změnilo. Nyní je prioritou omezování byrokracie a masivní investice do průmyslu s cílem podpořit stagnující evropskou ekonomiku, což jsou často kroky v rozporu s ekologickými cíli.
Tento posun vyvolává obavy, že nedávné legislativní návrhy, které Komise nazývá „omnibusové balíčky“, mohou zničit dřívější úspěchy v oblasti klimatu. Komise navíc projevuje stále větší váhavost při navrhování a zavádění ekologických zákonů. Například v červnu hrozila stažením směrnice proti greenwashingu a v září ohlásila odklad prosazování regulace odlesňování. Von der Leyenová nicméně stále potřebuje jejich hlasy pro schvalování některých zákonů, a jejich protestní akce jsou navíc veřejně velmi viditelné.
Ti, kteří ji nenávidí, stojí mimo hlavní politický proud a vidí jako svůj sport zpochybňování každého kroku von der Leyenové. V Evropském parlamentu je více poslanců z krajní pravice a krajní levice než kdy dříve. Právě tyto extrémní skupiny podaly v tomto týdnu návrhy na vyslovení nedůvěry. V celé Evropě přibývá protievropských sil u moci nebo v aktivní opozici.
Tito kritici dominují narativu, tvoří titulky a vnášejí chaos do každé debaty. Zatímco Komise představí dvousetstránkové nařízení, oni proti tomu postaví desetivteřinový virální klip, který se šíří rychleji. I když nemají dostatek hlasů na to, aby zablokovali její návrhy, von der Leyenové přidělávají starosti, jelikož se musí vyrovnávat s protievropskou rétorikou.
Ursula von der Leyenová stojí v čele středopravé Evropské lidové strany (EPP), největší politické rodiny v EU. I přes snahu o uklidnění situace jsou v EPP přítomny vnitřní rozpory. Někdy se von der Leyenová dostává do křížku se svou vlastní stranou, protože musí vyvažovat protichůdné zájmy v rámci Komise.
Například, když v září oznámila přísnější opatření vůči Izraeli, včetně sankcí na některé ministry a pozastavení bilaterálních styků, vyvolala to prudké reakce německých členů EPP. Strana se nyní bouří proti dvěma jejím stěžejním legislativním návrhům: příští sedmiletý rozpočet EU a cíl klimatické neutrality do roku 2040. EPP je v Parlamentu tvůrcem králů a nic neprojde bez jejího souhlasu, což znamená, že von der Leyenová potřebuje plnou podporu, aby prosadila svůj program.
Euro-puristé, kteří zahrnují eurofily a parlamentní nadšence, obviňují von der Leyenovou z oslabování EU a jejích institucí. Eurofilové jsou šokováni, že Komise přijala vyšší cla na zboží EU ve smlouvě s USA po výhrůžkách prezidenta Trumpa. Další ji obviňují z centralizace moci v Komisi, nerespektování standardů transparentnosti, například mazáním textových zpráv, a nedostatečné komunikace.
Tito puristé jsou zejména rozhněváni používáním zrychlených procedur, které obcházejí Evropský parlament při rozhodování, jako byl například fond ve výši 150 miliard eur na úvěry pro obranné výdaje. Ačkoliv jsou hlasití a vytvářejí velký hluk v „bruselské bublině“, jejich vliv je hodnocen středně.
Skutečnou moc nad agendou a mandátem von der Leyenové mají stále hlavy vlád 27 členských států. Zatímco dříve Komisi kritizovali pouze lídři Maďarska a Slovenska, tato skupina roste. Dokonce i spolehliví spojenci, jako je německý kancléř Friedrich Merz z EPP, se připojili ke kritice. Obchodní dohoda s USA, cíl klimatické neutrality a návrh na stavbu „dronové zdi“ vyvolaly odpor mnoha lídrů.
Tato skupina má největší moc, protože von der Leyenovou do funkce dosadila, a může ji také rychle odvolat. I když plní jejich požadavky, je výhodné mít v Bruselu „boxovací pytel“, na který lze svalovat vinu za nepopulární kroky doma.
Související
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
EU (Evropská unie) , Ursula von der Leyenová
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 1 hodinou
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 2 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 2 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 4 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Zdroj: Jakub Jurek