Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií

Mluvčí novinářům sdělil, že smyslem konzultací je prozkoumat možnosti užší spolupráce v oblasti jaderného odstrašování. Zdůraznil přitom, že se nejedná o snahu nahradit ochranný štít USA, ale spíše o jeho doplnění a celkové posílení. Spojené státy podle Berlína nadále hrají ústřední roli v jaderném odstrašování v rámci NATO a Německo si přeje, aby tento stav zůstal zachován i v budoucnu.

Evropští lídři se stále častěji snaží hledat nezávislejší cestu, k čemuž je vede rok plný bezprecedentních otřesů v transatlantických vztazích. Zároveň však usilují o zachování spojenectví s Washingtonem, který je stále klíčový pro fungování současných obranných systémů kontinentu i pro zpravodajský a bezpečnostní aparát.

Zatímco Německo má na základě mezinárodních dohod zakázáno vyvíjet vlastní jaderné zbraně, Francie zůstává po odchodu Velké Británie jedinou jadernou mocností v Evropské unii. Paříž disponuje čtvrtým největším arzenálem jaderných hlavic na světě, což z ní činí přirozeného partnera pro diskuse o posílení evropské bezpečnosti.

Rozhovory mezi Paříží a Berlínem tak představují reakci na měnící se geopolitickou situaci, ve které Evropa cítí potřebu převzít větší díl odpovědnosti za svou ochranu. Celý proces je však teprve na začátku a jeho výsledná podoba bude záviset na dalším diplomatickém vyjednávání mezi oběma mocnostmi.

I polský prezident Karol Nawrocki se před několika dny vyslovil pro zahájení prací na budování vlastních jaderných obranných mechanismů Polska. Svůj postoj odůvodňuje narůstající agresivitou Moskvy a bezprostřední blízkostí ozbrojeného konfliktu, v níž se jeho země nachází. Podle hlavy státu je zapojení Varšavy do jaderného projektu nezbytným krokem k zajištění dlouhodobé suverenity v regionu.

V rozhovoru pro televizi Polsat Nawrocki uvedl, že budoucí bezpečnostní strategie Polska by se měla o jaderný potenciál přímo opírat. Zdůraznil přitom, že takový cíl musí země sledovat systematicky a při plném dodržování mezinárodních úmluv. Imperiální postoj Ruska vůči Polsku považuje prezident za nezvratný fakt, který vyžaduje rozhodnou reakci.

Tato iniciativa zapadá do širšího kontextu aktuálních evropských diskusí o posílení obranné soběstačnosti. Důvodem je kombinace hrozeb z Kremlu a klesající důvěry v americké bezpečnostní záruky. Podobné úvahy o jaderném odstrašování zazněly i od lotyšské premiérky Eviky Siliňové na konferenci v Mnichově, kde mluvila o nových možnostech zabezpečení regionu.

K tématu se přihlásilo také Německo, jehož kancléř Friedrich Merz potvrdil probíhající konzultace s Francií. Obě mocnosti zvažují vznik společného evropského systému odstrašování, který by snížil závislost kontinentu na vnějších partnerech. Pro Polsko, které sousedí přímo s válečnou zónou na Ukrajině, je však otázka posílení kapacit mnohem naléhavější než pro západní Evropu.

Na dotaz ohledně možné reakce Kremlu na polské jaderné ambice Nawrocki odpověděl, že Rusko napadá jakékoli obranné kroky svých sousedů. Polsko by se podle něj nemělo nechat potenciálním nátlakem zastavit. Debata o jaderném potenciálu tak zůstává úzce spjata s vývojem války na Ukrajině a agresivní rétorikou, která z Moskvy směrem k Varšavě dlouhodobě zaznívá.