Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Izraelské síly během noci na úterý provedly rozsáhlou vlnu náletů přímo v Teheránu, což následovalo po pondělních útocích na vojenskou infrastrukturu ve třech íránských provinciích. Situace v regionu se nadále vyhrocuje a íránská strana dává jasně najevo, že na diplomacii aktuálně není prostor. Vysoký íránský představitel v rozhovoru pro CNN potvrdil, že Teherán je plně připraven na dlouhotrvající válečný stav.

Írán varuje, že válka skončí pouze skrze ekonomickou bolest a naznačuje ochotu pokračovat v útocích na země v Perském zálivu. V Bahrajnu si jeden z posledních íránských útoků vyžádal život jednoho člověka a dalších osm lidí bylo zraněno. Přestože íránský prezident dříve tvrdil, že útoky na sousedy ustanou, pokud z jejich území nebudou vycházet údery proti Íránu, realita na bojišti vypadá jinak.

Donald Trump se nechal slyšet, že Spojené státy si záměrně ponechávají některé důležité íránské cíle pro případné budoucí údery. Vyjádřil také zklamání nad výběrem nového nejvyššího vůdce Íránu, kterým se stal Modžtaba Chameneí, syn zabitého Alího Chameneího. Prezident USA však přímo nepotvrdil, že by nový íránský vůdce měl být terčem amerických vojenských operací.

Světovou veřejností stále otřásají následky zásahu dívčí školy v Íránu, kde podle státních médií zahynulo nejméně 168 dětí. Trump se pokusil vinu za tento incident přenést na jiné aktéry a nepravdivě tvrdil, že Írán disponuje střelami Tomahawk. Zveřejněné záběry přitom naznačují, že americká střela cílila na blízkou íránskou námořní základnu.

Současný konflikt vyvolal největší narušení dodávek ropy v historii, přičemž je aktuálně ochromeno přibližně 20 % světové produkce. Státy po celém světě proto zavádějí krizová opatření k ochraně svých ekonomik. Pákistán oznámil extrémní úsporný režim a Jižní Korea poprvé po téměř třiceti letech přistoupila k zastropování cen pohonných hmot.

Ministři zemí G7 jednali o možnosti uvolnění strategických ropných rezerv, aby zmírnili dopady krize na globální trhy. Trump v této souvislosti přislíbil zrušení některých sankcí spojených s ropou, aniž by však specifikoval konkrétní kroky. Americký prezident zároveň vyjádřil přesvědčení, že válka v dlouhodobém horizontu paradoxně povede ke snížení cen této suroviny.

Klíčovým bodem napětí zůstává Hormuzský průliv, který je od začátku války prakticky uzavřen pro běžnou dopravu. Washington a Teherán si v této věci vyměňují ostré hrozby, zatímco provozovatelé tankerů odmítají touto trasou proplouvat. Trump se snaží rejdaře uklidnit a hrozí Íránu tvrdou odvetou, pokud se pokusí tok ropy skrze průliv trvale zastavit.

Íránské ozbrojené síly na americké výhrůžky reagovaly prohlášením, že jejich jednotky jsou v průlivu v pohotovosti a očekávají příchod americké námořní flotily. Washington se mezitím snaží zajistit obnovení stability dodávek, ale napětí v oblasti strategického průplavu neklesá. Jižní Korea navíc potvrdila, že nemůže zabránit USA v přesunu raketových systémů ze svého území na Blízký východ.

Současná situace nenasvědčuje brzkému diplomatickému řešení, neboť Írán trvá na tom, že vyjednávání v tuto chvíli není možné. Konflikt se tak mění v opotřebovávací válku s dalekosáhlými ekonomickými důsledky pro celý svět. Ozbrojené síly v Teheránu varují před dalšími překvapeními a íránská armáda zůstává v plné bojové připravenosti.