CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Loňská červnová bombardovací kampaň sice zasáhla tři klíčová jaderná zařízení, ale nedokázala zničit veškerý materiál potřebný k výrobě jaderné zbraně. Velká část zásob se podle zpravodajských služeb stále nachází v jaderném komplexu Isfahán. Prezident Donald Trump přitom opakovaně prohlásil, že eliminace íránských jaderných ambicí je jedním z jeho hlavních válečných cílů, a zdůraznil, že nikdy nedovolí Teheránu vlastnit jadernou zbraň.

Situace v Isfahánu je pro americké plánovače obzvláště složitá. Íránci strávili měsíce odstraňováním trosek nadzemních struktur zničených při náletech, aby se dostali k podzemním tunelům, kde je uran uskladněn. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi odhaduje, že v Isfahánu zůstává přibližně 200 kilogramů vysoce obohaceného uranu. Ačkoliv Írán tvrdí, že materiál slouží k mírovým účelům, jeho současná úroveň obohacení kolem 60 % je jen krůček od vojenského prahu.

Samotné letecké údery na zničení těchto zásob nestačí. Isfahánské tunely totiž na rozdíl od jiných íránských zařízení postrádají ventilační šachty, které obvykle slouží jako slabá místa pro průnik bomb. Administrativa proto zvažuje nasazení elitních jednotek, jako je Delta Force nebo SEAL Team 6, potenciálně v součinnosti s izraelskými komandy. Ti by museli do tunelů fyzicky proniknout a nebezpečný materiál buď zajistit, nebo znehodnotit přímo na místě.

Realizace takové mise by však vyžadovala mnohem víc než jen hrstku elitních operátorů. Podle vojenských expertů by bylo zapotřebí stovek dalších vojáků pro zajištění vnějšího perimetru a logistickou podporu. Vzhledem k tomu, že íránská armáda má oblast stále pod kontrolou, musela by být operace kryta elitními jednotkami, jako je 75. pluk Rangerů nebo 82. výsadková divize, a doprovázena neustálou leteckou podporou.

Práce s vysoce radioaktivním materiálem hluboko v podzemí navíc přináší enormní zdravotní a bezpečnostní rizika. USA disponují specializovanými jednotkami pro zneškodňování zbraní hromadného ničení, které jsou schopny s radiologickým materiálem manipulovat. I tak je ale riziko úmrtí nebo kontaminace vojáků v nepřátelském prostředí hodnoceno jako extrémně vysoké, což z mise činí jednu z nejnebezpečnějších operací v moderní historii.

Náznaky, že Spojené státy tuto možnost skutečně připravují, lze vyčíst z pohybu vojenské techniky. Satelitní snímky potvrdily, že na základně RAF Mildenhall ve Velké Británii bylo v posledních týdnech rozmístěno nejméně šest letounů MC-130J. Tyto stroje jsou speciálně vybaveny pro tajné infiltrace a exfiltrace komand v nepřátelském prostředí a jejich posádky v současnosti intenzivně trénují nad Severním mořem.

Mezitím se ukazuje, že íránský režim se navzdory tlaku nehroutí. Jmenování Modžtaby Chameneího novým ajatolláhem vysílá jasný signál o kontinuitě a neústupnosti vedení země. Tato politická stabilita znamená, že jakýkoliv pokus o zajištění jaderného materiálu by musel čelit organizovanému a motivovanému odporu íránských ozbrojených sil, které se nehodlají vzdát bez boje.

Zdroje blízké vojenskému plánování varují, že bez úplného kolapsu režimu bude k eliminaci jaderných zásob pravděpodobně zapotřebí kombinace vojenské síly a určité formy diplomacie. Samotná hrubá síla by totiž mohla vést k nekontrolovanému úniku radiace nebo k zatažení USA do vleklého pozemního konfliktu, kterému se chtěla Trumpova administrativa původně vyhnout.