Italská premiérka má před sebou nadlidský úkol. Letí do Washingtonu přesvědčit Trumpa

Meloni, která si v posledních měsících vybudovala osobní vztah s Trumpem, doufá, že právě tato blízkost jí umožní vyjednat ústupky, které dosud žádnému jinému evropskému lídrovi nebyly dopřány. Zatímco jiné členské státy EU k jejím kontaktům s Bílým domem přistupovaly s nedůvěrou, obavy z obchodní války nyní převažují a i skeptičtější hlasy z Bruselu a Paříže začínají měnit tón.

Meloni byla jednou z mála evropských hlav států, kterou Trump po svém loňském znovuzvolení pozval na lednovou inauguraci. Pochválil ji jako „fantastickou vůdkyni a osobnost“. Nyní má premiérka možnost ukázat, že její investice do vztahů s americkou administrativou nebyla marná.

EU má tři měsíce na to, aby Trumpa přesvědčila, že nové clo ve výši 20 % na evropské zboží není cestou vpřed. Přitom už nyní Unie čelí základní desetiprocentní sazbě a dodatečným 25 % na ocel, hliník a automobily. Dosavadní pokusy evropských lídrů – od slibů nákupu amerického plynu po diplomacii lichotek – skončily neúspěchem.

Meloni se tak ve čtvrtek v Bílém domě pokusí dokázat, že Evropa se s Trumpem stále dokáže dohodnout – pokud k němu najde ten správný tón. Již v pátek se vrací do Říma, kde přivítá amerického viceprezidenta JD Vancea, který se nedávno ostře opřel do evropských lídrů kvůli jejich postoji k migraci a svobodě projevu.

Podle italských úředníků vychází Meloniina strategie i z obav, že by Itálie mohla přijít o své tradičně úzké vazby s USA, které považuje za protiváhu dominujícího francouzsko-německého jádra EU. Na rozdíl od jiných evropských lídrů je prý přesvědčena, že s Trumpem je možné jednat a že hrozby clami jsou spíše součástí taktiky než skutečný úmysl.

Sází také na to, že její zdrženlivý a méně konfrontační přístup může přinést reálné výsledky, zejména pokud ostatní lídři nedosáhli žádného pokroku. Její důvěryhodnost v Bruselu ale bude viset na vlásku – pokud se jí nepodaří přinést konkrétní výsledek, její politický kapitál může rychle vyprchat.

Italský obchodní přebytek s USA dosahuje téměř 40 miliard eur a je třetí největší v EU po Německu a Irsku. Mezi klíčové exportní položky patří stroje, farmaceutika, vozidla, móda a potraviny. Italské podniky tak na vládu tlačí, aby udělala maximum pro zajištění bezcelního přístupu na americký trh.

Meloni však míří do Washingtonu bez formálního mandátu celé EU. Někteří lídři, jako francouzský prezident Emmanuel Macron, varují, že Trump se snaží Evropu rozdělit a donutit jednotlivé země k separátním dohodám. Návštěva Meloni navíc přichází krátce poté, co Itálie neochotně přistoupila na unijní plán společného vyzbrojování Ukrajiny, což u spojenců vzbudilo nelibost.

Navzdory počáteční kritice, například od francouzského ministra průmyslu Marca Ferracciho, se Paříž postupně uklidnila. Meloni už také před cestou konzultovala situaci s Ursulou von der Leyen, předsedkyní Evropské komise. Brusel se tak zatím spokojil s rolí pozorovatele a doufá, že italská mise alespoň otevře cestu k dalšímu vyjednávání.

Němečtí politici z okruhu pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze dokonce Meloniinu cestu otevřeně podporují. „Je to důležité gesto. Má dobrý vztah s prezidentem Trumpem a může to využít ve prospěch celé Evropy,“ řekl poslanec Johann Wadephul z CDU.

Zároveň ale panuje opatrnost. Meloni a její vláda už delší dobu vyzývají EU, aby vůči Trumpovi zaujala smířlivější postoj. Krátce po lednové inauguraci dokonce italský ministr zahraničí Antonio Tajani navrhl, že Unie by mohla Trumpa udobřit zvýšeným nákupem amerického zboží. Tajani také patřil k prvním, kdo doporučovali neuspěchat odvetná opatření vůči březnovým clům na ocel a hliník.

Přestože očekávání od Meloniiny mise nejsou příliš vysoká, v Bruselu a v některých členských státech vidí premiérku jako sondéra terénu, který může pomoci položit základy budoucích jednání. Zatímco unijní komisař pro obchod Maroš Šefčovič odjel do Washingtonu s návrhem na vzájemné zrušení průmyslových cel, Meloniho tým věří, že osobní vztahy s Trumpem přinesou víc.

„Politika, stejně jako život, stojí na osobních vztazích,“ prohlásil Marco Scurria, senátor strany Bratři Itálie. „Takto složitá jednání je lepší vést mezi dvěma lidmi, kteří se navzájem respektují – ne prostřednictvím studené byrokracie.“