Italská premiérka má před sebou nadlidský úkol. Letí do Washingtonu přesvědčit Trumpa

Italská premiérka Giorgia Meloni se tento týden vydává do Washingtonu s nelehkým úkolem – přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby neudělil nová cla na evropské zboží. Pro Itálii, jejíž ekonomika je silně závislá na exportu, by americká obchodní opatření mohla být drtivá, pro Evropskou unii pak potenciálně katastrofální, uvedl server Politico.

Meloni, která si v posledních měsících vybudovala osobní vztah s Trumpem, doufá, že právě tato blízkost jí umožní vyjednat ústupky, které dosud žádnému jinému evropskému lídrovi nebyly dopřány. Zatímco jiné členské státy EU k jejím kontaktům s Bílým domem přistupovaly s nedůvěrou, obavy z obchodní války nyní převažují a i skeptičtější hlasy z Bruselu a Paříže začínají měnit tón.

Meloni byla jednou z mála evropských hlav států, kterou Trump po svém loňském znovuzvolení pozval na lednovou inauguraci. Pochválil ji jako „fantastickou vůdkyni a osobnost“. Nyní má premiérka možnost ukázat, že její investice do vztahů s americkou administrativou nebyla marná.

EU má tři měsíce na to, aby Trumpa přesvědčila, že nové clo ve výši 20 % na evropské zboží není cestou vpřed. Přitom už nyní Unie čelí základní desetiprocentní sazbě a dodatečným 25 % na ocel, hliník a automobily. Dosavadní pokusy evropských lídrů – od slibů nákupu amerického plynu po diplomacii lichotek – skončily neúspěchem.

Meloni se tak ve čtvrtek v Bílém domě pokusí dokázat, že Evropa se s Trumpem stále dokáže dohodnout – pokud k němu najde ten správný tón. Již v pátek se vrací do Říma, kde přivítá amerického viceprezidenta JD Vancea, který se nedávno ostře opřel do evropských lídrů kvůli jejich postoji k migraci a svobodě projevu.

Podle italských úředníků vychází Meloniina strategie i z obav, že by Itálie mohla přijít o své tradičně úzké vazby s USA, které považuje za protiváhu dominujícího francouzsko-německého jádra EU. Na rozdíl od jiných evropských lídrů je prý přesvědčena, že s Trumpem je možné jednat a že hrozby clami jsou spíše součástí taktiky než skutečný úmysl.

Sází také na to, že její zdrženlivý a méně konfrontační přístup může přinést reálné výsledky, zejména pokud ostatní lídři nedosáhli žádného pokroku. Její důvěryhodnost v Bruselu ale bude viset na vlásku – pokud se jí nepodaří přinést konkrétní výsledek, její politický kapitál může rychle vyprchat.

Italský obchodní přebytek s USA dosahuje téměř 40 miliard eur a je třetí největší v EU po Německu a Irsku. Mezi klíčové exportní položky patří stroje, farmaceutika, vozidla, móda a potraviny. Italské podniky tak na vládu tlačí, aby udělala maximum pro zajištění bezcelního přístupu na americký trh.

Meloni však míří do Washingtonu bez formálního mandátu celé EU. Někteří lídři, jako francouzský prezident Emmanuel Macron, varují, že Trump se snaží Evropu rozdělit a donutit jednotlivé země k separátním dohodám. Návštěva Meloni navíc přichází krátce poté, co Itálie neochotně přistoupila na unijní plán společného vyzbrojování Ukrajiny, což u spojenců vzbudilo nelibost.

Navzdory počáteční kritice, například od francouzského ministra průmyslu Marca Ferracciho, se Paříž postupně uklidnila. Meloni už také před cestou konzultovala situaci s Ursulou von der Leyen, předsedkyní Evropské komise. Brusel se tak zatím spokojil s rolí pozorovatele a doufá, že italská mise alespoň otevře cestu k dalšímu vyjednávání.

Němečtí politici z okruhu pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze dokonce Meloniinu cestu otevřeně podporují. „Je to důležité gesto. Má dobrý vztah s prezidentem Trumpem a může to využít ve prospěch celé Evropy,“ řekl poslanec Johann Wadephul z CDU.

Zároveň ale panuje opatrnost. Meloni a její vláda už delší dobu vyzývají EU, aby vůči Trumpovi zaujala smířlivější postoj. Krátce po lednové inauguraci dokonce italský ministr zahraničí Antonio Tajani navrhl, že Unie by mohla Trumpa udobřit zvýšeným nákupem amerického zboží. Tajani také patřil k prvním, kdo doporučovali neuspěchat odvetná opatření vůči březnovým clům na ocel a hliník.

Přestože očekávání od Meloniiny mise nejsou příliš vysoká, v Bruselu a v některých členských státech vidí premiérku jako sondéra terénu, který může pomoci položit základy budoucích jednání. Zatímco unijní komisař pro obchod Maroš Šefčovič odjel do Washingtonu s návrhem na vzájemné zrušení průmyslových cel, Meloniho tým věří, že osobní vztahy s Trumpem přinesou víc.

„Politika, stejně jako život, stojí na osobních vztazích,“ prohlásil Marco Scurria, senátor strany Bratři Itálie. „Takto složitá jednání je lepší vést mezi dvěma lidmi, kteří se navzájem respektují – ne prostřednictvím studené byrokracie.“ 

Související

Donald Trump

Meloniová je jen špičkou ledovce. Jak Trump přichází o partnery, s nimiž budoval přátelství desítky let?

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které bylo dříve spojenectví s americkým prezidentem Donaldem Trumpem politickým přínosem, podle webu Politico začínají měnit svůj postoj. S blížícími se klíčovými volbami v roce 2027 v Itálii, Francii či Polsku se podpora z USA stává spíše přítěží. Trumpův obraz v Evropě poškodily obchodní války s cly, hrozby vůči Grónsku a válečný konflikt v Íránu, který zapříčinil růst cen energií. Jeho zásahy do evropské politiky tak nyní tamní pravicoví politici vnímají jako riziko, které by mohlo odradit umírněné voliče a rozdělit jejich vlastní voličskou základnu.
Donald Trump

Trump stupňuje konflikt s Itálií. Meloniová mu vzkázala, ať se stará o sebe

Americký prezident Donald Trump v sobotu vyostřil svůj spor s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, když zopakoval své tvrzení, že ho na summitu skupiny G7 ve Francii opakovaně a naléhavě žádala o společnou fotografii. Trump na sociálních sítích uvedl, že italská předsedkyně vlády, která dosud patřila k jeho klíčovým evropským spojencům, žadonila o snímek znovu a znovu. Zároveň prohlásil, že popularita Meloniové v její vlasti prudce klesá, což dává do souvislosti s jejím odmítnutím podpořit Spojené státy v nedávném vojenském konfliktu s Íránem.

Více souvisejících

Giorgia Meloniová Donald Trump clo

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy