Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) využívá polygrafické testy, známé jako detektory lži, k prověřování zaměstnanců z hlediska jejich schopnosti uchovat tajemství a loajality k úřadu. Dvě osoby obeznámené s konkrétními otázkami však potvrdily, že testy zahrnovaly i dotazy na to, zda se dotyčný někdy negativně vyjádřil o řediteli FBI Kashu Patelovi. Informoval o tom deník The New York Times.

Testům byli podrobeni například úředníci v souvislosti s únikem informace do médií, podle níž Patel žádal služební zbraň, přestože není agentem. Kvůli této záležitosti byli k polygrafu vyzváni desítky zaměstnanců.

Postup vedení kritizoval bývalý agent James Davidson, který v FBI působil více než dvě desetiletí. Podle něj je loajalita pracovníka FBI určena ústavě, nikoliv osobám ve vedení. Zmínka o tom, že se Patel podobnými otázkami zabývá, je podle něj projevem jeho slabosti.

Od nástupu prezidenta Donalda Trumpa dochází v úřadu k zásadním proměnám. Trumpovi spojenci, zejména Patel a jeho zástupce Dan Bongino, zahájili rozsáhlé personální změny, které podle některých současných i bývalých zaměstnanců nesou znaky msty. Z úřadu odešlo, bylo propuštěno nebo přeřazeno zhruba 40 procent elitních terénních agentů.

Čistky se zaměřily především na ty, kteří se podíleli na vyšetřováních nevyhovujících konzervativnímu křídlu. Z vedení byli odstraněni i vysoce postavení odborníci, včetně analytičky Tonyi Ugoretzové. Ti, kteří se ocitli v konfliktu s novým směřováním úřadu, byli často odsunuti stranou nebo donuceni k odchodu.

Naopak klíčové pozice obsadili lidé loajální k Patelu a Bonginovi. Will Rivers postoupil na třetí nejvyšší pozici v FBI a Jake Hemme, jenž se stal Patelovým zástupcem pro politiku, dosáhl vysoké funkce pouhé dva roky po vstupu do agentury. Bongino připustil, že s Patelem zahájili „celopodnikovou reorganizaci“ a „dramatické personální změny“, jimiž reagovali na obvinění, že z FBI vytvářejí výkonný nástroj prezidentovy agendy.

Vedle personálních zásahů vyvolalo kontroverze i intenzivní nasazení polygrafických testů. Kromě obvyklých bezpečnostních prověrek byly testy využity i vůči zaměstnancům s vazbami na dříve vyhozené kolegy. Mezi nimi i Michael Feinberg, který se ocitl pod tlakem kvůli přátelství s Peterem Strzokem – někdejším šéfem kontrarozvědky a hlavní postavou vyšetřování možného napojení Trumpovy kampaně na Rusko.

FBI byla dlouhodobě vnímána jako pilíř prosazování práva a ochrany národní bezpečnosti. Její důvěryhodnost však vychází z nezávislosti a respektu k ústavnímu řádu, nikoliv z loajality k aktuálně vládnoucí politické moci. Pokusy o podřízení úřadu přímé kontrole prezidenta představují zásah do rovnováhy mezi složkami moci, která je klíčová pro stabilitu amerického ústavního systému.

Ačkoli prezident jmenuje ředitele FBI, úřad sám má zůstat apolitickou institucí. Jeho pracovníci by měli jednat v duchu zákonnosti, nikoliv osobní oddanosti. Proměna FBI v nástroj politických čistek či loajality podrývá veřejnou důvěru a otevírá prostor pro možné zneužití. Dějiny přitom opakovaně varují před důsledky, které může mít oslabení nezávislosti bezpečnostních složek.