KOMENTÁŘ | Kreml ví, že je Západ daleko silnější. NATO a EU musí jednat z pozice síly

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden pohrozil útokem zemím, které podporují Ukrajinu. Nejde o jeho první – a zřejmě ani poslední – výhrůžku. Využívá slepoty západních spojenců. Ti totiž nevidí, že jsou daleko silnější než Rusko a odmítají jednat z pozice síly.

Putin si v Ruské federaci během více než dvaceti let zajistil prakticky neomezenou moc, která mu dovolila rozpoutat invazi proti suverénní a samostatné Ukrajině na bázi absolutně nepravdivé záminky o bujícím nacismu. Během své dlouhé vlády systematicky likvidoval a nadále likviduje odpůrce režimu (a války). Pokud jsou moc známí nebo blízcí jeho nejbližšímu kruhu, odsune je do ústraní na nějakou nedůležitou pozici.

Spolupráce současného vedení Kremlu s ruskými bezpečnostními silami a oligarchy je vskutku impozantní. Tento mocenský aparát dokázal z Ruska udělat kolos, který umí fungovat nikoliv navzdory, nýbrž díky korupci a kriminalitě těch nejvýše postavených lidí. Úplně stejně fungují ruské ozbrojené síly, které na Ukrajině zaznamenávají určité úspěchy i díky násilníkům propuštěným z vězení za účelem účasti na „speciální vojenské operaci“.

Chování ruských ozbrojených sil na Ukrajině přesně kopíruje charakter Putina a jeho nejbližšího okolí. Existují důkazy o tom, že ruští vojáci pálí domy ukrajinských civilistů, dopouštějí se na nich násilí a popravují zajatce. Tyto rozkazy nevycházejí z hlav vojenských velitelů, nýbrž samotného vedení Kremlu. Aby Rusko mohlo v rámci „speciální vojenské operace“ uspět, potřebuje Ukrajince co nejvíce vyděsit a tím pádem demoralizovat.

Nejvíce ale o ruském přístupu k celému mezinárodními společenství řekl minulý týden. Tehdy Spojené státy a Velká Británie udělily Kyjevu povolení používat rakety dlouhého doletu ATACMS a Storm Shadow proti hloubi ruského území, což propaganda Moskvy označila za překročení červených linií a „otestovala“ balistickou raketu středního doletu (IRBM) Orešnik.

Tento „test“, jak ho ruští propagandisté několikrát označili, proběhl na civilistech města Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny. Šlo o historicky první využití takovéto zbraně proti cizí zemi. Rusko IRBM vypálilo sice bez jaderné hlavice, ale bez jakéhokoli ostychu. Ránu schytala země, která tento druh raket ani nevlastní, neboť nedisponuje zbraněmi hromadného ničení.

Ruská propaganda obvinila Západ a Ukrajinu z další eskalace války, přičemž využila neadekvátní typ útoku proti rozhodně slabšímu soupeři. Ukrajinská armáda je totiž, dá se říct, běžných – tedy spoléhá se na konvenční síly a není jadernou mocností. Je tedy nasnadě předpokládat, že se proti balistickým zbraním nemá jak bránit a vystřelení takovéto zbraně na civilní oblast je odsouzeníhodné.

Rusové totiž museli IRBM přesně zaměřit a věděli, kam poletí – a bezpochyby rozkaz k tomuto aktu dal sám ruský prezident. Letěla nad hustě osídlenou oblast s cílem zabíjet nevinné civilisty. Jde o nepopiratelný fakt, který by z Moskvy měl v rámci mezinárodního společenství udělat ještě většího „vyhnance“.

Jenže bezmála týden po odpálení IRBM se zdá, že se vůbec nic neděje. Napříč západními spojenci vznikly debaty o tom, jak se Rusku postavit ještě silněji – kupříkladu Spojené státy ohlásily nové sankce, které by měly vést k citelnému poškození ruské ekonomiky. V Radě bezpečnosti OSN o této situaci ani nemá smysl jednat, neboť Moskva jakoukoli rezoluci vetuje.

Jakkoli tedy byla situace z minulého týdne bezprecedentní, není možné ji vyřešit jinak než dalším nátlakem na Moskvu. Jenže Rusko si na takový nátlak už zvyklo a nehodlá mu podlehnout. Navíc má věrné spojence jako Írán, Čínu nebo Severní Koreu, kteří ho nenechají na holičkách a hodlají podpořit jeho neúnavný boj proti Západu.

Kam ale tento nátlak povede? Děje se přesně to, co Putin musel očekávat ve chvíli, kdy dal rozkaz k odpálení IRBM na Dnipro. Ruský lídr velmi dobře ví, že v očích Západu už nemůže klesnout a je k tomu lhostejný.

S Ruskem je životně důležité jednat z pozice síly. NATO ani Evropská unie to dosud neudělaly. Další a další sankce jsou pro kremelský režim něco jako uznání faktu, že svou práci dělá dobře – Západ se vzteká – a to je jediný cíl Moskvy. Teď může Rusko čekat pouze na chybu, která pomůže buď k rozšíření jeho vlivu nebo globálnímu konfliktu.

Evropské země by si měly zvyknout na to, že jsou relativně silné – a především, že Evropská unie je ve většině ohledů před Ruskem napřed. Sdružuje tři ze sedmi členů G7 (Německo, Francii, Itálii), má obrovský politický a diplomatický potenciál, vlastní jaderné zbraně. Její součástí je 27 různých národních armád, z nichž některé dokonce mají kapacity pro samostatný boj s ruskou armádou.

Rusko pouze využívá faktu, že si západní spojenci dost dobře neuvědomují svou moc. Porazit ruskou armádu na bojišti by pro NATO měla být formalita, pokud vezmeme v potaz, že ani jedna ze stran nemá v úmyslu použít jadernou zbraň. Kreml si naopak jistě uvědomuje, že proti NATO nemá v konvenční rovině mnoho šancí a využívá pouze mohutného jaderného arsenálu, aby Západ od tohoto uvědomění odstrašil.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se po návštěvě folklorního festivalu ve Strážnici, kde se dočkal pískotu, chystá na další významnou kulturní událost, na které se může setkat s hlasitými kritiky. Podle dostupných informací nemá chybět na pátečním slavnostním zahájení filmového festivalu v Karlových Varech. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení

Mistrovství světa ve fotbale má za sebou skupinovou fázi a v sobotu se tak mohl odehrát první zápas vyřazovací fáze, která začíná poprvé v historii MS fází nazývanou „šestnáctifinále“, jíž se tak účastní 32 týmů. Jako první ji otevřeli svým vzájemným duelem reprezentanti Jihoafrické republiky a Kanady. Ta i přesto, že jako první v historii MS coby jedna ze spolupořádajících zemí nehrála v domácím prostředí, ale v Los Angeles, nakonec duel zvládla, když rozhodla trefa Estáquia zpoza šestnáctky na začátku závěrečného nastavení.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Chmurný návrat fotbalistů do Prahy. Krejčí přednesl svůj pohled na český fotbal

V sobotu přiletěli čeští fotbalisté ze zámoří do Prahy poté, co skončili na letošním fotbalovém světovém šampionátu už po třech zápasech ve skupině, v nichž získali pouhý jeden bod. Jejich výkon ve srovnání se světem vzbudil u fanoušků značnou a pochopitelnou vlnu nevole, kterou vnímali i samotní hráči, což dal po příletu najevo nejvíce kapitán Ladislav Krejčí. Ten si neobvykle stoupl před novináře a začal předčítat své myšlenky a postřehy z české účasti na světovém šampionátu ze svého notesu. Jeho projev byl už ale jako obvykle upřímný a emotivní.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Trenér Miroslav Koubek nakonec skončil u české fotbalové reprezentace

Přestože to ještě před několika dny vypadalo, že bude trenér Miroslav Koubek pokračovat i v dalším kvalifikačním cyklu až do evropského šampionátu v roce 2028, nakonec se zkušený čtyřiasedmdesátiletý stratég rozhodl svou funkci dát k dispozici, což následně přijal šéf českého fotbalu David Trunda. Koubek v prohlášení ke svému nečekanému kroku uvedl, že vzhledem k současné atmosféře kolem reprezentace, kterou podle něj zapříčinila mediální kampaň posledních dní, nevidí smysl u národního týmu pokračovat.

včera

včera

Evropská unie

Politico: EU se potýká s hlubokou průmyslovou krizí. Neví, jak ji řešit

Evropská unie se potýká s hlubokou průmyslovou krizí, kterou naplno obnažil záměr automobilky Volkswagen zrušit v Německu až sto tisíc pracovních míst a uzavřít čtyři továrny. Unijní státy a zákonodárci se však podle webu Politico stále nedokážou shodnout na jednotném postupu proti levnému čínskému exportu, který evropské podniky ohrožuje.

včera

Peking

Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady

Uplynuly čtyři dny od chvíle, kdy malé sportovní letadlo narazilo do nejvyššího pekingského mrakodrapu CITIC Tower. Při havárii zemřel pilot, který byl jedinou osobou na palubě, a dalších 13 lidí utrpělo zranění. Příčina a okolnosti incidentu jsou však stále nejasné. Jediným oficiálním vyjádřením čínské strany zůstává stručná zpráva o rozsahu šedesáti slov v polostátním deníku Beijing Daily, přestože k nárazu došlo jen několik kilometrů od Čonnan-chaj, ostře střeženého sídla a ústředí Komunistické strany Číny. 

včera

Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí

Poslanecká sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Tato změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích, kterým má být nahrazen stávající služební zákon. Celá legislativní předloha nyní poputuje k dalšímu projednání do Senátu.

včera

včera

Svrab

V Praze roste počet lidí nakažených svrabem. Problémem není MHD

Hygienická stanice hlavního města Prahy zaznamenala za první polovinu letošního roku 459 případů onemocnění svrabem. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy bylo evidováno 300 nakažených, se jedná o nárůst. Za celý rok 2025 přitom hygienici v hlavním městě napočítali celkem 691 případů. I přes stoupající tendenci v počtu nemocných vykazuje Praha v celorepublikovém srovnání stále nejnižší nemocnost a vede si tak v rámci České republiky nejlépe.

včera

včera

včera

Venezuela

Venezuela má největší zásoby ropy, lidé ale vyhrabávají oběti zemětřesení ručně. Chybí benzín do rypadel

Téměř týden po dvou ničivých zemětřeseních, která zdemolovala pobřežní město La Guaira, jsou Venezuelané nuceni vyprošťovat své příbuzné a přátele z trosek ručně nebo pomocí krumpáčů a lopat. Vážným problémem záchranných prací je kritický nedostatek benzínu. Kvůli chybějícímu palivu zůstává těžká technika, včetně vládních rypadel, zcela nepojízdná a odstavená přímo vedle zřícených budov.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin nařídil armádě vypracovat plány na obsazení Kyjeva

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy

Mimořádně vysoké finanční prostředky získal před koncem loňského roku od koncernu Agrofert tehdejší majitel a nynější předseda vlády Andrej Babiš. Vyplývá to z nového majetkového přiznání, které jsou politici povinni odevzdávat vždy do konce června.

včera

Počasí, ilustrační fotografie.

Na extrémy počasí v Česku začíná upozorňovat nový výstražný systém

Právě dnes přechází Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na inovovaný výstražný systém. Oproti současnému systému integrované výstražné služby (SIVS) založenému na převážně klimatologicky stanovených kritériích bude nový SIVS zaměřený na dopady nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změna nastane také ve struktuře a pojmenování skupin jevů, na které budou výstrahy vydávány.

včera

Pražské metro ovlivní velká prázdninová výluka. Sedm dní budou jezdit autobusy

V Praze se chystá velká prázdninová výluka metra, která bude trvat celý týden. Začne během nadcházejícího víkendu, potrvá sedm dní a dotkne se úseku linky C v centru hlavního města. Podle dopravce proběhne oprava trati. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy