KOMENTÁŘ | Kreml ví, že je Západ daleko silnější. NATO a EU musí jednat z pozice síly

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden pohrozil útokem zemím, které podporují Ukrajinu. Nejde o jeho první – a zřejmě ani poslední – výhrůžku. Využívá slepoty západních spojenců. Ti totiž nevidí, že jsou daleko silnější než Rusko a odmítají jednat z pozice síly.

Putin si v Ruské federaci během více než dvaceti let zajistil prakticky neomezenou moc, která mu dovolila rozpoutat invazi proti suverénní a samostatné Ukrajině na bázi absolutně nepravdivé záminky o bujícím nacismu. Během své dlouhé vlády systematicky likvidoval a nadále likviduje odpůrce režimu (a války). Pokud jsou moc známí nebo blízcí jeho nejbližšímu kruhu, odsune je do ústraní na nějakou nedůležitou pozici.

Spolupráce současného vedení Kremlu s ruskými bezpečnostními silami a oligarchy je vskutku impozantní. Tento mocenský aparát dokázal z Ruska udělat kolos, který umí fungovat nikoliv navzdory, nýbrž díky korupci a kriminalitě těch nejvýše postavených lidí. Úplně stejně fungují ruské ozbrojené síly, které na Ukrajině zaznamenávají určité úspěchy i díky násilníkům propuštěným z vězení za účelem účasti na „speciální vojenské operaci“.

Chování ruských ozbrojených sil na Ukrajině přesně kopíruje charakter Putina a jeho nejbližšího okolí. Existují důkazy o tom, že ruští vojáci pálí domy ukrajinských civilistů, dopouštějí se na nich násilí a popravují zajatce. Tyto rozkazy nevycházejí z hlav vojenských velitelů, nýbrž samotného vedení Kremlu. Aby Rusko mohlo v rámci „speciální vojenské operace“ uspět, potřebuje Ukrajince co nejvíce vyděsit a tím pádem demoralizovat.

Nejvíce ale o ruském přístupu k celému mezinárodními společenství řekl minulý týden. Tehdy Spojené státy a Velká Británie udělily Kyjevu povolení používat rakety dlouhého doletu ATACMS a Storm Shadow proti hloubi ruského území, což propaganda Moskvy označila za překročení červených linií a „otestovala“ balistickou raketu středního doletu (IRBM) Orešnik.

Tento „test“, jak ho ruští propagandisté několikrát označili, proběhl na civilistech města Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny. Šlo o historicky první využití takovéto zbraně proti cizí zemi. Rusko IRBM vypálilo sice bez jaderné hlavice, ale bez jakéhokoli ostychu. Ránu schytala země, která tento druh raket ani nevlastní, neboť nedisponuje zbraněmi hromadného ničení.

Ruská propaganda obvinila Západ a Ukrajinu z další eskalace války, přičemž využila neadekvátní typ útoku proti rozhodně slabšímu soupeři. Ukrajinská armáda je totiž, dá se říct, běžných – tedy spoléhá se na konvenční síly a není jadernou mocností. Je tedy nasnadě předpokládat, že se proti balistickým zbraním nemá jak bránit a vystřelení takovéto zbraně na civilní oblast je odsouzeníhodné.

Rusové totiž museli IRBM přesně zaměřit a věděli, kam poletí – a bezpochyby rozkaz k tomuto aktu dal sám ruský prezident. Letěla nad hustě osídlenou oblast s cílem zabíjet nevinné civilisty. Jde o nepopiratelný fakt, který by z Moskvy měl v rámci mezinárodního společenství udělat ještě většího „vyhnance“.

Jenže bezmála týden po odpálení IRBM se zdá, že se vůbec nic neděje. Napříč západními spojenci vznikly debaty o tom, jak se Rusku postavit ještě silněji – kupříkladu Spojené státy ohlásily nové sankce, které by měly vést k citelnému poškození ruské ekonomiky. V Radě bezpečnosti OSN o této situaci ani nemá smysl jednat, neboť Moskva jakoukoli rezoluci vetuje.

Jakkoli tedy byla situace z minulého týdne bezprecedentní, není možné ji vyřešit jinak než dalším nátlakem na Moskvu. Jenže Rusko si na takový nátlak už zvyklo a nehodlá mu podlehnout. Navíc má věrné spojence jako Írán, Čínu nebo Severní Koreu, kteří ho nenechají na holičkách a hodlají podpořit jeho neúnavný boj proti Západu.

Kam ale tento nátlak povede? Děje se přesně to, co Putin musel očekávat ve chvíli, kdy dal rozkaz k odpálení IRBM na Dnipro. Ruský lídr velmi dobře ví, že v očích Západu už nemůže klesnout a je k tomu lhostejný.

S Ruskem je životně důležité jednat z pozice síly. NATO ani Evropská unie to dosud neudělaly. Další a další sankce jsou pro kremelský režim něco jako uznání faktu, že svou práci dělá dobře – Západ se vzteká – a to je jediný cíl Moskvy. Teď může Rusko čekat pouze na chybu, která pomůže buď k rozšíření jeho vlivu nebo globálnímu konfliktu.

Evropské země by si měly zvyknout na to, že jsou relativně silné – a především, že Evropská unie je ve většině ohledů před Ruskem napřed. Sdružuje tři ze sedmi členů G7 (Německo, Francii, Itálii), má obrovský politický a diplomatický potenciál, vlastní jaderné zbraně. Její součástí je 27 různých národních armád, z nichž některé dokonce mají kapacity pro samostatný boj s ruskou armádou.

Rusko pouze využívá faktu, že si západní spojenci dost dobře neuvědomují svou moc. Porazit ruskou armádu na bojišti by pro NATO měla být formalita, pokud vezmeme v potaz, že ani jedna ze stran nemá v úmyslu použít jadernou zbraň. Kreml si naopak jistě uvědomuje, že proti NATO nemá v konvenční rovině mnoho šancí a využívá pouze mohutného jaderného arsenálu, aby Západ od tohoto uvědomění odstrašil.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  válka na Ukrajině ,  Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Péter Magyar a Andrej Babiš

Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara

Předseda vlády Andrej Babiš přivítal ve čtvrtek na zahradě Kramářovy vily v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara a členy jeho kabinetu. Maďarského premiéra na cestě doprovází osm ministrů jeho vlády. V tomto formátu se zástupci obou zemí setkávají vůbec poprvé v historii.

před 2 hodinami

Kanada

Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady

Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela

Izraelská policie a úřady odmítly obvinění strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, podle níž byly nedávné parlamentní volby ukradeny arabskými stranami. Zástupci policie uvedli, že den proběhl s minimem incidentů a bez jakýchkoliv důkazů o podvodech. Ústřední volební komise potvrdila, že pro tato tvrzení neexistují žádné podklady.

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

před 7 hodinami

Flavio Bolsonaro

Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami

Brazilský krajně pravicový senátor Flávio Bolsonaro se svou rodinou přistál se soukromým letadlem na floridském letišti v Miami poté, co o víkendu neuspěl v rozhodujícím kole prezidentských voleb v domovské zemi. Po skončení hlasování se na více než čtyřiadvacet hodin ztratil z veřejného prostoru, načež argentinské migrační úřady potvrdily, že v úterý večer vstoupil pozemní cestou na území Argentiny.

před 9 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil předpověď počasí, podle které nás příští týden čeká chladnější ráz počasí s občasnými srážkami. Podle meteorologů se lidé na území České republiky dočkají převážně zatažené až oblačné oblohy. Ranní hodiny mohou na některých místech provázet ojedinělé mlhy.

včera

Španělsko, ilustrační foto

Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání

Španělsko vyhlásilo třídenní státní smutek poté, co si srážka dvou vysokorychlostních vlaků v centrální části země vyžádala nejméně 68 lidských životů a desítky zraněných. K tragické nehodě došlo na železniční trati spojující Madrid se Sevillou, kde jedna ze souprav narazila do zadní části stojícího vlaku. Tato událost představuje již druhou vážnou havárii na vysokorychlostních tratích ve Španělsku během letošního roku.

včera

včera

včera

včera

včera

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

včera

včera

Ulice Tel Avivu

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

včera

António Guterres

OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti

Organizace spojených národů upozornila, že systematické útoky Ruské federace na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou naplňovat znaky zločinů proti lidskosti. Dokument, který zveřejnila Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, poukazuje na jasný úmysl ruských sil odříznout civilní obyvatelstvo od základních životních potřeb. Tyto kroky podle závěrů komise představují cílenou snahu vyvolat utrpení a podlomit obranyschopnost země.

Aktualizováno včera

Srážka vlaků u Toleda

U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných

Jižně od Madridu ve středním Španělsku došlo k vážné srážce dvou vysokorychlostních vlaků, která si vyžádala desítky lidských životů a stovky zraněných. Tragická nehoda se odehrála ve středu dopoledne krátce po deváté hodině místního času mezi obcemi Mora a Urda v provincii Toledo. Na frekventované železniční trase okamžitě zasahovaly desítky záchranářů, hasičů a příslušníků bezpečnostních složek.

včera

Flavio Bolsonaro

Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států

Krajně pravicový brazilský senátor Flávio Bolsonaro uprchl ze země do Spojených států amerických poté, co v neděli prohrál v prezidentských volbách s úřadujícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Jeho náhlý odchod vyvolal v zemi vlnu šoku a současný brazilský prezident jej označil za ostudný čin, který jasně svědčí o tom, že dotyčný se obává spravedlnosti.

včera

Představitelé státu si na Vítkově připomněli výročí vzniku Československa.

Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání

Česká republika si dnes připomíná 108. výročí vzniku samostatné Československé republiky, přičemž v Praze i v dalších městech probíhají tradiční pietní akce, slavnostní ceremoniály a dny otevřených dveří. Oslavy státního svátku zahrnují vedle vzpomínkových aktů také jmenování nových generálů a večerní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě.

včera

ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají

Poslanec David Pražák oznámil v úterý večer na svém profilu na sociální síti Facebook, že po jedenácti letech končí své členství v hnutí ANO. V dolní komoře Parlamentu České republiky hodlá nadále působit jako nezařazený poslanec. Svůj odchod z řad nejsilnější vládní strany spojil s poděkováním za dosavadní zkušenosti a zázemí, přičemž bližší důvody svého rozhodnutí ve svém veřejném vyjádření neuvedl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy