KOMENTÁŘ | Izrael operuje v Sýrii. Konečně se může zbavit obav z absence strategické hloubky

Izrael bombarduje Damašek a zabírá části syrského území, zejména v Golanských výšinách. Pád režimu Bašára Asada a následné mocenské vakuum umožňují napravit to, že izraelské území postrádá strategickou hloubku.

Vojenské jednotky vstoupily do demilitarizované zóny na Golanských výšinách, kterou Izrael ovládá od roku 1967 a kterou v roce 1981 jednostranně anektoval. Izraelské letectvo mezitím provedlo sérii náletů na cíle v Damašku a podle serveru The Guardian systematicky likviduje zbytky syrské armády. Izrael však popírá, že by jeho tanky postoupily až na vzdálenost 25 kilometrů od Damašku, jak tvrdí některé zdroje.

Že podobná možnost může nastat už v neděli zmínil pro EuroZprávy.cz expert na blízkovýchodní politiku Gokhan Bacik. Podle něj budou zahraniční mocnosti, jako Turecko, a dokonce i Izrael, sehrávat významnou roli v procesu, který následuje po pádu režimu Bašára Asada. „V tomto procesu budou mít skutečně vliv zahraniční mocnosti jako Turecko, a dokonce i Izrael,“ prohlásil.

EuroZprávy.cz v úterý informovaly o tom, že Izrael podniká vojenské operace v Sýrii. Geir Pedersen, zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii, upozornil, že Izrael svými kroky porušuje dohodu o klidu zbraní z roku 1974, která byla uzavřena mezi Izraelem a Sýrií po konfliktu na Golanských výšinách. Izraelská armáda oznámila, že operace jsou „omezenými a dočasnými opatřeními“ zaměřenými na zajištění bezpečnosti země.

Izraelské aktivity jasně poukazují na mimořádnou křehkost situace na Blízkém východě, která se stává stále více nepředvídatelnou. Mocenské vakuum, jež nastalo po pádu režimu Bašára Asada v Sýrii, zanechalo tamní armádu ve stavu značné zranitelnosti.

Tato situace je důsledkem nejen oslabení centrální moci v Sýrii, ale také historicky napjatých vztahů mezi oběma zeměmi. Již po dekády se očekávalo, že Izrael dříve či později zasáhne, přičemž zabrání strategicky klíčových oblastí, jako jsou například Golanské výšiny, bylo mnohými považováno za nevyhnutelné.

Pokud se navíc izraelské jednotky skutečně přibližují k metropoli Damašku, nabývá bezpečnostní krize na Blízkém východě zcela nových rozměrů. Takový vývoj by nejenže mohl destabilizovat již tak napjaté poměry v regionu, ale také by vytvořil podmínky, které Izraelcům umožňují jednat s ještě větší rozhodností.

Sýrie, která dlouhodobě figuruje jako jeden z hlavních nepřátel Izraele, se nyní nachází v situaci, kdy má jen minimální obranyschopnost a nedokáže čelit vnějšímu tlaku. To poskytuje Izraeli ideální výchozí pozici k prosazení vlastních strategických zájmů a upevnění vlivu.

Zároveň je však nutné připomenout, že tento vývoj pravděpodobně nezůstane bez odezvy ze strany dalších klíčových aktérů v regionu, jako je například Írán. Ten by se mohl rozhodnout k přímé reakci, podobně jako tomu bylo již dvakrát během letošního roku, kdy provedl vzdušné útoky proti Izraeli.

Izraelský ministr obrany Israel Katz vydal pokyn k vytvoření takzvané „bezpečnostní zóny“ na syrském území v blízkosti hranice s Golanskými výšinami. Tento krok koreluje s dlouhodobou strategií a narativy izraelské politiky v regionu.

Golanské výšiny představují pro Izrael klíčovou strategickou oblast, jejíž význam nelze dostatečně zdůraznit. Geografická poloha židovského státu, který postrádá strategickou hloubku potřebnou k efektivní obraně, činí tuto vysočinu zásadní součástí jeho bezpečnostní politiky.

Díky své vyvýšené poloze poskytují Golanské výšiny Izraeli významnou obrannou výhodu, umožňující kontrolu nad širým okolím, a slouží zároveň jako bariéra proti potenciálním vojenským hrozbám ze severu, zejména ze Sýrie.

Tento faktor zároveň vysvětluje, proč je izraelská armáda nucena být mimořádně silná a neustále připravená k rychlé reakci. Uchování kontroly nad touto oblastí je tak pro Izrael nejen otázkou bezpečnosti, ale i samotného přežití v geopoliticky nepředvídatelném regionu.

Se stejnou logikou Izrael přistoupil k vojenské akci v roce 1967 během tzv. Šestidenní války, kdy obsadil Sinajský poloostrov, Západní břeh Jordánu, východní Jeruzalém, Pásmo Gazy, a především Golanské výšiny. Tento krok byl motivován snahou získat strategickou hloubku, kterou Izrael už od svého vzniku postrádal, a zajistit si tak lepší obranné pozice proti potenciálním útokům ze strany sousedních států.

Obsazení Sinajského poloostrova bylo součástí širší strategie zaměřené na minimalizaci bezpečnostních rizik v prostředí neustálého ohrožení. Izrael tehdy nejen rozšířil své území, ale také upevnil svou vojenskou dominanci v regionu, což mu poskytlo větší vyjednávací sílu v následujících desetiletích.

Související

Izraelská armáda

Izrael plánuje obsazení Pásma Gazy, schválil trvalou vojenskou přítomnost

Izraelská bezpečnostní rada v neděli večer jednomyslně schválila plán na rozšíření vojenské ofenzivy proti hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle dostupných informací plán počítá s obsazením větší části území a s dlouhodobou izraelskou přítomností v oblasti. Cílem operace má být nejen porážka Hamásu, ale i navrácení izraelských rukojmích.

Více souvisejících

Izraelská armáda Izrael Sýrie

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

včera

včera

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

včera

včera

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

včera

včera

Spojené státy a Čína se dohodly na 90denním příměří. Clo klesne o 115 %

Spojené státy a Čína oznámily překvapivou dohodu o výrazném snížení cel na vzájemný obchod. V nadcházejících 90 dnech obě země sníží tarifní zátěž o 115 %, čímž dočasně ukončí obchodní napětí, které eskalovalo minulý měsíc.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy