Izrael bombarduje Damašek a zabírá části syrského území, zejména v Golanských výšinách. Pád režimu Bašára Asada a následné mocenské vakuum umožňují napravit to, že izraelské území postrádá strategickou hloubku.
Vojenské jednotky vstoupily do demilitarizované zóny na Golanských výšinách, kterou Izrael ovládá od roku 1967 a kterou v roce 1981 jednostranně anektoval. Izraelské letectvo mezitím provedlo sérii náletů na cíle v Damašku a podle serveru The Guardian systematicky likviduje zbytky syrské armády. Izrael však popírá, že by jeho tanky postoupily až na vzdálenost 25 kilometrů od Damašku, jak tvrdí některé zdroje.
Že podobná možnost může nastat už v neděli zmínil pro EuroZprávy.cz expert na blízkovýchodní politiku Gokhan Bacik. Podle něj budou zahraniční mocnosti, jako Turecko, a dokonce i Izrael, sehrávat významnou roli v procesu, který následuje po pádu režimu Bašára Asada. „V tomto procesu budou mít skutečně vliv zahraniční mocnosti jako Turecko, a dokonce i Izrael,“ prohlásil.
EuroZprávy.cz v úterý informovaly o tom, že Izrael podniká vojenské operace v Sýrii. Geir Pedersen, zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii, upozornil, že Izrael svými kroky porušuje dohodu o klidu zbraní z roku 1974, která byla uzavřena mezi Izraelem a Sýrií po konfliktu na Golanských výšinách. Izraelská armáda oznámila, že operace jsou „omezenými a dočasnými opatřeními“ zaměřenými na zajištění bezpečnosti země.
Izraelské aktivity jasně poukazují na mimořádnou křehkost situace na Blízkém východě, která se stává stále více nepředvídatelnou. Mocenské vakuum, jež nastalo po pádu režimu Bašára Asada v Sýrii, zanechalo tamní armádu ve stavu značné zranitelnosti.
Tato situace je důsledkem nejen oslabení centrální moci v Sýrii, ale také historicky napjatých vztahů mezi oběma zeměmi. Již po dekády se očekávalo, že Izrael dříve či později zasáhne, přičemž zabrání strategicky klíčových oblastí, jako jsou například Golanské výšiny, bylo mnohými považováno za nevyhnutelné.
Pokud se navíc izraelské jednotky skutečně přibližují k metropoli Damašku, nabývá bezpečnostní krize na Blízkém východě zcela nových rozměrů. Takový vývoj by nejenže mohl destabilizovat již tak napjaté poměry v regionu, ale také by vytvořil podmínky, které Izraelcům umožňují jednat s ještě větší rozhodností.
Sýrie, která dlouhodobě figuruje jako jeden z hlavních nepřátel Izraele, se nyní nachází v situaci, kdy má jen minimální obranyschopnost a nedokáže čelit vnějšímu tlaku. To poskytuje Izraeli ideální výchozí pozici k prosazení vlastních strategických zájmů a upevnění vlivu.
Zároveň je však nutné připomenout, že tento vývoj pravděpodobně nezůstane bez odezvy ze strany dalších klíčových aktérů v regionu, jako je například Írán. Ten by se mohl rozhodnout k přímé reakci, podobně jako tomu bylo již dvakrát během letošního roku, kdy provedl vzdušné útoky proti Izraeli.
Izraelský ministr obrany Israel Katz vydal pokyn k vytvoření takzvané „bezpečnostní zóny“ na syrském území v blízkosti hranice s Golanskými výšinami. Tento krok koreluje s dlouhodobou strategií a narativy izraelské politiky v regionu.
Golanské výšiny představují pro Izrael klíčovou strategickou oblast, jejíž význam nelze dostatečně zdůraznit. Geografická poloha židovského státu, který postrádá strategickou hloubku potřebnou k efektivní obraně, činí tuto vysočinu zásadní součástí jeho bezpečnostní politiky.
Díky své vyvýšené poloze poskytují Golanské výšiny Izraeli významnou obrannou výhodu, umožňující kontrolu nad širým okolím, a slouží zároveň jako bariéra proti potenciálním vojenským hrozbám ze severu, zejména ze Sýrie.
Tento faktor zároveň vysvětluje, proč je izraelská armáda nucena být mimořádně silná a neustále připravená k rychlé reakci. Uchování kontroly nad touto oblastí je tak pro Izrael nejen otázkou bezpečnosti, ale i samotného přežití v geopoliticky nepředvídatelném regionu.
Se stejnou logikou Izrael přistoupil k vojenské akci v roce 1967 během tzv. Šestidenní války, kdy obsadil Sinajský poloostrov, Západní břeh Jordánu, východní Jeruzalém, Pásmo Gazy, a především Golanské výšiny. Tento krok byl motivován snahou získat strategickou hloubku, kterou Izrael už od svého vzniku postrádal, a zajistit si tak lepší obranné pozice proti potenciálním útokům ze strany sousedních států.
Obsazení Sinajského poloostrova bylo součástí širší strategie zaměřené na minimalizaci bezpečnostních rizik v prostředí neustálého ohrožení. Izrael tehdy nejen rozšířil své území, ale také upevnil svou vojenskou dominanci v regionu, což mu poskytlo větší vyjednávací sílu v následujících desetiletích.
Související

Izrael plánuje Pásmo Gazy vymazat z mapy. Civilisty chce vystěhovat za hranice

Izrael plánuje obsazení Pásma Gazy, schválil trvalou vojenskou přítomnost
Izraelská armáda , Izrael , Sýrie
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali
včera

Brno přišlo o výraznou osobnost. Zemřela varhanice Alena Štěpánková-Veselá
včera

Požár domu v Jablonci nad Jizerou způsobil mnohamilionovou škodu
včera

Letoun z Istanbulu musel opakovat přistání v Praze. Drama popsala cestující
včera

Setrvalý stav. Meteorologové prozradili, kdy by se mohlo změnit počasí
včera

Pavel poslal telegram do Vatikánu. Lva XIV. zve na návštěvu Česka
včera

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení
včera

Poslední rozloučení s Jiřím Bartoškou bude příští týden v Rudolfinu
včera

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen
včera

USA a Čína uzavřely příměří v obchodní válce: Co to znamená pro svět?
včera

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí
včera

Rusku se schůzka se Zelenským nelíbí. Příměří, které má platit ode dneška, taky ne
včera

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?
včera

"Čas běží..." Německo dalo Rusku jasné ultimátum, do půlnoci se Kreml musí rozhodnout
včera

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny
včera

EU představí tento týden nové sankce proti Rusku. Jsou tak slabé, že je schválí i Maďaři, tvrdí zdroje
včera

Začínám o příměří pochybovat, Putin je zaneprázdněn oslavami. Sejděte se, hned, vzkázal Trump Kyjevu a Moskvě
včera

Napětí sílí. EU stupňuje nátlak a čeká, zda Putin dnes schválí příměří
včera

Oči Evropy se upínají k von der Leyen: Soud rozhodne o tajných zprávách v jedné z největších smluv v EU
včera
Spojené státy a Čína se dohodly na 90denním příměří. Clo klesne o 115 %
Spojené státy a Čína oznámily překvapivou dohodu o výrazném snížení cel na vzájemný obchod. V nadcházejících 90 dnech obě země sníží tarifní zátěž o 115 %, čímž dočasně ukončí obchodní napětí, které eskalovalo minulý měsíc.
Zdroj: Libor Novák