Izrael plánuje obsazení Pásma Gazy, schválil trvalou vojenskou přítomnost

V rámci příprav na tuto fázi byly povolány desítky tisíc rezervistů. Náčelník izraelského generálního štábu generálporučík Ejal Zamid během návštěvy námořní základny prohlásil, že armáda „zvyšuje tlak“ a připravuje se na rozšíření operací v nových oblastech Gazy. „Zničíme veškerou teroristickou infrastrukturu, nad i pod zemí,“ uvedl.

Podle deníku Haaretz premiér Benjamin Netanjahu v uzavřeném jednání uvedl, že tato fáze ofenzivy se liší od předchozích. Místo izolovaných nájezdů má jít o faktickou okupaci a trvalou vojenskou přítomnost. První etapa má zahrnovat rozšíření tzv. nárazníkového pásma podél hranic s Izraelem a Egyptem, které by mělo Tel Avivu poskytnout lepší vyjednávací pozici při dalším kole rozhovorů o příměří a výměně rukojmích.

Ofenziva by se však měla naplno rozběhnout až po plánované návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se v regionu očekává mezi 13. a 16. květnem.

Bezpečnostní rada zároveň v zásadě schválila nový plán distribuce humanitární pomoci. Podle něj by zásobování Gazy zajišťovaly soukromé firmy pod izraelským dohledem, čímž by skončila dvouměsíční blokáda. Organizace OSN a další humanitární agentury však návrh ostře odmítají. Podle jejich vyjádření je plán v rozporu se základními humanitárními principy a povedl by k militarizaci pomoci.

Humanitární tým OSN (HCT) v neděli varoval, že návrh ohrozí přístup k pomoci pro nejzranitelnější skupiny obyvatel. Tvrdí, že by lidé byli nuceni vstupovat do nebezpečných oblastí, aby si mohli vyzvednout zásoby, čímž by se ohrozily i životy humanitárních pracovníků. „Jde o kontrolu životně důležitých zásob jako součást vojenské strategie,“ uvedl HCT.

Izrael přerušil veškeré dodávky do Gazy 2. března, krátce před obnovením ofenzivy. OSN upozorňuje, že podle mezinárodního práva má Izrael povinnost zajistit dodávky pro více než dva miliony Palestinců, z nichž téměř všichni byli nuceni opustit své domovy.

V izraelské společnosti mezitím roste kritika vlády. Fórum rodin rukojmích obvinilo kabinet z toho, že „dává přednost územím před záchranou lidí“ a že jedná proti vůli většiny izraelské veřejnosti. Podle fóra je plán dalším důkazem, že vláda upřednostňuje vojenské cíle před vyjednáváním o návratu 59 zbývajících rukojmích, kteří zůstávají v zajetí od začátku října.

Izrael zahájil vojenskou kampaň proti Hamásu po bezprecedentním útoku ze 7. října 2023, kdy islamisté zabili asi 1 200 lidí a dalších 251 unesli. Od té doby bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem v Gaze zabito nejméně 52 535 lidí.