Německo se chystá na masivní ruské útoky. Postaví protiatomové bunkry, na obranu dá desítky miliard eur

Ralph Tiesler, šéf Spolkového úřadu pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách (BBK), uvedl, že Německo si musí uvědomit realitu možné války a začít se na ni připravovat.

„Po dlouhou dobu u nás panoval rozšířený názor, že válka není scénář, na který bychom se museli připravovat. To se změnilo. Obáváme se rizika rozsáhlé útočné války v Evropě,“ uvedl pro deník Süddeutsche Zeitung.

Tiesler vyzval ke koordinovanému celonárodnímu úsilí vytipovat vhodná místa – jako jsou tunely, stanice metra, podzemní garáže, parkoviště či sklepy veřejných budov – a rychle je přeměnit na úkryty. Cílem je vytvořit kapacitu až pro milion lidí.

Upozornil, že spoléhat se na výstavbu nových krytů je vzhledem k časové a finanční náročnosti nedostatečné. Je proto nutné co nejdříve aktivovat a upravit již existující stavby.

Současná invaze Ruska na Ukrajinu totiž vyvolává rostoucí obavy nejen v baltských státech, ale také v Polsku a právě v Německu.

Například město Charkov zažilo v noci další silné raketové a bombové útoky. Podle tamního starosty Ihora Těrechova šlo o „nejintenzivnější útok od začátku války“. Tři lidé přišli o život a dalších 22 bylo zraněno.

V Německu se dochovalo asi 2 000 bunkrů z dob studené války, ale jen 580 z nich je funkčních. I tyto objekty však potřebují nákladnou rekonstrukci. V současnosti by poskytly ochranu zhruba 480 000 lidí – tedy pouhému půl procentu obyvatel země.

Ve srovnání s Finskem je situace alarmující. Finsko disponuje 50 000 úkryty s kapacitou pro 4,8 milionu obyvatel – tedy 85 % populace.

BBK chce své detailní plány představit v průběhu léta.

Tiesler upozornil, že kromě fyzických úkrytů je třeba zlepšit i systém varování obyvatelstva – od sirén po mobilní aplikace a značení. Aplikace musí být zároveň lépe chráněny před hackery.

Zároveň apeloval na vládu kancléře Friedricha Merze, aby zajistila potřebné financování. Kabinet se sice k nutnosti těchto kroků přihlásil, ale zatím nevyčlenil konkrétní prostředky.

Německý parlament v březnu dočasně pozastavil tzv. dluhovou brzdu, čímž uvolnil miliardy eur na investice do armády, infrastruktury a obrany. O tyto prostředky však soupeří také tajné služby a kyberbezpečnostní struktury.

Tiesler odhaduje, že pro zajištění civilní obrany bude v příštích čtyřech letech potřeba minimálně 10 miliard eur, v následující dekádě pak až 30 miliard.

Navrhuje také zavedení povinné nebo dobrovolné služby v rámci civilní ochrany. Zároveň vyzývá občany, aby přispěli k odolnosti státu tím, že si doma vytvoří zásoby.

„Apelujeme: vytvořte si zásoby alespoň na deset dní,“ uvedl. „Ale i zásoba na 72 hodin je velmi užitečná a může pomoci překlenout výpadky v běžném životě.“

Německo tak čelí tvrdému probuzení z poválečné iluze bezpečí. Rychle se měnící geopolitická situace a obavy z ruské agrese nutí Berlín přehodnotit bezpečnostní strategii a připravit se na scénář, který ještě donedávna připadal mnohým nepředstavitelný.