Evropa se připravuje na kybernetickou katastrofu: EU posiluje spolupráci s armádami, průmyslem a NATO

Aktualizovaný plán jasně stanovuje, které instituce mají na technické, operační a politické úrovni reagovat v případě masivního kybernetického útoku. Dokument rovněž počítá se zřízením kontaktních bodů mezi EU a NATO, jež budou aktivovány v případě kybernetické krize. Podle citovaného textu je „nárůst geopolitického napětí, ozbrojených konfliktů a strategické rivality“ patrný i na zvyšující se četnosti a propracovanosti škodlivých aktivit v kyberprostoru.

Podle polského ministra pro digitální záležitosti Dariusze Standerského, který páteční jednání předsedal, čelí Polsko přibližně 700 kybernetickým incidentům denně. „Jsme nejčastěji napadaným státem EU v kyberprostoru. Ale nelze vyloučit, že příští rok se hlavním terčem stane jiná členská země. Proto se na to musíme připravit společně,“ prohlásil ministr pro Politico.

Evropská unie zároveň oznámila, že zahájí pravidelná kybernetická cvičení. První z nich proběhne v červnu 2026 a zapojí se do něj i NATO, soukromé firmy a zřejmě i představitelé z kandidátských a sousedních zemí jako je Ukrajina, Moldavsko nebo státy západního Balkánu.

Dánský ministr pro bezpečnost komunity a krizovou připravenost Torsten Schack Pedersen zdůraznil, že kybernetické hrozby je nutné řešit „v úzké koordinaci civilních a vojenských složek a napříč všemi oblastmi kyberbezpečnosti“. Podle aktualizovaného dokumentu totiž „takové útoky mohou být součástí hybridních kampaní či vojenských operací. Mohou přímo ohrozit bezpečnost, ekonomiku i společnost Evropské unie.“

Z dokumentu dále vyplývá, že kybernetické útoky mají často přeshraniční dopady – zvlášť pokud míří na strategické partnery EU, včetně kandidátských států. To může vést ke „spillover efektu“, tedy rozšíření škodlivých dopadů i na zbytek Unie.

Součástí plánu je rovněž návrh na zajištění bezpečné komunikace v krizových situacích. Evropská komise má do konce roku 2026 navrhnout konkrétní řešení. Zároveň mají unijní i národní instituce připravit záložní komunikační infrastrukturu pro případy, kdy dojde k výpadku běžných kanálů.

Aktualizaci kybernetického plánu si členské státy vyžádaly v květnu 2024 a Evropská komise ji následně připravila. Výsledný dokument teď odráží novou realitu bezpečnostních hrozeb v digitálním světě, kde útoky na infrastrukturu, nemocnice, energetické sítě či vládní úřady představují reálné riziko, které nelze podceňovat.

Rozhodnutí EU tak přichází v době, kdy svět čelí rostoucímu množství kybernetických útoků motivovaných geopolitikou, válkami i hospodářskými zájmy. Unie si zřejmě uvědomuje, že v této oblasti musí jednat stejně koordinovaně, jako by čelila hrozbě fyzické agrese.