USA jsou zranitelné víc, než si myslely. Ukrajinský útok drony odhalil slabinu americké obrany

„Je to moment, při němž zvedáme obočí,“ přiznal náčelník štábu amerického letectva generál David Allvin během bezpečnostní konference ve Washingtonu. „Ani území Spojených států už nelze považovat za bezpečné.“

Podle odborníka Thomase Shugarta z Centra pro novou americkou bezpečnost (CNAS) jsou americké základny „prakticky zcela nezajištěné“. Upozornil, že chybí dostatečný počet zodolněných úkrytů pro letouny, které by je ochránily před útoky drony nebo raketami. Právě absence takových opatření umožnila Ukrajincům zničit nebo poškodit nejméně 12 ruských letounů, včetně bombardérů Tu-95.

Ukrajinská operace byla vysoce sofistikovaná – bezpilotní letouny byly podle informací CNN ukryty ve speciálních mobilních domech na nákladních vozech, které se dostaly blízko čtyř ruských základen. Odtud byly drony dálkově vypuštěny. Ruské stroje stály nechráněné na letištní ploše – stejně jako americké bombardéry B-1, B-2 či B-52 na domácích základnách.

„Jsme velmi zranitelní,“ varoval i bývalý generál Stanley McChrystal. „Máme mnoho vysoce cenných letounů, které jsou extrémně drahé.“ Ukrajinci tvrdí, že jejich útok poškodil či zničil ruské stroje v hodnotě sedmi miliard dolarů. Pro srovnání – jediný americký bombardér B-2 stojí dvě miliardy dolarů. USA jich mají pouze 20.

Podle zprávy Hudsonova institutu jsou americká letadla ohrožena nejen doma, ale i po celém světě – například v Pacifiku. Zvláštní pozornost přitahuje letecká základna Andersen na Guamu, kde často operují i letouny B-2. Ani tato strategická základna však podle dostupných informací nemá žádné zodolněné hangáry.

„Víme už dlouho, že naše základny by měly být lépe chráněné,“ přiznal generál Allvin. Ale upozornil, že ochranné prvky nejsou prioritou při rozdělování obranného rozpočtu. V popředí zájmu jsou nové letouny, jako například připravovaný stealth stíhač F-47, jehož jednotková cena má být 300 milionů dolarů. „Je to skvělý stroj, ale pokud ho neochráníme, zemře na zemi,“ varoval Allvin.

Zodolněný hangár přitom podle odhadů stojí kolem 30 milionů dolarů – zlomkový náklad ve srovnání s cenou samotných letadel. Prezident Donald Trump však mezitím oznámil obří projekt protiraketového štítu „Zlatá kupole“, jehož náklady mají přesáhnout 175 miliard dolarů. Ten má chránit USA před mezikontinentálními střelami – ne však před nenápadnými útoky jako v případě Ukrajiny.

V rozlehlosti může být slabina – jak ukázal případ Ruska. Letouny Tu-95 na základně Olenya, zničené ukrajinskými drony, se nacházely blíže Tokiu než Kyjevu. V zemi, kde každé silniční vozidlo může představovat hrozbu, se logistika stává noční můrou. A podle expertů je to analogie i pro USA.

Například základna Whiteman v Missouri, kde je umístěno všech 20 bombardérů B-2, se nachází jen pár desítek kilometrů od dálnice I-70, kudy denně projíždějí tisíce nákladních vozů. Základna Dyess v Texasu, domov bombardérů B-1, leží těsně u další klíčové trasy – dálnice I-20. To vše představuje potenciální slabinu.

„Když se zamyslíme nad tím, kolik kontejnerů a ilegálních přeprav existuje uvnitř našich hranic, pak je to opravdu varující,“ řekl Carl Schuster, bývalý zpravodajský důstojník amerického tichomořského velení.

Přitom Čína, kterou USA považují za hlavní vojenského rivala, podle zprávy Hudsonova institutu zbudovala více než 650 zodolněných hangárů v oblasti do 1 800 kilometrů od Tchaj-wanského průlivu. Washington by se podle Shugarta měl postarat, aby Peking musel investovat ještě víc – například zlepšením vlastních útočných kapacit.

V konečném důsledku je otázkou, zda Spojené státy dokáží efektivně chránit své nejcennější zbraně. V době, kdy i levné drony mohou zničit miliardové letouny, už nestačí spoléhat se na oceány jako obranný val. Válka budoucnosti se bude možná rozhodovat v tichosti – a na parkovištích vojenských základen.