40 let od Černobylu: Sarkofág potřebuje kvůli Rusku opravu za půl miliardy eur. Jinak hrozí další katastrofa

Nad ruinami reaktoru č. 4 se tyčí „nové bezpečné uzavření“ (NSC). Jde o největší pohyblivou ocelovou konstrukci, jaká kdy byla postavena. Je vyšší než Socha Svobody a širší než římské Koloseum. Tento obrovský ocelový oblouk byl dokončen v roce 2019 za cenu 2,5 miliardy dolarů, na níž se složilo 45 zemí světa, aby zakryl to, co zbylo po výbuchu z 26. dubna 1986.

Pod tímto ocelovým štítem se nachází původní sarkofág – šedá betonová hrobka postavená v roce 1986 ve spěchu za pouhých 206 dní. Uvnitř zůstává uvězněno zhruba 180 tun jaderného paliva a tuny radioaktivního prachu. NSC bylo navrženo tak, aby poskytlo čas na bezpečné rozebrání nestabilního sarkofágu a zároveň chránilo okolí v případě jeho zhroucení.

Válka, která vpadla na Ukrajinu, však změnila vše, co plánovači NSC předvídali. Černobyl byl obsazen ruskými vojsky již v prvních týdnech invaze v roce 2022, což samo o sobě představovalo bezprecedentní bezpečnostní riziko. Skutečný šok ale přišel o tři roky později, kdy se zařízení stalo terčem přímého útoku.

Dne 14. února 2025 zasáhl severozápadní roh střechy levný ruský dron typu Geran-2. Stroj o hodnotě 20 000 dolarů pronikl konstrukcí a vytvořil otvor, který narušil samotnou funkci archy. Provizorní záplata na střeše dnes připomíná místo, kde byla integrita obřího štítu porušena.

Ukrajinští představitelé a západní experti varují, že pokud nebude provedena komplexní oprava během čtyř let, nelze již zaručit projektovanou životnost NSC, která měla dosahovat až 100 let. Odhadované náklady na opravu se pohybují kolem 500 milionů eur, což je částka, kterou ukrajinská vláda v současné válečné ekonomice zatím nedokázala zajistit.

Ředitel elektrárny Serhij Tarakanov varuje před nejčernějším scénářem. Pokud by došlo ke kolapsu sarkofágu, mohlo by se do ovzduší uvolnit více než sto tun radioaktivního paliva. Vzhledem k tomu, že Rusko opakovaně vypouští drony a rakety v blízkosti černobylské zóny, riziko další katastrofy zůstává denní realitou.

Oleksandr Skomarokhov, zástupce hlavního technického ředitele, si pamatuje osudnou noc v únoru 2025, kdy byl probuzen bezpečnostní službou. Úder dronu ve výšce 85 metrů byl natolik silný, že jej zaznamenal i seismický systém elektrárny. Následný požár pryžové těsnicí membrány uvnitř konstrukce trval tři týdny a hasiči museli vyřezat stovky otvorů do pláště, aby se k ohnisku dostali.

Tento útok podle inženýrů zničil hlavní funkce NSC, včetně systému kontroly vlhkosti, který brání korozi ocelové konstrukce. Eric Schmieman, inženýr, který stál u zrodu návrhu archy, potvrdil, že klíčové bezpečnostní schopnosti zařízení byly poškozeny.

Oprava je nesmírně obtížná kvůli extrémní úrovni radiace v dané zóně. Pracovníci zde mohou legálně strávit maximálně 20 hodin ročně, než vyčerpají svůj povolený limit ozáření. Tarakanov vysvětluje, že práce budou vyžadovat rotaci stovek kvalifikovaných dělníků, kteří budou muset pracovat ve velmi krátkých intervalech.

Skomarokhov, který v elektrárně pracuje od roku 1987, často vzpomíná na to, co se stalo v kontrolní místnosti reaktoru č. 4. Tam, kde obsluha naposledy stiskla nouzové tlačítko AZ-5, je dnes jen tmavý otvor v ovládacím panelu. Tehdy, před čtyřmi desetiletími, šlo o selhání sovětského systému, které změnilo tvář Evropy.

Dnešní situace v Černobylu je však odlišná. Elektrárna byla v roce 2022 ruskými vojáky využita jako vojenská základna. Vojáci tehdy hloubili zákopy v tzv. „rudém lese“, což je jedna z nejvíce kontaminovaných oblastí v celé zóně. Zaměstnanci, kteří byli v té době na směně, byli drženi jako rukojmí a nuceni pracovat bez střídání.

Pracovnice elektrárny Natalia, která zde působí od roku 1980, vzpomíná na izolaci, kdy město Slavutič, postavené pro pracovníky elektrárny, zůstalo bez dodávek potravin a internetu. Po odchodu ruských vojsk po 35 dnech byly kanceláře vyrabovány, zmizela výpočetní technika i vybavení místností, kde personál pracoval desítky let.

I když je elektrárna izolována v 1000 čtverečních mil velké zóně, válka ji neustále ohrožuje. Od října 2024 zažilo zařízení čtyři úplné výpadky elektrické sítě v důsledku ruských útoků na ukrajinskou infrastrukturu. Pokaždé musely nastoupit nouzové dieselové generátory, aby udržely chlazení vyhořelého paliva.

Navzdory posílení protivzdušné obrany a přítomnosti vojáků zůstává situace kritická. I náhodný zásah dronem, který by byl odkloněn elektronickým bojem, může mít fatální následky pro sarkofág. Jak říká ředitel Tarakanov, mezinárodní komunita si musí uvědomit, že riziko nové jaderné havárie není jen teoretické – může se stát kdykoliv, ve dne i v noci.