Trump poslal Witkoffa a Kushnera do Pákistánu, aby se pokusili obnovit jednání s Íránem

Araghčí předtím ohlásil diplomatickou cestu do Pákistánu, Ruska a Ománu. Snaží se zjistit, zda existuje základ pro obnovení mírových rozhovorů, které by mohly vést k trvalému závazku USA a Izraele ukončit útoky na Írán, což je v současnosti jeden z klíčových požadavků Teheránu.

Viceprezident JD Vance, který stál v čele americké delegace v předchozím kole rozhovorů, tentokrát do Pákistánu necestuje. Zůstává však v pohotovosti pro případ, že by došlo k průlomu. Podle mluvčí Bílého domu bude prezident, viceprezident i ministr zahraničí v USA vyčkávat na aktualizace a Vance je připraven odcestovat, pokud to bude vyhodnoceno jako nutné. Lídr íránského vyjednávacího týmu Mohammad Bágir Ghalibáf se v této fázi rozhovorů rovněž neočekává.

Araghčí pravděpodobně v Ománu, který dohlíží na jižní část Hormuzského průlivu, projedná potenciální trvalé uspořádání správy této oblasti. Írán původně odmítal pokračovat v rozhovorech, dokud USA nezruší blokádu íránských přístavů. Spojené státy naopak požadují ověřitelné záruky, že Teherán ukončí svůj jaderný program a zruší vlastní blokádu průlivu.

Jedním z navrhovaných řešení je rozdělení íránských zásob vysoce obohaceného uranu na menší části a jejich postupné ředění výměnou za zrušení konkrétních sankcí. Írán se také snaží zjistit, zda by Čína mohla vystupovat jako garant případné dohody. Při návštěvě Moskvy se očekává, že Rusko znovu nabídne možnost převzetí části íránských zásob uranu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismáíl Baghaí uvedl, že hlavním tématem vyjednávání již není jaderná otázka, ale ukončení války způsobem, který zajistí zájmy země. Zdůraznil, že příměří přijmou pouze v případě, že bude prvním krokem k definitivnímu ukončení války na všech frontách. Pro budoucnost země jsou podle něj kritické otázky kompenzací, správy Hormuzského průlivu a zrušení sankcí. Rovněž zdůraznil, že závazky neútočit vyžadují nejen od USA, ale i od Izraele, který však nebyl účastníkem rozhovorů.

Baghaí také podotkl, že zrušení americké blokády bylo podle Íránu součástí původní dohody o příměří. Dotázal se, jak lze věřit v implementaci komplexního urovnání, pokud nejsou plněny ani minimální závazky příměří. Americký ministr obrany Pete Hegseth při brífinku v Pentagonu prohlásil, že Trump uvedl, že USA mají na vše dostatek času a nikam nespěchají. Dodal, že v rámci blokády bylo otočeno 34 lodí a příští týden se k operaci připojí druhá letadlová loď.

Hegseth označil íránské počínání v průlivu, tedy zastavování lodí a kladení min, za pirátství pod vlajkou. Varoval, že v případě pokusů o kladení dalších min bude americké námořnictvo bez váhání střílet a likvidovat osoby na člunech. Přirovnal tento postup k potírání drogových plavidel v Karibiku. Kritizoval také evropské země za jejich odmítavý postoj k vojenské intervenci a podotkl, že Hormuzský průliv potřebují mnohem více než USA.

Írán zatím při vymáhání blokády zaútočil na pět lodí a dvě zajal, přesto tranzit průlivem podle Hegsetha omezeně probíhá. Náčelník sboru náčelníků štábů Dan Caine potvrdil, že americká armáda je připravena obnovit rozsáhlé bojové operace na pokyn prezidenta Trumpa. Diplomatický poradce Spojených arabských emirátů Anvar Gargaš prohlásil, že íránské chování vůči zemím Perského zálivu způsobí, že obnova důvěry potrvá desetiletí.

Předpověděl také, že více zemí v regionu bude chtít navázat politickou komunikaci s Izraelem, protože nyní považují Írán za strategickou hrozbu. Gargaš dále uvedl, že patová situace v Hormuzském průlivu může trvat ještě další dva týdny, ale pro obě strany je v zájmu rozhovory obnovit, protože přetahovaná v průlivu nemůže trvat věčně.