Turek se omluvil úředníkům za slova o parazitech a deratizaci. Podle politologů je hlupák a Motoristé školka

Turek ve svém vystoupení vysvětlil, že pod pojmem parazité neměl na mysli státní úředníky, ale aktivisty, kteří podle něj na ministerstva pronikli neoficiálními cestami. Tvrdí, že těchto lidí je na úřadech značný počet. Prohlásil, že se jeho tým na tyto osoby zaměřuje, identifikuje je a snaží se je zbavit přístupu k financím.

Podle zmocněnce mají v této věci dokonce k dispozici specialistu, který funguje jako detektiv. Turek uvedl, že mapují struktury těchto lidí a jejich vazby. Ujistil veřejnost, že v této činnosti hodlají pokračovat i nadále.

Výroky, které vyvolaly silnou vlnu nevole, pronesl Turek původně na oslavě internetové televize XTV. Tehdy hovořil o tom, že na čtyřech vybraných rezortech je množství progresivních a levicových elementů, které označil za parazity určené k deratizaci. Tento slovník následně vyvolal ráznou reakci ze strany odborářů, kteří v pátek pohrozili právními kroky.

Na kontroverzní rétoriku reagoval také premiér Andrej Babiš, který oznámil, že si o celé záležitosti hodlá v pondělí promluvit přímo s Turkem i s šéfem hnutí Motoristé Petrem Macinkou. Kriticky se k těmto slovům vyjádřil i předseda Sněmovny Tomio Okamura. K odmítavým reakcím se připojila rovněž ministryně financí Alena Schillerová a ministr školství Robert Plaga z hnutí ANO.

Výroky Turka vyvolaly ostrou vlnu kritiky i mezi politology. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS se do něj tvrdě opřeli odborníci Jan Kubáček a Lukáš Jelínek. Oba se shodli, že takový slovník je v demokratické společnosti zcela nepřijatelný a nebezpečně připomíná rétoriku totalitních režimů.

Politolog Jan Kubáček nešetřil tvrdými slovy a Turka označil za dvojnásobného hlupáka. Argumentoval tím, že jako vládní zmocněnec by měl znát historii a vědět, že podobná terminologie se používala v nacistickém Německu nebo během komunistických čistek v padesátých letech. Podle Kubáčka takovými výroky Turek cíleně provokuje a dokazuje, že postrádá úctu k dějinám státu.

Kubáček se zároveň domnívá, že tento styl komunikace poškodí volební preference hnutí Motoristé, které by se mohlo propadnout na hranici tří až čtyř procent. Podle něj si to uvědomují i političtí matadoři uvnitř hnutí, jako je Boris Šťastný, kteří se od Turkových slov začínají distancovat. Politolog věří, že tento typ rétoriky je pro běžného voliče nepřijatelný a ukazuje na neznalost politické kultury.

K ostré kritice se připojil i Lukáš Jelínek, podle kterého Turkovy výroky naznačují problematickou fascinaci nacistickou ideologií. Upozornil na to, že by se těmito slovy mohla začít zabývat i Poslanecká sněmovna. Jelínek zdůraznil, že Turek svým vyjádřením cílí na konkrétní skupiny lidí na základě jejich politického přesvědčení, což podle něj může hraničit s porušením právního řádu.

Jelínek celou situaci kolem působení Filipa Turka a dalších kolegů ve Strakově akademii přirovnal k exkurzi mateřské školy. Podle něj se Motoristé opakovaně dostávají do podobně kontroverzních situací, které vyvolávají pochybnosti o jejich politické kompetenci. Podle obou oslovených politologů takové chování nesvědčí o seriózní vládní práci.