
Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.
Evropská komise tento týden zahájila konzultaci k revizi směrnic o posuzování fúzí. Ta podle očekávání vyvolala nadšení v průmyslových kruzích, ale zároveň znepokojení mezi organizacemi na ochranu spotřebitelů, které varují před oslabením kontrolních mechanismů a nárůstem tržních cen.
Změny, které by mohly být schváleny až koncem roku 2027, mají ambici přehodnotit, jak Komise vyvažuje dopad fúzí: méně důrazu na bezprostřední cenové dopady a více na dlouhodobou konkurenceschopnost, inovace a bezpečnost. Komise přitom otevřeně přiznává, že v sektorech jako je technologie či obrana je rozsah operací klíčový, a proto je konsolidace považována za žádoucí.
„Současný důraz na krátkodobé efekty a ceny se musí změnit směrem k celkovému pohledu,“ uvedl Gerwin Van Gerven, zkušený antimonopolní právník z bruselské kanceláře Linklaters.
Konzultace přichází v době, kdy Francie a Německo oživují své partnerství s cílem vytvořit evropské „průmyslové šampiony“. Ve společném článku pro francouzský deník Le Figaro prezidenti Emmanuel Macron a Friedrich Merz napsali: „Budeme pracovat na tom, aby v klíčových sektorech mohli vzniknout světoví evropští šampioni.“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již v září pověřila komisařku pro hospodářskou soutěž Teresu Riberu navržením „nového přístupu k soutěžní politice“, který více podpoří růst evropských firem na globálním trhu. Očekává se, že dopad transakcí na ekonomiku EU se tak stane jedním z hlavních kritérií při posuzování fúzí.
I přes očekávání změn se základní právní rámec nemění — a přepisování samotného nařízení o fúzích je považováno za politicky riskantní krok, který by mohl otevřít „Pandořinu skříňku“ požadavků jednotlivých členských států.
Největší naděje si vkládají zástupci sektoru telekomunikací. „Vítáme tuto konzultaci a nový politický důraz na inovace, odolnost a investice,“ uvedl Alessandro Gropelli ze sdružení Connect Europe. „Telekomunikace jsou kapitálově náročné odvětví a zoufale potřebujeme růstový impuls.“
Spotřebitelské organizace však bijí na poplach. „Komise nesmí oslabit kontrolu fúzí tak, aby to poškodilo spotřebitele,“ varovala Vanessa Turnerová z organizace BEUC. Podle ní se právě v oblasti telekomunikací vyskytuje silné lobbování stávajících hráčů, kteří volají po větší konsolidaci trhu bez jasných důkazů, že by to vedlo ke zvýšení investic do infrastruktury.
Obrana je další oblastí, která je pod drobnohledem. Komise zvažuje, jak přistupovat k případům, kde jsou členské státy obzvlášť citlivé na jakoukoli unijní ingerenci.
Ačkoli se některé hlasy v právnické komunitě snaží mírnit očekávání dramatických změn, vše nasvědčuje tomu, že Brusel směřuje k pružnějšímu výkladu stávajících pravidel. „Nečekáme zásadní obrat, ale určitý posun a větší flexibilitu,“ uvedla Alexandra Rogersová z právní kanceláře Norton Rose Fulbright. „A to by byl pozitivní vývoj.“
Související

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa
Aktuálně se děje
včera

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře
včera

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump
včera

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné
včera

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová
včera

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
včera

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi
včera

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti
včera

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem
včera

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy
včera

Španělskem otřásá korupční skandál. Sánchezova vláda může skončit katastrofou, varují experti
včera

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo
včera

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války
včera

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
včera

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka
včera

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život
včera

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky
včera

Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vypálil další salvu raket. Trump nečekaně odešel ze summitu G7
včera

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností
včera

Počasí o nadcházejícím víkendu tropické teploty nepřinese
16. června 2025 21:43
Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák