Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

Evropská komise tento týden zahájila konzultaci k revizi směrnic o posuzování fúzí. Ta podle očekávání vyvolala nadšení v průmyslových kruzích, ale zároveň znepokojení mezi organizacemi na ochranu spotřebitelů, které varují před oslabením kontrolních mechanismů a nárůstem tržních cen.

Změny, které by mohly být schváleny až koncem roku 2027, mají ambici přehodnotit, jak Komise vyvažuje dopad fúzí: méně důrazu na bezprostřední cenové dopady a více na dlouhodobou konkurenceschopnost, inovace a bezpečnost. Komise přitom otevřeně přiznává, že v sektorech jako je technologie či obrana je rozsah operací klíčový, a proto je konsolidace považována za žádoucí.

„Současný důraz na krátkodobé efekty a ceny se musí změnit směrem k celkovému pohledu,“ uvedl Gerwin Van Gerven, zkušený antimonopolní právník z bruselské kanceláře Linklaters.

Konzultace přichází v době, kdy Francie a Německo oživují své partnerství s cílem vytvořit evropské „průmyslové šampiony“. Ve společném článku pro francouzský deník Le Figaro prezidenti Emmanuel Macron a Friedrich Merz napsali: „Budeme pracovat na tom, aby v klíčových sektorech mohli vzniknout světoví evropští šampioni.“

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již v září pověřila komisařku pro hospodářskou soutěž Teresu Riberu navržením „nového přístupu k soutěžní politice“, který více podpoří růst evropských firem na globálním trhu. Očekává se, že dopad transakcí na ekonomiku EU se tak stane jedním z hlavních kritérií při posuzování fúzí.

I přes očekávání změn se základní právní rámec nemění — a přepisování samotného nařízení o fúzích je považováno za politicky riskantní krok, který by mohl otevřít „Pandořinu skříňku“ požadavků jednotlivých členských států.

Největší naděje si vkládají zástupci sektoru telekomunikací. „Vítáme tuto konzultaci a nový politický důraz na inovace, odolnost a investice,“ uvedl Alessandro Gropelli ze sdružení Connect Europe. „Telekomunikace jsou kapitálově náročné odvětví a zoufale potřebujeme růstový impuls.“

Spotřebitelské organizace však bijí na poplach. „Komise nesmí oslabit kontrolu fúzí tak, aby to poškodilo spotřebitele,“ varovala Vanessa Turnerová z organizace BEUC. Podle ní se právě v oblasti telekomunikací vyskytuje silné lobbování stávajících hráčů, kteří volají po větší konsolidaci trhu bez jasných důkazů, že by to vedlo ke zvýšení investic do infrastruktury.

Obrana je další oblastí, která je pod drobnohledem. Komise zvažuje, jak přistupovat k případům, kde jsou členské státy obzvlášť citlivé na jakoukoli unijní ingerenci.

Ačkoli se některé hlasy v právnické komunitě snaží mírnit očekávání dramatických změn, vše nasvědčuje tomu, že Brusel směřuje k pružnějšímu výkladu stávajících pravidel. „Nečekáme zásadní obrat, ale určitý posun a větší flexibilitu,“ uvedla Alexandra Rogersová z právní kanceláře Norton Rose Fulbright. „A to by byl pozitivní vývoj.“ 

Související

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici

Policie s největší pravděpodobností překvalifikuje případ ze Šumperku z pokusu o vraždu na obvinění z vraždy. Taxikářka, kterou muž bodl nožem, totiž zemřela v nemocnici. Obviněný navíc s jejím autem narazil do jiného vozidla a zranil další dva lidi. 

včera

Český lev

Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka

Hudební rámec pro letošní slavnostní předávání cen Český lev, které 14. března nabídne v přímém přenosu z Kongresového centra Praha Česká televize na ČT1, vytvoří slovenský skladatel nejen filmové hudby Adrián Čermák. Diváci se mohou těšit na hudební doprovod vycházející z Čermákových zkušeností s filmovou a scénickou hudbou, který pracuje s atmosférou, emocemi a rytmem slavnostního večera a propojí elektronické prvky s živou interpretací samotného autora na klávesy. Na pódiu se během večera spojí s DJkou působící zejména na berlínské scéně Dariou Krylosovou aka DDK.

včera

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

24. února 2026 21:07

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

24. února 2026 19:42

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy