Evropská unie čelí ruské hrozbě, která sahá daleko za rámec války na Ukrajině. Každodenní kroky Kremlu podkopávají evropské zájmy v klíčových regionech a sférách vlivu. A přestože EU není bezmocná, jak často sama sebe vnímá, podle nového strategického dokumentu z dílny Evropského institutu pro bezpečnostní studia je jen špatně využívá svůj potenciál.
Autor dokumentu a zároveň šéf institutu Steven Everts ve své eseji, publikované v deníku Politico, argumentuje, že Evropa potřebuje novou strategii. Ne pouze obrannou, ale aktivní a systematickou – nazývá ji „odmocňováním Ruska“ (angl. unpowering Russia). Cílem je krok za krokem snižovat schopnost Kremlu škodit zájmům EU.
Ačkoli Rusko zůstává globální mocností, která dokáže zasáhnout do evropského prostoru, současně podle Evertsa slábne – ekonomicky, diplomaticky i demograficky. Jeho spojenectví s Čínou je čím dál jednostrannější, kdy Peking diktuje pravidla. A v takzvaném globálním Jihu roste nedůvěra vůči ruským geopolitickým hrám.
Přesto ale Rusko zůstává nebezpečné právě díky své flexibilitě. S minimálními prostředky destabilizuje Afriku, Blízký východ, podporuje autoritářské režimy a zasahuje do evropských demokracií. EU podle zprávy musí přestat otálet a začít zasazovat údery tam, kde je Rusko nejzranitelnější.
Jedním z nejrychleji dosažitelných opatření by bylo zakročení proti takzvané „stínové flotile“ – tankerům s nejasným vlastnictvím, které obcházejí sankce a přepravují ruskou ropu evropskými vodami. Everts vyzývá k okamžitému prosazování práva v teritoriálních a výlučných ekonomických zónách Unie. Tankery bez platného pojištění nebo s ekologickým rizikem by měly být zabavovány nebo odmítány. Nejde o eskalaci, ale o legální a účinné prosazování pravidel, které by Kremlu zasadilo citelný úder.
Evropa se musí naučit lépe odrazovat. Měla by ignorovat jaderné hrozby, které Moskva používá jako nástroj zastrašování, a místo toho posilovat vojenskou pomoc Ukrajině – dělostřelectvo, drony, škálovatelný vojenský materiál – bez toho, aby předem oznamovala své kroky, které by Rusko mohlo využít proti ní.
Důležitým aspektem strategie má být i postoj k Číně. Jak se vztahy Moskvy a Pekingu utužují, EU by měla začít uplatňovat svou ekonomickou váhu – například zpřísněním investičních prověrek nebo hrozbou zmrazení exportu zboží dvojího užití. Diplomacie EU by měla poukazovat na rozpor mezi čínským tvrzením o respektu k suverenitě a její podporou Putinova imperialismu.
Everts také varuje před pokračující informační válkou. Propaganda Kremlu je levná, ale účinná – šíří lži, podněcuje nespokojenost a manipuluje veřejnou debatu. Evropě chybí jednotná a razantní komunikační odpověď. EU by měla posílit projekty jako EUvsDisinfo, podporovat nezávislá média v ohrožených regionech a působit v místních jazycích.
Zpráva dále vyzývá k posílení zapojení EU v regionech, kde má Rusko tradičně vliv. Na západním Balkáně by Unie měla odměňovat reformátory a trestat sabotéry – i kdyby to znamenalo spolupráci jen části členských států. Na jihu Středomoří by měla spolupracovat s Tureckem na řešení konfliktů, které Rusko zneužívá. V Africe se Unie musí transformovat z krizového hasiče na skutečného „partnera první volby“ – investovat do infrastruktury, vzdělávání, surovin a posílit podporu africké autonomie v globálních fórech. V Indopacifiku má EU šanci vystupovat jako důvěryhodný a otevřený partner v oblastech jako kyberbezpečnost, umělá inteligence a čisté technologie.
Podle Evertsa by se Unie neměla soustředit jen na oficiální instituce, ale cílit i na občanskou společnost a budoucí lídry.
Závěr zprávy je jasný: Evropa není bezmocná, jen zatím neumí svou sílu efektivně využít. Disponuje diplomatickým dosahem, ekonomickým vlivem, bezpečnostními nástroji a tradicí partnerství. Musí ale jednat rychle, koordinovaně a s odvahou. K tomu, aby „odmocnila“ Rusko, nepotřebuje svolení nikoho dalšího. Může zabavovat tankery, demaskovat lži a vstoupit do oblastí, kde Rusko dosud dominovalo.
Související
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
včera
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
včera
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
včera
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
13. března 2026 21:22
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
13. března 2026 21:16
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
13. března 2026 19:51
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
13. března 2026 17:13
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
13. března 2026 15:58
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák