Válka sahá daleko za hranice Ukrajiny. Evropa není bezmocná, jen s Ruskem neumí pracovat, tvrdí expert

Evropská unie čelí ruské hrozbě, která sahá daleko za rámec války na Ukrajině. Každodenní kroky Kremlu podkopávají evropské zájmy v klíčových regionech a sférách vlivu. A přestože EU není bezmocná, jak často sama sebe vnímá, podle nového strategického dokumentu z dílny Evropského institutu pro bezpečnostní studia je jen špatně využívá svůj potenciál.

Autor dokumentu a zároveň šéf institutu Steven Everts ve své eseji, publikované v deníku Politico, argumentuje, že Evropa potřebuje novou strategii. Ne pouze obrannou, ale aktivní a systematickou – nazývá ji „odmocňováním Ruska“ (angl. unpowering Russia). Cílem je krok za krokem snižovat schopnost Kremlu škodit zájmům EU.

Ačkoli Rusko zůstává globální mocností, která dokáže zasáhnout do evropského prostoru, současně podle Evertsa slábne – ekonomicky, diplomaticky i demograficky. Jeho spojenectví s Čínou je čím dál jednostrannější, kdy Peking diktuje pravidla. A v takzvaném globálním Jihu roste nedůvěra vůči ruským geopolitickým hrám.

Přesto ale Rusko zůstává nebezpečné právě díky své flexibilitě. S minimálními prostředky destabilizuje Afriku, Blízký východ, podporuje autoritářské režimy a zasahuje do evropských demokracií. EU podle zprávy musí přestat otálet a začít zasazovat údery tam, kde je Rusko nejzranitelnější.

Jedním z nejrychleji dosažitelných opatření by bylo zakročení proti takzvané „stínové flotile“ – tankerům s nejasným vlastnictvím, které obcházejí sankce a přepravují ruskou ropu evropskými vodami. Everts vyzývá k okamžitému prosazování práva v teritoriálních a výlučných ekonomických zónách Unie. Tankery bez platného pojištění nebo s ekologickým rizikem by měly být zabavovány nebo odmítány. Nejde o eskalaci, ale o legální a účinné prosazování pravidel, které by Kremlu zasadilo citelný úder.

Evropa se musí naučit lépe odrazovat. Měla by ignorovat jaderné hrozby, které Moskva používá jako nástroj zastrašování, a místo toho posilovat vojenskou pomoc Ukrajině – dělostřelectvo, drony, škálovatelný vojenský materiál – bez toho, aby předem oznamovala své kroky, které by Rusko mohlo využít proti ní.

Důležitým aspektem strategie má být i postoj k Číně. Jak se vztahy Moskvy a Pekingu utužují, EU by měla začít uplatňovat svou ekonomickou váhu – například zpřísněním investičních prověrek nebo hrozbou zmrazení exportu zboží dvojího užití. Diplomacie EU by měla poukazovat na rozpor mezi čínským tvrzením o respektu k suverenitě a její podporou Putinova imperialismu.

Everts také varuje před pokračující informační válkou. Propaganda Kremlu je levná, ale účinná – šíří lži, podněcuje nespokojenost a manipuluje veřejnou debatu. Evropě chybí jednotná a razantní komunikační odpověď. EU by měla posílit projekty jako EUvsDisinfo, podporovat nezávislá média v ohrožených regionech a působit v místních jazycích.

Zpráva dále vyzývá k posílení zapojení EU v regionech, kde má Rusko tradičně vliv. Na západním Balkáně by Unie měla odměňovat reformátory a trestat sabotéry – i kdyby to znamenalo spolupráci jen části členských států. Na jihu Středomoří by měla spolupracovat s Tureckem na řešení konfliktů, které Rusko zneužívá. V Africe se Unie musí transformovat z krizového hasiče na skutečného „partnera první volby“ – investovat do infrastruktury, vzdělávání, surovin a posílit podporu africké autonomie v globálních fórech. V Indopacifiku má EU šanci vystupovat jako důvěryhodný a otevřený partner v oblastech jako kyberbezpečnost, umělá inteligence a čisté technologie.

Podle Evertsa by se Unie neměla soustředit jen na oficiální instituce, ale cílit i na občanskou společnost a budoucí lídry.

Závěr zprávy je jasný: Evropa není bezmocná, jen zatím neumí svou sílu efektivně využít. Disponuje diplomatickým dosahem, ekonomickým vlivem, bezpečnostními nástroji a tradicí partnerství. Musí ale jednat rychle, koordinovaně a s odvahou. K tomu, aby „odmocnila“ Rusko, nepotřebuje svolení nikoho dalšího. Může zabavovat tankery, demaskovat lži a vstoupit do oblastí, kde Rusko dosud dominovalo. 

Související

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy