Válka sahá daleko za hranice Ukrajiny. Evropa není bezmocná, jen s Ruskem neumí pracovat, tvrdí expert

Evropská unie čelí ruské hrozbě, která sahá daleko za rámec války na Ukrajině. Každodenní kroky Kremlu podkopávají evropské zájmy v klíčových regionech a sférách vlivu. A přestože EU není bezmocná, jak často sama sebe vnímá, podle nového strategického dokumentu z dílny Evropského institutu pro bezpečnostní studia je jen špatně využívá svůj potenciál.

Autor dokumentu a zároveň šéf institutu Steven Everts ve své eseji, publikované v deníku Politico, argumentuje, že Evropa potřebuje novou strategii. Ne pouze obrannou, ale aktivní a systematickou – nazývá ji „odmocňováním Ruska“ (angl. unpowering Russia). Cílem je krok za krokem snižovat schopnost Kremlu škodit zájmům EU.

Ačkoli Rusko zůstává globální mocností, která dokáže zasáhnout do evropského prostoru, současně podle Evertsa slábne – ekonomicky, diplomaticky i demograficky. Jeho spojenectví s Čínou je čím dál jednostrannější, kdy Peking diktuje pravidla. A v takzvaném globálním Jihu roste nedůvěra vůči ruským geopolitickým hrám.

Přesto ale Rusko zůstává nebezpečné právě díky své flexibilitě. S minimálními prostředky destabilizuje Afriku, Blízký východ, podporuje autoritářské režimy a zasahuje do evropských demokracií. EU podle zprávy musí přestat otálet a začít zasazovat údery tam, kde je Rusko nejzranitelnější.

Jedním z nejrychleji dosažitelných opatření by bylo zakročení proti takzvané „stínové flotile“ – tankerům s nejasným vlastnictvím, které obcházejí sankce a přepravují ruskou ropu evropskými vodami. Everts vyzývá k okamžitému prosazování práva v teritoriálních a výlučných ekonomických zónách Unie. Tankery bez platného pojištění nebo s ekologickým rizikem by měly být zabavovány nebo odmítány. Nejde o eskalaci, ale o legální a účinné prosazování pravidel, které by Kremlu zasadilo citelný úder.

Evropa se musí naučit lépe odrazovat. Měla by ignorovat jaderné hrozby, které Moskva používá jako nástroj zastrašování, a místo toho posilovat vojenskou pomoc Ukrajině – dělostřelectvo, drony, škálovatelný vojenský materiál – bez toho, aby předem oznamovala své kroky, které by Rusko mohlo využít proti ní.

Důležitým aspektem strategie má být i postoj k Číně. Jak se vztahy Moskvy a Pekingu utužují, EU by měla začít uplatňovat svou ekonomickou váhu – například zpřísněním investičních prověrek nebo hrozbou zmrazení exportu zboží dvojího užití. Diplomacie EU by měla poukazovat na rozpor mezi čínským tvrzením o respektu k suverenitě a její podporou Putinova imperialismu.

Everts také varuje před pokračující informační válkou. Propaganda Kremlu je levná, ale účinná – šíří lži, podněcuje nespokojenost a manipuluje veřejnou debatu. Evropě chybí jednotná a razantní komunikační odpověď. EU by měla posílit projekty jako EUvsDisinfo, podporovat nezávislá média v ohrožených regionech a působit v místních jazycích.

Zpráva dále vyzývá k posílení zapojení EU v regionech, kde má Rusko tradičně vliv. Na západním Balkáně by Unie měla odměňovat reformátory a trestat sabotéry – i kdyby to znamenalo spolupráci jen části členských států. Na jihu Středomoří by měla spolupracovat s Tureckem na řešení konfliktů, které Rusko zneužívá. V Africe se Unie musí transformovat z krizového hasiče na skutečného „partnera první volby“ – investovat do infrastruktury, vzdělávání, surovin a posílit podporu africké autonomie v globálních fórech. V Indopacifiku má EU šanci vystupovat jako důvěryhodný a otevřený partner v oblastech jako kyberbezpečnost, umělá inteligence a čisté technologie.

Podle Evertsa by se Unie neměla soustředit jen na oficiální instituce, ale cílit i na občanskou společnost a budoucí lídry.

Závěr zprávy je jasný: Evropa není bezmocná, jen zatím neumí svou sílu efektivně využít. Disponuje diplomatickým dosahem, ekonomickým vlivem, bezpečnostními nástroji a tradicí partnerství. Musí ale jednat rychle, koordinovaně a s odvahou. K tomu, aby „odmocnila“ Rusko, nepotřebuje svolení nikoho dalšího. Může zabavovat tankery, demaskovat lži a vstoupit do oblastí, kde Rusko dosud dominovalo. 

Související

Andrej Babiš

Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal v pátek v Kramářově vile předsedu vlády Černé Hory Milojka Spajiće. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a místopředsedou vlády a ministrem obrany Jaromírem Zůnou jednali o pokračování integračního procesu Černé Hory směrem k členství v Evropské unii, rozvoji obranné spolupráci a obchodních příležitostech mezi oběma zeměmi.
Evropská unie

Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU

Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Rusko

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

před 1 hodinou

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

před 4 hodinami

včera

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

včera

včera

včera

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

včera

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

včera

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

včera

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

včera

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

včera

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

včera

Ukrajinská armáda

Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci

Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.

včera

včera

Apple Store

Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?

Dva z nejhodnotnějších technologických gigantů světového trhu, společnosti Apple a Nvidia, zvolily v probíhajícím rozmachu umělé inteligence zcela odlišné strategie. Zatímco Nvidia pohání samotný rozvoj této technologie vývojem klíčových čipů, Apple staví svou pozici především na koncových zařízeních, jako jsou chytré telefony a počítače, skrze něž miliardy lidí k AI přistupují.

včera

Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou

Ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka oznámil zásadní organizační změny v fungování Českých center, které mají podle něj lépe sloužit českým zájmům v zahraničí. Na tiskové konferenci kritizoval dosavadní hospodaření organizace a uvedl, že instituce každoročně vykazuje vysoké finanční ztráty a mění se ve státní neziskový sektor. V reakci na to odvolal dosavadní ředitelku Jitku Pánek Jurkovou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy