Válka sahá daleko za hranice Ukrajiny. Evropa není bezmocná, jen s Ruskem neumí pracovat, tvrdí expert

Evropská unie čelí ruské hrozbě, která sahá daleko za rámec války na Ukrajině. Každodenní kroky Kremlu podkopávají evropské zájmy v klíčových regionech a sférách vlivu. A přestože EU není bezmocná, jak často sama sebe vnímá, podle nového strategického dokumentu z dílny Evropského institutu pro bezpečnostní studia je jen špatně využívá svůj potenciál.

Autor dokumentu a zároveň šéf institutu Steven Everts ve své eseji, publikované v deníku Politico, argumentuje, že Evropa potřebuje novou strategii. Ne pouze obrannou, ale aktivní a systematickou – nazývá ji „odmocňováním Ruska“ (angl. unpowering Russia). Cílem je krok za krokem snižovat schopnost Kremlu škodit zájmům EU.

Ačkoli Rusko zůstává globální mocností, která dokáže zasáhnout do evropského prostoru, současně podle Evertsa slábne – ekonomicky, diplomaticky i demograficky. Jeho spojenectví s Čínou je čím dál jednostrannější, kdy Peking diktuje pravidla. A v takzvaném globálním Jihu roste nedůvěra vůči ruským geopolitickým hrám.

Přesto ale Rusko zůstává nebezpečné právě díky své flexibilitě. S minimálními prostředky destabilizuje Afriku, Blízký východ, podporuje autoritářské režimy a zasahuje do evropských demokracií. EU podle zprávy musí přestat otálet a začít zasazovat údery tam, kde je Rusko nejzranitelnější.

Jedním z nejrychleji dosažitelných opatření by bylo zakročení proti takzvané „stínové flotile“ – tankerům s nejasným vlastnictvím, které obcházejí sankce a přepravují ruskou ropu evropskými vodami. Everts vyzývá k okamžitému prosazování práva v teritoriálních a výlučných ekonomických zónách Unie. Tankery bez platného pojištění nebo s ekologickým rizikem by měly být zabavovány nebo odmítány. Nejde o eskalaci, ale o legální a účinné prosazování pravidel, které by Kremlu zasadilo citelný úder.

Evropa se musí naučit lépe odrazovat. Měla by ignorovat jaderné hrozby, které Moskva používá jako nástroj zastrašování, a místo toho posilovat vojenskou pomoc Ukrajině – dělostřelectvo, drony, škálovatelný vojenský materiál – bez toho, aby předem oznamovala své kroky, které by Rusko mohlo využít proti ní.

Důležitým aspektem strategie má být i postoj k Číně. Jak se vztahy Moskvy a Pekingu utužují, EU by měla začít uplatňovat svou ekonomickou váhu – například zpřísněním investičních prověrek nebo hrozbou zmrazení exportu zboží dvojího užití. Diplomacie EU by měla poukazovat na rozpor mezi čínským tvrzením o respektu k suverenitě a její podporou Putinova imperialismu.

Everts také varuje před pokračující informační válkou. Propaganda Kremlu je levná, ale účinná – šíří lži, podněcuje nespokojenost a manipuluje veřejnou debatu. Evropě chybí jednotná a razantní komunikační odpověď. EU by měla posílit projekty jako EUvsDisinfo, podporovat nezávislá média v ohrožených regionech a působit v místních jazycích.

Zpráva dále vyzývá k posílení zapojení EU v regionech, kde má Rusko tradičně vliv. Na západním Balkáně by Unie měla odměňovat reformátory a trestat sabotéry – i kdyby to znamenalo spolupráci jen části členských států. Na jihu Středomoří by měla spolupracovat s Tureckem na řešení konfliktů, které Rusko zneužívá. V Africe se Unie musí transformovat z krizového hasiče na skutečného „partnera první volby“ – investovat do infrastruktury, vzdělávání, surovin a posílit podporu africké autonomie v globálních fórech. V Indopacifiku má EU šanci vystupovat jako důvěryhodný a otevřený partner v oblastech jako kyberbezpečnost, umělá inteligence a čisté technologie.

Podle Evertsa by se Unie neměla soustředit jen na oficiální instituce, ale cílit i na občanskou společnost a budoucí lídry.

Závěr zprávy je jasný: Evropa není bezmocná, jen zatím neumí svou sílu efektivně využít. Disponuje diplomatickým dosahem, ekonomickým vlivem, bezpečnostními nástroji a tradicí partnerství. Musí ale jednat rychle, koordinovaně a s odvahou. K tomu, aby „odmocnila“ Rusko, nepotřebuje svolení nikoho dalšího. Může zabavovat tankery, demaskovat lži a vstoupit do oblastí, kde Rusko dosud dominovalo. 

Související

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).
Brexit, ilustrační foto

EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit

Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) ,  Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Útok v polském Krakově

Střelba v Krakově byla teroristický útok, pachatel vyznával krajně pravicové ideologie

Sobotní střelba v historickém centru Krakova si vyžádala šest lidských životů a zraněno při ní bylo šestnáct lidí, jak na tiskové konferenci potvrdil polský ministr vnitra Marcin Kierwiński. Mezi oběťmi tragického útoku jsou čtyři ženy a dva muži, přičemž zranění utrpěli také dva příslušníci policie, z nichž jeden zůstává v kritickém stavu.

před 2 hodinami

Útok v polském Krakově

Šest mrtvých, 15 zraněných. Kdo je útočník, který vraždil v Krakově?

Polsko se vzpamatovává z tragické sobotní střelby v historickém centru Krakova, kde čtyřiadvacetiletý útočník zahájil bezmyšlenkovitou palbu z automobilu na náhodné kolemjdoucí. Bilance tohoto krvavého činu si vyžádala šest lidských životů, přičemž zhruba patnáct dalších osob utrpělo zranění a byly převezeny do místních nemocnic.

před 3 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Další rána Republikánům: Personální čistky v Bílém domě provází smíšené reakce

Americký prezident Donald Trump jmenoval po prohře Republikánské strany v kongresových volbách novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální politiky Stephena Millera. Tato personální rošáda, která v Bílém domě nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou, vysílá podle politických pozorovatelů jasný signál o přitvrzení vládního kurzu. Změna ve vedení Bílého domu nabývá účinnosti v pondělí a předznamenává novou vlnu ostrých politických střetů.

před 4 hodinami

Polská policie

Útočník střílel do lidí v centru Krakova, nejméně pět mrtvých

V historickém Rynku Głównym v Krakově neznámý útočník najel automobilem do pěší zóny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních informací policie si tato krvavá střelba vyžádala pět lidských životů a zranila desítky dalších osob. Na místě okamžitě zasahovaly desítky příslušníků bezpečnostních složek, záchranáři i hasiči.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj chystá zásadní personální změny ve vedení armády

Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že připravuje personální změny ve vedení ozbrojených sil společně s hlavním velitelem Mychajlem Drapatým. Tyto kroky mají za cíl přizpůsobit vojenskou a diplomatickou strategii země nadcházejícímu zimnímu období. Oznámení zaznělo během pátečního večerního projevu hlavy státu v době, kdy se Ukrajina připravuje na nové kolo diplomatických jednání.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko provedlo v noci rozsáhlý raketový a dronový útok na Kyjev

Rusko provedlo v noci z pátku na sobotu rozsáhlý raketový a dronový útok na Kyjev a jeho okolí. Úder cílil na energetickou infrastrukturu a vyžádal si nejméně jeden lidský život. Při nočních úderech utrpělo zranění dalších osm lidí včetně jednoho dítěte.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem

Americká administrativa Donalda Trumpa přichází s novou snahou o ukončení konfliktu na Ukrajině, kterou doprovází termín takzvaného formátu Shell Bay. Tento název odkazuje na golfové hřiště a luxusní rezidenční komplex, který vlastní Steve Witkoff. Celá iniciativa se objevila v době, kdy se Washington snaží oživit diplomatická jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

před 9 hodinami

Gavin Newsom

Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce

Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.

před 11 hodinami

Santiago Peña

Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby

Paraguay se ocitla v hluboké politické a finanční krizi poté, co byl prezident Santiago Peña odvolán z funkce a poslán do domácí vazby. Tento prudký vývoj následoval po kolapsu digitální banky Ueno Bank, která spravovala úspory a penze milionů občanů. Prezident byl zatčen v pátek pouhé minuty poté, co zákonodárci jednomyslně hlasovali pro jeho odvolání kvůli vazbám na jeho dřívější soukromé podnikání.

před 12 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy

V Evropě v posledních dnech probíhá nová vlna anonymních bombových hrozeb, která po desítkách zasažených letů a leteckých spojů nově zasáhla také přední mediální organizace včetně irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Hrozby, které se dosud vždy ukázaly jako falešné, způsobily značné narušení dopravy, evakuace budov a zmobilizovaly bezpečnostní složky v několika evropských zemích.

před 13 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem

Estonský premiér Kristen Michal varoval evropské představitele před pokusy o diplomatické vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle jeho slov by se Evropa neměla stavět do role zprostředkovatele ani se pokoušet diktátora jakkoliv uchlácholit. V rozhovoru pro server Politico šéf estonské vlády zdůraznil, že namísto dialogu s Kremlem je nutné Moskvu nadále ekonomicky dusit pomocí sankcí.

před 15 hodinami

včera

Ministerstvo financí

Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce

Růst české ekonomiky v průběhu letošního roku podle listopadové makroekonomické predikce zrychloval. Mezičtvrtletní růst reálného HDP se zvýšil z 0,1 % v prvním čtvrtletí na 0,3 % ve druhém a na 0,5 % ve třetím. Za celý rok ministerstvo očekává růst o 1,7 % a v roce 2027 o 2,5 %. V obou letech jej potáhne výhradně domácí poptávka, zejména spotřeba domácností a investice. Průměrná inflace by měla letos dosáhnout 2,1 %.

včera

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček

Havlíček spojuje šest ústavů do jednoho. Kvůli českým firmám

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje spojení šesti státních zkušebních ústavů do Českého národního zkušebního institutu. Firmy i státní instituce u něj budou moci objednat zkoušky z několika oborů na základě jedné smlouvy. Společné nákupy, správa a plánování investic mají snížit provozní náklady a uvolnit prostředky na modernizaci laboratoří.

včera

Ilustrační fotografie.

Kratom v Česku je problém. Za tři měsíce napočítali přes 500 pacientů

V souvislosti s akutní intoxikací kratomem nebo podezřením na ni byla od dubna do června 2026 vykázána zdravotní péče u 515 pacientů. Nejpočetnější skupinu tvořili pacienti ve věku 15 až 19 let. Více než třetina všech evidovaných osob byla mladší dvaceti let. Vyplývá to z prvních souhrnných údajů za pojištěnce všech sedmi zdravotních pojišťoven, které pro Ministerstvo zdravotnictví zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

včera

Ilustrační fotografie.

Ministerstvo hájí zdražení podzemních vod. Odhalilo, co chce s penězi udělat

Plánovaná úprava poplatku za podzemí vodu přinese více peněz, které bude moci Ministerstvo zemědělství (MZe) použít na vylepšení vodního hospodářství České republiky. Prostředky půjdou bezezbytku na strategické projekty vodního hospodářství, které úřad financuje, např. propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod, přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny.

včera

FBI, ilustrační fotografie.

FBI zatkla otce vévodkyně Meghan. Ještě v pátek má stanout před soudem

Federální agenti v pátek ráno místního času na americké Floridě zatkli Thomase Markla, otce vévodkyně Meghan, která je manželkou britského prince Harryho. Informovala o tom americká stanice CNN, která se odkazuje na americké ministerstvo spravedlnosti. Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. 

včera

včera

včera

Nevyhraje ani Kyjev, ani Moskva. Rutte řekl, jak skončí válka na Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že úplné vítězství jedné nebo druhé strany v ruské válce proti Ukrajině je nepravděpodobné a konflikt podle něj pravděpodobně skončí vyjednanou dohodou. Svá vyjádření pronesl v nizozemském televizním pořadu Pauw & De Wit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy