Izraelské vojenské operace v Sýrii, zahrnující nálety a pozemní invazi, se staly terčem ostré kritiky ze strany OSN, mezinárodních organizací a několika států. Geir Pedersen, zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii, upozornil, že Izrael svými kroky porušuje dohodu o klidu zbraní z roku 1974, která byla uzavřena mezi Izraelem a Sýrií po konfliktu na Golanských výšinách.
Izraelská armáda oznámila, že operace jsou „omezenými a dočasnými opatřeními“ zaměřenými na zajištění bezpečnosti země. Vojenské jednotky vstoupily do demilitarizované zóny na Golanských výšinách, kterou Izrael ovládá od roku 1967 a kterou v roce 1981 jednostranně anektoval.
Izraelské letectvo mezitím provedlo sérii náletů na cíle v Damašku a podle serveru The Guardian systematicky likviduje zbytky syrské armády. Izrael však popírá, že by jeho tanky postoupily až na vzdálenost 25 kilometrů od Damašku, jak tvrdí některé zdroje. Mluvčí izraelské armády Nadav Shoshani označil tyto informace za falešné a uvedl, že izraelské jednotky zůstávají v nárazníkové zóně poblíž Golanských výšin.
Geir Pedersen prohlásil, že izraelské akce jsou jasným porušením dohody z roku 1974, která stanovila pravidla pro příměří a vytvořila demilitarizovanou zónu pod dohledem mírových sil OSN. Podle něj se OSN situací intenzivně zabývá a její mírové jednotky jsou v pravidelném kontaktu s izraelskými představiteli. Pedersen zároveň zdůraznil, že vývoj na místě bude OSN pečlivě sledovat.
Izraelské obrněné vozy byly podle serveru CNN spatřeny v demilitarizované nárazníkové zóně na syrské straně Golanských výšin už v pondělí, což vypovídá o další eskalaci napětí v regionu poté, co syrští povstalci obsadili Damašek. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc oznámil, že Izrael nemůže tolerovat přítomnost nepřátelských sil u svých hranic.
Izraelský ministr obrany Israel Katz nařídil vytvoření „bezpečnostní zóny“ uvnitř syrského území za hranicí Golanských výšin. Tato zóna má být prostá těžkých zbraní a teroristické infrastruktury. Součástí této strategie je také navázání kontaktu s místním obyvatelstvem, což má posílit stabilitu a zabránit vlivu Íránu a jeho spojenců v oblasti.
Izraelská armáda podle CNN také provedla několik leteckých útoků na cíle v Sýrii, včetně oblastí využívaných Hizballáhem k pašování zbraní. Podle regionálních zdrojů byly letecké útoky zaměřeny i na Damašek.
Mezinárodní reakce na izraelské kroky byly převážně negativní. Saúdská Arábie vydala prohlášení, ve kterém odsoudila izraelské akce jako porušení mezinárodního práva a pokus o destabilizaci Sýrie. Katar označil izraelské využívání situace v Sýrii za nepřijatelné a vyzval k dialogu o budoucnosti země bez zahraničního zasahování. Turecko rovněž ostře kritizovalo izraelskou pozemní invazi a označilo ji za narušení syrské suverenity.
Golanské výšiny, strategicky důležitá oblast na hranici Izraele a Sýrie, byly obsazeny Izraelem během Šestidenní války v roce 1967. Izrael následně vyhlásil svrchovanost nad tímto územím, což však nebylo mezinárodně uznáno. Demilitarizovaná zóna vytvořená na základě dohody z roku 1974 byla svěřena dozorčí roli OSN. Současné izraelské aktivity tak představují nejen porušení této dohody, ale i krok, který podle mnohých odborníků ohrožuje stabilitu v regionu.
Izrael se hájí tím, že jeho operace jsou nezbytné k zajištění obrany proti hrozbám, které v demilitarizované zóně představují militantní skupiny. Kritici však varují, že tento postup by mohl dále zvyšovat napětí v regionu a zkomplikovat snahy o obnovu stability v Sýrii, která se stále vzpamatovává z následků dlouholeté občanské války.
Související
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
před 1 hodinou
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
před 2 hodinami
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
před 3 hodinami
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
před 3 hodinami
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
před 5 hodinami
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
před 5 hodinami
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
před 6 hodinami
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
před 7 hodinami
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
před 8 hodinami
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
před 8 hodinami
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
před 9 hodinami
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
před 10 hodinami
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
před 10 hodinami
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
před 11 hodinami
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
před 12 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
před 13 hodinami
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.
Zdroj: Libor Novák