Izraelské vojenské operace v Sýrii, zahrnující nálety a pozemní invazi, se staly terčem ostré kritiky ze strany OSN, mezinárodních organizací a několika států. Geir Pedersen, zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii, upozornil, že Izrael svými kroky porušuje dohodu o klidu zbraní z roku 1974, která byla uzavřena mezi Izraelem a Sýrií po konfliktu na Golanských výšinách.
Izraelská armáda oznámila, že operace jsou „omezenými a dočasnými opatřeními“ zaměřenými na zajištění bezpečnosti země. Vojenské jednotky vstoupily do demilitarizované zóny na Golanských výšinách, kterou Izrael ovládá od roku 1967 a kterou v roce 1981 jednostranně anektoval.
Izraelské letectvo mezitím provedlo sérii náletů na cíle v Damašku a podle serveru The Guardian systematicky likviduje zbytky syrské armády. Izrael však popírá, že by jeho tanky postoupily až na vzdálenost 25 kilometrů od Damašku, jak tvrdí některé zdroje. Mluvčí izraelské armády Nadav Shoshani označil tyto informace za falešné a uvedl, že izraelské jednotky zůstávají v nárazníkové zóně poblíž Golanských výšin.
Geir Pedersen prohlásil, že izraelské akce jsou jasným porušením dohody z roku 1974, která stanovila pravidla pro příměří a vytvořila demilitarizovanou zónu pod dohledem mírových sil OSN. Podle něj se OSN situací intenzivně zabývá a její mírové jednotky jsou v pravidelném kontaktu s izraelskými představiteli. Pedersen zároveň zdůraznil, že vývoj na místě bude OSN pečlivě sledovat.
Izraelské obrněné vozy byly podle serveru CNN spatřeny v demilitarizované nárazníkové zóně na syrské straně Golanských výšin už v pondělí, což vypovídá o další eskalaci napětí v regionu poté, co syrští povstalci obsadili Damašek. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc oznámil, že Izrael nemůže tolerovat přítomnost nepřátelských sil u svých hranic.
Izraelský ministr obrany Israel Katz nařídil vytvoření „bezpečnostní zóny“ uvnitř syrského území za hranicí Golanských výšin. Tato zóna má být prostá těžkých zbraní a teroristické infrastruktury. Součástí této strategie je také navázání kontaktu s místním obyvatelstvem, což má posílit stabilitu a zabránit vlivu Íránu a jeho spojenců v oblasti.
Izraelská armáda podle CNN také provedla několik leteckých útoků na cíle v Sýrii, včetně oblastí využívaných Hizballáhem k pašování zbraní. Podle regionálních zdrojů byly letecké útoky zaměřeny i na Damašek.
Mezinárodní reakce na izraelské kroky byly převážně negativní. Saúdská Arábie vydala prohlášení, ve kterém odsoudila izraelské akce jako porušení mezinárodního práva a pokus o destabilizaci Sýrie. Katar označil izraelské využívání situace v Sýrii za nepřijatelné a vyzval k dialogu o budoucnosti země bez zahraničního zasahování. Turecko rovněž ostře kritizovalo izraelskou pozemní invazi a označilo ji za narušení syrské suverenity.
Golanské výšiny, strategicky důležitá oblast na hranici Izraele a Sýrie, byly obsazeny Izraelem během Šestidenní války v roce 1967. Izrael následně vyhlásil svrchovanost nad tímto územím, což však nebylo mezinárodně uznáno. Demilitarizovaná zóna vytvořená na základě dohody z roku 1974 byla svěřena dozorčí roli OSN. Současné izraelské aktivity tak představují nejen porušení této dohody, ale i krok, který podle mnohých odborníků ohrožuje stabilitu v regionu.
Izrael se hájí tím, že jeho operace jsou nezbytné k zajištění obrany proti hrozbám, které v demilitarizované zóně představují militantní skupiny. Kritici však varují, že tento postup by mohl dále zvyšovat napětí v regionu a zkomplikovat snahy o obnovu stability v Sýrii, která se stále vzpamatovává z následků dlouholeté občanské války.
Související
"Chceme domů, ale jen se podívat." Syrští uprchlíci čelí zásadní výzvě
Rok 2024 byl jedním z nejvýznamnějších v globálním bezpečnostním dění. Rok 2025 ho může strčit do kapsy
Sýrie , Izrael , Izraelská armáda
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump: Za to, že válka pokračuje, může Putin. Stačil by jediný krok a okamžitě skončí
před 3 hodinami
Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?
před 4 hodinami
Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem
před 5 hodinami
Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů
před 6 hodinami
Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku
před 8 hodinami
Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí
před 8 hodinami
Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod
před 9 hodinami
Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?
před 10 hodinami
Severní Korea zakázala rozvody. Příliš západní jsou i párky v rohlíku
před 12 hodinami
Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc
před 13 hodinami
Počasí bude o víkendu velmi teplé. Teploty vyrostou na 11 stupňů
včera
Slovenskem prošly největší demonstrace za poslední roky. Lidé požadují pád Fica
včera
WHO čelí po odchodu USA velkým problémům. Začala masivně škrtat
včera
Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů
včera
„Slovensko je Európa“. Lidé po celé zemi se bouří proti Ficovi, vyrazili do ulic
včera
Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození
včera
Slovensko čelí masivnímu kybernetickému útoku, oznámil Fico těsně před demonstracemi
včera
Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít
včera
Kreml souhlasí s jednáním, ale mír na Ukrajině ustupuje do pozadí. Motyl pro EZ zpochybnil Trumpovy schopnosti
včera
Politováníhodné, nešťastné... Svět reaguje na Trumpovo odstoupení od klimatické dohody
Rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody o klimatu vyvolalo po celém světě silné reakce. Přestože tento krok znamená oslabení snah o udržení globálního oteplování na hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní, většina zemí zdvojnásobila své závazky v boji proti klimatické krizi. Uvedl to server The Guardian.
Zdroj: Libor Novák