Izraelské letectvo likviduje zbytky syrské armády. Tanky údajně míří k Damašku

Izraelské vojenské operace v Sýrii, zahrnující nálety a pozemní invazi, se staly terčem ostré kritiky ze strany OSN, mezinárodních organizací a několika států. Geir Pedersen, zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii, upozornil, že Izrael svými kroky porušuje dohodu o klidu zbraní z roku 1974, která byla uzavřena mezi Izraelem a Sýrií po konfliktu na Golanských výšinách.

Izraelská armáda oznámila, že operace jsou „omezenými a dočasnými opatřeními“ zaměřenými na zajištění bezpečnosti země. Vojenské jednotky vstoupily do demilitarizované zóny na Golanských výšinách, kterou Izrael ovládá od roku 1967 a kterou v roce 1981 jednostranně anektoval.

Izraelské letectvo mezitím provedlo sérii náletů na cíle v Damašku a podle serveru The Guardian systematicky likviduje zbytky syrské armády. Izrael však popírá, že by jeho tanky postoupily až na vzdálenost 25 kilometrů od Damašku, jak tvrdí některé zdroje. Mluvčí izraelské armády Nadav Shoshani označil tyto informace za falešné a uvedl, že izraelské jednotky zůstávají v nárazníkové zóně poblíž Golanských výšin.

Geir Pedersen prohlásil, že izraelské akce jsou jasným porušením dohody z roku 1974, která stanovila pravidla pro příměří a vytvořila demilitarizovanou zónu pod dohledem mírových sil OSN. Podle něj se OSN situací intenzivně zabývá a její mírové jednotky jsou v pravidelném kontaktu s izraelskými představiteli. Pedersen zároveň zdůraznil, že vývoj na místě bude OSN pečlivě sledovat.

Izraelské obrněné vozy byly podle serveru CNN spatřeny v demilitarizované nárazníkové zóně na syrské straně Golanských výšin už v pondělí, což vypovídá o další eskalaci napětí v regionu poté, co syrští povstalci obsadili Damašek. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc oznámil, že Izrael nemůže tolerovat přítomnost nepřátelských sil u svých hranic.

Izraelský ministr obrany Israel Katz nařídil vytvoření „bezpečnostní zóny“ uvnitř syrského území za hranicí Golanských výšin. Tato zóna má být prostá těžkých zbraní a teroristické infrastruktury. Součástí této strategie je také navázání kontaktu s místním obyvatelstvem, což má posílit stabilitu a zabránit vlivu Íránu a jeho spojenců v oblasti.

Izraelská armáda podle CNN také provedla několik leteckých útoků na cíle v Sýrii, včetně oblastí využívaných Hizballáhem k pašování zbraní. Podle regionálních zdrojů byly letecké útoky zaměřeny i na Damašek.

Mezinárodní reakce na izraelské kroky byly převážně negativní. Saúdská Arábie vydala prohlášení, ve kterém odsoudila izraelské akce jako porušení mezinárodního práva a pokus o destabilizaci Sýrie. Katar označil izraelské využívání situace v Sýrii za nepřijatelné a vyzval k dialogu o budoucnosti země bez zahraničního zasahování. Turecko rovněž ostře kritizovalo izraelskou pozemní invazi a označilo ji za narušení syrské suverenity.

Golanské výšiny, strategicky důležitá oblast na hranici Izraele a Sýrie, byly obsazeny Izraelem během Šestidenní války v roce 1967. Izrael následně vyhlásil svrchovanost nad tímto územím, což však nebylo mezinárodně uznáno. Demilitarizovaná zóna vytvořená na základě dohody z roku 1974 byla svěřena dozorčí roli OSN. Současné izraelské aktivity tak představují nejen porušení této dohody, ale i krok, který podle mnohých odborníků ohrožuje stabilitu v regionu.

Izrael se hájí tím, že jeho operace jsou nezbytné k zajištění obrany proti hrozbám, které v demilitarizované zóně představují militantní skupiny. Kritici však varují, že tento postup by mohl dále zvyšovat napětí v regionu a zkomplikovat snahy o obnovu stability v Sýrii, která se stále vzpamatovává z následků dlouholeté občanské války. 

Související

Islámský stát (ISIS) Analýza

Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA

Syrský obrat k USA a snaha o mír s Izraelem mohou na první pohled působit jako začátek stabilizace po pádu Asadova režimu. Ve skutečnosti ale otevírají nové mocenské vakuum. Írán formálně ustupuje, jeho sítě v Sýrii však zcela nezmizely a mírová jednání probíhají z hluboce nerovné pozice. Do toho přetrvává hrozba Islámského státu, který z chaosu doslova žije. Bez důsledné kontroly táborů, repatriace zahraničních bojovníků a ochrany menšin hrozí, že koalice dosáhne jen dočasných vítězství a ISIS se vrátí silnější a méně předvídatelný.

Více souvisejících

Sýrie Izrael Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

před 3 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

před 4 hodinami

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 9 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 10 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy