Izraelské vojenské operace v Sýrii, zahrnující nálety a pozemní invazi, se staly terčem ostré kritiky ze strany OSN, mezinárodních organizací a několika států. Geir Pedersen, zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii, upozornil, že Izrael svými kroky porušuje dohodu o klidu zbraní z roku 1974, která byla uzavřena mezi Izraelem a Sýrií po konfliktu na Golanských výšinách.
Izraelská armáda oznámila, že operace jsou „omezenými a dočasnými opatřeními“ zaměřenými na zajištění bezpečnosti země. Vojenské jednotky vstoupily do demilitarizované zóny na Golanských výšinách, kterou Izrael ovládá od roku 1967 a kterou v roce 1981 jednostranně anektoval.
Izraelské letectvo mezitím provedlo sérii náletů na cíle v Damašku a podle serveru The Guardian systematicky likviduje zbytky syrské armády. Izrael však popírá, že by jeho tanky postoupily až na vzdálenost 25 kilometrů od Damašku, jak tvrdí některé zdroje. Mluvčí izraelské armády Nadav Shoshani označil tyto informace za falešné a uvedl, že izraelské jednotky zůstávají v nárazníkové zóně poblíž Golanských výšin.
Geir Pedersen prohlásil, že izraelské akce jsou jasným porušením dohody z roku 1974, která stanovila pravidla pro příměří a vytvořila demilitarizovanou zónu pod dohledem mírových sil OSN. Podle něj se OSN situací intenzivně zabývá a její mírové jednotky jsou v pravidelném kontaktu s izraelskými představiteli. Pedersen zároveň zdůraznil, že vývoj na místě bude OSN pečlivě sledovat.
Izraelské obrněné vozy byly podle serveru CNN spatřeny v demilitarizované nárazníkové zóně na syrské straně Golanských výšin už v pondělí, což vypovídá o další eskalaci napětí v regionu poté, co syrští povstalci obsadili Damašek. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc oznámil, že Izrael nemůže tolerovat přítomnost nepřátelských sil u svých hranic.
Izraelský ministr obrany Israel Katz nařídil vytvoření „bezpečnostní zóny“ uvnitř syrského území za hranicí Golanských výšin. Tato zóna má být prostá těžkých zbraní a teroristické infrastruktury. Součástí této strategie je také navázání kontaktu s místním obyvatelstvem, což má posílit stabilitu a zabránit vlivu Íránu a jeho spojenců v oblasti.
Izraelská armáda podle CNN také provedla několik leteckých útoků na cíle v Sýrii, včetně oblastí využívaných Hizballáhem k pašování zbraní. Podle regionálních zdrojů byly letecké útoky zaměřeny i na Damašek.
Mezinárodní reakce na izraelské kroky byly převážně negativní. Saúdská Arábie vydala prohlášení, ve kterém odsoudila izraelské akce jako porušení mezinárodního práva a pokus o destabilizaci Sýrie. Katar označil izraelské využívání situace v Sýrii za nepřijatelné a vyzval k dialogu o budoucnosti země bez zahraničního zasahování. Turecko rovněž ostře kritizovalo izraelskou pozemní invazi a označilo ji za narušení syrské suverenity.
Golanské výšiny, strategicky důležitá oblast na hranici Izraele a Sýrie, byly obsazeny Izraelem během Šestidenní války v roce 1967. Izrael následně vyhlásil svrchovanost nad tímto územím, což však nebylo mezinárodně uznáno. Demilitarizovaná zóna vytvořená na základě dohody z roku 1974 byla svěřena dozorčí roli OSN. Současné izraelské aktivity tak představují nejen porušení této dohody, ale i krok, který podle mnohých odborníků ohrožuje stabilitu v regionu.
Izrael se hájí tím, že jeho operace jsou nezbytné k zajištění obrany proti hrozbám, které v demilitarizované zóně představují militantní skupiny. Kritici však varují, že tento postup by mohl dále zvyšovat napětí v regionu a zkomplikovat snahy o obnovu stability v Sýrii, která se stále vzpamatovává z následků dlouholeté občanské války.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Sýrie , Izrael , Izraelská armáda
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
před 1 hodinou
Trumpa na zápase NBA vypískali. Během utkání usnul
před 2 hodinami
Izrael bez obvinění už 500 dní vězní významného lékaře. Přemístil ho na samotku, kde si ani nelehne
před 3 hodinami
Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska
před 3 hodinami
Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů
před 4 hodinami
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků
před 5 hodinami
Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza
před 6 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Zdroj: Libor Novák