Izraelské letectvo likviduje zbytky syrské armády. Tanky údajně míří k Damašku

Izraelské vojenské operace v Sýrii, zahrnující nálety a pozemní invazi, se staly terčem ostré kritiky ze strany OSN, mezinárodních organizací a několika států. Geir Pedersen, zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii, upozornil, že Izrael svými kroky porušuje dohodu o klidu zbraní z roku 1974, která byla uzavřena mezi Izraelem a Sýrií po konfliktu na Golanských výšinách.

Izraelská armáda oznámila, že operace jsou „omezenými a dočasnými opatřeními“ zaměřenými na zajištění bezpečnosti země. Vojenské jednotky vstoupily do demilitarizované zóny na Golanských výšinách, kterou Izrael ovládá od roku 1967 a kterou v roce 1981 jednostranně anektoval.

Izraelské letectvo mezitím provedlo sérii náletů na cíle v Damašku a podle serveru The Guardian systematicky likviduje zbytky syrské armády. Izrael však popírá, že by jeho tanky postoupily až na vzdálenost 25 kilometrů od Damašku, jak tvrdí některé zdroje. Mluvčí izraelské armády Nadav Shoshani označil tyto informace za falešné a uvedl, že izraelské jednotky zůstávají v nárazníkové zóně poblíž Golanských výšin.

Geir Pedersen prohlásil, že izraelské akce jsou jasným porušením dohody z roku 1974, která stanovila pravidla pro příměří a vytvořila demilitarizovanou zónu pod dohledem mírových sil OSN. Podle něj se OSN situací intenzivně zabývá a její mírové jednotky jsou v pravidelném kontaktu s izraelskými představiteli. Pedersen zároveň zdůraznil, že vývoj na místě bude OSN pečlivě sledovat.

Izraelské obrněné vozy byly podle serveru CNN spatřeny v demilitarizované nárazníkové zóně na syrské straně Golanských výšin už v pondělí, což vypovídá o další eskalaci napětí v regionu poté, co syrští povstalci obsadili Damašek. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc oznámil, že Izrael nemůže tolerovat přítomnost nepřátelských sil u svých hranic.

Izraelský ministr obrany Israel Katz nařídil vytvoření „bezpečnostní zóny“ uvnitř syrského území za hranicí Golanských výšin. Tato zóna má být prostá těžkých zbraní a teroristické infrastruktury. Součástí této strategie je také navázání kontaktu s místním obyvatelstvem, což má posílit stabilitu a zabránit vlivu Íránu a jeho spojenců v oblasti.

Izraelská armáda podle CNN také provedla několik leteckých útoků na cíle v Sýrii, včetně oblastí využívaných Hizballáhem k pašování zbraní. Podle regionálních zdrojů byly letecké útoky zaměřeny i na Damašek.

Mezinárodní reakce na izraelské kroky byly převážně negativní. Saúdská Arábie vydala prohlášení, ve kterém odsoudila izraelské akce jako porušení mezinárodního práva a pokus o destabilizaci Sýrie. Katar označil izraelské využívání situace v Sýrii za nepřijatelné a vyzval k dialogu o budoucnosti země bez zahraničního zasahování. Turecko rovněž ostře kritizovalo izraelskou pozemní invazi a označilo ji za narušení syrské suverenity.

Golanské výšiny, strategicky důležitá oblast na hranici Izraele a Sýrie, byly obsazeny Izraelem během Šestidenní války v roce 1967. Izrael následně vyhlásil svrchovanost nad tímto územím, což však nebylo mezinárodně uznáno. Demilitarizovaná zóna vytvořená na základě dohody z roku 1974 byla svěřena dozorčí roli OSN. Současné izraelské aktivity tak představují nejen porušení této dohody, ale i krok, který podle mnohých odborníků ohrožuje stabilitu v regionu.

Izrael se hájí tím, že jeho operace jsou nezbytné k zajištění obrany proti hrozbám, které v demilitarizované zóně představují militantní skupiny. Kritici však varují, že tento postup by mohl dále zvyšovat napětí v regionu a zkomplikovat snahy o obnovu stability v Sýrii, která se stále vzpamatovává z následků dlouholeté občanské války. 

Související

Uprchlíci, ilustrační foto

"Chceme domů, ale jen se podívat." Syrští uprchlíci čelí zásadní výzvě

Syrští uprchlíci žijící v Německu vyzývají vládu, aby jim umožnila krátkodobé návštěvy své rodné země bez ohrožení jejich ochranného statusu. Tato výzva přichází v době, kdy pád režimu Bašára Asada vyvolal nejistotu ohledně budoucího postavení milionů Syřanů žijících v Evropě. Uvedl to server The Guardian.
Ilustrační foto

Rok 2024 byl jedním z nejvýznamnějších v globálním bezpečnostním dění. Rok 2025 ho může strčit do kapsy

Uplynulý rok byl podle BBC jedním z nejrušnějších, co se týče globální bezpečnosti, od doby útoků z 11. září 2001. Přinesl řadu dramatických událostí: pád syrského prezidenta Asada, severokorejské vojáky bojující za Rusko, britské a americké rakety vypálené Ukrajinou na ruské cíle, íránské střely dodané Rusku a izraelské letecké údery financované Spojenými státy na Libanon a Gazu.

Více souvisejících

Sýrie Izrael Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.

před 4 hodinami

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.

před 5 hodinami

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

před 6 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

před 8 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

před 8 hodinami

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

před 9 hodinami

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

včera

včera

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

včera

včera

Politováníhodné, nešťastné... Svět reaguje na Trumpovo odstoupení od klimatické dohody

Rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody o klimatu vyvolalo po celém světě silné reakce. Přestože tento krok znamená oslabení snah o udržení globálního oteplování na hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní, většina zemí zdvojnásobila své závazky v boji proti klimatické krizi. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy