Izraelské vojenské operace v Sýrii, zahrnující nálety a pozemní invazi, se staly terčem ostré kritiky ze strany OSN, mezinárodních organizací a několika států. Geir Pedersen, zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii, upozornil, že Izrael svými kroky porušuje dohodu o klidu zbraní z roku 1974, která byla uzavřena mezi Izraelem a Sýrií po konfliktu na Golanských výšinách.
Izraelská armáda oznámila, že operace jsou „omezenými a dočasnými opatřeními“ zaměřenými na zajištění bezpečnosti země. Vojenské jednotky vstoupily do demilitarizované zóny na Golanských výšinách, kterou Izrael ovládá od roku 1967 a kterou v roce 1981 jednostranně anektoval.
Izraelské letectvo mezitím provedlo sérii náletů na cíle v Damašku a podle serveru The Guardian systematicky likviduje zbytky syrské armády. Izrael však popírá, že by jeho tanky postoupily až na vzdálenost 25 kilometrů od Damašku, jak tvrdí některé zdroje. Mluvčí izraelské armády Nadav Shoshani označil tyto informace za falešné a uvedl, že izraelské jednotky zůstávají v nárazníkové zóně poblíž Golanských výšin.
Geir Pedersen prohlásil, že izraelské akce jsou jasným porušením dohody z roku 1974, která stanovila pravidla pro příměří a vytvořila demilitarizovanou zónu pod dohledem mírových sil OSN. Podle něj se OSN situací intenzivně zabývá a její mírové jednotky jsou v pravidelném kontaktu s izraelskými představiteli. Pedersen zároveň zdůraznil, že vývoj na místě bude OSN pečlivě sledovat.
Izraelské obrněné vozy byly podle serveru CNN spatřeny v demilitarizované nárazníkové zóně na syrské straně Golanských výšin už v pondělí, což vypovídá o další eskalaci napětí v regionu poté, co syrští povstalci obsadili Damašek. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc oznámil, že Izrael nemůže tolerovat přítomnost nepřátelských sil u svých hranic.
Izraelský ministr obrany Israel Katz nařídil vytvoření „bezpečnostní zóny“ uvnitř syrského území za hranicí Golanských výšin. Tato zóna má být prostá těžkých zbraní a teroristické infrastruktury. Součástí této strategie je také navázání kontaktu s místním obyvatelstvem, což má posílit stabilitu a zabránit vlivu Íránu a jeho spojenců v oblasti.
Izraelská armáda podle CNN také provedla několik leteckých útoků na cíle v Sýrii, včetně oblastí využívaných Hizballáhem k pašování zbraní. Podle regionálních zdrojů byly letecké útoky zaměřeny i na Damašek.
Mezinárodní reakce na izraelské kroky byly převážně negativní. Saúdská Arábie vydala prohlášení, ve kterém odsoudila izraelské akce jako porušení mezinárodního práva a pokus o destabilizaci Sýrie. Katar označil izraelské využívání situace v Sýrii za nepřijatelné a vyzval k dialogu o budoucnosti země bez zahraničního zasahování. Turecko rovněž ostře kritizovalo izraelskou pozemní invazi a označilo ji za narušení syrské suverenity.
Golanské výšiny, strategicky důležitá oblast na hranici Izraele a Sýrie, byly obsazeny Izraelem během Šestidenní války v roce 1967. Izrael následně vyhlásil svrchovanost nad tímto územím, což však nebylo mezinárodně uznáno. Demilitarizovaná zóna vytvořená na základě dohody z roku 1974 byla svěřena dozorčí roli OSN. Současné izraelské aktivity tak představují nejen porušení této dohody, ale i krok, který podle mnohých odborníků ohrožuje stabilitu v regionu.
Izrael se hájí tím, že jeho operace jsou nezbytné k zajištění obrany proti hrozbám, které v demilitarizované zóně představují militantní skupiny. Kritici však varují, že tento postup by mohl dále zvyšovat napětí v regionu a zkomplikovat snahy o obnovu stability v Sýrii, která se stále vzpamatovává z následků dlouholeté občanské války.
Související
Trump slibuje odvetu po útoku v Sýrii. Zemřeli tři Američané
Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA
Sýrie , Izrael , Izraelská armáda
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí
před 2 hodinami
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
před 3 hodinami
Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu
před 4 hodinami
Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině
před 5 hodinami
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
před 7 hodinami
Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico
před 8 hodinami
Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec
před 9 hodinami
Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají
před 10 hodinami
USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii
před 11 hodinami
Dokumenty z vyšetřování Epsteina zveřejněny. Na fotkách s ním je Michael Jackson i Bill Clinton
před 13 hodinami
Pravé zimní počasí je v nedohlednu, ukazuje měsíční výhled
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Výplata některých důchodů od ledna zdraží. Nemusí přitom stát ani korunu
včera
OBRAZEM: Brněnské Vánoce. Pravá atmosféra panuje i v jihomoravské metropoli
včera
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
včera
Rodinná tragédie při letecké nehodě v USA. Zemřel slavný závodník i s dětmi
včera
Metro opět staví ve všech stanicích na lince C. Pankrác po rekonstrukci opět funguje
včera
Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou
včera
Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu
včera
Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit
Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.
Zdroj: Libor Novák