Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Trumpovy požadavky na úpravu map — jako je přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či zpochybnění názvu „Mexický záliv“ — už vyvolaly vlnu protestů mezi spojenci, chaos v amerických médiích a napětí s protivníky Washingtonu. Tato posedlost ale nevznikla v Bílém domě; podle webu Politico její kořeny sahají do Trumpova podnikatelského světa nemovitostí, kde jméno znamenalo vlastnictví, a kde každý pozemek mohl získat novou identitu díky značce.

„Jsem vývojář nemovitostí. Když odstraníte ty umělé čáry… Je to nádhera, když je všechno pohromadě. Jsem velmi umělecký člověk,“ pronesl Trump během zmíněného setkání s Carneym v Oválné pracovně. Dodal také, že Grónsko je „masivní“ a mělo by patřit USA. V minulosti také označil pásmo Gazy za „nemovitost na pobřeží oceánu“ s realitním potenciálem.

Jeho výroky však nejsou pouze verbálním cvičením. Změna názvů a hranic má konkrétní dopady: v Kanadě se otázka americké anexe stala předmětem předvolební kampaně, v Grónsku se konaly protesty a Mexiko zvažuje právní kroky kvůli přejmenování „Mexického zálivu“ na „Záliv Ameriky“. Írán varoval, že jakákoli změna názvu Perského zálivu na „Arabský záliv“ bude mít vážné následky.

Trump přitom s mapami zachází jako s politickým nástrojem již delší dobu. V minulosti se stal virálním momentem snímek mapy hurikánu, kterou upravil fixou. Nyní sdílí na sociálních sítích mapy ukazující spojení USA s Kanadou či nové názvy geografických celků, které mají podpořit jeho vizi americké výjimečnosti.

Trump také argumentuje bezpečnostními zájmy: upozorňuje na arktický význam Grónska kvůli Rusku a Číně nebo na potřebu ochránit „americké hodnoty“ v Kanadě. Viceprezident JD Vance ho v těchto ambicích podporuje.

Geografové ovšem upozorňují, že velké území Kanady a Grónska je na mapách uměle zvětšeno díky tzv. Mercatorovu zobrazení. „Když chcete něco zabrat, udělejte to velké,“ říká profesor Ryan Weichelt.

Trumpovo kartografické „přepisování“ světa však naráží na silný odpor. Kanadský premiér Carney mu odpověděl: „V realitě jsou místa, která nejsou na prodej.“ Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen zase uvedl: „Nikdy, nikdy nebudeme majetkem, který lze koupit.“

Napětí roste i s Íránem. Trump zvažuje, že během cesty na Blízký východ prosadí přejmenování Perského zálivu. „Nechci nikoho urazit,“ prohlásil. Íránský ministr zahraničí na to reagoval slovy: „Takový krok přinese jen hněv všech Íránců.“

Trumpovo přetváření map ukazuje, jak moc propojuje politiku, moc a nemovitosti. A zatímco jeho příznivci ho oslavují jako vizionáře s citem pro „realitní geopolitiku“, jeho odpůrci varují, že svět není tabule, na kterou lze psát fixou podle libosti.