Evropská unie plánuje 14. května představit další balík sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informaci sdělil deníku Kyiv Independent představitel EU pod podmínkou zachování anonymity.
Od zahájení ruské invaze v roce 2022 přijala EU již 16 samostatných sankčních balíků. Tyto opatření cílí na jednotlivce, firmy i státní instituce, které se podílejí na podpoře ruské válečné mašinérie.
Předchozí zprávy naznačují, že nové sankce by se mohly zaměřit zejména na ruský vojensko-průmyslový komplex, tzv. „stínovou flotilu“ a její podpůrnou infrastrukturu. Právě touto flotilou se Moskva snaží obejít západní sankce a vyvážet ropu za ceny vyšší než povolené limity stanovené zeměmi G7. Evropské státy navíc v minulosti spojily tuto flotilu s podezřeními na špionážní a sabotážní aktivity.
Jednání o 17. sankčním balíčku začala krátce po schválení předchozího balíku 24. února. I ten se mimo jiné zaměřil na „stínovou flotilu“ tankerů, ruské finanční instituce a firmy napojené na armádní průmysl.
Spojené království přitvrdilo 9. května, když oznámilo svůj dosud nejrozsáhlejší sankční balík zaměřený na ruskou flotilu, který postihl celkem 101 lodí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Velké Británie, Francie, Německa a Polska zároveň pohrozili dalšími sankcemi, pokud Kreml nepřijme jejich návrh na bezpodmínečné 30denní příměří.
Podle informací z diplomatických kruhů se Maďarsku podařilo vyjednat vyškrtnutí společnosti Litasco, dceřiné firmy ruského Lukoilu, ze sankčního seznamu. Tato firma sídlící v Dubaji je podle návrhu Bruselu zapojena do provozování tzv. „stínové flotily“, která obchází západní sankce a přepravuje ruskou ropu za netransparentních podmínek.
Podle editora Radio Svoboda pro evropské záležitosti Rika Jozwiaka se jedná o „velmi slabý balík“, který postrádá zásadní ekonomické opatření vůči Kremlu. Přesto má být přijat rychle a bez větších kontroverzí – dokonce i ze strany tradičního kritika sankcí, Maďarska.
Návrh 17. balíku sankcí, který Evropská komise tento týden představila členským státům EU, se místo plošných ekonomických opatření soustředí na rozšíření sankčních seznamů. Obsahuje nové zákazy cestování a zmrazení majetku pro fyzické i právnické osoby – většinou Rusy nebo firmy napojené na ruský zbrojní průmysl.
Zároveň se rozšiřuje zákaz kotvení v evropských přístavech na dalších 98 plavidel ze „stínové flotily“, čímž se celkový počet sankcionovaných lodí zvyšuje na 250.
Balík rovněž zavádí vývozní omezení pro 35 firem – většina z nich je ruská, ale zahrnuto je i několik podniků z Kazachstánu, Srbska, Turecka a Uzbekistánu. Některé země však zvažují, zda podpořit zařazení šesti čínských firem, včetně společnosti Poly Technologies a Skywalker Technology, které podle Bruselu dodávají vybavení pro ruskou armádu.
Evropská unie se tímto balíkem snaží reagovat na nedávné ruské útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu a zároveň si zachovat jednotu uvnitř bloku. Přijetí sankcí se očekává během zasedání ministrů zahraničí 20. května.
Kromě tohoto balíku připravuje EU i tematické sankce, které by měly být přijaty později v květnu. Ty se zaměří na porušování lidských práv, použití chemických zbraní a destabilizační aktivity po celém světě.
V rámci těchto sankcí se počítá se zařazením 28 ruských soudců a prokurátorů, kteří jsou spojeni s pronásledováním zesnulého opozičního lídra Alexeje Navalného a dalších osob za šíření protiválečných názorů.
Související
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
EU (Evropská unie) , válka na Ukrajině , sankce
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek