KOMENTÁŘ | Konec zábavných sociálních sítí. TikTok a X bez omezení ovlivňují světovou politiku

Debaty o zákazu sociální sítě TikTok napříč západními zeměmi probíhají už několik let, přitom ho ještě žádná z nich neprosadila jako komplexní a trvalý. Jeho omezení existují například v Kanadě nebo Spojených státech. Na vládních zařízeních či zařízeních státních zaměstnanců jej zakázaly Rakousko, Austrálie, Velká Británie nebo Francie. Zákaz se týká zaměstnanců české Poslanecké sněmovny už od března minulého roku, ke stejnému kroku u zákonodárců přistoupil Evropský parlament.

Oficiální zákazy a nařízení představují jednu věc, jejich reálné dodržování v každodenní praxi je však často úplně jiný příběh. TikTok v české politice nejvíce proslavili poslanci hnutí ANO Alena Schillerová a Andrej Babiš. K nim se později přidal také předseda vlády Petr Fiala, a to navzdory dlouhodobým varováním Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB), který má problematiku kybernetické bezpečnosti na starosti.

Už minulý rok NÚKIB varoval, že „množství sbíraných dat a způsob nakládání s nimi, v kombinaci s právním prostředím v Číně a rostoucím počtem uživatelů v ČR, nám nedává jinou možnost než označit TikTok za bezpečnostní hrozbu.“ Pokud tato varování považujeme za důvěryhodná, můžeme se oprávněně obávat, že předseda vlády svou kybernetickou bezpečnost příliš neřeší.

Kolik mobilních zařízení premiér Fiala skutečně používá, lze pouze odhadovat. Pokud však vyjdeme z předpokladu, že má jeden osobní a jeden služební telefon, instalace TikToku na kterémkoli z nich je velmi znepokojující. Jako předseda vlády je přímým nadřízeným ministrů obrany a zahraničí a jeho služební mobil může obsahovat citlivé informace o kritické infrastruktuře a bezpečnosti České republiky.

Navíc lze předpokládat, že některé pracovní záležitosti může premiér probírat i přes svůj osobní telefon – jak je tomu běžné u většiny lidí. To však riziko ještě zvyšuje.

Vliv TikToku na státní záležitosti ilustruje i případ prezidentských voleb v Rumunsku, jejichž výsledky musel po prvním kole anulovat ústavní soud. Ultrapravicový kandidát Calin Georgescu vedl svou kampaň primárně na této sociální síti, což mu přineslo obrovskou publicitu za minimální náklady. Tajné služby zároveň varovaly, že volby byly ovlivněny masivní ruskou dezinformační kampaní, která pracovala v jeho prospěch.

O co s TikTokem vlastně jde?

Je nezbytné rozlišovat mezi konkurenčním bojem mezi sociálními sítěmi a jejich dopadem na bezpečnost uživatelů. TikTok, který je produktem čínské společnosti ByteDance, se stal předmětem intenzivních debat nejen kvůli rozsahu a způsobu sběru uživatelských dat, ale především kvůli svému potenciálu ovlivňovat veřejné mínění a demokratické procesy. Tato platforma nabízí široké pole možností, jak manipulovat veřejný diskurz a šířit dezinformace, což z ní činí nástroj, který může mít dalekosáhlé důsledky nejen na individuální uživatele, ale i na celé společnosti.

Přestože odborníci a bezpečnostní instituce pravidelně varují před hrozbami spojenými s TikTokem, je paradoxní, že právě osoby, které by měly jít příkladem v dodržování kybernetických bezpečnostních opatření, tyto hrozby často ignorují. Zavedená opatření, zákazy a nařízení jsou účinné pouze tehdy, pokud jsou důsledně dodržována a kontrolována. Praxe však ukazuje, že tato kontrola bývá nedostatečná, což otevírá prostor pro nedodržování pravidel, a tím i pro zvýšená rizika.

Zásadní otázkou zůstává, jak státy dokážou efektivně regulovat sociální sítě, které hrají stále významnější roli v každodenním životě lidí i v chodu společnosti. Regulace musí být navržena tak, aby na jedné straně ochránila uživatele před možnými riziky, na straně druhé však nesmí potlačit svobodu slova a digitální práva občanů. TikTok nelze vnímat pouze jako aplikaci určenou k zábavě. Jedná se o platformu, která disponuje schopností formovat veřejné mínění a ovlivňovat klíčové politické i společenské otázky. To z něj činí nástroj, jehož vliv nelze podceňovat.

K dosažení efektivní regulace TikToku – a obdobných sociálních sítí – je nezbytná kombinace technologické infrastruktury a osvěty mezi uživateli. Zatímco technologická vyspělost většiny západních zemí umožňuje alespoň částečně kontrolovat negativní dopady těchto platforem, oblast vzdělávání a informování uživatelů zůstává výrazně podceněná. Mnozí uživatelé, včetně těch, kteří mají odpovědnost za nastavování pravidel a regulací, stále ignorují základní principy kybernetické bezpečnosti.

Jedním z nejjednodušších a zároveň nejdůležitějších kroků by mohlo být zavedení povinnosti pro společnosti, jako je ByteDance, aby transparentně deklarovaly, jaké informace o uživatelích sbírají, kde tyto informace ukládají a kdo k nim má přístup. Bez zavedení základních pravidel datové transparentnosti budou uživatelé, tedy občané, vystaveni riziku zneužití svých osobních údajů. Tato rizika pak mohou mít dopad nejen na jednotlivce, ale i na národní bezpečnost.

Je však důležité zdůraznit, že technologie samy o sobě nejsou schopné zajistit úplnou bezpečnost. Klíčovým prvkem je vzdělávání a informování veřejnosti o tom, jak a proč jsou jejich data sbírána, a jakými způsoby mohou chránit své soukromí. Pouze kombinací technologických opatření, regulací a zvyšování povědomí mezi uživateli je možné čelit výzvám, které přináší stále rostoucí vliv sociálních sítí na náš každodenní život.

Sociální sítě v geopolitice

Nejen TikTok, ale také další globální sociální sítě jako Instagram nebo X, dříve známý jako Twitter, mají potenciál zásadně ovlivňovat geopolitické dění. Příkladem může být kampaň bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, která zřetelně ukázala, jak velký vliv mohou mít sociální sítě na demokratické procesy.

Její úspěch byl zčásti přičítán podpoře Elona Muska, majitele X, který pomohl využít platformu jako silný nástroj k mobilizaci voličů a šíření klíčových sdělení. Události posledních měsíců před listopadovými prezidentskými volbami tak jasně demonstrovaly, že sociální sítě už nejsou pouhým komunikačním nástrojem, ale mocným prostředkem k ovlivňování výsledků voleb.

Platformy, jako je X a TikTok, využívají stovky milionů, v případě TikToku dokonce miliardy uživatelů po celém světě. Staly se nejen klíčovým prostorem pro politické kampaně, ale také pro šíření propagandy, dezinformací a někdy i cílené manipulace veřejnosti. TikTok je v tomto ohledu často považován za obzvláště problematický, protože bývá označován za nástroj čínské vlády, která může platformu využívat k prosazování svých geopolitických zájmů. Tato obava je posilována nejen původem společnosti ByteDance, která TikTok vlastní, ale také způsobem, jakým platforma nakládá s uživatelskými daty a algoritmy, které určují, co se uživatelům zobrazuje.

Zásadní otázkou je, jak mohou státy a společnosti čelit rostoucímu vlivu těchto platforem, aniž by přitom ohrozily svobodu slova nebo práva uživatelů. TikTok i X představují výzvu nejen v oblasti technologické regulace, ale také v oblasti politické etiky a bezpečnosti. Obě platformy poskytují prostor pro mobilizaci i manipulaci, pro dialog i dezinformaci – a to v globálním měřítku.

Konkrétně TikTok je často vnímán jako prodloužená ruka čínské vlády, což vyvolává zásadní otázky o jeho vlivu na mezinárodní scéně. Zatímco X může být silným nástrojem v rukou jednotlivců či organizací v západních zemích, TikTok je podezříván z toho, že slouží jako strategický nástroj čínské zahraniční politiky. To z něj činí platformu, jejíž používání je často spojováno s obavami z narušování demokratických procesů a bezpečnostních rizik.