KOMENTÁŘ | Trump si vybírá zkušený a loajální tým. Nová administrativa bude rázná a nekompromisní

Nově zvolený americký prezident Donald Trump už má jasno v některých jménech, která chce dosadit do své vládní administrativy. Většinou se jedná o zkušené osobnosti s úzkými vazbami nejen na Trumpa, nýbrž i na Republikánskou stranu či dokonce bývalé prezidenty.

Americký prezident má velkou (nikoliv neomezenou) moc. Jedním z prvních kroků, které musí po svém zvolení učinit, je nominování vládního kabinetu – tedy ministrů. Dochází také k nominaci ředitelů různých agentur – od CIA a FBI až po EPA (Agentura pro ochranu životního prostředí).

Jmenování americké vlády je poměrně komplikovaný proces. Zvolený prezident je nejprve musí nominovat – a své ministry nominuje ještě po boku ředitelů různých federálních agentur a jiných klíčových poradců a specialistů.

Následuje proces schválení Senátem ve formátu jednoduché většiny. V tomto ohledu jde o výjimku oproti systému, kdy americký Senát musí rozhodnout většinou 60 ze 100 křesel.

Každý kandidát ale musí nejprve jít před příslušný senátní výbor – tedy potenciální ministr obrany se účastní slyšení před Výborem pro ozbrojené složky aj. Výbor následně hlasuje o tom, jestli kandidáta doporučí k hlasování před senátním plénem. Pokud dojde k rovnosti hlasů, rozhoduje viceprezident.

Jedno z nejdůležitějších jmen už padlo – Trump chce dosadit na post ministra zahraničí Marca Rubia, současného republikánského senátora za stát Florida. Americká stanice CNN připomněla jejich někdejší rozpory a urážky, které mezi nimi padly.

Zdá se však, že Rubio otočil. „Jediný způsob, jak učinit Ameriku opět bohatou, bezpečnou a silnou, je učinit Donalda J. Trumpa opět naším prezidentem,“ uvedl v létě během kampaně.

Rubiovi ale nikdo nemůže odepřít jeho zkušenosti – působí v senátních výborech pro zpravodajské služby a zahraničí. Jak informoval americký list New York Times, i toto může být hlavním faktorem toho, proč si Trump Rubia vybral.

Velice silný post ministryně pro vnitřní bezpečnost obsadí guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová. Je zastánkyní tvrdé imigrační linie a podle CNN také věrná Trumpovi. Zkušená politička nyní bude mít za úkol dohlížet na rozsáhlou agenturu, zastřešující mimo jiné Celní a pohraniční ochranu USA, Imigrační a celní úřad, Federální agenturu pro řízení mimořádných událostí nebo Tajnou službu USA.

Další důležitou pozicí v Trumpově administrativě zastane Elise Stefaniková, která se má stát velvyslankyní při OSN. Informovala o tom americká stanice CBS. Jde o zcela klíčovou pozici, neboť USA jsou jedním z hlavních finančních podporovatelů celé organizace a Trumpova nelibost jí může způsobit závažné problémy.

Do administrativy republikánského prezidenta se Stefaniková dostane podruhé v životě – nejprve působila jako poradkyně George W. Bushe. „Jsem připravena prosazovat obnovení míru prezidenta Donalda J. Trumpa America First prostřednictvím silového vedení na světové scéně hned první den v OSN,“ prohlásila Stefaniková.

Evropské spojence Washingtonu zřejmé silně znepokojí floridský poslanec Mike Waltz na postu Trumpova poradce pro národní bezpečnost. Vedle ministra zahraničí a obrany jde o jednu z nejdůležitějších pozic. Waltz se několikrát nechal slyšet, že „je čas, aby spojenci investovali do své vlastní bezpečnosti a američtí daňoví poplatníci platili účet příliš dlouho“.

Waltz má podle serveru Politico za sebou několik misí v Afghánistánu, na Blízkém východě a v Africe; za svou službu v armádě získal několik medailí. Rovněž pracoval pro bývalé ministry obrany Donalda Rumsfelda a Roberta Gatese.

Šokem zejména pro globální iniciativy pro záchranu klimatu bude jmenování newyorského poslance Leeho Zeldina do čela EPA, o němž informoval například server Los Angeles Times. Oproti předchozím šéfům EPA tento muž zastává přístup „vrtej, baby, vrtej“. Celkově své povinnosti „formuluje“ jako „ochranu přístupu k čistému vzduchu a vodě“.

Ředitel EPA bude velice důležitým mužem Trumpovy administrativy. Nově zvolený prezident opět avizoval úmysl stáhnout USA z účasti na Pařížské klimatické dohodě o ochraně klimatu, což učinil už během minulého období – a následně jeho krok zvrátil nynější demokratický prezident Joe Biden.

Jednou z nejvíce extrémních osob, které Trump dosud navrhl, je Stephen Miller. Měl by být zástupcem personálního šéfa Bílého domu pro politiku a podle CNN to bude právě on, kdo se podílí na přípravě politiky masové deportace, jež zvolený prezident sliboval během kampaně. Miller veřejně prohlašuje, že „Amerika je jen a jen pro Američany“.

Miller zdůrazňoval, že Trumpova administrativa zdesetinásobí počet deportací až na milion osob ročně. „Začnou v den inaugurace, jakmile složí přísahu,“ sdělil architekt Trumpovy deportační politiky.

Národní hranice bude mít na starosti Tom Homan, který v Trumpově minulé administrativě působil na pozici ředitele Imigračního a celního úřadu (ICE). „S potěšením oznamuji, že bývalý ředitel ICE a stálice v oblasti kontroly hranic Tom Homan se připojí k Trumpově administrativě a bude mít na starosti hranice našeho národa, mimo jiné včetně jižní hranice, severní hranice, veškeré námořní a letecké bezpečnosti,“ uvedl Trump.

Už nyní na Homanovu hlavu padají nelichotivá přirovnání jako například „hraniční car“. Toto označení se ustálilo poté, co stejným způsobem označil Trump svou protikandidátku, viceprezidentku Kamalu Harrisovou.

Poražená kandidátka na první prezidentku USA v historii má v Bidenově administrativě na starosti migraci ze Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu. Na tomto základě ji Trump nazval právě „hraničním carem“ s tím, že Bidenova administrativa migrační krizi (údajně) absolutně nezvládla – a to s největším přičiněním Harrisové.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump komentář

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy