Nově zvolený americký prezident Donald Trump už má jasno v některých jménech, která chce dosadit do své vládní administrativy. Většinou se jedná o zkušené osobnosti s úzkými vazbami nejen na Trumpa, nýbrž i na Republikánskou stranu či dokonce bývalé prezidenty.
Americký prezident má velkou (nikoliv neomezenou) moc. Jedním z prvních kroků, které musí po svém zvolení učinit, je nominování vládního kabinetu – tedy ministrů. Dochází také k nominaci ředitelů různých agentur – od CIA a FBI až po EPA (Agentura pro ochranu životního prostředí).
Jmenování americké vlády je poměrně komplikovaný proces. Zvolený prezident je nejprve musí nominovat – a své ministry nominuje ještě po boku ředitelů různých federálních agentur a jiných klíčových poradců a specialistů.
Následuje proces schválení Senátem ve formátu jednoduché většiny. V tomto ohledu jde o výjimku oproti systému, kdy americký Senát musí rozhodnout většinou 60 ze 100 křesel.
Každý kandidát ale musí nejprve jít před příslušný senátní výbor – tedy potenciální ministr obrany se účastní slyšení před Výborem pro ozbrojené složky aj. Výbor následně hlasuje o tom, jestli kandidáta doporučí k hlasování před senátním plénem. Pokud dojde k rovnosti hlasů, rozhoduje viceprezident.
Jedno z nejdůležitějších jmen už padlo – Trump chce dosadit na post ministra zahraničí Marca Rubia, současného republikánského senátora za stát Florida. Americká stanice CNN připomněla jejich někdejší rozpory a urážky, které mezi nimi padly.
Zdá se však, že Rubio otočil. „Jediný způsob, jak učinit Ameriku opět bohatou, bezpečnou a silnou, je učinit Donalda J. Trumpa opět naším prezidentem,“ uvedl v létě během kampaně.
Rubiovi ale nikdo nemůže odepřít jeho zkušenosti – působí v senátních výborech pro zpravodajské služby a zahraničí. Jak informoval americký list New York Times, i toto může být hlavním faktorem toho, proč si Trump Rubia vybral.
Velice silný post ministryně pro vnitřní bezpečnost obsadí guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová. Je zastánkyní tvrdé imigrační linie a podle CNN také věrná Trumpovi. Zkušená politička nyní bude mít za úkol dohlížet na rozsáhlou agenturu, zastřešující mimo jiné Celní a pohraniční ochranu USA, Imigrační a celní úřad, Federální agenturu pro řízení mimořádných událostí nebo Tajnou službu USA.
Další důležitou pozicí v Trumpově administrativě zastane Elise Stefaniková, která se má stát velvyslankyní při OSN. Informovala o tom americká stanice CBS. Jde o zcela klíčovou pozici, neboť USA jsou jedním z hlavních finančních podporovatelů celé organizace a Trumpova nelibost jí může způsobit závažné problémy.
Do administrativy republikánského prezidenta se Stefaniková dostane podruhé v životě – nejprve působila jako poradkyně George W. Bushe. „Jsem připravena prosazovat obnovení míru prezidenta Donalda J. Trumpa America First prostřednictvím silového vedení na světové scéně hned první den v OSN,“ prohlásila Stefaniková.
Evropské spojence Washingtonu zřejmé silně znepokojí floridský poslanec Mike Waltz na postu Trumpova poradce pro národní bezpečnost. Vedle ministra zahraničí a obrany jde o jednu z nejdůležitějších pozic. Waltz se několikrát nechal slyšet, že „je čas, aby spojenci investovali do své vlastní bezpečnosti a američtí daňoví poplatníci platili účet příliš dlouho“.
Waltz má podle serveru Politico za sebou několik misí v Afghánistánu, na Blízkém východě a v Africe; za svou službu v armádě získal několik medailí. Rovněž pracoval pro bývalé ministry obrany Donalda Rumsfelda a Roberta Gatese.
Šokem zejména pro globální iniciativy pro záchranu klimatu bude jmenování newyorského poslance Leeho Zeldina do čela EPA, o němž informoval například server Los Angeles Times. Oproti předchozím šéfům EPA tento muž zastává přístup „vrtej, baby, vrtej“. Celkově své povinnosti „formuluje“ jako „ochranu přístupu k čistému vzduchu a vodě“.
Ředitel EPA bude velice důležitým mužem Trumpovy administrativy. Nově zvolený prezident opět avizoval úmysl stáhnout USA z účasti na Pařížské klimatické dohodě o ochraně klimatu, což učinil už během minulého období – a následně jeho krok zvrátil nynější demokratický prezident Joe Biden.
Jednou z nejvíce extrémních osob, které Trump dosud navrhl, je Stephen Miller. Měl by být zástupcem personálního šéfa Bílého domu pro politiku a podle CNN to bude právě on, kdo se podílí na přípravě politiky masové deportace, jež zvolený prezident sliboval během kampaně. Miller veřejně prohlašuje, že „Amerika je jen a jen pro Američany“.
Miller zdůrazňoval, že Trumpova administrativa zdesetinásobí počet deportací až na milion osob ročně. „Začnou v den inaugurace, jakmile složí přísahu,“ sdělil architekt Trumpovy deportační politiky.
Národní hranice bude mít na starosti Tom Homan, který v Trumpově minulé administrativě působil na pozici ředitele Imigračního a celního úřadu (ICE). „S potěšením oznamuji, že bývalý ředitel ICE a stálice v oblasti kontroly hranic Tom Homan se připojí k Trumpově administrativě a bude mít na starosti hranice našeho národa, mimo jiné včetně jižní hranice, severní hranice, veškeré námořní a letecké bezpečnosti,“ uvedl Trump.
Už nyní na Homanovu hlavu padají nelichotivá přirovnání jako například „hraniční car“. Toto označení se ustálilo poté, co stejným způsobem označil Trump svou protikandidátku, viceprezidentku Kamalu Harrisovou.
Poražená kandidátka na první prezidentku USA v historii má v Bidenově administrativě na starosti migraci ze Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu. Na tomto základě ji Trump nazval právě „hraničním carem“ s tím, že Bidenova administrativa migrační krizi (údajně) absolutně nezvládla – a to s největším přičiněním Harrisové.
Související
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
před 3 hodinami
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
před 4 hodinami
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
před 5 hodinami
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
před 6 hodinami
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
před 8 hodinami
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
před 9 hodinami
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
před 9 hodinami
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
před 10 hodinami
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
před 11 hodinami
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
před 12 hodinami
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
před 13 hodinami
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
před 15 hodinami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 16 hodinami
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák