ANALÝZA | Trump oznámil znovuotevření Alcatrazu. Navzdory už tak temné historii amerického vězeňství

Americký prezident Donald Trump oznámil znovuotevření známé věznice Alcatraz, kterou označil za symbol zákona a pořádku. Jeho rozhodnutí ale otevírá otázky o americkém přístupu k vězeňství, lidským právům i historickým excesům, jako jsou Guantánamo či tajné „black sites“ CIA.

Trump podle britské zpravodajské stanice BBC ohlásil znovuotevření proslulé věznice Alcatraz v neděli. „Amerika je již příliš dlouho sužována brutálními, násilnými a recidivujícími zločinci,“ prohlásil. Podle něj zařízení bude sloužit jako „symbol zákona, pořádku a spravedlnosti“.

Jenže Spojené státy zároveň po desetiletí čelí oprávněné kritice za to, jak se samy staví k právům vězňů – často nikoli jako k hodnotám spravedlnosti, ale jako k překážce moci. Od nechvalně proslulé věznice Guantánamo, kde byli lidé drženi roky bez obvinění či soudu, až po globální síť tajných zadržovacích zařízení známých jako „black sites“, si Amerika vybudovala paralelní systém bezpráví mimo dosah mezinárodních norem.

Tyto tajné věznice začaly vznikat po útocích z 11. září 2001 v rámci tajného programu CIA, který umožňoval únosy, mimořádné vydávání osob a jejich zadržování mimo území USA – často v zemích, kde nebyla právní odpovědnost vymahatelná. Podle Open Society Justice Initiative šlo o systém, který zbavil desítky lidí základních práv, umožnil systematické mučení a v několika případech vedl k věznění nevinných.

V rámci tzv. „zesílených výslechových metod“ schválených administrativou George W. Bushe CIA používala techniky jako walling (opakované narážení vězně do pružné stěny) nebo waterboarding, při němž má oběť pocit, že se topí.

Znovuotevření Alcatrazu tak nepředstavuje návrat k řádu a právu, jak tvrdí Trump, ale spíše pokračování tradice, v níž Spojené státy zákon ohýbají podle potřeby – často pod záminkou bezpečnosti, ale na úkor lidské důstojnosti.

Velká historie Alcatrazu

Alcatraz přitom po většinu americké historie nesloužil jako věznice. Ostrov byl původně v roce 1850 vyčleněn pro veřejné účely, především z důvodu strategického významu pro obranu Sanfranciského zálivu. Armáda zde postavila pevnost, která během občanské války sloužila jako největší opevněné zařízení západně od Mississippi. V roce 1854 zde byl uveden do provozu první maják na západním pobřeží USA, který měl chránit lodě směřující do San Francisca během zlaté horečky.

Od 60. let 19. století začala armáda na Alcatraz posílat odsouzené vojáky a postupně z něj učinila vojenskou věznici. Roku 1907 byl ostrov oficiálně přeměněn na disciplinární zařízení a v roce 1915 přejmenován na pacifickou pobočku amerických kasáren pro převýchovu vojáků. Vojenská éra Alcatrazu skončila v roce 1933, kdy ostrov opustili poslední vojáci.

V roce 1934 přešla správa Alcatrazu z rukou armády na civilní Úřad pro vězeňství (BOP), který z ostrovní pevnosti rychle vybudoval nejmodernější civilní věznici s maximální ostrahou své doby. Alcatraz se tím stal první americkou „supermax“ věznicí – zařízením s extrémní mírou zabezpečení a naprostým minimem výsad pro vězně. Byl určen výhradně pro ty nejproblémovější – notoričtí násilníci, nenapravitelní recidivisté a mistři útěků, kteří selhali i v jiných federálních věznicích.

Nešlo o běžnou věznici – žádný soud sem nemohl nikoho přímo poslat. Alcatraz fungoval jako „vězení uvnitř vězeňského systému“, kam byli umisťováni vězni už odsouzení jinde a považováni za natolik nebezpečné, že bylo nutné jejich další izolování. Pro většinu z nich představoval konečnou, přičemž průměrná doba pobytu byla pět let.

Během svého provozu čelil Alcatraz čtrnácti útěkům, do nichž se zapojilo celkem 36 vězňů. Třiadvacet z nich bylo zadrženo, šest zastřeleno při útěku a dva utonuli v ledových vodách Sanfranciského zálivu. Pět vězňů zmizelo beze stopy – oficiálně se předpokládá, že se také utopili, přesto jejich osud zůstává nevyjasněný.

Na začátku roku 1963 nařídil ministr spravedlnosti Robert Kennedy uzavření věznice kvůli vysokým provozním nákladům a zastaralé infrastruktuře. Poslední vězni byli odvezeni v březnu téhož roku a Alcatraz nahradila nově vybudovaná federální věznice ve městě Marion v Illinois.

USP Marion v Illinois byl přímým nástupcem Alcatrazu a převzal jeho roli poté, co byl ostrov v roce 1963 uzavřen. V počátečních letech šlo o zařízení s běžnou vysokou ostrahou, ale v 80. letech prošel Marion zásadní přeměnou. Po sérii vražd vězeňských dozorců zde byla poprvé v moderní historii amerického vězeňství zavedena tzv. úplná uzávěra – režim celkové izolace.

Vězni byli zamčeni v celách až 22 hodin denně, pohyb, kontakt a aktivity byly téměř zcela zrušeny. Marion se tak stal modelem pro budoucí „supermax“ věznice a přímo inspiroval vznik ADX Florence. Z hlediska režimu, izolace a kontroly byl Marion ve své době bezprecedentní a zůstává symbolem přechodu k tvrdším metodám zacházení s nejtěžšími zločinci. Věznice na přelomu tisíciletí prošla transformací a dnes je běžným zařízením se středním stupněm ostrahy.

Nejstřeženější věznice světa

Dnes se nejpřísněji střežené vězení v USA nachází daleko ve vnitrozemí. ADX Florence v Coloradu je považována za nejpřísněji střeženou věznici ve Spojených státech – a podle mnohých i na světě. Byla otevřena v roce 1994 jako odpověď na narůstající počet vysoce nebezpečných vězňů, které nebylo možné bezpečně držet v běžných federálních zařízeních. Vězni zde tráví až 23 hodin denně v izolaci v betonových celách, které navrhli samotní architekti s cílem minimalizovat jakýkoli kontakt s okolním světem.

Komunikace mezi vězni je prakticky vyloučená, lidský kontakt omezen na minimum. Do zařízení jsou posíláni pouze ti nejnebezpečnější, jako teroristé, atentátníci, členové kartelů nebo vězni, kteří i za mřížemi prokázali, že představují trvalou hrozbu. Mezi nejslavnější jména zdejších cel patří Unabomber Ted Kaczynski, terorista Zacarias Moussaoui nebo šéf drogového kartelu Joaquín „El Chapo“ Guzmán.

Další extrémní věznice

Pelican Bay State Prison v Kalifornii je státní věznice, která sehrála klíčovou roli v boji proti vězeňským gangům a násilí za mřížemi. Otevřena byla v roce 1989 a proslula svými jednotkami SHU (Security Housing Unit) – izolačními bloky, kde vězni trávili roky v naprosté samotě. Právě sem byli převáděni členové kalifornských vězeňských gangů, jako jsou Aryan Brotherhood, Nuestra Familia nebo Mexican Mafia.

Pelican Bay čelil opakované kritice za podmínky, které podle obhájců lidských práv vedly k psychickému kolapsu vězňů, ztrátě sociálních dovedností a trvalým zdravotním následkům. I přesto zůstává nástrojem poslední instance pro zacházení s vězni, kteří představují trvalé riziko i uvnitř vězeňského systému.

USP Florence High, ležící ve stejném komplexu jako ADX Florence, je federální věznice s vysokým stupněm ostrahy, která slouží jako mezistupeň mezi běžným federálním zařízením a absolutní izolací v ADX. Tato věznice je určena pro vězně, kteří vyžadují přísné podmínky, ale jejich chování ještě nedosahuje extrémního rizika nutného pro zařazení do supermax režimu.

V mnoha případech zde končí vězni po disciplinárních přestupcích jinde, nebo ti, u nichž se předpokládá, že mohou být „zklidněni“ bez nutnosti úplné izolace. Florence High tvoří spolu s dalšími zařízeními ve městě Florence tzv. Federal Correctional Complex – unikátní areál zahrnující zařízení s různým stupněm ostrahy, ale pod společnou správou.

Související

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem vyvolává mezi evropskými spojenci značné rozpaky. Podle vysokých představitelů několika vlád jsou požadavky Washingtonu na pomoc při zajištění Hormuzského průlivu natolik zmatené a protichůdné, že jakákoliv reálná spolupráce uvízla na mrtvém bodě, píše server Politico. Evropské státy sice deklarovaly ochotu pomoci s obnovením námořního obchodu, v praxi se však k vyslání vojenské techniky do válečné zóny nikoho nespěchá.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

Více souvisejících

Donald Trump Alcatraz

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Počasí

Počasí bude do konce března chladné. Teploty citelně klesnou

Závěr března přinese do Česka výrazné ochlazení a návrat zimního počasí, zejména do východních částí republiky. Podle aktuálních předpovědí nás čekají dny plné srážek, které budou už od středních poloh sněhové. Zatímco v Čechách bude oblačnosti méně, Morava a Slezsko se musí připravit na citelný severní vítr a v horách i na novou sněhovou pokrývku.

včera

Ilustrační foto

Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích

Kalifornská porota vynesla historický rozsudek, který může navždy změnit tvář digitálního světa. Společnosti Meta a YouTube byly shledány vinnými ve všech bodech obžaloby v přelomovém sporu, který je vinil z úmyslného budování závislosti u mladých uživatelů. Podle verdiktu technologičtí giganti postupovali nedbale při návrhu svých platforem, věděli o jejich nebezpečnosti, a přesto uživatele nevarovali, čímž způsobili vážné poškození duševního zdraví žalující strany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem vyvolává mezi evropskými spojenci značné rozpaky. Podle vysokých představitelů několika vlád jsou požadavky Washingtonu na pomoc při zajištění Hormuzského průlivu natolik zmatené a protichůdné, že jakákoliv reálná spolupráce uvízla na mrtvém bodě, píše server Politico. Evropské státy sice deklarovaly ochotu pomoci s obnovením námořního obchodu, v praxi se však k vyslání vojenské techniky do válečné zóny nikoho nespěchá.

včera

F-16 Israel Defense Forces

HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor

Izraelská armáda čelí vážným obviněním z opakovaného a nezákonného používání bílého fosforu v obydlených oblastech jižního Libanonu. Organizace Human Rights Watch (HRW) spolu s dalšími výzkumníky zdokumentovala nasazení této kontroverzní látky, která má za následek nejen devastaci krajiny, ale i bezprostřední ohrožení civilistů. Podle expertů Izrael tuto zbraň využívá k taktice „spálené země“, aby odkryl terén a znemožnil bojovníkům Hizballáhu úkryt.

včera

Mette Frederiksenová

Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi

Dánská politická scéna prochází zásadním obratem. Dosavadní premiérka Mette Frederiksenová oficiálně podala demisi do rukou krále Frederika, čímž formálně ukončila působení své tříčlenné koaliční vlády. Tento krok následoval bezprostředně po oznámení volebních výsledků, které jasně ukázaly, že stávající kabinet ztratil v parlamentu potřebnou většinu.

včera

Írán, ilustrační foto

Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku

Íránská strana poprvé konkrétněji reagovala na americký patnáctibodový mírový plán, se kterým přišla administrativa Donalda Trumpa. Státní televize Press TV zveřejnila v polovině týdne pět klíčových podmínek, za kterých je Teherán ochoten ukončit válečný stav. Skutečnost, že informace přinesl právě anglicky mluvící kanál ovládaný státem, naznačuje, že vzkaz je adresován přímo Washingtonu a mezinárodnímu společenství.

včera

včera

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

včera

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

včera

včera

včera

včera

včera

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

včera

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

včera

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

včera

Počasí přinese sněžení do části republiky. Spadne až 20 centimetrů sněhu

Poslední ryze březnový víkend přinese ochlazení a na některá místa i sněhovou nadílku. Spadne až 20 centimetrů nového sněhu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy