ANALÝZA | Trump oznámil znovuotevření Alcatrazu. Navzdory už tak temné historii amerického vězeňství

Americký prezident Donald Trump oznámil znovuotevření známé věznice Alcatraz, kterou označil za symbol zákona a pořádku. Jeho rozhodnutí ale otevírá otázky o americkém přístupu k vězeňství, lidským právům i historickým excesům, jako jsou Guantánamo či tajné „black sites“ CIA.

Trump podle britské zpravodajské stanice BBC ohlásil znovuotevření proslulé věznice Alcatraz v neděli. „Amerika je již příliš dlouho sužována brutálními, násilnými a recidivujícími zločinci,“ prohlásil. Podle něj zařízení bude sloužit jako „symbol zákona, pořádku a spravedlnosti“.

Jenže Spojené státy zároveň po desetiletí čelí oprávněné kritice za to, jak se samy staví k právům vězňů – často nikoli jako k hodnotám spravedlnosti, ale jako k překážce moci. Od nechvalně proslulé věznice Guantánamo, kde byli lidé drženi roky bez obvinění či soudu, až po globální síť tajných zadržovacích zařízení známých jako „black sites“, si Amerika vybudovala paralelní systém bezpráví mimo dosah mezinárodních norem.

Tyto tajné věznice začaly vznikat po útocích z 11. září 2001 v rámci tajného programu CIA, který umožňoval únosy, mimořádné vydávání osob a jejich zadržování mimo území USA – často v zemích, kde nebyla právní odpovědnost vymahatelná. Podle Open Society Justice Initiative šlo o systém, který zbavil desítky lidí základních práv, umožnil systematické mučení a v několika případech vedl k věznění nevinných.

V rámci tzv. „zesílených výslechových metod“ schválených administrativou George W. Bushe CIA používala techniky jako walling (opakované narážení vězně do pružné stěny) nebo waterboarding, při němž má oběť pocit, že se topí.

Znovuotevření Alcatrazu tak nepředstavuje návrat k řádu a právu, jak tvrdí Trump, ale spíše pokračování tradice, v níž Spojené státy zákon ohýbají podle potřeby – často pod záminkou bezpečnosti, ale na úkor lidské důstojnosti.

Velká historie Alcatrazu

Alcatraz přitom po většinu americké historie nesloužil jako věznice. Ostrov byl původně v roce 1850 vyčleněn pro veřejné účely, především z důvodu strategického významu pro obranu Sanfranciského zálivu. Armáda zde postavila pevnost, která během občanské války sloužila jako největší opevněné zařízení západně od Mississippi. V roce 1854 zde byl uveden do provozu první maják na západním pobřeží USA, který měl chránit lodě směřující do San Francisca během zlaté horečky.

Od 60. let 19. století začala armáda na Alcatraz posílat odsouzené vojáky a postupně z něj učinila vojenskou věznici. Roku 1907 byl ostrov oficiálně přeměněn na disciplinární zařízení a v roce 1915 přejmenován na pacifickou pobočku amerických kasáren pro převýchovu vojáků. Vojenská éra Alcatrazu skončila v roce 1933, kdy ostrov opustili poslední vojáci.

V roce 1934 přešla správa Alcatrazu z rukou armády na civilní Úřad pro vězeňství (BOP), který z ostrovní pevnosti rychle vybudoval nejmodernější civilní věznici s maximální ostrahou své doby. Alcatraz se tím stal první americkou „supermax“ věznicí – zařízením s extrémní mírou zabezpečení a naprostým minimem výsad pro vězně. Byl určen výhradně pro ty nejproblémovější – notoričtí násilníci, nenapravitelní recidivisté a mistři útěků, kteří selhali i v jiných federálních věznicích.

Nešlo o běžnou věznici – žádný soud sem nemohl nikoho přímo poslat. Alcatraz fungoval jako „vězení uvnitř vězeňského systému“, kam byli umisťováni vězni už odsouzení jinde a považováni za natolik nebezpečné, že bylo nutné jejich další izolování. Pro většinu z nich představoval konečnou, přičemž průměrná doba pobytu byla pět let.

Během svého provozu čelil Alcatraz čtrnácti útěkům, do nichž se zapojilo celkem 36 vězňů. Třiadvacet z nich bylo zadrženo, šest zastřeleno při útěku a dva utonuli v ledových vodách Sanfranciského zálivu. Pět vězňů zmizelo beze stopy – oficiálně se předpokládá, že se také utopili, přesto jejich osud zůstává nevyjasněný.

Na začátku roku 1963 nařídil ministr spravedlnosti Robert Kennedy uzavření věznice kvůli vysokým provozním nákladům a zastaralé infrastruktuře. Poslední vězni byli odvezeni v březnu téhož roku a Alcatraz nahradila nově vybudovaná federální věznice ve městě Marion v Illinois.

USP Marion v Illinois byl přímým nástupcem Alcatrazu a převzal jeho roli poté, co byl ostrov v roce 1963 uzavřen. V počátečních letech šlo o zařízení s běžnou vysokou ostrahou, ale v 80. letech prošel Marion zásadní přeměnou. Po sérii vražd vězeňských dozorců zde byla poprvé v moderní historii amerického vězeňství zavedena tzv. úplná uzávěra – režim celkové izolace.

Vězni byli zamčeni v celách až 22 hodin denně, pohyb, kontakt a aktivity byly téměř zcela zrušeny. Marion se tak stal modelem pro budoucí „supermax“ věznice a přímo inspiroval vznik ADX Florence. Z hlediska režimu, izolace a kontroly byl Marion ve své době bezprecedentní a zůstává symbolem přechodu k tvrdším metodám zacházení s nejtěžšími zločinci. Věznice na přelomu tisíciletí prošla transformací a dnes je běžným zařízením se středním stupněm ostrahy.

Nejstřeženější věznice světa

Dnes se nejpřísněji střežené vězení v USA nachází daleko ve vnitrozemí. ADX Florence v Coloradu je považována za nejpřísněji střeženou věznici ve Spojených státech – a podle mnohých i na světě. Byla otevřena v roce 1994 jako odpověď na narůstající počet vysoce nebezpečných vězňů, které nebylo možné bezpečně držet v běžných federálních zařízeních. Vězni zde tráví až 23 hodin denně v izolaci v betonových celách, které navrhli samotní architekti s cílem minimalizovat jakýkoli kontakt s okolním světem.

Komunikace mezi vězni je prakticky vyloučená, lidský kontakt omezen na minimum. Do zařízení jsou posíláni pouze ti nejnebezpečnější, jako teroristé, atentátníci, členové kartelů nebo vězni, kteří i za mřížemi prokázali, že představují trvalou hrozbu. Mezi nejslavnější jména zdejších cel patří Unabomber Ted Kaczynski, terorista Zacarias Moussaoui nebo šéf drogového kartelu Joaquín „El Chapo“ Guzmán.

Další extrémní věznice

Pelican Bay State Prison v Kalifornii je státní věznice, která sehrála klíčovou roli v boji proti vězeňským gangům a násilí za mřížemi. Otevřena byla v roce 1989 a proslula svými jednotkami SHU (Security Housing Unit) – izolačními bloky, kde vězni trávili roky v naprosté samotě. Právě sem byli převáděni členové kalifornských vězeňských gangů, jako jsou Aryan Brotherhood, Nuestra Familia nebo Mexican Mafia.

Pelican Bay čelil opakované kritice za podmínky, které podle obhájců lidských práv vedly k psychickému kolapsu vězňů, ztrátě sociálních dovedností a trvalým zdravotním následkům. I přesto zůstává nástrojem poslední instance pro zacházení s vězni, kteří představují trvalé riziko i uvnitř vězeňského systému.

USP Florence High, ležící ve stejném komplexu jako ADX Florence, je federální věznice s vysokým stupněm ostrahy, která slouží jako mezistupeň mezi běžným federálním zařízením a absolutní izolací v ADX. Tato věznice je určena pro vězně, kteří vyžadují přísné podmínky, ale jejich chování ještě nedosahuje extrémního rizika nutného pro zařazení do supermax režimu.

V mnoha případech zde končí vězni po disciplinárních přestupcích jinde, nebo ti, u nichž se předpokládá, že mohou být „zklidněni“ bez nutnosti úplné izolace. Florence High tvoří spolu s dalšími zařízeními ve městě Florence tzv. Federal Correctional Complex – unikátní areál zahrnující zařízení s různým stupněm ostrahy, ale pod společnou správou.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

Více souvisejících

Donald Trump Alcatraz

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 6 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 16 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy