ANALÝZA | Trump oznámil znovuotevření Alcatrazu. Navzdory už tak temné historii amerického vězeňství

Americký prezident Donald Trump oznámil znovuotevření známé věznice Alcatraz, kterou označil za symbol zákona a pořádku. Jeho rozhodnutí ale otevírá otázky o americkém přístupu k vězeňství, lidským právům i historickým excesům, jako jsou Guantánamo či tajné „black sites“ CIA.

Trump podle britské zpravodajské stanice BBC ohlásil znovuotevření proslulé věznice Alcatraz v neděli. „Amerika je již příliš dlouho sužována brutálními, násilnými a recidivujícími zločinci,“ prohlásil. Podle něj zařízení bude sloužit jako „symbol zákona, pořádku a spravedlnosti“.

Jenže Spojené státy zároveň po desetiletí čelí oprávněné kritice za to, jak se samy staví k právům vězňů – často nikoli jako k hodnotám spravedlnosti, ale jako k překážce moci. Od nechvalně proslulé věznice Guantánamo, kde byli lidé drženi roky bez obvinění či soudu, až po globální síť tajných zadržovacích zařízení známých jako „black sites“, si Amerika vybudovala paralelní systém bezpráví mimo dosah mezinárodních norem.

Tyto tajné věznice začaly vznikat po útocích z 11. září 2001 v rámci tajného programu CIA, který umožňoval únosy, mimořádné vydávání osob a jejich zadržování mimo území USA – často v zemích, kde nebyla právní odpovědnost vymahatelná. Podle Open Society Justice Initiative šlo o systém, který zbavil desítky lidí základních práv, umožnil systematické mučení a v několika případech vedl k věznění nevinných.

V rámci tzv. „zesílených výslechových metod“ schválených administrativou George W. Bushe CIA používala techniky jako walling (opakované narážení vězně do pružné stěny) nebo waterboarding, při němž má oběť pocit, že se topí.

Znovuotevření Alcatrazu tak nepředstavuje návrat k řádu a právu, jak tvrdí Trump, ale spíše pokračování tradice, v níž Spojené státy zákon ohýbají podle potřeby – často pod záminkou bezpečnosti, ale na úkor lidské důstojnosti.

Velká historie Alcatrazu

Alcatraz přitom po většinu americké historie nesloužil jako věznice. Ostrov byl původně v roce 1850 vyčleněn pro veřejné účely, především z důvodu strategického významu pro obranu Sanfranciského zálivu. Armáda zde postavila pevnost, která během občanské války sloužila jako největší opevněné zařízení západně od Mississippi. V roce 1854 zde byl uveden do provozu první maják na západním pobřeží USA, který měl chránit lodě směřující do San Francisca během zlaté horečky.

Od 60. let 19. století začala armáda na Alcatraz posílat odsouzené vojáky a postupně z něj učinila vojenskou věznici. Roku 1907 byl ostrov oficiálně přeměněn na disciplinární zařízení a v roce 1915 přejmenován na pacifickou pobočku amerických kasáren pro převýchovu vojáků. Vojenská éra Alcatrazu skončila v roce 1933, kdy ostrov opustili poslední vojáci.

V roce 1934 přešla správa Alcatrazu z rukou armády na civilní Úřad pro vězeňství (BOP), který z ostrovní pevnosti rychle vybudoval nejmodernější civilní věznici s maximální ostrahou své doby. Alcatraz se tím stal první americkou „supermax“ věznicí – zařízením s extrémní mírou zabezpečení a naprostým minimem výsad pro vězně. Byl určen výhradně pro ty nejproblémovější – notoričtí násilníci, nenapravitelní recidivisté a mistři útěků, kteří selhali i v jiných federálních věznicích.

Nešlo o běžnou věznici – žádný soud sem nemohl nikoho přímo poslat. Alcatraz fungoval jako „vězení uvnitř vězeňského systému“, kam byli umisťováni vězni už odsouzení jinde a považováni za natolik nebezpečné, že bylo nutné jejich další izolování. Pro většinu z nich představoval konečnou, přičemž průměrná doba pobytu byla pět let.

Během svého provozu čelil Alcatraz čtrnácti útěkům, do nichž se zapojilo celkem 36 vězňů. Třiadvacet z nich bylo zadrženo, šest zastřeleno při útěku a dva utonuli v ledových vodách Sanfranciského zálivu. Pět vězňů zmizelo beze stopy – oficiálně se předpokládá, že se také utopili, přesto jejich osud zůstává nevyjasněný.

Na začátku roku 1963 nařídil ministr spravedlnosti Robert Kennedy uzavření věznice kvůli vysokým provozním nákladům a zastaralé infrastruktuře. Poslední vězni byli odvezeni v březnu téhož roku a Alcatraz nahradila nově vybudovaná federální věznice ve městě Marion v Illinois.

USP Marion v Illinois byl přímým nástupcem Alcatrazu a převzal jeho roli poté, co byl ostrov v roce 1963 uzavřen. V počátečních letech šlo o zařízení s běžnou vysokou ostrahou, ale v 80. letech prošel Marion zásadní přeměnou. Po sérii vražd vězeňských dozorců zde byla poprvé v moderní historii amerického vězeňství zavedena tzv. úplná uzávěra – režim celkové izolace.

Vězni byli zamčeni v celách až 22 hodin denně, pohyb, kontakt a aktivity byly téměř zcela zrušeny. Marion se tak stal modelem pro budoucí „supermax“ věznice a přímo inspiroval vznik ADX Florence. Z hlediska režimu, izolace a kontroly byl Marion ve své době bezprecedentní a zůstává symbolem přechodu k tvrdším metodám zacházení s nejtěžšími zločinci. Věznice na přelomu tisíciletí prošla transformací a dnes je běžným zařízením se středním stupněm ostrahy.

Nejstřeženější věznice světa

Dnes se nejpřísněji střežené vězení v USA nachází daleko ve vnitrozemí. ADX Florence v Coloradu je považována za nejpřísněji střeženou věznici ve Spojených státech – a podle mnohých i na světě. Byla otevřena v roce 1994 jako odpověď na narůstající počet vysoce nebezpečných vězňů, které nebylo možné bezpečně držet v běžných federálních zařízeních. Vězni zde tráví až 23 hodin denně v izolaci v betonových celách, které navrhli samotní architekti s cílem minimalizovat jakýkoli kontakt s okolním světem.

Komunikace mezi vězni je prakticky vyloučená, lidský kontakt omezen na minimum. Do zařízení jsou posíláni pouze ti nejnebezpečnější, jako teroristé, atentátníci, členové kartelů nebo vězni, kteří i za mřížemi prokázali, že představují trvalou hrozbu. Mezi nejslavnější jména zdejších cel patří Unabomber Ted Kaczynski, terorista Zacarias Moussaoui nebo šéf drogového kartelu Joaquín „El Chapo“ Guzmán.

Další extrémní věznice

Pelican Bay State Prison v Kalifornii je státní věznice, která sehrála klíčovou roli v boji proti vězeňským gangům a násilí za mřížemi. Otevřena byla v roce 1989 a proslula svými jednotkami SHU (Security Housing Unit) – izolačními bloky, kde vězni trávili roky v naprosté samotě. Právě sem byli převáděni členové kalifornských vězeňských gangů, jako jsou Aryan Brotherhood, Nuestra Familia nebo Mexican Mafia.

Pelican Bay čelil opakované kritice za podmínky, které podle obhájců lidských práv vedly k psychickému kolapsu vězňů, ztrátě sociálních dovedností a trvalým zdravotním následkům. I přesto zůstává nástrojem poslední instance pro zacházení s vězni, kteří představují trvalé riziko i uvnitř vězeňského systému.

USP Florence High, ležící ve stejném komplexu jako ADX Florence, je federální věznice s vysokým stupněm ostrahy, která slouží jako mezistupeň mezi běžným federálním zařízením a absolutní izolací v ADX. Tato věznice je určena pro vězně, kteří vyžadují přísné podmínky, ale jejich chování ještě nedosahuje extrémního rizika nutného pro zařazení do supermax režimu.

V mnoha případech zde končí vězni po disciplinárních přestupcích jinde, nebo ti, u nichž se předpokládá, že mohou být „zklidněni“ bez nutnosti úplné izolace. Florence High tvoří spolu s dalšími zařízeními ve městě Florence tzv. Federal Correctional Complex – unikátní areál zahrnující zařízení s různým stupněm ostrahy, ale pod společnou správou.

Související

Více souvisejících

Donald Trump Alcatraz

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem byl podle expertů jen otázkou času. Historické napětí, eskalující rétorika a obavy z íránského jaderného programu vytvořily výbušné prostředí, které vyústilo v konflikt. Podle odborníků bude válka výrazně delší než předchozí střety a její rozsah může záviset na tom, zda se do ní zapojí i další mocnosti – zejména Spojené státy, které zatím volí zdrženlivost.

před 36 minutami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie dnes ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, přičemž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila noční útok na Kyjev za jeden z nejničivějších od začátku války. V souvislosti s děním na Blízkém východě pak varovala před nárůstem napětí v regionu a nutností tvrdého postoje vůči Íránu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

před 3 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

před 6 hodinami

včera

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

včera

Ilustrační foto

Konflikt mezi Izraelem a Íránem se vyostřuje. Přibývají mrtví, hrozí další eskalace

Smrtící střet mezi Izraelem a Íránem vstoupil do čtvrtého dne a situace se dál vyostřuje. Obě země si navzájem zasazují tvrdé údery a zároveň varují civilní obyvatelstvo před dalšími útoky. Noční íránský raketový úder poškodil izraelskou ropnou rafinerii a energetickou síť. Izrael v odvetě tvrdí, že zničil zhruba třetinu íránských odpalovacích zařízení, píše CNN.

včera

Izraelští armádní velitelé velí útoku na Írán.

Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Zatímco dřívější výměny raketové palby mezi Íránem a Izraelem trvaly většinou jen několik hodin, aktuální válka, která začala minulý pátek, podle všeho míří k mnohem delší a krvavější eskalaci. Odborníci varují, že tentokrát může jít o konflikt trvající týdny, ne-li déle. Obě strany už teď zaznamenaly desítky obětí a stovky vojenských úderů, a nic nenasvědčuje tomu, že by byly ochotny přistoupit na deeskalaci.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Drama opět narůstá. Izrael vyzývá k evakuaci velkou část Teheránu, Írán vyzývá k jednání

Izraelské letectvo v pondělí odpoledne podniklo další nálety na Írán, terčem se stal i komplex v Kermánšáhu na západě země, kde podle satelitních snímků došlo k vážnému poškození raketové infrastruktury. Místní úřady tvrdí, že útok zasáhl i nemocnici, IDF to popírá. Armáda zároveň vyzvala obyvatele části Teheránu k evakuaci kvůli plánovaným operacím. Napětí roste i na diplomatické frontě, Írán zvažuje návrat k jednáním výměnou za nezapojení USA do války.

včera

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.

včera

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal

Pravda o incidentu z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v minulém týdnu, kdy tam zasahovala policie, vychází najevo. Němku, která na místě natáčela video a oslavila předloňský tragický útok na studenty, ve zkráceném řízení potrestal soud. Žena dostala podmínečný trest a byla okamžitě vyhoštěna. Do Česka se pět let nesmí vrátit. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Překvapivý vzkaz z EU. Von der Leyenová jasně podpořila Izrael proti Íránu

Evropská unie vyzývá k diplomatickému řešení krize mezi Izraelem a Íránem, i když uznává právo Izraele na sebeobranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli telefonicky hovořila s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Rozhovor se týkal intenzivního konfliktu, který propukl v pátek a během několika dní si vyžádal stovky civilních obětí.

včera

včera

Donald Trump

Trumpovo dilema. Existuje šance fatálně zasáhnout Írán i s jaderným programem, ale cena je vysoká

Americký prezident Donald Trump zatím k válce mezi Izraelem a Íránem zaujímá vyčkávací postoj. Připomněl, že Teherán dostal šedesátidenní ultimátum ke zrušení jaderného programu, a že izraelská vojenská akce byla reakcí na jeho nedodržení. Bílý dům tak staví odpovědnost za eskalaci na stranu Íránu. Ve Washingtonu se ale rozhořel spor. Část republikánů tlačí na prezidenta, aby Izrael vojensky podpořil, zatímco Trump se zatím snaží předejít přímému zapojení USA do konfliktu. 

včera

Revoluce v moderním válčení. Analytici už rozebírají konflikt mezi Izraelem a Íránem

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která odstartovala v pátek brzy ráno, se už nyní stává předmětem analýz předních bezpečnostních expertů. Nejde přitom jen o její vojenský dopad, ale především o způsob, jakým byla naplánována a provedena. Rozsáhlé a dlouhodobé izraelské přípravy mohou posloužit západním vojenským plánovačům, aby dokázali účinně operovat proti podobně silným soupeřům. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy