Americký prezident Donald Trump oznámil znovuotevření známé věznice Alcatraz, kterou označil za symbol zákona a pořádku. Jeho rozhodnutí ale otevírá otázky o americkém přístupu k vězeňství, lidským právům i historickým excesům, jako jsou Guantánamo či tajné „black sites“ CIA.
Trump podle britské zpravodajské stanice BBC ohlásil znovuotevření proslulé věznice Alcatraz v neděli. „Amerika je již příliš dlouho sužována brutálními, násilnými a recidivujícími zločinci,“ prohlásil. Podle něj zařízení bude sloužit jako „symbol zákona, pořádku a spravedlnosti“.
Jenže Spojené státy zároveň po desetiletí čelí oprávněné kritice za to, jak se samy staví k právům vězňů – často nikoli jako k hodnotám spravedlnosti, ale jako k překážce moci. Od nechvalně proslulé věznice Guantánamo, kde byli lidé drženi roky bez obvinění či soudu, až po globální síť tajných zadržovacích zařízení známých jako „black sites“, si Amerika vybudovala paralelní systém bezpráví mimo dosah mezinárodních norem.
Tyto tajné věznice začaly vznikat po útocích z 11. září 2001 v rámci tajného programu CIA, který umožňoval únosy, mimořádné vydávání osob a jejich zadržování mimo území USA – často v zemích, kde nebyla právní odpovědnost vymahatelná. Podle Open Society Justice Initiative šlo o systém, který zbavil desítky lidí základních práv, umožnil systematické mučení a v několika případech vedl k věznění nevinných.
V rámci tzv. „zesílených výslechových metod“ schválených administrativou George W. Bushe CIA používala techniky jako walling (opakované narážení vězně do pružné stěny) nebo waterboarding, při němž má oběť pocit, že se topí.
Znovuotevření Alcatrazu tak nepředstavuje návrat k řádu a právu, jak tvrdí Trump, ale spíše pokračování tradice, v níž Spojené státy zákon ohýbají podle potřeby – často pod záminkou bezpečnosti, ale na úkor lidské důstojnosti.
Velká historie Alcatrazu
Alcatraz přitom po většinu americké historie nesloužil jako věznice. Ostrov byl původně v roce 1850 vyčleněn pro veřejné účely, především z důvodu strategického významu pro obranu Sanfranciského zálivu. Armáda zde postavila pevnost, která během občanské války sloužila jako největší opevněné zařízení západně od Mississippi. V roce 1854 zde byl uveden do provozu první maják na západním pobřeží USA, který měl chránit lodě směřující do San Francisca během zlaté horečky.
Od 60. let 19. století začala armáda na Alcatraz posílat odsouzené vojáky a postupně z něj učinila vojenskou věznici. Roku 1907 byl ostrov oficiálně přeměněn na disciplinární zařízení a v roce 1915 přejmenován na pacifickou pobočku amerických kasáren pro převýchovu vojáků. Vojenská éra Alcatrazu skončila v roce 1933, kdy ostrov opustili poslední vojáci.
V roce 1934 přešla správa Alcatrazu z rukou armády na civilní Úřad pro vězeňství (BOP), který z ostrovní pevnosti rychle vybudoval nejmodernější civilní věznici s maximální ostrahou své doby. Alcatraz se tím stal první americkou „supermax“ věznicí – zařízením s extrémní mírou zabezpečení a naprostým minimem výsad pro vězně. Byl určen výhradně pro ty nejproblémovější – notoričtí násilníci, nenapravitelní recidivisté a mistři útěků, kteří selhali i v jiných federálních věznicích.
Nešlo o běžnou věznici – žádný soud sem nemohl nikoho přímo poslat. Alcatraz fungoval jako „vězení uvnitř vězeňského systému“, kam byli umisťováni vězni už odsouzení jinde a považováni za natolik nebezpečné, že bylo nutné jejich další izolování. Pro většinu z nich představoval konečnou, přičemž průměrná doba pobytu byla pět let.
Během svého provozu čelil Alcatraz čtrnácti útěkům, do nichž se zapojilo celkem 36 vězňů. Třiadvacet z nich bylo zadrženo, šest zastřeleno při útěku a dva utonuli v ledových vodách Sanfranciského zálivu. Pět vězňů zmizelo beze stopy – oficiálně se předpokládá, že se také utopili, přesto jejich osud zůstává nevyjasněný.
Na začátku roku 1963 nařídil ministr spravedlnosti Robert Kennedy uzavření věznice kvůli vysokým provozním nákladům a zastaralé infrastruktuře. Poslední vězni byli odvezeni v březnu téhož roku a Alcatraz nahradila nově vybudovaná federální věznice ve městě Marion v Illinois.
USP Marion v Illinois byl přímým nástupcem Alcatrazu a převzal jeho roli poté, co byl ostrov v roce 1963 uzavřen. V počátečních letech šlo o zařízení s běžnou vysokou ostrahou, ale v 80. letech prošel Marion zásadní přeměnou. Po sérii vražd vězeňských dozorců zde byla poprvé v moderní historii amerického vězeňství zavedena tzv. úplná uzávěra – režim celkové izolace.
Vězni byli zamčeni v celách až 22 hodin denně, pohyb, kontakt a aktivity byly téměř zcela zrušeny. Marion se tak stal modelem pro budoucí „supermax“ věznice a přímo inspiroval vznik ADX Florence. Z hlediska režimu, izolace a kontroly byl Marion ve své době bezprecedentní a zůstává symbolem přechodu k tvrdším metodám zacházení s nejtěžšími zločinci. Věznice na přelomu tisíciletí prošla transformací a dnes je běžným zařízením se středním stupněm ostrahy.
Nejstřeženější věznice světa
Dnes se nejpřísněji střežené vězení v USA nachází daleko ve vnitrozemí. ADX Florence v Coloradu je považována za nejpřísněji střeženou věznici ve Spojených státech – a podle mnohých i na světě. Byla otevřena v roce 1994 jako odpověď na narůstající počet vysoce nebezpečných vězňů, které nebylo možné bezpečně držet v běžných federálních zařízeních. Vězni zde tráví až 23 hodin denně v izolaci v betonových celách, které navrhli samotní architekti s cílem minimalizovat jakýkoli kontakt s okolním světem.
Komunikace mezi vězni je prakticky vyloučená, lidský kontakt omezen na minimum. Do zařízení jsou posíláni pouze ti nejnebezpečnější, jako teroristé, atentátníci, členové kartelů nebo vězni, kteří i za mřížemi prokázali, že představují trvalou hrozbu. Mezi nejslavnější jména zdejších cel patří Unabomber Ted Kaczynski, terorista Zacarias Moussaoui nebo šéf drogového kartelu Joaquín „El Chapo“ Guzmán.
Další extrémní věznice
Pelican Bay State Prison v Kalifornii je státní věznice, která sehrála klíčovou roli v boji proti vězeňským gangům a násilí za mřížemi. Otevřena byla v roce 1989 a proslula svými jednotkami SHU (Security Housing Unit) – izolačními bloky, kde vězni trávili roky v naprosté samotě. Právě sem byli převáděni členové kalifornských vězeňských gangů, jako jsou Aryan Brotherhood, Nuestra Familia nebo Mexican Mafia.
Pelican Bay čelil opakované kritice za podmínky, které podle obhájců lidských práv vedly k psychickému kolapsu vězňů, ztrátě sociálních dovedností a trvalým zdravotním následkům. I přesto zůstává nástrojem poslední instance pro zacházení s vězni, kteří představují trvalé riziko i uvnitř vězeňského systému.
USP Florence High, ležící ve stejném komplexu jako ADX Florence, je federální věznice s vysokým stupněm ostrahy, která slouží jako mezistupeň mezi běžným federálním zařízením a absolutní izolací v ADX. Tato věznice je určena pro vězně, kteří vyžadují přísné podmínky, ale jejich chování ještě nedosahuje extrémního rizika nutného pro zařazení do supermax režimu.
V mnoha případech zde končí vězni po disciplinárních přestupcích jinde, nebo ti, u nichž se předpokládá, že mohou být „zklidněni“ bez nutnosti úplné izolace. Florence High tvoří spolu s dalšími zařízeními ve městě Florence tzv. Federal Correctional Complex – unikátní areál zahrnující zařízení s různým stupněm ostrahy, ale pod společnou správou.
Související

Začínám o příměří pochybovat, Putin je zaneprázdněn oslavami. Sejděte se, hned, vzkázal Trump Kyjevu a Moskvě

Trump vyráží na první zahraniční cestu, míří do tří nejbohatších zemí světa. Co od něj chtějí?
Aktuálně se děje
před 29 minutami

"Čas běží..." Německo dalo Rusku jasné ultimátum, do půlnoci se Kreml musí rozhodnout
před 1 hodinou

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny
před 1 hodinou

EU představí tento týden nové sankce proti Rusku. Jsou tak slabé, že je schválí i Maďaři, tvrdí zdroje
před 2 hodinami

Začínám o příměří pochybovat, Putin je zaneprázdněn oslavami. Sejděte se, hned, vzkázal Trump Kyjevu a Moskvě
před 3 hodinami

Napětí sílí. EU stupňuje nátlak a čeká, zda Putin dnes schválí příměří
před 4 hodinami

Oči Evropy se upínají k von der Leyen: Soud rozhodne o tajných zprávách v jedné z největších smluv v EU
před 5 hodinami

Spojené státy a Čína se dohodly na 90denním příměří. Clo klesne o 115 %
před 5 hodinami

Pákistán vs Indie: Kdo vlastně krátký konflikt vyhrál?
před 6 hodinami

Děsivý obraz utajovaných praktik britských SAS: Soutěžili v popravování nevinných, zabíjeli neozbrojené i děti
před 7 hodinami

Počasí příští víkend: Teploty dvacítku nepřekonají, může se objevit déšť
Aktualizováno včera

MS v hokeji 2025: Česko porazilo Norsko 2:1
včera

Tusk: Obrovský požár nákupního centra rozpoutalo Rusko
včera

Trump vyráží na první zahraniční cestu, míří do tří nejbohatších zemí světa. Co od něj chtějí?
včera

Kanaďané jako první inkasovali, nakonec ale Lotyše deklasovali. Němce vlastní gól nesrazil
včera

Mimořádná zpráva Zelenskyj poletí za Putinem. Chce s ním jednat o míru osobně
včera

Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi
včera

Mírové rozhovory bez míru. Putinova odpověď na ultimátum Západu může rozdělit Evropu
včera

Nováčci světového šampionátu polední zápasy prohráli. Slovinci se oproti Maďarům zmohli na gól
včera

Je konflikt zažehnán? Naopak, pokud příměří mezi Indií a Pákistánem vydrží, čeká svět nový boj
včera
Na stole jsou nové podmínky: Putinův návrh jednat přijmeme, ale pod jednou podmínkou, vzkázal Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli označil nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímé mírové rozhovory za „pozitivní signál“, avšak zdůraznil, že jednání budou možná pouze v případě, že Rusko nejprve přijme 30denní příměří. Jde o první případ od začátku invaze v únoru 2022, kdy Moskva veřejně naznačila ochotu jednat bez podmínek.
Zdroj: Libor Novák