Nová čísla: Rok 2024 se stal pro Rusko nejkrvavějším, přišlo o desetitisíce vojáků

Rok 2024 se stal dosud nejkrvavějším obdobím pro ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu. Podle dat zpracovaných ruskou redakcí BBC, nezávislým médiem Mediazona a skupinou dobrovolníků přišlo během tohoto roku o život nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř třikrát více než v prvním roce války a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhaly těžké boje o Bachmut.

Zatímco v prvních dvou letech války se ztráty objevovaly v „vlnách“ – v období velkých bitev následovaných klidnějším obdobím – v roce 2024 smrtelné ztráty narůstaly každý měsíc. Podle výpočtů redakce přišla ruská armáda o průměrně 27 vojáků za každý kilometr ukrajinského území, který získala.

Tým BBC a Mediazony analyzoval data z veřejně dostupných zdrojů – pohřebišť, válečných památníků a nekrologů. K dnešnímu dni se jim podařilo jmenovitě identifikovat 106 745 padlých ruských vojáků. Vzhledem k tomu, že tyto údaje zahrnují jen ty veřejně zaznamenané, odborníci odhadují, že reálný počet obětí může být mezi 164 000 a 237 000.

Nejkrvavějším dnem roku 2024 byl 20. únor. Při útoku ukrajinských raket HIMARS na cvičiště poblíž Volnovachy v okupované části Doněcké oblasti zemřelo 65 ruských vojáků, kteří tam byli shromážděni kvůli předávání vyznamenání. Mezi oběťmi byli i mladí muži z východní Sibiře – Aldar Bajrov, Igor Babyč a Ochunžon Rustamov. Celkově téhož dne podle záznamů zemřelo 201 ruských vojáků.

Ironií osudu bylo, že ještě téhož dne přinesl tehdejší ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Putinovi zprávu o vojenském úspěchu. O útoku na cvičiště ale nepadlo v oficiálním hlášení ani slovo.

V roce 2022 ztratil Kreml minimálně 17 890 vojáků (nezapočítávají se síly separatistických republik). O rok později toto číslo vzrostlo na 37 633. V roce 2024 však nedošlo ani k jednomu delšímu období relativního klidu. Intenzivní boje o Avdijivku, Robotyne, Pokrovsk a Toreck si vyžádaly tisíce životů.

V srpnu 2024 pak ukrajinské jednotky podnikly přeshraniční útok do Kurské oblasti, při kterém během pouhého týdne padlo odhadem 1 226 ruských vojáků. Největší ztráty však přišly mezi zářím a listopadem během ruského postupu východní Ukrajinou. Podle amerického vojenského analytika Michaela Kofmana vedly ruské útoky malých skupin pěchoty k vysokým ztrátám, přičemž postup na frontě byl velmi pomalý.

Dne 1. října Rusové dobyli strategické město Vuhledar. Podle Institutu pro studium války (ISW) získala ruská armáda mezi zářím a listopadem celkem 2 356 km². Cena tohoto postupu? Nejméně 11 678 padlých vojáků. Celkem v roce 2024 Rusko získalo 4 168 km² území, přičemž za každý kilometr připadá 27 padlých – a to se nezapočítávají ranění.

Přes vysoké ztráty se ruské armádě daří udržet a dokonce zvýšit nábor. Podle Kofmana počet nově naverbovaných vojáků překročil ztráty, což Moskvě umožnilo vytvářet nové jednotky.

Výrazné jednorázové náborové bonusy a bojové platy – často pětkrát až sedmkrát vyšší než průměrná mzda – motivují k podpisu smlouvy zejména muže z chudších oblastí. Za „dobrovolníky“ jsou často označováni i ti, kteří se přihlásili, aby se vyhnuli trestnímu stíhání, což umožnila nová legislativa v roce 2024.

Dobrovolníci přitom tvoří až čtvrtinu ze všech dosud identifikovaných obětí. Mnozí byli po podpisu smlouvy odesláni na frontu po pouhých 10–14 dnech výcviku, což podle odborníků výrazně snižuje jejich šance na přežití.

Jednou z oblastí s největšími ztrátami je Baškortostán – s potvrzenými 4 836 mrtvými. Většina pocházela z venkova a 38 % z nich nikdy předtím nesloužilo v armádě. Bonus za podpis kontraktu v hlavním městě Ufa dosahoval až 34násobku průměrné mzdy v regionu.

Přesnost těchto statistik je limitována. Mnohá těla padlých zůstávají na bojištích a jejich odvoz je riskantní. Kromě vojáků ruské armády padly také tisíce bojovníků z proruských sil v Doněcku a Luhansku – podle odhadů 21 000 až 23 500 lidí do září 2024.

Celkový počet ruských obětí – pokud se započítají i tyto síly – se tak pohybuje v rozmezí 185 000 až 260 700 padlých.

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

včera

Hormuzský průliv

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

včera

Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné

Astronomové narazili na nečekaný úkaz v nejvzdálenějších koutech naší sluneční soustavy. Vědecký tým z Japonska poprvé detekoval tenkou atmosféru kolem drobného vesmírného tělesa, u kterého se dosud předpokládalo, že je příliš malé na to, aby si jakýkoliv plynný obal udrželo. Tento objev zásadně mění pohled na aktivitu těles v Kuiperově pásu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy