Nová čísla: Rok 2024 se stal pro Rusko nejkrvavějším, přišlo o desetitisíce vojáků

Rok 2024 se stal dosud nejkrvavějším obdobím pro ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu. Podle dat zpracovaných ruskou redakcí BBC, nezávislým médiem Mediazona a skupinou dobrovolníků přišlo během tohoto roku o život nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř třikrát více než v prvním roce války a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhaly těžké boje o Bachmut.

Zatímco v prvních dvou letech války se ztráty objevovaly v „vlnách“ – v období velkých bitev následovaných klidnějším obdobím – v roce 2024 smrtelné ztráty narůstaly každý měsíc. Podle výpočtů redakce přišla ruská armáda o průměrně 27 vojáků za každý kilometr ukrajinského území, který získala.

Tým BBC a Mediazony analyzoval data z veřejně dostupných zdrojů – pohřebišť, válečných památníků a nekrologů. K dnešnímu dni se jim podařilo jmenovitě identifikovat 106 745 padlých ruských vojáků. Vzhledem k tomu, že tyto údaje zahrnují jen ty veřejně zaznamenané, odborníci odhadují, že reálný počet obětí může být mezi 164 000 a 237 000.

Nejkrvavějším dnem roku 2024 byl 20. únor. Při útoku ukrajinských raket HIMARS na cvičiště poblíž Volnovachy v okupované části Doněcké oblasti zemřelo 65 ruských vojáků, kteří tam byli shromážděni kvůli předávání vyznamenání. Mezi oběťmi byli i mladí muži z východní Sibiře – Aldar Bajrov, Igor Babyč a Ochunžon Rustamov. Celkově téhož dne podle záznamů zemřelo 201 ruských vojáků.

Ironií osudu bylo, že ještě téhož dne přinesl tehdejší ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Putinovi zprávu o vojenském úspěchu. O útoku na cvičiště ale nepadlo v oficiálním hlášení ani slovo.

V roce 2022 ztratil Kreml minimálně 17 890 vojáků (nezapočítávají se síly separatistických republik). O rok později toto číslo vzrostlo na 37 633. V roce 2024 však nedošlo ani k jednomu delšímu období relativního klidu. Intenzivní boje o Avdijivku, Robotyne, Pokrovsk a Toreck si vyžádaly tisíce životů.

V srpnu 2024 pak ukrajinské jednotky podnikly přeshraniční útok do Kurské oblasti, při kterém během pouhého týdne padlo odhadem 1 226 ruských vojáků. Největší ztráty však přišly mezi zářím a listopadem během ruského postupu východní Ukrajinou. Podle amerického vojenského analytika Michaela Kofmana vedly ruské útoky malých skupin pěchoty k vysokým ztrátám, přičemž postup na frontě byl velmi pomalý.

Dne 1. října Rusové dobyli strategické město Vuhledar. Podle Institutu pro studium války (ISW) získala ruská armáda mezi zářím a listopadem celkem 2 356 km². Cena tohoto postupu? Nejméně 11 678 padlých vojáků. Celkem v roce 2024 Rusko získalo 4 168 km² území, přičemž za každý kilometr připadá 27 padlých – a to se nezapočítávají ranění.

Přes vysoké ztráty se ruské armádě daří udržet a dokonce zvýšit nábor. Podle Kofmana počet nově naverbovaných vojáků překročil ztráty, což Moskvě umožnilo vytvářet nové jednotky.

Výrazné jednorázové náborové bonusy a bojové platy – často pětkrát až sedmkrát vyšší než průměrná mzda – motivují k podpisu smlouvy zejména muže z chudších oblastí. Za „dobrovolníky“ jsou často označováni i ti, kteří se přihlásili, aby se vyhnuli trestnímu stíhání, což umožnila nová legislativa v roce 2024.

Dobrovolníci přitom tvoří až čtvrtinu ze všech dosud identifikovaných obětí. Mnozí byli po podpisu smlouvy odesláni na frontu po pouhých 10–14 dnech výcviku, což podle odborníků výrazně snižuje jejich šance na přežití.

Jednou z oblastí s největšími ztrátami je Baškortostán – s potvrzenými 4 836 mrtvými. Většina pocházela z venkova a 38 % z nich nikdy předtím nesloužilo v armádě. Bonus za podpis kontraktu v hlavním městě Ufa dosahoval až 34násobku průměrné mzdy v regionu.

Přesnost těchto statistik je limitována. Mnohá těla padlých zůstávají na bojištích a jejich odvoz je riskantní. Kromě vojáků ruské armády padly také tisíce bojovníků z proruských sil v Doněcku a Luhansku – podle odhadů 21 000 až 23 500 lidí do září 2024.

Celkový počet ruských obětí – pokud se započítají i tyto síly – se tak pohybuje v rozmezí 185 000 až 260 700 padlých.

Související

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Tanker, ilustrační fotografie.

Česko je mezi zeměmi, které chtějí chránit lodě v Hormuzském průlivu

Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

včera

včera

včera

Trump neví, s kým z Íránu mluvit. Američanům se prý daří extrémně dobře

Americký prezident Donald Trump v pátek vyzdvihl úspěchy americké armády během operace proti Íránu. Šéf Bílého domu dále prohlásil, že Washington netuší, s kým z Teheránu má případně vést diplomatická jednání. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy