Nová čísla: Rok 2024 se stal pro Rusko nejkrvavějším, přišlo o desetitisíce vojáků

Rok 2024 se stal dosud nejkrvavějším obdobím pro ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu. Podle dat zpracovaných ruskou redakcí BBC, nezávislým médiem Mediazona a skupinou dobrovolníků přišlo během tohoto roku o život nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř třikrát více než v prvním roce války a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhaly těžké boje o Bachmut.

Zatímco v prvních dvou letech války se ztráty objevovaly v „vlnách“ – v období velkých bitev následovaných klidnějším obdobím – v roce 2024 smrtelné ztráty narůstaly každý měsíc. Podle výpočtů redakce přišla ruská armáda o průměrně 27 vojáků za každý kilometr ukrajinského území, který získala.

Tým BBC a Mediazony analyzoval data z veřejně dostupných zdrojů – pohřebišť, válečných památníků a nekrologů. K dnešnímu dni se jim podařilo jmenovitě identifikovat 106 745 padlých ruských vojáků. Vzhledem k tomu, že tyto údaje zahrnují jen ty veřejně zaznamenané, odborníci odhadují, že reálný počet obětí může být mezi 164 000 a 237 000.

Nejkrvavějším dnem roku 2024 byl 20. únor. Při útoku ukrajinských raket HIMARS na cvičiště poblíž Volnovachy v okupované části Doněcké oblasti zemřelo 65 ruských vojáků, kteří tam byli shromážděni kvůli předávání vyznamenání. Mezi oběťmi byli i mladí muži z východní Sibiře – Aldar Bajrov, Igor Babyč a Ochunžon Rustamov. Celkově téhož dne podle záznamů zemřelo 201 ruských vojáků.

Ironií osudu bylo, že ještě téhož dne přinesl tehdejší ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Putinovi zprávu o vojenském úspěchu. O útoku na cvičiště ale nepadlo v oficiálním hlášení ani slovo.

V roce 2022 ztratil Kreml minimálně 17 890 vojáků (nezapočítávají se síly separatistických republik). O rok později toto číslo vzrostlo na 37 633. V roce 2024 však nedošlo ani k jednomu delšímu období relativního klidu. Intenzivní boje o Avdijivku, Robotyne, Pokrovsk a Toreck si vyžádaly tisíce životů.

V srpnu 2024 pak ukrajinské jednotky podnikly přeshraniční útok do Kurské oblasti, při kterém během pouhého týdne padlo odhadem 1 226 ruských vojáků. Největší ztráty však přišly mezi zářím a listopadem během ruského postupu východní Ukrajinou. Podle amerického vojenského analytika Michaela Kofmana vedly ruské útoky malých skupin pěchoty k vysokým ztrátám, přičemž postup na frontě byl velmi pomalý.

Dne 1. října Rusové dobyli strategické město Vuhledar. Podle Institutu pro studium války (ISW) získala ruská armáda mezi zářím a listopadem celkem 2 356 km². Cena tohoto postupu? Nejméně 11 678 padlých vojáků. Celkem v roce 2024 Rusko získalo 4 168 km² území, přičemž za každý kilometr připadá 27 padlých – a to se nezapočítávají ranění.

Přes vysoké ztráty se ruské armádě daří udržet a dokonce zvýšit nábor. Podle Kofmana počet nově naverbovaných vojáků překročil ztráty, což Moskvě umožnilo vytvářet nové jednotky.

Výrazné jednorázové náborové bonusy a bojové platy – často pětkrát až sedmkrát vyšší než průměrná mzda – motivují k podpisu smlouvy zejména muže z chudších oblastí. Za „dobrovolníky“ jsou často označováni i ti, kteří se přihlásili, aby se vyhnuli trestnímu stíhání, což umožnila nová legislativa v roce 2024.

Dobrovolníci přitom tvoří až čtvrtinu ze všech dosud identifikovaných obětí. Mnozí byli po podpisu smlouvy odesláni na frontu po pouhých 10–14 dnech výcviku, což podle odborníků výrazně snižuje jejich šance na přežití.

Jednou z oblastí s největšími ztrátami je Baškortostán – s potvrzenými 4 836 mrtvými. Většina pocházela z venkova a 38 % z nich nikdy předtím nesloužilo v armádě. Bonus za podpis kontraktu v hlavním městě Ufa dosahoval až 34násobku průměrné mzdy v regionu.

Přesnost těchto statistik je limitována. Mnohá těla padlých zůstávají na bojištích a jejich odvoz je riskantní. Kromě vojáků ruské armády padly také tisíce bojovníků z proruských sil v Doněcku a Luhansku – podle odhadů 21 000 až 23 500 lidí do září 2024.

Celkový počet ruských obětí – pokud se započítají i tyto síly – se tak pohybuje v rozmezí 185 000 až 260 700 padlých.

Související

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

včera

včera

Petr Pavel

Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu, podle které nemá žádné zdravotní potíže. Ošetřující lékař konstatoval, že Pavel je zdravotně plně způsobilý k vykonávání jedné z nejvyšších politických funkcí v zemi. 

včera

včera

Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem

Ukrajina má podle prezidenta Petra Pavla následující dva měsíce na to, aby vyvinula úsilí a pokusila se o diplomatické řešení války s Ruskem, které ji před více než čtyřmi lety napadlo. Poté totiž hrozí, že Moskva přistoupí k další eskalaci konfliktu, míní prezident. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy