Nová čísla: Rok 2024 se stal pro Rusko nejkrvavějším, přišlo o desetitisíce vojáků

Rok 2024 se stal dosud nejkrvavějším obdobím pro ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu. Podle dat zpracovaných ruskou redakcí BBC, nezávislým médiem Mediazona a skupinou dobrovolníků přišlo během tohoto roku o život nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř třikrát více než v prvním roce války a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhaly těžké boje o Bachmut.

Zatímco v prvních dvou letech války se ztráty objevovaly v „vlnách“ – v období velkých bitev následovaných klidnějším obdobím – v roce 2024 smrtelné ztráty narůstaly každý měsíc. Podle výpočtů redakce přišla ruská armáda o průměrně 27 vojáků za každý kilometr ukrajinského území, který získala.

Tým BBC a Mediazony analyzoval data z veřejně dostupných zdrojů – pohřebišť, válečných památníků a nekrologů. K dnešnímu dni se jim podařilo jmenovitě identifikovat 106 745 padlých ruských vojáků. Vzhledem k tomu, že tyto údaje zahrnují jen ty veřejně zaznamenané, odborníci odhadují, že reálný počet obětí může být mezi 164 000 a 237 000.

Nejkrvavějším dnem roku 2024 byl 20. únor. Při útoku ukrajinských raket HIMARS na cvičiště poblíž Volnovachy v okupované části Doněcké oblasti zemřelo 65 ruských vojáků, kteří tam byli shromážděni kvůli předávání vyznamenání. Mezi oběťmi byli i mladí muži z východní Sibiře – Aldar Bajrov, Igor Babyč a Ochunžon Rustamov. Celkově téhož dne podle záznamů zemřelo 201 ruských vojáků.

Ironií osudu bylo, že ještě téhož dne přinesl tehdejší ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Putinovi zprávu o vojenském úspěchu. O útoku na cvičiště ale nepadlo v oficiálním hlášení ani slovo.

V roce 2022 ztratil Kreml minimálně 17 890 vojáků (nezapočítávají se síly separatistických republik). O rok později toto číslo vzrostlo na 37 633. V roce 2024 však nedošlo ani k jednomu delšímu období relativního klidu. Intenzivní boje o Avdijivku, Robotyne, Pokrovsk a Toreck si vyžádaly tisíce životů.

V srpnu 2024 pak ukrajinské jednotky podnikly přeshraniční útok do Kurské oblasti, při kterém během pouhého týdne padlo odhadem 1 226 ruských vojáků. Největší ztráty však přišly mezi zářím a listopadem během ruského postupu východní Ukrajinou. Podle amerického vojenského analytika Michaela Kofmana vedly ruské útoky malých skupin pěchoty k vysokým ztrátám, přičemž postup na frontě byl velmi pomalý.

Dne 1. října Rusové dobyli strategické město Vuhledar. Podle Institutu pro studium války (ISW) získala ruská armáda mezi zářím a listopadem celkem 2 356 km². Cena tohoto postupu? Nejméně 11 678 padlých vojáků. Celkem v roce 2024 Rusko získalo 4 168 km² území, přičemž za každý kilometr připadá 27 padlých – a to se nezapočítávají ranění.

Přes vysoké ztráty se ruské armádě daří udržet a dokonce zvýšit nábor. Podle Kofmana počet nově naverbovaných vojáků překročil ztráty, což Moskvě umožnilo vytvářet nové jednotky.

Výrazné jednorázové náborové bonusy a bojové platy – často pětkrát až sedmkrát vyšší než průměrná mzda – motivují k podpisu smlouvy zejména muže z chudších oblastí. Za „dobrovolníky“ jsou často označováni i ti, kteří se přihlásili, aby se vyhnuli trestnímu stíhání, což umožnila nová legislativa v roce 2024.

Dobrovolníci přitom tvoří až čtvrtinu ze všech dosud identifikovaných obětí. Mnozí byli po podpisu smlouvy odesláni na frontu po pouhých 10–14 dnech výcviku, což podle odborníků výrazně snižuje jejich šance na přežití.

Jednou z oblastí s největšími ztrátami je Baškortostán – s potvrzenými 4 836 mrtvými. Většina pocházela z venkova a 38 % z nich nikdy předtím nesloužilo v armádě. Bonus za podpis kontraktu v hlavním městě Ufa dosahoval až 34násobku průměrné mzdy v regionu.

Přesnost těchto statistik je limitována. Mnohá těla padlých zůstávají na bojištích a jejich odvoz je riskantní. Kromě vojáků ruské armády padly také tisíce bojovníků z proruských sil v Doněcku a Luhansku – podle odhadů 21 000 až 23 500 lidí do září 2024.

Celkový počet ruských obětí – pokud se započítají i tyto síly – se tak pohybuje v rozmezí 185 000 až 260 700 padlých.

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.
Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

včera

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025) Prohlédněte si galerii

Eva Decroix se ujala funkce ministryně spravedlnosti. Nahradila Pavla Blažka po vypuknutí bitcoinové aféry

Česká republika má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval do čela resortu místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Ta nahrazuje svého stranického kolegu Pavla Blažka, jenž rezignoval kvůli kauze spojené s přijetím miliardového daru od bývalého provozovatele nelegálního internetového tržiště. Nová ministryně slíbila, že celý případ důkladně prověří a vyvodí z něj odpovědnost.

včera

Čínská stíhačka J-15 na letadlové lodi

Čína poslala své letadlové lodě do Tichomoří. Není jasné proč

Japonské ministerstvo obrany oznámilo, že vůbec poprvé zachytilo současné operace dvou čínských letadlových lodí v Tichomoří. Podle Tokia se jedná o jasný signál, že Peking usiluje o rozšíření svých vojenských schopností za hranice svých tradičních operačních prostor.

včera

OSN

Svět čelí skryté, ale hluboké krizi. OSN poprvé vydala vážné varování

Porodnost ve světě klesá tak rychle a plošně, že Organizace spojených národů ji poprvé označuje za skutečnou krizi. Podle nové zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) si stovky milionů lidí po celém světě nemohou dovolit tolik dětí, kolik by si přáli – a to kvůli finančním nákladům, nedostatku času či vhodného partnera.

včera

včera

V Moskvě probíhá vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Moldavsko čelí ruské hrozbě: Kreml pošle do Podněstří dalších 10 tisíc vojáků

Moskva podle dostupných informací navýší vojenskou přítomnost v Podněstří až o 10 tisíc vojáků. Prostřednictvím hybridních metod už dlouhodobě destabilizuje Moldavsko, jak upozornil premiér země Dorin Recean. Podněstří je klíčovým předmostím ruského vlivu, který rovněž ohrožuje Rumunsko a Ukrajinu. Zatímco západní sankce míří na ruské síťové kampaně a politickou korupci, FSB a oligarcha Ilan Shor nadále usilují o podkopání prozápadního směřování Moldavska.

včera

včera

Měsíční předpověď počasí. Letošní léto bude začínat pozvolna

Až do úvodních dnů letních prázdnin vidí meteorologové v nejnovějším dlouhodobém výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úplně nejlepší zprávy pro dovolenkáře nemají. Nadprůměrně teplé počasí se zatím neočekává.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy