Nová čísla: Rok 2024 se stal pro Rusko nejkrvavějším, přišlo o desetitisíce vojáků

Rok 2024 se stal dosud nejkrvavějším obdobím pro ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu. Podle dat zpracovaných ruskou redakcí BBC, nezávislým médiem Mediazona a skupinou dobrovolníků přišlo během tohoto roku o život nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř třikrát více než v prvním roce války a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhaly těžké boje o Bachmut.

Zatímco v prvních dvou letech války se ztráty objevovaly v „vlnách“ – v období velkých bitev následovaných klidnějším obdobím – v roce 2024 smrtelné ztráty narůstaly každý měsíc. Podle výpočtů redakce přišla ruská armáda o průměrně 27 vojáků za každý kilometr ukrajinského území, který získala.

Tým BBC a Mediazony analyzoval data z veřejně dostupných zdrojů – pohřebišť, válečných památníků a nekrologů. K dnešnímu dni se jim podařilo jmenovitě identifikovat 106 745 padlých ruských vojáků. Vzhledem k tomu, že tyto údaje zahrnují jen ty veřejně zaznamenané, odborníci odhadují, že reálný počet obětí může být mezi 164 000 a 237 000.

Nejkrvavějším dnem roku 2024 byl 20. únor. Při útoku ukrajinských raket HIMARS na cvičiště poblíž Volnovachy v okupované části Doněcké oblasti zemřelo 65 ruských vojáků, kteří tam byli shromážděni kvůli předávání vyznamenání. Mezi oběťmi byli i mladí muži z východní Sibiře – Aldar Bajrov, Igor Babyč a Ochunžon Rustamov. Celkově téhož dne podle záznamů zemřelo 201 ruských vojáků.

Ironií osudu bylo, že ještě téhož dne přinesl tehdejší ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Putinovi zprávu o vojenském úspěchu. O útoku na cvičiště ale nepadlo v oficiálním hlášení ani slovo.

V roce 2022 ztratil Kreml minimálně 17 890 vojáků (nezapočítávají se síly separatistických republik). O rok později toto číslo vzrostlo na 37 633. V roce 2024 však nedošlo ani k jednomu delšímu období relativního klidu. Intenzivní boje o Avdijivku, Robotyne, Pokrovsk a Toreck si vyžádaly tisíce životů.

V srpnu 2024 pak ukrajinské jednotky podnikly přeshraniční útok do Kurské oblasti, při kterém během pouhého týdne padlo odhadem 1 226 ruských vojáků. Největší ztráty však přišly mezi zářím a listopadem během ruského postupu východní Ukrajinou. Podle amerického vojenského analytika Michaela Kofmana vedly ruské útoky malých skupin pěchoty k vysokým ztrátám, přičemž postup na frontě byl velmi pomalý.

Dne 1. října Rusové dobyli strategické město Vuhledar. Podle Institutu pro studium války (ISW) získala ruská armáda mezi zářím a listopadem celkem 2 356 km². Cena tohoto postupu? Nejméně 11 678 padlých vojáků. Celkem v roce 2024 Rusko získalo 4 168 km² území, přičemž za každý kilometr připadá 27 padlých – a to se nezapočítávají ranění.

Přes vysoké ztráty se ruské armádě daří udržet a dokonce zvýšit nábor. Podle Kofmana počet nově naverbovaných vojáků překročil ztráty, což Moskvě umožnilo vytvářet nové jednotky.

Výrazné jednorázové náborové bonusy a bojové platy – často pětkrát až sedmkrát vyšší než průměrná mzda – motivují k podpisu smlouvy zejména muže z chudších oblastí. Za „dobrovolníky“ jsou často označováni i ti, kteří se přihlásili, aby se vyhnuli trestnímu stíhání, což umožnila nová legislativa v roce 2024.

Dobrovolníci přitom tvoří až čtvrtinu ze všech dosud identifikovaných obětí. Mnozí byli po podpisu smlouvy odesláni na frontu po pouhých 10–14 dnech výcviku, což podle odborníků výrazně snižuje jejich šance na přežití.

Jednou z oblastí s největšími ztrátami je Baškortostán – s potvrzenými 4 836 mrtvými. Většina pocházela z venkova a 38 % z nich nikdy předtím nesloužilo v armádě. Bonus za podpis kontraktu v hlavním městě Ufa dosahoval až 34násobku průměrné mzdy v regionu.

Přesnost těchto statistik je limitována. Mnohá těla padlých zůstávají na bojištích a jejich odvoz je riskantní. Kromě vojáků ruské armády padly také tisíce bojovníků z proruských sil v Doněcku a Luhansku – podle odhadů 21 000 až 23 500 lidí do září 2024.

Celkový počet ruských obětí – pokud se započítají i tyto síly – se tak pohybuje v rozmezí 185 000 až 260 700 padlých.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 31 minutami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance pojede do Maďarska. Osobně podpoří Orbána před volbami

Americký viceprezident JD Vance se chystá na návštěvu Maďarska, která se uskuteční jen několik dní před tamními parlamentními volbami. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí, který získal server Politico, je cesta do Budapešti naplánována na 7. a 8. dubna. Cílem této mise je vyjádřit podporu znovuzvolení premiéra Viktora Orbána. Samotné hlasování v Maďarsku proběhne 12. dubna.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí bude do konce března chladné. Teploty citelně klesnou

Závěr března přinese do Česka výrazné ochlazení a návrat zimního počasí, zejména do východních částí republiky. Podle aktuálních předpovědí nás čekají dny plné srážek, které budou už od středních poloh sněhové. Zatímco v Čechách bude oblačnosti méně, Morava a Slezsko se musí připravit na citelný severní vítr a v horách i na novou sněhovou pokrývku.

včera

Ilustrační foto

Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích

Kalifornská porota vynesla historický rozsudek, který může navždy změnit tvář digitálního světa. Společnosti Meta a YouTube byly shledány vinnými ve všech bodech obžaloby v přelomovém sporu, který je vinil z úmyslného budování závislosti u mladých uživatelů. Podle verdiktu technologičtí giganti postupovali nedbale při návrhu svých platforem, věděli o jejich nebezpečnosti, a přesto uživatele nevarovali, čímž způsobili vážné poškození duševního zdraví žalující strany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem vyvolává mezi evropskými spojenci značné rozpaky. Podle vysokých představitelů několika vlád jsou požadavky Washingtonu na pomoc při zajištění Hormuzského průlivu natolik zmatené a protichůdné, že jakákoliv reálná spolupráce uvízla na mrtvém bodě, píše server Politico. Evropské státy sice deklarovaly ochotu pomoci s obnovením námořního obchodu, v praxi se však k vyslání vojenské techniky do válečné zóny nikoho nespěchá.

včera

F-16 Israel Defense Forces

HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor

Izraelská armáda čelí vážným obviněním z opakovaného a nezákonného používání bílého fosforu v obydlených oblastech jižního Libanonu. Organizace Human Rights Watch (HRW) spolu s dalšími výzkumníky zdokumentovala nasazení této kontroverzní látky, která má za následek nejen devastaci krajiny, ale i bezprostřední ohrožení civilistů. Podle expertů Izrael tuto zbraň využívá k taktice „spálené země“, aby odkryl terén a znemožnil bojovníkům Hizballáhu úkryt.

včera

Mette Frederiksenová

Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi

Dánská politická scéna prochází zásadním obratem. Dosavadní premiérka Mette Frederiksenová oficiálně podala demisi do rukou krále Frederika, čímž formálně ukončila působení své tříčlenné koaliční vlády. Tento krok následoval bezprostředně po oznámení volebních výsledků, které jasně ukázaly, že stávající kabinet ztratil v parlamentu potřebnou většinu.

včera

Írán, ilustrační foto

Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku

Íránská strana poprvé konkrétněji reagovala na americký patnáctibodový mírový plán, se kterým přišla administrativa Donalda Trumpa. Státní televize Press TV zveřejnila v polovině týdne pět klíčových podmínek, za kterých je Teherán ochoten ukončit válečný stav. Skutečnost, že informace přinesl právě anglicky mluvící kanál ovládaný státem, naznačuje, že vzkaz je adresován přímo Washingtonu a mezinárodnímu společenství.

včera

včera

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

včera

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

včera

včera

včera

včera

včera

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

včera

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

včera

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy