Republikán Donald Trump minulý týden v amerických prezidentských volbách suverénně porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ač kandidátce Demokratické strany průzkumy přisuzovaly daleko větší úspěch, nedokázala získat ani jeden z rozhodujících států. Spojené státy si tak na první ženskou prezidentku v historii počkají ještě minimálně další čtyři roky.
Harrisová minulý týden neuspěla u voleb proti svému republikánskému protivníkovi. Průzkumy veřejného mínění jí přisuzovaly minimálně zisk daleko více volitelů. Namísto toho skončila o bezmála devadesát volitelů za Trumpem a její kampaň nyní bude mít co hodnotit.
Všemožné analýzy už ukázaly, proč Harrisová nedokázala zlomit ty nejdůležitější americké státy na svou stranu.
V prvé řadě – neuměla se dostatečně distancovat od dosavadní administrativy prezidenta Joea Bidena. Je to docela logické, protože se na ní sama podílela a je spoluautorkou toho, jak jsou na tom dnes Spojené státy.
Zatímco někteří Američané vnímají současný stav v USA jako kladný, jiní jsou silně nespokojení. A většinu z těchto nespokojených dokázal „uzmout“ Trump. Zvládl to, co Harrisová ne – mobilizovat voliče. Trump se více zaměřil na témata, která rezonovala u venkovských a dělnických voličů, zatímco Harrisová s nimi nedokázala navázat tak úspěšné spojení.
Fixovaná na Bidena
Harrisová sama jednoznačně odmítla otevřeně kritizovat Bidenovu administrativu. Sice by šlo do jisté míry o střelbu do vlastních řad, nicméně zdravou mírou kritiky mohla dokázat, že kromě kontinuity přinese i změnu – a to je věc, po které nyní Američané touží.
Místo konstruktivní kritiky Bidenova vedení v předvolebním rozhovoru pro ABC prohlásila, že „ji nic nenapadá“. Podle některých kritiků se nedokázala odpoutat od svého nepopulárního „šéfa“ a až příliš se snažila zachovat loajalitu.
Voliči tak mohli vnímat její sliby o modernizaci ekonomiky a reformách zdravotní péče jako něco, co už slyšeli za Bidena i za Baracka Obamy.
Harrisová v tomto ohledu čelila velké kritice, a to jak za své spojení se současnou prezidentskou administrativou, tak s etablovanými politickými kruhy, což vedlo část voličů k přesvědčení, že její vedení by nebylo transparentní a nezávislé.
Trump dokázal tuto kartu efektivně využít a prezentoval se jako „outsider“ bojující proti tradičním politickým strukturám. K tomu mu pomáhá také řada federálních i státních případů, které jsou proti němu vedeny hned v několika kauzách. Tyto obžaloby či přímo obvinění dokázal přetvořit v symbolický „hon na čarodějnice“.
Harrisová se navíc zaměřovala na reformu zdravotnictví a sociální programy, ale pro mnoho voličů z dělnických komunit byly tyto otázky vnímány jako vzdálené jejich každodenním potřebám, jako je růst cen nebo ztráta pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích.
A jak se ukázalo – odklon od současného vedení Bílého domu byl tak malý, že se na Trumpovu stranu z velké části postavili i Latinoameričané a Afroameričané, tedy přesně ten segment voličstva, který měl rozhodnout pro vítězství Harrisové. Kupříkladu napříč hispánskou menšinou ztratila 13 %.
Někteří Latinoameričané a Afroameričané se paradoxně přiklonili k Trumpovi kvůli jeho ekonomickým příslibům, které vnímali jako přímý přínos pro jejich komunity, zatímco Harrisová jim takovou nabídku nedokázala představit.
Pro část hispánské komunity byly klíčové otázky, jako je imigrace a bezpečnost hranic, kde Harrisová nedokázala nabídnout konkrétní odpovědi. Afroamerická komunita zase postrádala důraz na témata jako policejní reforma a spravedlnost pro menšiny.
Demokratka tím pádem dokázala ztratit důvěru těch, kteří na Demokratickou stranu spoléhali dlouhodobě. Demokraté budou muset zvážit, jak se přiblížit potřebám širšího spektra voličů a získat zpět důvěru u komunit, které v roce 2020 ještě podporovaly Bidena. Bude také nutné najít nové způsoby, jak lépe oslovit dělnickou třídu, která se od strany začíná odklánět.
Mluvila moc o Trumpovi
Dalším z faktorů neúspěchu demokratky byl přílišný apel na Trumpa, o čemž EuroZprávy.cz informovaly dva dny po volbách. Během řady kampaňových mítinků s potenciálními voliči řešila svého protikandidáta velice intenzivně a nedokázala se dostat k hodnotnějším tématům, které voliče opravdu bolí.
Podle BBC Harrisová nevyužila svůj potenciál a příliš se soustředila na Trumpovu osobu, místo aby se zaměřila na to, co může nabídnout jako lídryně. To poznamenalo i mladé voličstvo, na které se Demokratická strana dlouhodobě spoléhá. Ztratila u něj šest procent voličů.
Její neustálé opakování frází o Trumpovi jako nebezpečí pro americkou demokracii a bezpečnost voliče spíše unavilo. Část z nich skutečně preferovala, aby se Harrisová více soustředila na konkrétní řešení a nové politické vize místo dlouhodobé kritiky oponenta.
Harrisová se nedokázala dostatečně přiblížit ani mladým voličům, kteří byli zklamáni nedostatkem konkrétních reforem v oblastech, které jsou pro ně zásadní – patří tu klimatická změna, spravedlnost pro menšiny či dostupné vzdělání. Harrisová opakovaně zmiňovala potřebu klimatické akce, ale postrádala konkrétnější kroky a odpovědi, což vedlo část ekologicky smýšlejících voličů k dojmu, že její plány nejsou dostatečně ambiciózní.
Někteří kritici míní, že za neúspěchem kampaně „anti-Trump“ stojí fakt, že voliči tohoto muže už znají, neboť Spojené státy vedl mezi lety 2017-2021. Pro část voličů působila Harrisová příliš formálně a odtrženě od každodenních problémů. Naopak Trumpův přímý a často emotivní styl lépe rezonoval s voliči, kteří oceňují autentickou a neformální komunikaci
Trump na druhou stranu úspěšně oslovil voliče, kteří se obávají ekonomické konkurence ze zahraničí, včetně témat migrace a zahraniční pracovní síly. Harrisová v těchto oblastech nenabídla dostatečně přesvědčivou vizi. Trump vsadil na téma ochrany tradičních amerických hodnot, které rezonovalo mezi staršími voliči i v rurálních částech USA.
Během prvních měsíců kampaně měla Harrisová podporu měst a velkých aglomerací. Postupně však došlo k posunu, když Trump začal efektivně oslovovat voliče v příměstských oblastech, kteří se obávali ztráty zaměstnání a vyšších daní.
Trumpova kampaň se cíleně zaměřila na venkovské oblasti a malá města, která jsou často přehlížena. Jeho apel na obnovu amerického průmyslu a ochranu domácích pracovních míst rezonoval hlavně v těchto regionech.
Související
Rusové vysvětlili, proč Kreml doufal ve vítězství Harrisové. Jde o Ukrajinu
Trumpova velká výhra dokonána. Harrisovou porazil všude, kde se rozhodovalo
prezidentské volby USA 2024 , Kamala Harrisová , komentář
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zimní počasí je tady. Meteorologové řekli, kde bude padat sníh. Podívejte se na radar
před 1 hodinou
Skandál na COP29: Prezident Ázerbájdžánu obhajoval produkci plynu, předseda konference byl ve vedení ropné firmy
před 1 hodinou
Zachrání někdo rozvojové země, než je zničí počasí? Plamenné projevy Guterrese a spol. jsou bez činů k ničemu
před 2 hodinami
Trump začne za dva měsíce úřadovat. Seznam věcí, které po nástupu do Bílého domu udělá jako první
před 3 hodinami
Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News
před 4 hodinami
Hašek do reprezentace na Ligu národů poprvé nominoval Šína. Schick opět chybí
před 5 hodinami
Trump má oficiální roli pro Muska. Svěřil mu nový projekt Manhattan
před 6 hodinami
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
před 7 hodinami
Tragédie v Číně. Muž v autě zabil desítky lidí, Si slibuje přísný trest
před 8 hodinami
Počasí: V Česku dnes napadne první sníh
včera
Mar-a-Lago na nohou: Trump s pomocí Muska vybírá budoucí vládu USA
včera
Lékařka v Rusku označila Rusko za strůjce války. Soud ji poslal na pět let do vězení
včera
Biden na poslední chvíli zavařil Trumpovi. Zákon o ochraně klimatu schoval
včera
Otevírací doba obchodů na výročí sametu. Víte, zda se dá 17. listopadu nakoupit?
včera
Zelenskyj uzpůsobuje mírový plán Trumpovi. Dva body jsou zcela klíčové
včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Několik lidí utrpělo zranění
včera
Británií otřásá skandál. Král přijal rezignaci arcibiskupa z Canterbury
včera
Mladík dostal v případu požáru Penny v Chodově podmínku. Má ale zaplatit škodu
včera
Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii
včera
Orbán vystoupil na COP29. Klimatická politika nemůže být vedena ideologií, ale zdravým rozumem, prohlásil
Na letošním summitu COP29 se rozvinula diskuse o různých přístupech k boji proti klimatické změně. V projevu maďarského premiéra Viktora Orbána a britského premiéra Keira Starmera se odrazily odlišné názory na to, jak by měly země přistupovat ke snižování emisí a k otázkám udržitelného rozvoje.
Zdroj: Libor Novák