Republikán Donald Trump minulý týden v amerických prezidentských volbách suverénně porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ač kandidátce Demokratické strany průzkumy přisuzovaly daleko větší úspěch, nedokázala získat ani jeden z rozhodujících států. Spojené státy si tak na první ženskou prezidentku v historii počkají ještě minimálně další čtyři roky.
Harrisová minulý týden neuspěla u voleb proti svému republikánskému protivníkovi. Průzkumy veřejného mínění jí přisuzovaly minimálně zisk daleko více volitelů. Namísto toho skončila o bezmála devadesát volitelů za Trumpem a její kampaň nyní bude mít co hodnotit.
Všemožné analýzy už ukázaly, proč Harrisová nedokázala zlomit ty nejdůležitější americké státy na svou stranu.
V prvé řadě – neuměla se dostatečně distancovat od dosavadní administrativy prezidenta Joea Bidena. Je to docela logické, protože se na ní sama podílela a je spoluautorkou toho, jak jsou na tom dnes Spojené státy.
Zatímco někteří Američané vnímají současný stav v USA jako kladný, jiní jsou silně nespokojení. A většinu z těchto nespokojených dokázal „uzmout“ Trump. Zvládl to, co Harrisová ne – mobilizovat voliče. Trump se více zaměřil na témata, která rezonovala u venkovských a dělnických voličů, zatímco Harrisová s nimi nedokázala navázat tak úspěšné spojení.
Fixovaná na Bidena
Harrisová sama jednoznačně odmítla otevřeně kritizovat Bidenovu administrativu. Sice by šlo do jisté míry o střelbu do vlastních řad, nicméně zdravou mírou kritiky mohla dokázat, že kromě kontinuity přinese i změnu – a to je věc, po které nyní Američané touží.
Místo konstruktivní kritiky Bidenova vedení v předvolebním rozhovoru pro ABC prohlásila, že „ji nic nenapadá“. Podle některých kritiků se nedokázala odpoutat od svého nepopulárního „šéfa“ a až příliš se snažila zachovat loajalitu.
Voliči tak mohli vnímat její sliby o modernizaci ekonomiky a reformách zdravotní péče jako něco, co už slyšeli za Bidena i za Baracka Obamy.
Harrisová v tomto ohledu čelila velké kritice, a to jak za své spojení se současnou prezidentskou administrativou, tak s etablovanými politickými kruhy, což vedlo část voličů k přesvědčení, že její vedení by nebylo transparentní a nezávislé.
Trump dokázal tuto kartu efektivně využít a prezentoval se jako „outsider“ bojující proti tradičním politickým strukturám. K tomu mu pomáhá také řada federálních i státních případů, které jsou proti němu vedeny hned v několika kauzách. Tyto obžaloby či přímo obvinění dokázal přetvořit v symbolický „hon na čarodějnice“.
Harrisová se navíc zaměřovala na reformu zdravotnictví a sociální programy, ale pro mnoho voličů z dělnických komunit byly tyto otázky vnímány jako vzdálené jejich každodenním potřebám, jako je růst cen nebo ztráta pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích.
A jak se ukázalo – odklon od současného vedení Bílého domu byl tak malý, že se na Trumpovu stranu z velké části postavili i Latinoameričané a Afroameričané, tedy přesně ten segment voličstva, který měl rozhodnout pro vítězství Harrisové. Kupříkladu napříč hispánskou menšinou ztratila 13 %.
Někteří Latinoameričané a Afroameričané se paradoxně přiklonili k Trumpovi kvůli jeho ekonomickým příslibům, které vnímali jako přímý přínos pro jejich komunity, zatímco Harrisová jim takovou nabídku nedokázala představit.
Pro část hispánské komunity byly klíčové otázky, jako je imigrace a bezpečnost hranic, kde Harrisová nedokázala nabídnout konkrétní odpovědi. Afroamerická komunita zase postrádala důraz na témata jako policejní reforma a spravedlnost pro menšiny.
Demokratka tím pádem dokázala ztratit důvěru těch, kteří na Demokratickou stranu spoléhali dlouhodobě. Demokraté budou muset zvážit, jak se přiblížit potřebám širšího spektra voličů a získat zpět důvěru u komunit, které v roce 2020 ještě podporovaly Bidena. Bude také nutné najít nové způsoby, jak lépe oslovit dělnickou třídu, která se od strany začíná odklánět.
Mluvila moc o Trumpovi
Dalším z faktorů neúspěchu demokratky byl přílišný apel na Trumpa, o čemž EuroZprávy.cz informovaly dva dny po volbách. Během řady kampaňových mítinků s potenciálními voliči řešila svého protikandidáta velice intenzivně a nedokázala se dostat k hodnotnějším tématům, které voliče opravdu bolí.
Podle BBC Harrisová nevyužila svůj potenciál a příliš se soustředila na Trumpovu osobu, místo aby se zaměřila na to, co může nabídnout jako lídryně. To poznamenalo i mladé voličstvo, na které se Demokratická strana dlouhodobě spoléhá. Ztratila u něj šest procent voličů.
Její neustálé opakování frází o Trumpovi jako nebezpečí pro americkou demokracii a bezpečnost voliče spíše unavilo. Část z nich skutečně preferovala, aby se Harrisová více soustředila na konkrétní řešení a nové politické vize místo dlouhodobé kritiky oponenta.
Harrisová se nedokázala dostatečně přiblížit ani mladým voličům, kteří byli zklamáni nedostatkem konkrétních reforem v oblastech, které jsou pro ně zásadní – patří tu klimatická změna, spravedlnost pro menšiny či dostupné vzdělání. Harrisová opakovaně zmiňovala potřebu klimatické akce, ale postrádala konkrétnější kroky a odpovědi, což vedlo část ekologicky smýšlejících voličů k dojmu, že její plány nejsou dostatečně ambiciózní.
Někteří kritici míní, že za neúspěchem kampaně „anti-Trump“ stojí fakt, že voliči tohoto muže už znají, neboť Spojené státy vedl mezi lety 2017-2021. Pro část voličů působila Harrisová příliš formálně a odtrženě od každodenních problémů. Naopak Trumpův přímý a často emotivní styl lépe rezonoval s voliči, kteří oceňují autentickou a neformální komunikaci
Trump na druhou stranu úspěšně oslovil voliče, kteří se obávají ekonomické konkurence ze zahraničí, včetně témat migrace a zahraniční pracovní síly. Harrisová v těchto oblastech nenabídla dostatečně přesvědčivou vizi. Trump vsadil na téma ochrany tradičních amerických hodnot, které rezonovalo mezi staršími voliči i v rurálních částech USA.
Během prvních měsíců kampaně měla Harrisová podporu měst a velkých aglomerací. Postupně však došlo k posunu, když Trump začal efektivně oslovovat voliče v příměstských oblastech, kteří se obávali ztráty zaměstnání a vyšších daní.
Trumpova kampaň se cíleně zaměřila na venkovské oblasti a malá města, která jsou často přehlížena. Jeho apel na obnovu amerického průmyslu a ochranu domácích pracovních míst rezonoval hlavně v těchto regionech.
Související

Musk na Trumpovi nešetřil. Novináři zjistili výši investice, která mu získala velký vliv

Jak výhra Trumpa změnila Ameriku? Řada lidí zcela mění svůj názor
prezidentské volby USA 2024 , Kamala Harrisová , komentář
Aktuálně se děje
před 38 minutami

Počasí o velikonočních prázdninách: Letní teploty vystřídá déšť
včera

Česko zažilo tragický den: Na silnicích vyhaslo sedm lidských životů
včera

Soud si došlápl na Trumpa: Chce ho dohnat k odpovědnosti za pohrdání soudem
včera

Oblíbený ruský generál se vrací na frontu. Má to ale háček
včera

Překvapivé zjištění o okolnostech vraždy na Karlovarsku. Muži hrozí až 18 let
včera

Trump otevřel Číně cestu, na které ji Američané nechtějí vidět
včera

OBRAZEM: Národní divadlo vyprovodilo Aloise Švehlíka na poslední cestu
včera

Saharský písek nad Českem. Opakuje se scénář z loňských Velikonoc
včera

Tragická nehoda na D2. Stala se v koloně před Brnem, tři lidé zemřeli
včera

Rusko není schopno ovládnout celou Ukrajinu. Po smrti Putina nás nečeká nic hezkého, varuje expert
včera

Trumpova evropská jízda: Co stojí na pozadí několika únorových dní, které změnily svět?
včera

Nikdy v životě jsem se o budoucnost Ameriky nebál víc, píše Friedman. Svět vidí Trumpovy USA jako darebácký stát
včera

Trump zavádí 245% clo na čínské zboží
včera

Švehlíkovi dali sbohem v Národním divadle. Byl to skvělý chlap, řekl Burian
včera

Řidiče opět čeká dopravní peklo. Kde budou letos silničáři opravovat silnice a dálnice?
včera

Počasí přidělává starosti. K nebezpečí požárů se přidává varování před větrem
včera

Obchodní válka to není. Ekonom pro EZ vysvětlil, jak Trumpova cla zasáhnou Česko
včera

EU bude v novém světovém řádu hrát silnou roli. Chce s námi spolupracovat celý svět, tvrdí von der Leyenová
včera

Italská premiérka má před sebou nadlidský úkol. Letí do Washingtonu přesvědčit Trumpa
včera
Obavy z bioterorismu na Slovensku a v Maďarsku sílí. Virolog varuje před unáhlenými závěry
Ohniska slintavky a kulhavky na Slovensku a v Maďarsku vyvolala obavy a spekulace o možném bioterorismu, vlády však vydávají prohlášení bez důkazů. Virolog Jiří Černý varuje před unáhlenými závěry a zdůrazňuje nutnost věcného přístupu. Česká republika a další státy EU nadále koordinují společná preventivní opatření, aby zamezily šíření nemoci.
Zdroj: Jakub Jurek