Republikán Donald Trump minulý týden v amerických prezidentských volbách suverénně porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ač kandidátce Demokratické strany průzkumy přisuzovaly daleko větší úspěch, nedokázala získat ani jeden z rozhodujících států. Spojené státy si tak na první ženskou prezidentku v historii počkají ještě minimálně další čtyři roky.
Harrisová minulý týden neuspěla u voleb proti svému republikánskému protivníkovi. Průzkumy veřejného mínění jí přisuzovaly minimálně zisk daleko více volitelů. Namísto toho skončila o bezmála devadesát volitelů za Trumpem a její kampaň nyní bude mít co hodnotit.
Všemožné analýzy už ukázaly, proč Harrisová nedokázala zlomit ty nejdůležitější americké státy na svou stranu.
V prvé řadě – neuměla se dostatečně distancovat od dosavadní administrativy prezidenta Joea Bidena. Je to docela logické, protože se na ní sama podílela a je spoluautorkou toho, jak jsou na tom dnes Spojené státy.
Zatímco někteří Američané vnímají současný stav v USA jako kladný, jiní jsou silně nespokojení. A většinu z těchto nespokojených dokázal „uzmout“ Trump. Zvládl to, co Harrisová ne – mobilizovat voliče. Trump se více zaměřil na témata, která rezonovala u venkovských a dělnických voličů, zatímco Harrisová s nimi nedokázala navázat tak úspěšné spojení.
Fixovaná na Bidena
Harrisová sama jednoznačně odmítla otevřeně kritizovat Bidenovu administrativu. Sice by šlo do jisté míry o střelbu do vlastních řad, nicméně zdravou mírou kritiky mohla dokázat, že kromě kontinuity přinese i změnu – a to je věc, po které nyní Američané touží.
Místo konstruktivní kritiky Bidenova vedení v předvolebním rozhovoru pro ABC prohlásila, že „ji nic nenapadá“. Podle některých kritiků se nedokázala odpoutat od svého nepopulárního „šéfa“ a až příliš se snažila zachovat loajalitu.
Voliči tak mohli vnímat její sliby o modernizaci ekonomiky a reformách zdravotní péče jako něco, co už slyšeli za Bidena i za Baracka Obamy.
Harrisová v tomto ohledu čelila velké kritice, a to jak za své spojení se současnou prezidentskou administrativou, tak s etablovanými politickými kruhy, což vedlo část voličů k přesvědčení, že její vedení by nebylo transparentní a nezávislé.
Trump dokázal tuto kartu efektivně využít a prezentoval se jako „outsider“ bojující proti tradičním politickým strukturám. K tomu mu pomáhá také řada federálních i státních případů, které jsou proti němu vedeny hned v několika kauzách. Tyto obžaloby či přímo obvinění dokázal přetvořit v symbolický „hon na čarodějnice“.
Harrisová se navíc zaměřovala na reformu zdravotnictví a sociální programy, ale pro mnoho voličů z dělnických komunit byly tyto otázky vnímány jako vzdálené jejich každodenním potřebám, jako je růst cen nebo ztráta pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích.
A jak se ukázalo – odklon od současného vedení Bílého domu byl tak malý, že se na Trumpovu stranu z velké části postavili i Latinoameričané a Afroameričané, tedy přesně ten segment voličstva, který měl rozhodnout pro vítězství Harrisové. Kupříkladu napříč hispánskou menšinou ztratila 13 %.
Někteří Latinoameričané a Afroameričané se paradoxně přiklonili k Trumpovi kvůli jeho ekonomickým příslibům, které vnímali jako přímý přínos pro jejich komunity, zatímco Harrisová jim takovou nabídku nedokázala představit.
Pro část hispánské komunity byly klíčové otázky, jako je imigrace a bezpečnost hranic, kde Harrisová nedokázala nabídnout konkrétní odpovědi. Afroamerická komunita zase postrádala důraz na témata jako policejní reforma a spravedlnost pro menšiny.
Demokratka tím pádem dokázala ztratit důvěru těch, kteří na Demokratickou stranu spoléhali dlouhodobě. Demokraté budou muset zvážit, jak se přiblížit potřebám širšího spektra voličů a získat zpět důvěru u komunit, které v roce 2020 ještě podporovaly Bidena. Bude také nutné najít nové způsoby, jak lépe oslovit dělnickou třídu, která se od strany začíná odklánět.
Mluvila moc o Trumpovi
Dalším z faktorů neúspěchu demokratky byl přílišný apel na Trumpa, o čemž EuroZprávy.cz informovaly dva dny po volbách. Během řady kampaňových mítinků s potenciálními voliči řešila svého protikandidáta velice intenzivně a nedokázala se dostat k hodnotnějším tématům, které voliče opravdu bolí.
Podle BBC Harrisová nevyužila svůj potenciál a příliš se soustředila na Trumpovu osobu, místo aby se zaměřila na to, co může nabídnout jako lídryně. To poznamenalo i mladé voličstvo, na které se Demokratická strana dlouhodobě spoléhá. Ztratila u něj šest procent voličů.
Její neustálé opakování frází o Trumpovi jako nebezpečí pro americkou demokracii a bezpečnost voliče spíše unavilo. Část z nich skutečně preferovala, aby se Harrisová více soustředila na konkrétní řešení a nové politické vize místo dlouhodobé kritiky oponenta.
Harrisová se nedokázala dostatečně přiblížit ani mladým voličům, kteří byli zklamáni nedostatkem konkrétních reforem v oblastech, které jsou pro ně zásadní – patří tu klimatická změna, spravedlnost pro menšiny či dostupné vzdělání. Harrisová opakovaně zmiňovala potřebu klimatické akce, ale postrádala konkrétnější kroky a odpovědi, což vedlo část ekologicky smýšlejících voličů k dojmu, že její plány nejsou dostatečně ambiciózní.
Někteří kritici míní, že za neúspěchem kampaně „anti-Trump“ stojí fakt, že voliči tohoto muže už znají, neboť Spojené státy vedl mezi lety 2017-2021. Pro část voličů působila Harrisová příliš formálně a odtrženě od každodenních problémů. Naopak Trumpův přímý a často emotivní styl lépe rezonoval s voliči, kteří oceňují autentickou a neformální komunikaci
Trump na druhou stranu úspěšně oslovil voliče, kteří se obávají ekonomické konkurence ze zahraničí, včetně témat migrace a zahraniční pracovní síly. Harrisová v těchto oblastech nenabídla dostatečně přesvědčivou vizi. Trump vsadil na téma ochrany tradičních amerických hodnot, které rezonovalo mezi staršími voliči i v rurálních částech USA.
Během prvních měsíců kampaně měla Harrisová podporu měst a velkých aglomerací. Postupně však došlo k posunu, když Trump začal efektivně oslovovat voliče v příměstských oblastech, kteří se obávali ztráty zaměstnání a vyšších daní.
Trumpova kampaň se cíleně zaměřila na venkovské oblasti a malá města, která jsou často přehlížena. Jeho apel na obnovu amerického průmyslu a ochranu domácích pracovních míst rezonoval hlavně v těchto regionech.
Související

Musk na Trumpovi nešetřil. Novináři zjistili výši investice, která mu získala velký vliv

Jak výhra Trumpa změnila Ameriku? Řada lidí zcela mění svůj názor
prezidentské volby USA 2024 , Kamala Harrisová , komentář
Aktuálně se děje
včera

Vévodkyně Meghan v nové roli. Takhle vystupuje ze stínu prince Harryho
včera

Policie pátrá po známém soudci. Na starosti měl i kauzy, které otřásly Českem
Aktualizováno včera

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma
včera

Výhled počasí až do začátku dubna. Meteorologové řekli, čím si ještě nejsou jistí
včera

Okay neodvrátilo konec. Firma vysvětlila, proč nevyšla restrukturalizace
včera

Prosíme, nevystupujte. Metro bude přes Florenc několik dní jen projíždět
včera

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii
včera

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde
včera

Nejen nerosty. Trump bude chtít, aby Zelenskyj ustoupil Rusku a skončil
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Katastrofa u evropských břehů: Tanker plný chemikálií se srazil s kontejnerovou lodí, obětí jsou desítky
včera

Zelenskyj se poprvé od hádky s Trumpem sejde s americkou delegací. Chce navrhnout příměří s Ruskem
včera

Ukrajina smlouvu o nerostech podepíše, sdílení zpravodajských informací obnovujeme, prohlásil Trump
včera

Merz je radikálnější, tradiční strany musí reagovat na extremisty, říká politolog Nigrin
včera

80 let od nejničivějšího útoku na Japonsko. USA jeho brutalitou předčily i svržení atomových bomb
včera

Nová fáze druhého prezidentského období: Trumpa čeká první zatěžkávací zkouška
včera

25 procent nestačí. Trump může uvalit ještě vyšší cla, nevyloučil pád USA do recese
včera

Ostrý vzkaz Trumpovi: Chtějí zničit naše životy, nikdy nebudeme součástí USA, prohlásil Carney
včera

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?
včera

Trump stupňuje tlak na Zelenského. Je připraven jednat o příměří, tvrdí
včera
Novým kanadským premiérem bude Mark Carney
Bývalý centrální bankéř Mark Carney se stane příštím premiérem Kanady poté, co zvítězil v boji o vedení federální Liberální strany. Carney, který dříve řídil reakce na finanční krize v Severní Americe i Velké Británii, se ujímá úřadu v době, kdy Kanada čelí bezprecedentní obchodní válce se Spojenými státy.
Zdroj: Libor Novák