KOMENTÁŘ | Moc plytkých slibů? Jak Harrisová ztratila jedinečnou možnost být první prezidentkou USA

Republikán Donald Trump minulý týden v amerických prezidentských volbách suverénně porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ač kandidátce Demokratické strany průzkumy přisuzovaly daleko větší úspěch, nedokázala získat ani jeden z rozhodujících států. Spojené státy si tak na první ženskou prezidentku v historii počkají ještě minimálně další čtyři roky.

Harrisová minulý týden neuspěla u voleb proti svému republikánskému protivníkovi. Průzkumy veřejného mínění jí přisuzovaly minimálně zisk daleko více volitelů. Namísto toho skončila o bezmála devadesát volitelů za Trumpem a její kampaň nyní bude mít co hodnotit.

Všemožné analýzy už ukázaly, proč Harrisová nedokázala zlomit ty nejdůležitější americké státy na svou stranu.

V prvé řadě – neuměla se dostatečně distancovat od dosavadní administrativy prezidenta Joea Bidena. Je to docela logické, protože se na ní sama podílela a je spoluautorkou toho, jak jsou na tom dnes Spojené státy.

Zatímco někteří Američané vnímají současný stav v USA jako kladný, jiní jsou silně nespokojení. A většinu z těchto nespokojených dokázal „uzmout“ Trump. Zvládl to, co Harrisová ne – mobilizovat voliče. Trump se více zaměřil na témata, která rezonovala u venkovských a dělnických voličů, zatímco Harrisová s nimi nedokázala navázat tak úspěšné spojení.

Fixovaná na Bidena

Harrisová sama jednoznačně odmítla otevřeně kritizovat Bidenovu administrativu. Sice by šlo do jisté míry o střelbu do vlastních řad, nicméně zdravou mírou kritiky mohla dokázat, že kromě kontinuity přinese i změnu – a to je věc, po které nyní Američané touží.

Místo konstruktivní kritiky Bidenova vedení v předvolebním rozhovoru pro ABC prohlásila, že „ji nic nenapadá“. Podle některých kritiků se nedokázala odpoutat od svého nepopulárního „šéfa“ a až příliš se snažila zachovat loajalitu.

Voliči tak mohli vnímat její sliby o modernizaci ekonomiky a reformách zdravotní péče jako něco, co už slyšeli za Bidena i za Baracka Obamy.

Harrisová v tomto ohledu čelila velké kritice, a to jak za své spojení se současnou prezidentskou administrativou, tak s etablovanými politickými kruhy, což vedlo část voličů k přesvědčení, že její vedení by nebylo transparentní a nezávislé.

Trump dokázal tuto kartu efektivně využít a prezentoval se jako „outsider“ bojující proti tradičním politickým strukturám. K tomu mu pomáhá také řada federálních i státních případů, které jsou proti němu vedeny hned v několika kauzách. Tyto obžaloby či přímo obvinění dokázal přetvořit v symbolický „hon na čarodějnice“.

Harrisová se navíc zaměřovala na reformu zdravotnictví a sociální programy, ale pro mnoho voličů z dělnických komunit byly tyto otázky vnímány jako vzdálené jejich každodenním potřebám, jako je růst cen nebo ztráta pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích.

A jak se ukázalo – odklon od současného vedení Bílého domu byl tak malý, že se na Trumpovu stranu z velké části postavili i Latinoameričané a Afroameričané, tedy přesně ten segment voličstva, který měl rozhodnout pro vítězství Harrisové. Kupříkladu napříč hispánskou menšinou ztratila 13 %.

Někteří Latinoameričané a Afroameričané se paradoxně přiklonili k Trumpovi kvůli jeho ekonomickým příslibům, které vnímali jako přímý přínos pro jejich komunity, zatímco Harrisová jim takovou nabídku nedokázala představit.

Pro část hispánské komunity byly klíčové otázky, jako je imigrace a bezpečnost hranic, kde Harrisová nedokázala nabídnout konkrétní odpovědi. Afroamerická komunita zase postrádala důraz na témata jako policejní reforma a spravedlnost pro menšiny.

Demokratka tím pádem dokázala ztratit důvěru těch, kteří na Demokratickou stranu spoléhali dlouhodobě. Demokraté budou muset zvážit, jak se přiblížit potřebám širšího spektra voličů a získat zpět důvěru u komunit, které v roce 2020 ještě podporovaly Bidena. Bude také nutné najít nové způsoby, jak lépe oslovit dělnickou třídu, která se od strany začíná odklánět.

Mluvila moc o Trumpovi

Dalším z faktorů neúspěchu demokratky byl přílišný apel na Trumpa, o čemž EuroZprávy.cz informovaly dva dny po volbách. Během řady kampaňových mítinků s potenciálními voliči řešila svého protikandidáta velice intenzivně a nedokázala se dostat k hodnotnějším tématům, které voliče opravdu bolí.

Podle BBC Harrisová nevyužila svůj potenciál a příliš se soustředila na Trumpovu osobu, místo aby se zaměřila na to, co může nabídnout jako lídryně. To poznamenalo i mladé voličstvo, na které se Demokratická strana dlouhodobě spoléhá. Ztratila u něj šest procent voličů.

Její neustálé opakování frází o Trumpovi jako nebezpečí pro americkou demokracii a bezpečnost voliče spíše unavilo. Část z nich skutečně preferovala, aby se Harrisová více soustředila na konkrétní řešení a nové politické vize místo dlouhodobé kritiky oponenta.

Harrisová se nedokázala dostatečně přiblížit ani mladým voličům, kteří byli zklamáni nedostatkem konkrétních reforem v oblastech, které jsou pro ně zásadní – patří tu klimatická změna, spravedlnost pro menšiny či dostupné vzdělání. Harrisová opakovaně zmiňovala potřebu klimatické akce, ale postrádala konkrétnější kroky a odpovědi, což vedlo část ekologicky smýšlejících voličů k dojmu, že její plány nejsou dostatečně ambiciózní.

Někteří kritici míní, že za neúspěchem kampaně „anti-Trump“ stojí fakt, že voliči tohoto muže už znají, neboť Spojené státy vedl mezi lety 2017-2021. Pro část voličů působila Harrisová příliš formálně a odtrženě od každodenních problémů. Naopak Trumpův přímý a často emotivní styl lépe rezonoval s voliči, kteří oceňují autentickou a neformální komunikaci

Trump na druhou stranu úspěšně oslovil voliče, kteří se obávají ekonomické konkurence ze zahraničí, včetně témat migrace a zahraniční pracovní síly. Harrisová v těchto oblastech nenabídla dostatečně přesvědčivou vizi. Trump vsadil na téma ochrany tradičních amerických hodnot, které rezonovalo mezi staršími voliči i v rurálních částech USA.

Během prvních měsíců kampaně měla Harrisová podporu měst a velkých aglomerací. Postupně však došlo k posunu, když Trump začal efektivně oslovovat voliče v příměstských oblastech, kteří se obávali ztráty zaměstnání a vyšších daní.

Trumpova kampaň se cíleně zaměřila na venkovské oblasti a malá města, která jsou často přehlížena. Jeho apel na obnovu amerického průmyslu a ochranu domácích pracovních míst rezonoval hlavně v těchto regionech.

Související

Donald Trump

Jak výhra Trumpa změnila Ameriku? Řada lidí zcela mění svůj názor

Nové průzkumy Politico a Morning Consult, jeden provedený v posledních dnech před volbami a druhý po Trumpově vítězství, odhalují výrazné změny veřejného mínění v USA. Zatímco před volbami byl mezi Trumpovými voliči výrazný pocit nedůvěry k férovosti voleb, po jeho vítězství se situace zásadně změnila. Obdobně se změnily i postoje k ekonomice a očekávání spojená s jeho druhým prezidentským obdobím.

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 Kamala Harrisová komentář

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Donald Trump

Další Trumpova křížová výprava. Demontáž ministerstva školství bude mít dopady na miliony zadlužených studentů

Zatímco miliony amerických studentů a absolventů čelí tíživému břemenu studentských dluhů, nový prezident Donald Trump mezitím podniká kroky k postupnému rozložení ministerstva školství. Podle jeho slov představuje tento federální úřad zbytečně vysoké náklady a jeho zrušení by mělo přispět k úsporám ve státním rozpočtu. V rámci údajné snahy o efektivnější hospodaření již došlo k rozsáhlému propouštění – více než polovina zaměstnanců ministerstva byla zbavena svých funkcí.

před 18 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

Arktida

Situace v Arktidě je kritická. Vědci kvůli počasí bijí na poplach

Arktida, kdysi vnímaná jako majestátní a nedotčená divočina, nyní vysílá znepokojivé signály. Vědci bijí na poplach kvůli dramatickým změnám v tomto křehkém ekosystému, který hraje klíčovou roli v regulaci globálního klimatu. Situace se zhoršuje i v souvislosti s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který stáhl USA z mezinárodní klimatické strategie a oslabil klíčové vědecké agentury.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Taktická jaderná puma B61

Polsko vyzvalo USA, aby na jeho území přesunulo jaderné zbraně

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy, aby přesunuly jaderné zbraně na území Polska jako ochranu proti možné budoucí ruské agresi. Tuto možnost podle svých slov nedávno projednával se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, Keithem Kelloggem. Informoval o tom The Guardian.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Na Ukrajinu míří HIMARS i granáty. USA obnovily dodávky zbraní, o pákách proti Rusku ale mlčí

Spojené státy znovu zahájily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou a obnovily dodávky zbraní, které byly pozastaveny po neúspěšném setkání mezi prezidentem Donaldem Trumpem, viceprezidentem JD Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Oznámil to americký představitel po úterní schůzce mezi zástupci USA a Ukrajiny v Saúdské Arábii.

včera

Donald Trump

Trump se myšlenky na získání Kanady nevzdal. Na summitu G7 to ale řešit nechce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že během své návštěvy Kanady neplánuje řešit hrozbu Donalda Trumpa „převzít Kanadu“. Washingtonův nejvyšší diplomat přicestoval na dvoudenní summit ministrů zahraničí zemí G7 do letoviska La Malbaie v Québecu na pozadí diplomatické krize a obchodní války mezi USA a jejich spojenci.

včera

Donald Trump

Trumpova delegace míří do Moskvy. Pokud odmítne příměří, bude to pro vás devastující, vzkazují USA Rusku

Americký prezident Donald Trump oznámil, že do Ruska míří americká delegace, která má jednat o možném příměří mezi Moskvou a Kyjevem. Trump uvedl, že obdržel „pozitivní zprávy“ ohledně potenciální dohody, ale zdůraznil, že zatím není nic jisté. „Pozitivní zpráva nic neznamená. Toto je velmi vážná situace,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské jednotky obkličují ukrajinské vojáky u Kurska, Kyjev ustupuje

Ruské síly se blíží k dokončení obklíčení přibližně 10 000 elitních ukrajinských vojáků, kteří drží strategicky významné město Sudža v jihozápadním Rusku. Kremlem podporovaní vojenští blogeři ve středu uvedli, že ruské jednotky rozvinuly státní vlajku na centrálním náměstí Sudži. Město, které ukrajinská armáda obsadila loni v srpnu, se tak po měsících bojů dostává zpět pod kontrolu Moskvy.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Neskončí to jen u zboží. EU zvažuje další kroky proti Trumpovým clům

Evropská unie oznámila, že od 1. dubna zavede obchodní protiopatření v hodnotě až 26 miliard eur (22 miliard liber) v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na dovoz oceli a hliníku. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila americká 25% cla za „neodůvodněná obchodní omezení“.

včera

včera

Zelenského návrh příměří posvěcený Trumpem: Co vše o něm víme?

Po více než třech letech války Ukrajina souhlasila s návrhem USA na okamžité příměří. Dohoda počítá s 30denním klidem zbraní, který vstoupí v platnost, pokud se k němu zaváže i Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy