Republikán Donald Trump minulý týden v amerických prezidentských volbách suverénně porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ač kandidátce Demokratické strany průzkumy přisuzovaly daleko větší úspěch, nedokázala získat ani jeden z rozhodujících států. Spojené státy si tak na první ženskou prezidentku v historii počkají ještě minimálně další čtyři roky.
Harrisová minulý týden neuspěla u voleb proti svému republikánskému protivníkovi. Průzkumy veřejného mínění jí přisuzovaly minimálně zisk daleko více volitelů. Namísto toho skončila o bezmála devadesát volitelů za Trumpem a její kampaň nyní bude mít co hodnotit.
Všemožné analýzy už ukázaly, proč Harrisová nedokázala zlomit ty nejdůležitější americké státy na svou stranu.
V prvé řadě – neuměla se dostatečně distancovat od dosavadní administrativy prezidenta Joea Bidena. Je to docela logické, protože se na ní sama podílela a je spoluautorkou toho, jak jsou na tom dnes Spojené státy.
Zatímco někteří Američané vnímají současný stav v USA jako kladný, jiní jsou silně nespokojení. A většinu z těchto nespokojených dokázal „uzmout“ Trump. Zvládl to, co Harrisová ne – mobilizovat voliče. Trump se více zaměřil na témata, která rezonovala u venkovských a dělnických voličů, zatímco Harrisová s nimi nedokázala navázat tak úspěšné spojení.
Fixovaná na Bidena
Harrisová sama jednoznačně odmítla otevřeně kritizovat Bidenovu administrativu. Sice by šlo do jisté míry o střelbu do vlastních řad, nicméně zdravou mírou kritiky mohla dokázat, že kromě kontinuity přinese i změnu – a to je věc, po které nyní Američané touží.
Místo konstruktivní kritiky Bidenova vedení v předvolebním rozhovoru pro ABC prohlásila, že „ji nic nenapadá“. Podle některých kritiků se nedokázala odpoutat od svého nepopulárního „šéfa“ a až příliš se snažila zachovat loajalitu.
Voliči tak mohli vnímat její sliby o modernizaci ekonomiky a reformách zdravotní péče jako něco, co už slyšeli za Bidena i za Baracka Obamy.
Harrisová v tomto ohledu čelila velké kritice, a to jak za své spojení se současnou prezidentskou administrativou, tak s etablovanými politickými kruhy, což vedlo část voličů k přesvědčení, že její vedení by nebylo transparentní a nezávislé.
Trump dokázal tuto kartu efektivně využít a prezentoval se jako „outsider“ bojující proti tradičním politickým strukturám. K tomu mu pomáhá také řada federálních i státních případů, které jsou proti němu vedeny hned v několika kauzách. Tyto obžaloby či přímo obvinění dokázal přetvořit v symbolický „hon na čarodějnice“.
Harrisová se navíc zaměřovala na reformu zdravotnictví a sociální programy, ale pro mnoho voličů z dělnických komunit byly tyto otázky vnímány jako vzdálené jejich každodenním potřebám, jako je růst cen nebo ztráta pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích.
A jak se ukázalo – odklon od současného vedení Bílého domu byl tak malý, že se na Trumpovu stranu z velké části postavili i Latinoameričané a Afroameričané, tedy přesně ten segment voličstva, který měl rozhodnout pro vítězství Harrisové. Kupříkladu napříč hispánskou menšinou ztratila 13 %.
Někteří Latinoameričané a Afroameričané se paradoxně přiklonili k Trumpovi kvůli jeho ekonomickým příslibům, které vnímali jako přímý přínos pro jejich komunity, zatímco Harrisová jim takovou nabídku nedokázala představit.
Pro část hispánské komunity byly klíčové otázky, jako je imigrace a bezpečnost hranic, kde Harrisová nedokázala nabídnout konkrétní odpovědi. Afroamerická komunita zase postrádala důraz na témata jako policejní reforma a spravedlnost pro menšiny.
Demokratka tím pádem dokázala ztratit důvěru těch, kteří na Demokratickou stranu spoléhali dlouhodobě. Demokraté budou muset zvážit, jak se přiblížit potřebám širšího spektra voličů a získat zpět důvěru u komunit, které v roce 2020 ještě podporovaly Bidena. Bude také nutné najít nové způsoby, jak lépe oslovit dělnickou třídu, která se od strany začíná odklánět.
Mluvila moc o Trumpovi
Dalším z faktorů neúspěchu demokratky byl přílišný apel na Trumpa, o čemž EuroZprávy.cz informovaly dva dny po volbách. Během řady kampaňových mítinků s potenciálními voliči řešila svého protikandidáta velice intenzivně a nedokázala se dostat k hodnotnějším tématům, které voliče opravdu bolí.
Podle BBC Harrisová nevyužila svůj potenciál a příliš se soustředila na Trumpovu osobu, místo aby se zaměřila na to, co může nabídnout jako lídryně. To poznamenalo i mladé voličstvo, na které se Demokratická strana dlouhodobě spoléhá. Ztratila u něj šest procent voličů.
Její neustálé opakování frází o Trumpovi jako nebezpečí pro americkou demokracii a bezpečnost voliče spíše unavilo. Část z nich skutečně preferovala, aby se Harrisová více soustředila na konkrétní řešení a nové politické vize místo dlouhodobé kritiky oponenta.
Harrisová se nedokázala dostatečně přiblížit ani mladým voličům, kteří byli zklamáni nedostatkem konkrétních reforem v oblastech, které jsou pro ně zásadní – patří tu klimatická změna, spravedlnost pro menšiny či dostupné vzdělání. Harrisová opakovaně zmiňovala potřebu klimatické akce, ale postrádala konkrétnější kroky a odpovědi, což vedlo část ekologicky smýšlejících voličů k dojmu, že její plány nejsou dostatečně ambiciózní.
Někteří kritici míní, že za neúspěchem kampaně „anti-Trump“ stojí fakt, že voliči tohoto muže už znají, neboť Spojené státy vedl mezi lety 2017-2021. Pro část voličů působila Harrisová příliš formálně a odtrženě od každodenních problémů. Naopak Trumpův přímý a často emotivní styl lépe rezonoval s voliči, kteří oceňují autentickou a neformální komunikaci
Trump na druhou stranu úspěšně oslovil voliče, kteří se obávají ekonomické konkurence ze zahraničí, včetně témat migrace a zahraniční pracovní síly. Harrisová v těchto oblastech nenabídla dostatečně přesvědčivou vizi. Trump vsadil na téma ochrany tradičních amerických hodnot, které rezonovalo mezi staršími voliči i v rurálních částech USA.
Během prvních měsíců kampaně měla Harrisová podporu měst a velkých aglomerací. Postupně však došlo k posunu, když Trump začal efektivně oslovovat voliče v příměstských oblastech, kteří se obávali ztráty zaměstnání a vyšších daní.
Trumpova kampaň se cíleně zaměřila na venkovské oblasti a malá města, která jsou často přehlížena. Jeho apel na obnovu amerického průmyslu a ochranu domácích pracovních míst rezonoval hlavně v těchto regionech.
Související

Musk na Trumpovi nešetřil. Novináři zjistili výši investice, která mu získala velký vliv

Jak výhra Trumpa změnila Ameriku? Řada lidí zcela mění svůj názor
prezidentské volby USA 2024 , Kamala Harrisová , komentář
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Putin možná nechce ukončit válku, připouští si Trump. Kremlu pohrozil
před 2 hodinami

RECENZE: Ve skečovitém pořadu Jakub a Sara se máme najít. Roztahaný formát spíš ubíjí
před 2 hodinami

Mohlo to být historické setkání, řekl Zelenskyj po jednání s Trumpem ve Vatikánu
před 3 hodinami

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny
před 4 hodinami

Praha dnes večer posílí metro. Kvůli studentům a Majálesu
před 5 hodinami

Jurečka nabídl pomoc po přívalových deštích. Lidé mohou dostat až 72 tisíc korun
před 6 hodinami

Trump mluvil se Zelenským ve Vatikánu. Znovu se sejdou ještě dnes
Aktualizováno před 7 hodinami

Svět se rozloučil s papežem Františkem. Dorazili Trump či Zelenskyj
před 8 hodinami

Rubio udělal rozhodnutí, které může ovlivnit vztahy s Evropou
před 8 hodinami

Nadějná zpráva pro české fanoušky. Boston povolil Pastrňákovi reprezentovat na MS
před 9 hodinami

Turisté našli mince za miliony. Nález se vymyká velkou hmotností drahého kovu
před 10 hodinami

Trump tvrdí, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je blízko
před 12 hodinami

Počasí bude příští týden výrazně teplejší, ukazuje předpověď
včera

Jednání Putina s Witkoffem trvalo tři hodiny. Podle Kremlu bylo konstruktivní
včera

Kometa zvládla klíčový duel v Pardubicích, po výhře 4:2 je krok od titulu
včera

Schůzka s Trumpem nebude? Zelenskyj možná nepojede na pohřeb papeže Františka
včera

Je to černé na bílém Za Trumpovu obchodní válku nejvíce zaplatí USA? spočítal MMF
včera

Jsme ochotni uzavřít dohodu o ukončení války, prohlásil Lavrov
včera

Microsoft popsal, jak bude vypadat budoucnost: Každý zaměstnanec bude šéfem umělých agentů
včera
Krym zůstane Rusku, Zelenskyj to chápe, prohlásil Trump, zatímco Witkoff jedná s Putinem
Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek setkal v Kremlu s americkým podnikatelem a vyslancem prezidenta Donalda Trumpa Steveem Witkoffem. Informaci potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jednání se podle státní agentury TASS zúčastnili i prezidentův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov a investiční zmocněnec Kirill Dmitrijev, který se s Witkoffem setkal již dříve v tomto měsíci.
Zdroj: Libor Novák