KOMENTÁŘ | Moc plytkých slibů? Jak Harrisová ztratila jedinečnou možnost být první prezidentkou USA

Republikán Donald Trump minulý týden v amerických prezidentských volbách suverénně porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ač kandidátce Demokratické strany průzkumy přisuzovaly daleko větší úspěch, nedokázala získat ani jeden z rozhodujících států. Spojené státy si tak na první ženskou prezidentku v historii počkají ještě minimálně další čtyři roky.

Harrisová minulý týden neuspěla u voleb proti svému republikánskému protivníkovi. Průzkumy veřejného mínění jí přisuzovaly minimálně zisk daleko více volitelů. Namísto toho skončila o bezmála devadesát volitelů za Trumpem a její kampaň nyní bude mít co hodnotit.

Všemožné analýzy už ukázaly, proč Harrisová nedokázala zlomit ty nejdůležitější americké státy na svou stranu.

V prvé řadě – neuměla se dostatečně distancovat od dosavadní administrativy prezidenta Joea Bidena. Je to docela logické, protože se na ní sama podílela a je spoluautorkou toho, jak jsou na tom dnes Spojené státy.

Zatímco někteří Američané vnímají současný stav v USA jako kladný, jiní jsou silně nespokojení. A většinu z těchto nespokojených dokázal „uzmout“ Trump. Zvládl to, co Harrisová ne – mobilizovat voliče. Trump se více zaměřil na témata, která rezonovala u venkovských a dělnických voličů, zatímco Harrisová s nimi nedokázala navázat tak úspěšné spojení.

Fixovaná na Bidena

Harrisová sama jednoznačně odmítla otevřeně kritizovat Bidenovu administrativu. Sice by šlo do jisté míry o střelbu do vlastních řad, nicméně zdravou mírou kritiky mohla dokázat, že kromě kontinuity přinese i změnu – a to je věc, po které nyní Američané touží.

Místo konstruktivní kritiky Bidenova vedení v předvolebním rozhovoru pro ABC prohlásila, že „ji nic nenapadá“. Podle některých kritiků se nedokázala odpoutat od svého nepopulárního „šéfa“ a až příliš se snažila zachovat loajalitu.

Voliči tak mohli vnímat její sliby o modernizaci ekonomiky a reformách zdravotní péče jako něco, co už slyšeli za Bidena i za Baracka Obamy.

Harrisová v tomto ohledu čelila velké kritice, a to jak za své spojení se současnou prezidentskou administrativou, tak s etablovanými politickými kruhy, což vedlo část voličů k přesvědčení, že její vedení by nebylo transparentní a nezávislé.

Trump dokázal tuto kartu efektivně využít a prezentoval se jako „outsider“ bojující proti tradičním politickým strukturám. K tomu mu pomáhá také řada federálních i státních případů, které jsou proti němu vedeny hned v několika kauzách. Tyto obžaloby či přímo obvinění dokázal přetvořit v symbolický „hon na čarodějnice“.

Harrisová se navíc zaměřovala na reformu zdravotnictví a sociální programy, ale pro mnoho voličů z dělnických komunit byly tyto otázky vnímány jako vzdálené jejich každodenním potřebám, jako je růst cen nebo ztráta pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích.

A jak se ukázalo – odklon od současného vedení Bílého domu byl tak malý, že se na Trumpovu stranu z velké části postavili i Latinoameričané a Afroameričané, tedy přesně ten segment voličstva, který měl rozhodnout pro vítězství Harrisové. Kupříkladu napříč hispánskou menšinou ztratila 13 %.

Někteří Latinoameričané a Afroameričané se paradoxně přiklonili k Trumpovi kvůli jeho ekonomickým příslibům, které vnímali jako přímý přínos pro jejich komunity, zatímco Harrisová jim takovou nabídku nedokázala představit.

Pro část hispánské komunity byly klíčové otázky, jako je imigrace a bezpečnost hranic, kde Harrisová nedokázala nabídnout konkrétní odpovědi. Afroamerická komunita zase postrádala důraz na témata jako policejní reforma a spravedlnost pro menšiny.

Demokratka tím pádem dokázala ztratit důvěru těch, kteří na Demokratickou stranu spoléhali dlouhodobě. Demokraté budou muset zvážit, jak se přiblížit potřebám širšího spektra voličů a získat zpět důvěru u komunit, které v roce 2020 ještě podporovaly Bidena. Bude také nutné najít nové způsoby, jak lépe oslovit dělnickou třídu, která se od strany začíná odklánět.

Mluvila moc o Trumpovi

Dalším z faktorů neúspěchu demokratky byl přílišný apel na Trumpa, o čemž EuroZprávy.cz informovaly dva dny po volbách. Během řady kampaňových mítinků s potenciálními voliči řešila svého protikandidáta velice intenzivně a nedokázala se dostat k hodnotnějším tématům, které voliče opravdu bolí.

Podle BBC Harrisová nevyužila svůj potenciál a příliš se soustředila na Trumpovu osobu, místo aby se zaměřila na to, co může nabídnout jako lídryně. To poznamenalo i mladé voličstvo, na které se Demokratická strana dlouhodobě spoléhá. Ztratila u něj šest procent voličů.

Její neustálé opakování frází o Trumpovi jako nebezpečí pro americkou demokracii a bezpečnost voliče spíše unavilo. Část z nich skutečně preferovala, aby se Harrisová více soustředila na konkrétní řešení a nové politické vize místo dlouhodobé kritiky oponenta.

Harrisová se nedokázala dostatečně přiblížit ani mladým voličům, kteří byli zklamáni nedostatkem konkrétních reforem v oblastech, které jsou pro ně zásadní – patří tu klimatická změna, spravedlnost pro menšiny či dostupné vzdělání. Harrisová opakovaně zmiňovala potřebu klimatické akce, ale postrádala konkrétnější kroky a odpovědi, což vedlo část ekologicky smýšlejících voličů k dojmu, že její plány nejsou dostatečně ambiciózní.

Někteří kritici míní, že za neúspěchem kampaně „anti-Trump“ stojí fakt, že voliči tohoto muže už znají, neboť Spojené státy vedl mezi lety 2017-2021. Pro část voličů působila Harrisová příliš formálně a odtrženě od každodenních problémů. Naopak Trumpův přímý a často emotivní styl lépe rezonoval s voliči, kteří oceňují autentickou a neformální komunikaci

Trump na druhou stranu úspěšně oslovil voliče, kteří se obávají ekonomické konkurence ze zahraničí, včetně témat migrace a zahraniční pracovní síly. Harrisová v těchto oblastech nenabídla dostatečně přesvědčivou vizi. Trump vsadil na téma ochrany tradičních amerických hodnot, které rezonovalo mezi staršími voliči i v rurálních částech USA.

Během prvních měsíců kampaně měla Harrisová podporu měst a velkých aglomerací. Postupně však došlo k posunu, když Trump začal efektivně oslovovat voliče v příměstských oblastech, kteří se obávali ztráty zaměstnání a vyšších daní.

Trumpova kampaň se cíleně zaměřila na venkovské oblasti a malá města, která jsou často přehlížena. Jeho apel na obnovu amerického průmyslu a ochranu domácích pracovních míst rezonoval hlavně v těchto regionech.

Související

Donald Trump

Jak výhra Trumpa změnila Ameriku? Řada lidí zcela mění svůj názor

Nové průzkumy Politico a Morning Consult, jeden provedený v posledních dnech před volbami a druhý po Trumpově vítězství, odhalují výrazné změny veřejného mínění v USA. Zatímco před volbami byl mezi Trumpovými voliči výrazný pocit nedůvěry k férovosti voleb, po jeho vítězství se situace zásadně změnila. Obdobně se změnily i postoje k ekonomice a očekávání spojená s jeho druhým prezidentským obdobím.

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 Kamala Harrisová komentář

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump (21. února 2025).

Putin možná nechce ukončit válku, připouští si Trump. Kremlu pohrozil

Americký prezident Donald Trump již připouští, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku pohrozil sankcemi, které by se mimo jiné mohly týkat bankovního sektoru. Stalo se tak poté, co Trump dnes jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Gestapo było pod přímým velením Heinricha Himmlera.

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny

Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.

před 4 hodinami

Metro

Praha dnes večer posílí metro. Kvůli studentům a Majálesu

Pražské metro bude v noci ze soboty na neděli fungovat déle, než bývá o víkendech obvyklé. Důvodem je konání festivalu Pražský Majáles na letišti v Letňanech. Účastníci jsou nabádáni k tomu, aby k cestě na akci využili městskou hromadnou dopravu. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Svět se loučí s papežem Františkem. (26.4.2025) Prohlédněte si galerii

Svět se rozloučil s papežem Františkem. Dorazili Trump či Zelenskyj

Svět se v sobotu dopoledne rozloučil se zesnulým papežem Františkem. Pohřeb proběhl za účasti světových lídrů ve Vatikánu, podle odhadů mu na místě přihlíželo až 200 tisíc lidí. Papež po smutečním obřadu spočine v bazilice Panny Marie Sněžné. Katolickou církev následně čeká volba nového lídra. 

před 8 hodinami

Marco Rubio

Rubio udělal rozhodnutí, které může ovlivnit vztahy s Evropou

V USA padlo důležité personální rozhodnutí, které může ovlivnit vztahy s Evropou. Americké ministerstvo zahraničí jmenovalo nového muže do čela kanceláře pro evropské a euroasijské vztahy. Bude jím Brendan Hanrahan, informoval web DW s odkazem na informace na webu úřadu. 

před 8 hodinami

David Pastrňák

Nadějná zpráva pro české fanoušky. Boston povolil Pastrňákovi reprezentovat na MS

Více než dva týdny před hokejovým světovým šampionátem v Dánsku a ve Švédsku je jasné, že by trenér Radim Rulík mohl počítat s největší českou hvězdou a oporou národního týmu Davidem Pastrňákem. Boston, v němž Pastrňák hraje, totiž ve středu na tiskové konferenci oznámil, že mu udělil povolení na nadcházejícím MS Česko reprezentovat.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump (21. února 2025).

Trump tvrdí, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je blízko

Rusko a Ukrajina jsou velmi blízko dohodě, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. Stalo se tak poté, co média přinesla detaily amerického mírového návrhu. Washington je připraven uznat ruskou anexi Krymu. Ukrajina by zároveň nemohla vstoupit do NATO. 

před 12 hodinami

včera

Vladimir Putin

Jednání Putina s Witkoffem trvalo tři hodiny. Podle Kremlu bylo konstruktivní

Setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým podnikatelem a prostředníkem Stevem Witkoffem, které v Moskvě trvalo tři hodiny, bylo podle prezidentského poradce Jurije Ušakova „konstruktivní“. Kromě samotného prezidenta a Witkoffa se schůzky zúčastnili i šéf Ruského fondu národního bohatství Kirill Dmitrijev a Ušakov sám.

včera

Kometa Brno porazila Dynamo Pardubice 4:2

Kometa zvládla klíčový duel v Pardubicích, po výhře 4:2 je krok od titulu

Páté finále play-off hokejové extraligy přineslo pořádné drama, které nakonec lépe zvládli hráči Komety Brno. V pardubické enteria areně vyhráli 4:2, a ve finálové sérii proti Dynamu vedou 3:2 na zápasy. Přestože domácí ve třetí třetině mohutně dotahovali, brněnský celek si vítězství zkušeně pohlídal a v poslední sekundě zpečetil výhru gólem do prázdné brány. Kometa je tak jedinou výhru od zisku mistrovského titulu.

včera

včera

včera

Sergej Lavrov

Jsme ochotni uzavřít dohodu o ukončení války, prohlásil Lavrov

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je stále ochotná uzavřít dohodu, která by ukončila válku na Ukrajině — navzdory čtvrtečnímu ničivému leteckému útoku na Kyjev, při němž zahynulo nejméně 12 lidí a dalších více než 70 bylo zraněno.

včera

včera

Krym zůstane Rusku, Zelenskyj to chápe, prohlásil Trump, zatímco Witkoff jedná s Putinem

Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek setkal v Kremlu s americkým podnikatelem a vyslancem prezidenta Donalda Trumpa Steveem Witkoffem. Informaci potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jednání se podle státní agentury TASS zúčastnili i prezidentův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov a investiční zmocněnec Kirill Dmitrijev, který se s Witkoffem setkal již dříve v tomto měsíci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy