KOMENTÁŘ | Moc plytkých slibů? Jak Harrisová ztratila jedinečnou možnost být první prezidentkou USA

Republikán Donald Trump minulý týden v amerických prezidentských volbách suverénně porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ač kandidátce Demokratické strany průzkumy přisuzovaly daleko větší úspěch, nedokázala získat ani jeden z rozhodujících států. Spojené státy si tak na první ženskou prezidentku v historii počkají ještě minimálně další čtyři roky.

Harrisová minulý týden neuspěla u voleb proti svému republikánskému protivníkovi. Průzkumy veřejného mínění jí přisuzovaly minimálně zisk daleko více volitelů. Namísto toho skončila o bezmála devadesát volitelů za Trumpem a její kampaň nyní bude mít co hodnotit.

Všemožné analýzy už ukázaly, proč Harrisová nedokázala zlomit ty nejdůležitější americké státy na svou stranu.

V prvé řadě – neuměla se dostatečně distancovat od dosavadní administrativy prezidenta Joea Bidena. Je to docela logické, protože se na ní sama podílela a je spoluautorkou toho, jak jsou na tom dnes Spojené státy.

Zatímco někteří Američané vnímají současný stav v USA jako kladný, jiní jsou silně nespokojení. A většinu z těchto nespokojených dokázal „uzmout“ Trump. Zvládl to, co Harrisová ne – mobilizovat voliče. Trump se více zaměřil na témata, která rezonovala u venkovských a dělnických voličů, zatímco Harrisová s nimi nedokázala navázat tak úspěšné spojení.

Fixovaná na Bidena

Harrisová sama jednoznačně odmítla otevřeně kritizovat Bidenovu administrativu. Sice by šlo do jisté míry o střelbu do vlastních řad, nicméně zdravou mírou kritiky mohla dokázat, že kromě kontinuity přinese i změnu – a to je věc, po které nyní Američané touží.

Místo konstruktivní kritiky Bidenova vedení v předvolebním rozhovoru pro ABC prohlásila, že „ji nic nenapadá“. Podle některých kritiků se nedokázala odpoutat od svého nepopulárního „šéfa“ a až příliš se snažila zachovat loajalitu.

Voliči tak mohli vnímat její sliby o modernizaci ekonomiky a reformách zdravotní péče jako něco, co už slyšeli za Bidena i za Baracka Obamy.

Harrisová v tomto ohledu čelila velké kritice, a to jak za své spojení se současnou prezidentskou administrativou, tak s etablovanými politickými kruhy, což vedlo část voličů k přesvědčení, že její vedení by nebylo transparentní a nezávislé.

Trump dokázal tuto kartu efektivně využít a prezentoval se jako „outsider“ bojující proti tradičním politickým strukturám. K tomu mu pomáhá také řada federálních i státních případů, které jsou proti němu vedeny hned v několika kauzách. Tyto obžaloby či přímo obvinění dokázal přetvořit v symbolický „hon na čarodějnice“.

Harrisová se navíc zaměřovala na reformu zdravotnictví a sociální programy, ale pro mnoho voličů z dělnických komunit byly tyto otázky vnímány jako vzdálené jejich každodenním potřebám, jako je růst cen nebo ztráta pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích.

A jak se ukázalo – odklon od současného vedení Bílého domu byl tak malý, že se na Trumpovu stranu z velké části postavili i Latinoameričané a Afroameričané, tedy přesně ten segment voličstva, který měl rozhodnout pro vítězství Harrisové. Kupříkladu napříč hispánskou menšinou ztratila 13 %.

Někteří Latinoameričané a Afroameričané se paradoxně přiklonili k Trumpovi kvůli jeho ekonomickým příslibům, které vnímali jako přímý přínos pro jejich komunity, zatímco Harrisová jim takovou nabídku nedokázala představit.

Pro část hispánské komunity byly klíčové otázky, jako je imigrace a bezpečnost hranic, kde Harrisová nedokázala nabídnout konkrétní odpovědi. Afroamerická komunita zase postrádala důraz na témata jako policejní reforma a spravedlnost pro menšiny.

Demokratka tím pádem dokázala ztratit důvěru těch, kteří na Demokratickou stranu spoléhali dlouhodobě. Demokraté budou muset zvážit, jak se přiblížit potřebám širšího spektra voličů a získat zpět důvěru u komunit, které v roce 2020 ještě podporovaly Bidena. Bude také nutné najít nové způsoby, jak lépe oslovit dělnickou třídu, která se od strany začíná odklánět.

Mluvila moc o Trumpovi

Dalším z faktorů neúspěchu demokratky byl přílišný apel na Trumpa, o čemž EuroZprávy.cz informovaly dva dny po volbách. Během řady kampaňových mítinků s potenciálními voliči řešila svého protikandidáta velice intenzivně a nedokázala se dostat k hodnotnějším tématům, které voliče opravdu bolí.

Podle BBC Harrisová nevyužila svůj potenciál a příliš se soustředila na Trumpovu osobu, místo aby se zaměřila na to, co může nabídnout jako lídryně. To poznamenalo i mladé voličstvo, na které se Demokratická strana dlouhodobě spoléhá. Ztratila u něj šest procent voličů.

Její neustálé opakování frází o Trumpovi jako nebezpečí pro americkou demokracii a bezpečnost voliče spíše unavilo. Část z nich skutečně preferovala, aby se Harrisová více soustředila na konkrétní řešení a nové politické vize místo dlouhodobé kritiky oponenta.

Harrisová se nedokázala dostatečně přiblížit ani mladým voličům, kteří byli zklamáni nedostatkem konkrétních reforem v oblastech, které jsou pro ně zásadní – patří tu klimatická změna, spravedlnost pro menšiny či dostupné vzdělání. Harrisová opakovaně zmiňovala potřebu klimatické akce, ale postrádala konkrétnější kroky a odpovědi, což vedlo část ekologicky smýšlejících voličů k dojmu, že její plány nejsou dostatečně ambiciózní.

Někteří kritici míní, že za neúspěchem kampaně „anti-Trump“ stojí fakt, že voliči tohoto muže už znají, neboť Spojené státy vedl mezi lety 2017-2021. Pro část voličů působila Harrisová příliš formálně a odtrženě od každodenních problémů. Naopak Trumpův přímý a často emotivní styl lépe rezonoval s voliči, kteří oceňují autentickou a neformální komunikaci

Trump na druhou stranu úspěšně oslovil voliče, kteří se obávají ekonomické konkurence ze zahraničí, včetně témat migrace a zahraniční pracovní síly. Harrisová v těchto oblastech nenabídla dostatečně přesvědčivou vizi. Trump vsadil na téma ochrany tradičních amerických hodnot, které rezonovalo mezi staršími voliči i v rurálních částech USA.

Během prvních měsíců kampaně měla Harrisová podporu měst a velkých aglomerací. Postupně však došlo k posunu, když Trump začal efektivně oslovovat voliče v příměstských oblastech, kteří se obávali ztráty zaměstnání a vyšších daní.

Trumpova kampaň se cíleně zaměřila na venkovské oblasti a malá města, která jsou často přehlížena. Jeho apel na obnovu amerického průmyslu a ochranu domácích pracovních míst rezonoval hlavně v těchto regionech.

Související

Donald Trump

Jak výhra Trumpa změnila Ameriku? Řada lidí zcela mění svůj názor

Nové průzkumy Politico a Morning Consult, jeden provedený v posledních dnech před volbami a druhý po Trumpově vítězství, odhalují výrazné změny veřejného mínění v USA. Zatímco před volbami byl mezi Trumpovými voliči výrazný pocit nedůvěry k férovosti voleb, po jeho vítězství se situace zásadně změnila. Obdobně se změnily i postoje k ekonomice a očekávání spojená s jeho druhým prezidentským obdobím.

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 Kamala Harrisová komentář

Aktuálně se děje

před 38 minutami

včera

včera

Donald Trump

Soud si došlápl na Trumpa: Chce ho dohnat k odpovědnosti za pohrdání soudem

Americký federální soudce James Boasberg varoval, že by mohl pohnat administrativu prezidenta Donalda Trumpa k odpovědnosti za pohrdání soudem. Důvodem je „úmyslné nerespektování“ soudního příkazu, který měl dočasně zastavit deportace více než 200 osob do Salvadoru. Tyto deportace přesto proběhly, a to navzdory jasnému rozhodnutí soudu.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Oblíbený ruský generál se vrací na frontu. Má to ale háček

Ruský generálmajor Ivan Popov se po měsících v nemilosti vrací na ukrajinskou frontu. Respektovaný velitel 58. kombinované armády, která operovala na jihu Ukrajiny, se v minulosti těšil uznání, dokud nezaslal kolegům hlasovou zprávu, v níž ostře kritizoval vedení ruského ministerstva obrany. Podle jeho slov byl odvolán poté, co si „dovolil stěžovat“.

včera

včera

Donald Trump

Trump otevřel Číně cestu, na které ji Američané nechtějí vidět

Donald Trump vybral Spojeným státům velice nepříjemného nepřítele. Nejenže se postavil Číně v obchodní válce, která ochromila vztahy mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, ale zároveň tím urychlil proměnu globálního řádu. Čína dnes expanduje nejen v Asii, ale i v Africe a Latinské Americe – buduje infrastrukturu, investuje do těžby strategických surovin a nenápadně upevňuje svůj geopolitický vliv. Zatímco Spojené státy se stáhly z některých klíčových pozic, Peking do nich vstoupil s nabídkou úvěrů, železnic a nových spojenectví. Svět se mění – a Čína je připravena určovat jeho tempo.

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trumpova evropská jízda: Co stojí na pozadí několika únorových dní, které změnily svět?

Svět se v únoru 2025 změnil. Ačkoli evropští lídři očekávali, že druhé funkční období Donalda Trumpa přinese problémy, nikdo nebyl připraven na rychlost a sílu, s jakou Spojené státy pod jeho vedením otočily svou zahraniční politiku. Vztahy mezi Evropou a Amerikou utrpěly dramatický otřes – a Evropané si museli položit děsivou otázku: Je Amerika ještě spojencem, nebo se stává hrozbou?

včera

Donald Trump

Nikdy v životě jsem se o budoucnost Ameriky nebál víc, píše Friedman. Svět vidí Trumpovy USA jako darebácký stát

Komentátor deníku New York Times Thomas L. Friedman se ve svém nejnovějším sloupku ostře pustil do způsobu, jakým prezident Donald Trump řídí domácí politiku. Vyjádřil zmatek nad tím, že hlava státu uprostřed vyhrocené obchodní války podepsala exekutivní příkaz na podporu těžby uhlí. „Svět nyní vidí Trumpovu Ameriku přesně takovou, jakou se stává: darebácký stát vedený impulzivním silákem odtrženým od právního státu a dalších ústavních amerických principů a hodnot,“ varoval.

včera

Donald Trump

Trump zavádí 245% clo na čínské zboží

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa opět přitvrzují vůči Číně. Bílý dům oznámil, že Peking nyní čelí až 245procentnímu clu na dovoz do USA, což je výrazné navýšení oproti dříve uváděné sazbě 145 %. Důvodem jsou podle americké administrativy čínské odvetné kroky a rostoucí obavy o národní bezpečnost, uvedl server Newsweek.

včera

včera

Dálnice D1

Řidiče opět čeká dopravní peklo. Kde budou letos silničáři opravovat silnice a dálnice?

Dopravní situace na českých dálnicích se v letošním roce výrazně komplikuje. Řidiči musí počítat s řadou oprav, které se týkají nejen tunelů na dálnici D8 u hranic s Německem, ale i úseků na dalších hlavních tazích, jako jsou D1, D5, D11 či D35. V mnoha případech půjde o práce trvající celé měsíce, které přinesou částečné či úplné uzavírky a provoz vedený v omezeném režimu.

včera

včera

Patrik Šváb

Obchodní válka to není. Ekonom pro EZ vysvětlil, jak Trumpova cla zasáhnou Česko

Obchodní válka není řešením, upozorňuje Patrik Šváb z Katedry mezinárodních ekonomických vztahů Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak a proč jsou cla vyhlášená ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa motivována domácí politikou, jak by měla reagovat Evropská unie i Česká republika a proč mohou panika či odveta nadělat více škody než užitku.

včera

včera

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Italská premiérka má před sebou nadlidský úkol. Letí do Washingtonu přesvědčit Trumpa

Italská premiérka Giorgia Meloni se tento týden vydává do Washingtonu s nelehkým úkolem – přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby neudělil nová cla na evropské zboží. Pro Itálii, jejíž ekonomika je silně závislá na exportu, by americká obchodní opatření mohla být drtivá, pro Evropskou unii pak potenciálně katastrofální, uvedl server Politico.

včera

Obavy z bioterorismu na Slovensku a v Maďarsku sílí. Virolog varuje před unáhlenými závěry

Ohniska slintavky a kulhavky na Slovensku a v Maďarsku vyvolala obavy a spekulace o možném bioterorismu, vlády však vydávají prohlášení bez důkazů. Virolog Jiří Černý varuje před unáhlenými závěry a zdůrazňuje nutnost věcného přístupu. Česká republika a další státy EU nadále koordinují společná preventivní opatření, aby zamezily šíření nemoci. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy