Proč Kamala Harrisová neuspěla? Prohrála už před volbami, cílila na Trumpa, ne na voliče

Kamala Harrisová, viceprezidentka Spojených států, vstoupila do volební kampaně s velkými ambicemi, které se však rychle rozplynuly. Její cesta na vrchol začala, když Joe Biden po nepovedené debatě odstoupil a ona převzala vedení kampaně. Na počátku se těšila z podpory a generovala počáteční momentum, ale nakonec selhala v několika klíčových oblastech, které zmařily její šance na vítězství.

Když na začátku listopadu seděla na rozhovoru v ABC, očekávalo se, že využije prostor k tomu, aby se představila americkým voličům. Odpovědí na otázku, co by udělala jinak než současný prezident Joe Biden, ale vyvolala silnou kritiku, která se stala terčem republikánské kampaně.

Na tuto otázku odpověděla, že ji nic nenapadá, a právě tato nejasná odpověď ji postavila do špatného světla. Vítězství v těchto volbách bylo pro Harrisovou ztraceno už před samotným dnem voleb, přičemž voliče nepřesvědčila o svých kvalitách a plánech pro Ameriku.

V průběhu kampaně se pokusila oslovit klíčové voličské skupiny, přičemž slibovala modernizaci ekonomiky a reformu zdravotní péče. Přesto však stále nemohla odpoutat svou kampaň od nepopulárního Bidenova prezidentství. Někteří její spojenci přiznali, že se možná příliš snažila zachovat loajalitu k prezidentovi, místo aby se pokusila vyjít z jeho stínu a ukázat voličům, že je schopná představit novou éru v americké politice.

I když její kampaň začala vzkvétat, a to díky velkému množství darů a silné podpoře celebrit, její největší problém spočíval v tom, že nedokázala dostatečně vystoupit z Bidenova vlivu. Její sliby o ekonomických změnách a obnově pracovní třídy selhaly, protože jí chyběla konkrétní vize, jak by vypadaly její plány v praxi.

Ačkoli se na začátku její kampaň těšila široké podpoře a její přísliby ohledně práv žen a zlepšení životních podmínek pro pracující Američany byly chváleny, nakonec selhala v tom, co by mohla nabídnout místo současného prezidenta.

Byla zmatena, když přišla s rozhodnutím podpořit Bidenovy klíčové politické aspekty, ale neukázala, jak by její vize pro zemi byla odlišná. Ačkoliv se pokusila prezentovat svůj vlastní postoj k imigraci a ekonomickým problémům, její argumenty byly příliš vágní a nesrozumitelné pro běžné voliče.

Pokud jde o její hlavní volební bázi, Harrisová nedokázala udržet podporu černošských, latinskoamerických a mladých voličů, což byly klíčové skupiny, které ji měly podpořit, stejně jako v roce 2020 v případě Bidena.

Harrisová ztratila 13 bodů u Latinoameričanů a 6 bodů u mladých voličů. Nefungoval ani její apel na ženy, protože v porovnání s Bidenovým vítězstvím v roce 2020 její podpora mezi ženami klesla.

Podle BBC Harrisová nevyužila svůj potenciál a příliš se soustředila na Trumpovu osobu, místo aby se zaměřila na to, co může nabídnout jako lídryně. Sílící polarizace mezi Demokraty a Republikány znamenala, že se Harrisová stále více zaměřovala na Trumpa, místo aby vyzdvihla vlastní politiky a plány.

Oprávněně se objevily i názory, že kampaň na téma Trumpa byla neúspěšná, protože voliče už o bývalém prezidentovi věděli vše. Většina voličů chtěla vědět, co vlastně Harrisová nabídne, a jaké budou její plány pro Ameriku, ale místo toho se více zaměřila na kritiku Trumpa, což vedlo k jejímu neúspěchu.

Konečným výsledkem bylo, že její kampaň se nikdy nerozvinula do vítězné koalice, a v kombinaci s nepopulárním prezidentem, jejíž odkaz měla nést, prohrála nejen volby, ale také důvěru mnoha klíčových voličských skupin, které k Demokratům přitahovala. 

Související

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 Kamala Harrisová

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády

Prezident Petr Pavel se v nadcházejícím pondělí osobně zúčastní schůze vlády, což oficiálně potvrdil Pražský hrad. Hlavním důvodem jeho návštěvy má být projednání koordinace a zastoupení nejvyšších ústavních činitelů na jednáních mezinárodních organizací. Hlava státu o svém záměru osobně informovala premiéra Andreje Babiše na začátku tohoto týdne.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump se stal dalším šéfem Bílého domu, který se dostal do ostrého sporu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Důvodem jejich neshody jsou vojenské akce Izraele v Libanonu, které uvrhly americkou diplomacii vůči Íránu do hluboké krize. Teherán totiž v reakci na izraelské údery pohrozil úplným přerušením rozhovorů se Spojenými státy, což by pro Trumpa znamenalo zásadní komplikaci v jeho snaze vymanit se z nepopulární války.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán

Jednání o ukončení války na Blízkém východě prozatím nepřinesla žádný hmatatelný pokrok, jak po středečních rozhovorech uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí. K tomuto prohlášení dochází v době, kdy křehké příměří vystavily vážné zkoušce nové vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem. Podle kuvajtských úřadů zasáhl obnovený konflikt také mezinárodní letiště v Kuvajtu, kde útok íránského dronu na pasažérský terminál usmrtil jednoho indického státního příslušníka a dalších 63 osob zranil.

před 8 hodinami

Evropská unie

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čtyři čínské společnosti, které obviňuje z podpory ruské agrese proti Ukrajině. Tyto firmy by měly být zařazeny do nejnovějšího sankčního seznamu, jehož schválení se očekává na zasedání ministrů zahraničí EU v polovině června. Podle unijních představitelů dotčené čínské podniky pomáhají ruské stínové flotile tankerů, dodávají chemikálie pro vojenské účely a zajišťují komponenty, které Moskva využívá k výrobě útočných dronů.

před 8 hodinami

Su-25 ruského letectva

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu v posledních měsících výrazně nabraly na intenzitě. Moskva zasahuje zemi rekordním množstvím dronů a vysokorychlostních raket v době, kdy se její pozemní síly potýkají s problémy a nedaří se jim dosáhnout významnějšího postupu na bojišti. Podle odborníků je tato masivní strategie navržena tak, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu postupnými vlnami levných bezpilotních letounů, po nichž následují balistické střely a střely s plochou dráhou letu.

před 9 hodinami

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří a na vytvoření několika takzvaných pilotních bezpečnostních zón uvnitř Libanonu. Podle oznámení Ministerstva zahraničí USA v těchto zónách budou mít operativci hnutí Hizballáh zakázaný přístup. 

před 11 hodinami

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti

Cestovní omezení, která zavedlo více než tucet zemí, negativně ovlivňují schopnost Světové zdravotnické organizace efektivně reagovat na epidemii eboly v Demokratické republice Kongo. Podle generálního ředitele organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tato opatření narušují dodavatelské řetězce a brání účinnému zásahu. 

včera

Ilustrační foto

Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?

Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která v předchozích dnech překonala květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku, celý region se již nyní připravuje na další extrémně horké léto. 

včera

Sídlo Evropského parlamentu

Politico: EU zahájí ještě v červnu přístupové rozhovory s Ukrajinou

Evropská unie by mohla oficiálně zahájit projednávání prvního tematického bloku v rámci přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem už 15. června. K posunu dochází poté, co Maďarsko naznačilo, že by mohlo upustit od svého dlouhodobého odporu vůči ukrajinskému členství v unii. 

včera

Donald Trump

Historie se opakuje. Trump pohrozil zavedením cel 60 obchodním partnerům

Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel ve výši 10 až 12,5 procenta vůči 60 obchodním partnerům, mezi které patří Velká Británie, Evropská unie, Austrálie, Kanada, Japonsko, Norsko, Tchaj-wan nebo Čína. Důvodem pro tento krok je podle Washingtonu selhání těchto zemí v boji proti dovozu zboží vyráběného nucenou prací. 

včera

Donald Trump

Rozhodnutí Trumpa jmenovat nového šéfa amerických tajných služeb vyvolalo vlnu kritiky a údivu

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa jmenovat novým úřadujícím šéfem amerických tajných služeb Billa Pulteho vyvolalo ve Washingtonu vlnu kritiky a údivu. Pulte, který dosud působil jako ředitel Federální agentury pro financování bydlení, totiž nemá žádné zkušenosti v oblasti zpravodajských služeb, špionáže ani národní bezpečnosti. Podle zdrojů z Bílého domu stála za Trumpovým výběrem snaha obsadit klíčový post loajálním spojencem, který by se mohl angažovat také v otázkách bezpečnosti nadcházejících voleb. To vyvolává obavy u Demokratů, jelikož Trump již nyní bezdůvodně hovoří o možných podvodech v podzimních kongresových volbách a Pulte ve své stávající funkci opakovaně ukázal ochotu využívat vládní moc k vyšetřování prezidentových politických odpůrců.

včera

Poslanecká sněmovna

Poslanci jednají o návratu EET. Zasedat mohou až do noci

Dolní komora Parlamentu se na svém středečním odpoledním zasedání chystá v úvodním kole projednat legislativní návrh na obnovení elektronické evidence tržeb, která by měla začít znovu platit od nadcházejícího roku. Ještě během dopolední části schůze zákonodárci odsouhlasili přesun vybraných kompetencí, jež se týkají pomoci občanům v bytové nouzi, z obecních samospráv na úřady práce, jak to předpokládá norma o podpoře bydlení. Hned v počátku jednání si poslanci schválili možnost pokračovat v debatě i po deváté hodině večerní.

včera

Křehké příměří opět narušeno. Evropská komise ostře zkritizovala plán USA

Evropská komise ostře kritizovala záměr Spojených států uvalit na Evropskou unii nové desetiprocentní clo. Washington tento krok odůvodňuje tvrzením, že Brusel nedokázal efektivně zakázat dovoz zboží vyrobeného za použití nucené práce. Unijní exekutiva ústy svého zástupce mluvčího Olafa Gilla uvedla, že předběžné výsledky amerického vyšetřování podrobně zanalyzuje a bude s tamní administrativou nadále jednat, nicméně jakékoli sankční poplatky uvalené z těchto důvodů považuje za zcela neopodstatněné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy