Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová připustila, že se měla už dříve pokusit přesvědčit Joea Bidena, aby nekandidoval na druhé funkční období v Bílém domě. Harrisová nakonec byla soupeřkou Donalda Trumpa v loňské prezidentské volbě, ale neuspěla.
Harrisová už ve své nové knize 107 Days (107 dní) napsala, že Bidenovo rozhodnutí ohledně další kandidatury na prezidenta nemělo být ponecháno pouze na egu a ambicích jednotlivce. Zároveň připustila, že to měla být ona, kdo s tím prezidenta konfrontuje.
V podstatě to samé řekla v aktuálním rozhovoru pro britskou BBC. "Reflektuji, jestli jsem s ním měla dát řeč a vyzvat ho, aby už nekandidoval," uvedla. Podle svých slov nepochybovala o Bidenovi jako o vrchním veliteli americké armády. Nebyla si ale jistá, že je schopen zvládnout vyčerpávající volební kampaň.
Bývalá viceprezidentka zdůraznila, že vést předvolební souboj s Donaldem Trumpem je ještě více vyčerpávající, než kdyby šlo o jiného protikandidáta. "Měla jsem pochybnosti o jeho (Bidenových) schopnostech při té úrovni energie, kterou vyžadovala kandidatura proti současnému prezidentovi," vysvětlila.
Harrisová se stala kandidátkou Demokratů na amerického prezidenta loni v červenci, když se Biden rozhodl odstoupit z voleb. V listopadových volbách jasně prohrála s Trumpem, který získal hlasy 312 volitelů. Viceprezidentka si zajistila jen 226 hlasů.
Biden dokončil prezidentský mandát v lednu, kdy se ještě nevědělo o jeho zdravotních problémech. V květnu mu totiž lékaři diagnostikovali agresivní formu rakoviny prostaty, která se rozšířila do kostí. V té době exprezident na sociálních sítích napsal, že se rakovina dotýká nás všech.
Související
Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028
"Měli jsme šanci." Clooney nelituje sloupku proti Bidenovi, ale připustil chybu
Kamala Harrisová , prezidentské volby USA 2024 , Joe Biden , Demokratická strana (USA)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák