KOMENTÁŘ | Zachrání někdo rozvojové země, než je zničí počasí? Plamenné projevy Guterrese a spol. jsou bez činů k ničemu

Globální klimatická konference COP29 je v plném proudu. V ázerbájdžánském Baku už vystoupili první lídři s doslova plamennými projevy. Zatímco se přední světové mocnosti dohadují o podpoře pro rozvojové a méně bohaté země, v ohrožení jsou životy milionů lidí.

Například španělský premiér Pedro Sanchéz varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny. Jeho země nedávno čelila ničivým záplavám, které zabily minimálně dvě stovky lidí. Zmínil, že kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize, záplavy by byly méně intenzivní.

Jak informovaly také EuroZprávy.cz, jednání se postupně vyostřují – primárním zdrojem konfliktu jsou rozpory mezi rozvojovými a bohatšími státy. Menší země totiž musejí vynakládat závratné prostředky na to, aby zabránily znečištění primárně způsobenému industrializovanými bohatými zeměmi.

Na odpor se staví zejména Čína a bohatší země Perského zálivu. Konkrétně Čína za posledních několik desítek let prošla závratným rozvojem, za který zaplatilo právě tamní životní prostředí. Státy Perského zálivu jsou závislé na těžbě ropy, která klimatické krizi přidává.

Téměř dvě stovky států světa se v rámci Pařížské klimatické dohody v roce 2015 zavázaly k nepřekročení globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti období před industriální revolucí. Nedávné zprávy v tomto ohledu ukazují na tvrdou realitu – dohoda fatálně selhala. Letošní rok patrně bude tím nejteplejším v historii měření.

Jako „guru“ boje proti klimatické změně na COP29 vystoupil generální tajemník OSN António Guterres. Ten prohlásil, že letošek představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu“ a situaci vykreslil jako katastrofální.

Britský premiér Keir Starmer následně vyzdvihl klimatické iniciativy své vlády, která je v Británii u moci sotva pár měsíců. Jeho země v září uzavřela poslední uhelnou elektrárnu a stala se tak první zemí G7, která se zcela vzdala uhlí. Za dobu Starmerovy vlády Británie zrušila zákaz výstavby větrných elektráren na pevnině, zastavila vydávání nových licencí pro těžbu ropy a plynu v Severním moři a zahájila program investic do pracovních míst v těchto komunitách.

Platforma COP vznikla jako prostor pro řešení klimatické krize. Jenže, jak se zdá, světoví lídři se sjíždějí bez toho, aby měli jasnou vizi a cíl. Je sice chvályhodné, že vůbec o zničeném klimatu mluví. Akce jednotlivých zemí ale vůbec nesvědčí o tom, že by slova lídrů následovaly i jejich činy.

Zatímco se některé země obávají o vlastní existenci, ty bohatší míří za neustálou ekonomickou prosperitou bez ohledu na to, jestli to životní prostředí přežije nebo ne.

Na konferenci COP je čas zaměřit se na jiné projevy než ty od nejmocnějších lidí světa. Naopak, prostor získávají nejmenší a nejohroženější země. Umně tohoto prostoru využila prezidentka Marshallových ostrovů v Pacifiku Hilda Heine. „„Už si nemůžeme dovolit podceňovat náklady této krize, které se odhadují na biliony dolarů ročně,“ prohlásila.

V existenčním ohrožení se nachází další desítky států Pacifiku. Zatímco obavy západních lídrů zahrnují hlavně to, že se přes jejich země převalí ruská nebo čínská armáda, malé pacifické státečky mají jiného nepřítele – oceán. Stačí jeho zvednutí o pár desítek centimetrů a stovky tisíc či dokonce miliony lidí budou bez domova.

Lidé v těchto zemích nemají tu exkluzivní možnost odstěhovat se hlouběji do vnitrozemí, a to z jednoduchého důvodu – jejich státy vnitrozemí nemají. Konkrétně Marshallovy ostrovy leží zhruba dva metry nad hladinou a stačí jen minimální zvednutí hladiny světového oceánu, aby přestaly existovat.

Prezidentka Heine vysvětlila, že Marshallovy ostrovy mají plán, jak se stoupající vodě bránit, na ten ale drobná země rozhodně nemá finanční prostředky. Proto je nutné, aby je získala od pravých viníků klimatické krize: silně industrializovaných zemí, které se zaměřují na především na vlastní zisk, než aby se podívaly, jaké má jejich chování důsledky na druhé straně světa.

Silná slova Guterrese, Sanchéze nebo Starmera jsou sice dojemná, rozhodně ale nezachrání životy stovek tisíc lidí. Guterres se už během konfliktu v Gaze ukázal jako bezvýznamný politik podporující teroristická hnutí Hamás a Hizballáh, ti praví lídři však mají možnost využít situace a skutečně pomoci.

Jestli se rozhodnou ustoupit a podpořit slabší země, které především trpí důsledky cizí industrializace, je však ve hvězdách. A to je zřejmě to nejhorší, co obyvatelé nejen Marshallových ostrovů mohou slyšet.

Související

COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29) Počasí

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

včera

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy