V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.
Mnohé africké země a malé ostrovní státy, které patří k těm nejvíce ohroženým klimatickou změnou, požadují, aby se nové klimatické financování vyšplhalo na více než jeden bilion dolarů do roku 2030. Tento ambiciózní požadavek odráží náklady, které budou muset tyto země vynaložit na opatření proti rostoucím teplotám, stoupající hladině moří a zhoršujícím se klimatickým podmínkám. Nicméně zástupci bohatších zemí naznačují, že pro splnění takového cíle bude nezbytné rozšíření okruhu donorů o další ekonomické síly.
Bohatší státy se obrací na Čínu a státy Perského zálivu, aby se podílely na financování, což však naráží na odpor. Přestože jsou tyto země ekonomicky vyspělé, jsou stále formálně zařazeny mezi rozvojové země. Tento status je pro ně výhodný, protože jim umožňuje vyhnout se povinnostem bohatších států. Pro některé z nich by přijetí role donátorů znamenalo ztrátu výhod, a tak lze očekávat dlouhá a náročná jednání.
Rozvojové země, které jsou zranitelnější vůči dopadům klimatické krize, zdůrazňují, že bez odpovídající finanční podpory nebudou schopny připravit a předložit nové ambiciózní cíle snižování emisí. Tyto cíle mají být oznámeny na jaře příštího roku, což zvyšuje tlak na aktuální jednání v Baku. Pokud dohoda o zvýšeném financování nebude dosažena, hrozí, že celosvětové úsilí o omezení růstu globálních teplot bude výrazně oslabeno.
Prezidentka Moldavska, Maia Sandu, na konferenci upozornila na to, že její země, která přispívá pouhými 0,03 % ke globálním emisím, je přesto nejzranitelnější vůči klimatickým dopadům v celé Evropě. Sandu apelovala na vytvoření spravedlivého a přístupného systému klimatického financování, který by prioritizoval ty nejzranitelnější země. Moldavsko, byť samo usiluje o snížení svých emisí, potřebuje podporu větších ekonomik, aby mohlo čelit rostoucím hrozbám.
Zástupce Finska, Alexander Stubb, zdůraznil, že klimatická změna je „testem pro multilateralismus“, tedy pro spolupráci mezi státy. Opačný názor vyjádřil bosenský prezident Denis Bećirović, který uvedl, že „jedním z největších překážek klimatických řešení je státní egoismus“. Oba projevy reflektují zásadní výzvu, před kterou stojí současná klimatická diplomacie – jak najít společný přístup v otázce, která vyžaduje globální spolupráci.
Prezident Etiopie Taye Atseke Selassie Amde oznámil, že jeho země vyčlení 1 % svého národního rozpočtu na ekologické iniciativy. Ačkoliv považuje diskusi kolem klimatické změny za „příliš složitou“ a pokrok za „bolestivě pomalý“, Etiopie se přesto snaží přispět svým dílem. Tímto krokem chce Etiopie ukázat ostatním zemím, že i s omezenými prostředky lze bojovat proti změně klimatu.
Šéf vlády Súdánu, generál Abdel Fattah al-Burhan, zdůraznil snahu afrických zemí dosáhnout klimatických cílů navzdory těžkostem, jako jsou ozbrojené konflikty. Al-Burhan apeloval na to, aby byl Pařížský klimatický pakt respektován a zdůraznil, že jeho země usiluje o zelené cíle i přesto, že se nachází v obtížné situaci. Afrika jako celek se snaží přizpůsobit, ale bez podpory bohatších států bude tento úkol nesmírně složitý.
Požadavek na klimatickou spravedlnost a férové financování roste. Mnoho rozvojových států, především z Afriky a malých ostrovních států, vyzývá bohaté země, aby dostály svým závazkům a pomohly financovat opatření pro ochranu klimatu. Tito zástupci zdůrazňují, že klimatické změny mají globální dopady, a proto i jejich řešení musí být globální.
Setkání v Baku představuje příležitost pro země světa stanovit nové finanční cíle a zavést opatření, která by podpořila ohrožené státy v jejich úsilí o snižování emisí. Každá neúspěšná dohoda představuje odklad nezbytných kroků v boji proti klimatické krizi, což může vést k dalšímu nárůstu globálních teplot a prohloubení ekologických problémů.
COP29 v Baku se stává místem, kde se střetávají vize bohatších a chudších států, což může rozhodnout o osudu klimatické spolupráce v příštích letech. Úspěch nebo selhání těchto jednání může mít dalekosáhlé důsledky pro celý svět, neboť bez silného závazku a finanční podpory nebudou rozvojové země schopny realizovat ambiciózní plány na snižování emisí, což bude mít dopad na celosvětovou stabilitu klimatu.
Související
Extrémní počasí jsme nezastavili. 2024 bude nejteplejším rokem v historii, oteplení překročí hranici 1,5 stupně
Počasí: Svět se otepluje mnohem rychleji, než se čekalo. Vědci konečně zjistili proč
Klimatické změny , klimatická konference (COP29)
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Situace je zlá. Rusové jsou jen pár kilometrů od klíčového ukrajinského města
před 1 hodinou
Zimní počasí na pár dní ustoupí. Do Česka dorazí oteplení
včera
Princ William se vrátil na místo, které mu ukázala maminka Diana
včera
Češi cestující vlakem dostali důležité upozornění. Od neděle se zavádí velká novinka
včera
Na co v prosinci do kina? Nejlepší film roku, opičí životopis i ježčí návrat
včera
V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí
včera
Česko bude v Eurovizi reprezentovat vítěz SuperStar. ČT oznámila novinku k přenosům
včera
Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě
včera
VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii
včera
Politická krize v Jižní Koreji eskaluje: Exministr se pokusil o sebevraždu, v prezidentské kanceláři proběhla razie
včera
Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík
včera
Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem
včera
Orbán jednal s Putinem o ukončení války na Ukrajině
včera
Sýrie stále nemá klid. Izrael zničil celou námořní flotilu, Turecko bombarduje konvoje
včera
Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení
včera
Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě
včera
O dalším osudu Sýrie nerozhodnou povstalci ani občané. Míč je na straně zbytku světa
včera
Trump: Priorita je ukrajinská krize, Blízký východ je jednodušší problém
včera
Sjednocená Sýrie zůstává nesplněným snem. Pád Asada na tom nic nemění
včera
Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku
Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.
Zdroj: Jakub Jurek