Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

Mnohé africké země a malé ostrovní státy, které patří k těm nejvíce ohroženým klimatickou změnou, požadují, aby se nové klimatické financování vyšplhalo na více než jeden bilion dolarů do roku 2030. Tento ambiciózní požadavek odráží náklady, které budou muset tyto země vynaložit na opatření proti rostoucím teplotám, stoupající hladině moří a zhoršujícím se klimatickým podmínkám. Nicméně zástupci bohatších zemí naznačují, že pro splnění takového cíle bude nezbytné rozšíření okruhu donorů o další ekonomické síly.

Bohatší státy se obrací na Čínu a státy Perského zálivu, aby se podílely na financování, což však naráží na odpor. Přestože jsou tyto země ekonomicky vyspělé, jsou stále formálně zařazeny mezi rozvojové země. Tento status je pro ně výhodný, protože jim umožňuje vyhnout se povinnostem bohatších států. Pro některé z nich by přijetí role donátorů znamenalo ztrátu výhod, a tak lze očekávat dlouhá a náročná jednání.

Rozvojové země, které jsou zranitelnější vůči dopadům klimatické krize, zdůrazňují, že bez odpovídající finanční podpory nebudou schopny připravit a předložit nové ambiciózní cíle snižování emisí. Tyto cíle mají být oznámeny na jaře příštího roku, což zvyšuje tlak na aktuální jednání v Baku. Pokud dohoda o zvýšeném financování nebude dosažena, hrozí, že celosvětové úsilí o omezení růstu globálních teplot bude výrazně oslabeno.

Prezidentka Moldavska, Maia Sandu, na konferenci upozornila na to, že její země, která přispívá pouhými 0,03 % ke globálním emisím, je přesto nejzranitelnější vůči klimatickým dopadům v celé Evropě. Sandu apelovala na vytvoření spravedlivého a přístupného systému klimatického financování, který by prioritizoval ty nejzranitelnější země. Moldavsko, byť samo usiluje o snížení svých emisí, potřebuje podporu větších ekonomik, aby mohlo čelit rostoucím hrozbám.

Zástupce Finska, Alexander Stubb, zdůraznil, že klimatická změna je „testem pro multilateralismus“, tedy pro spolupráci mezi státy. Opačný názor vyjádřil bosenský prezident Denis Bećirović, který uvedl, že „jedním z největších překážek klimatických řešení je státní egoismus“. Oba projevy reflektují zásadní výzvu, před kterou stojí současná klimatická diplomacie – jak najít společný přístup v otázce, která vyžaduje globální spolupráci.

Prezident Etiopie Taye Atseke Selassie Amde oznámil, že jeho země vyčlení 1 % svého národního rozpočtu na ekologické iniciativy. Ačkoliv považuje diskusi kolem klimatické změny za „příliš složitou“ a pokrok za „bolestivě pomalý“, Etiopie se přesto snaží přispět svým dílem. Tímto krokem chce Etiopie ukázat ostatním zemím, že i s omezenými prostředky lze bojovat proti změně klimatu.

Šéf vlády Súdánu, generál Abdel Fattah al-Burhan, zdůraznil snahu afrických zemí dosáhnout klimatických cílů navzdory těžkostem, jako jsou ozbrojené konflikty. Al-Burhan apeloval na to, aby byl Pařížský klimatický pakt respektován a zdůraznil, že jeho země usiluje o zelené cíle i přesto, že se nachází v obtížné situaci. Afrika jako celek se snaží přizpůsobit, ale bez podpory bohatších států bude tento úkol nesmírně složitý.

Požadavek na klimatickou spravedlnost a férové financování roste. Mnoho rozvojových států, především z Afriky a malých ostrovních států, vyzývá bohaté země, aby dostály svým závazkům a pomohly financovat opatření pro ochranu klimatu. Tito zástupci zdůrazňují, že klimatické změny mají globální dopady, a proto i jejich řešení musí být globální.

Setkání v Baku představuje příležitost pro země světa stanovit nové finanční cíle a zavést opatření, která by podpořila ohrožené státy v jejich úsilí o snižování emisí. Každá neúspěšná dohoda představuje odklad nezbytných kroků v boji proti klimatické krizi, což může vést k dalšímu nárůstu globálních teplot a prohloubení ekologických problémů.

COP29 v Baku se stává místem, kde se střetávají vize bohatších a chudších států, což může rozhodnout o osudu klimatické spolupráce v příštích letech. Úspěch nebo selhání těchto jednání může mít dalekosáhlé důsledky pro celý svět, neboť bez silného závazku a finanční podpory nebudou rozvojové země schopny realizovat ambiciózní plány na snižování emisí, což bude mít dopad na celosvětovou stabilitu klimatu.

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí jsme nezastavili. 2024 bude nejteplejším rokem v historii, oteplení překročí hranici 1,5 stupně

Podle nejnovějších údajů služby Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus (C3S) byl listopad 2024 celosvětově druhým nejteplejším listopadem od začátku měření. Tento trend potvrzuje rostoucí obavy z oteplování planety, přičemž odborníci varují, že rok 2024 bude prvním rokem, kdy globální oteplení překročí hranici 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni.  

Více souvisejících

Klimatické změny klimatická konference (COP29)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

včera

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy