Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

Sánchez zdůraznil, že současný okamžik je pro lidstvo klíčový, ale mnoho vlád váhá, nebo dokonce odvrací zrak, místo aby zrychlily tempo nezbytných opatření. Tento stav, kdy někteří politici popírají skutečnost nebo zpomalují změny, podle něj nelze tolerovat, protože následky budou bolestivé pro všechny.

V návaznosti na nedávné záplavy ve Španělsku volal premiér po „drastických opatřeních“. Podle něj je nezbytné provést dekarbonizaci, přizpůsobit infrastrukturu a města a transformovat ekonomiku směrem k udržitelnosti. Vysvětlil, že zelená agenda není o omezení hospodářského růstu, ale o jeho zodpovědném a spravedlivém přístupu, který by respektoval planetu. „Můžeme růst spravedlivě a zároveň chránit planetu,“ řekl a vyzval lidi, aby se nenechali ovlivnit těmi, kteří tvrdí, že je to nemožné.

Sánchez rovněž upozornil, že prvním terčem klimatických krizí budou střední a dělnické vrstvy, což ilustroval příkladem města Valencie, které bylo obzvláště tvrdě zasaženo posledními záplavami. Podle něj je nutné pomáhat obětem klimatických katastrof a zajistit, aby se podobné události již neopakovaly. Na španělském příkladu ukazuje, že změna klimatu nemá jen environmentální, ale i sociální rozměr.

Po Sánchezově projevu vystoupila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která podtrhla globální klimatickou krizi a naléhavost situace. „Jsme uprostřed klimatické krize, nacházíme se v období extrémů,“ prohlásila. Každodenní extrémní projevy počasí podle ní dokazují, že lidstvo a planeta spějí ke katastrofě. Mottley zdůraznila, že současná situace vyžaduje vážný závazek na této konferenci v podobě nových kolektivních a kvantifikovaných cílů, které mají přispět k mitigaci dopadů, adaptaci a pokrytí ztrát způsobených klimatickými změnami.

Mottley navrhla sedmibodový plán, který by měl obsahovat opatření ke změně současného vývoje. Tento plán zahrnuje navýšení finančních prostředků na projekty adaptace a mitigace, ale také zajištění spravedlivého financování pro zasažené oblasti. Uvedla, že finanční podpora musí být zaměřena na ty nejzranitelnější, mezi něž patří i ostrovní státy jako Barbados, které jsou devastovány přírodními katastrofami, jako byl nedávný hurikán Beryl.

Na příkladu Barbadosu Mottley upozornila na devastující dopady, které mají hurikány a jiné extrémní jevy na malé ostrovní státy. To, co pro některé země znamená vlnu tepla či silný vítr, je pro ostrovy otázkou existence. Tyto země se dostávají do přímého ohrožení kvůli stoupající hladině moří a zhoršujícím se podmínkám, které jsou důsledkem klimatické změny.

Oba lídři se ve svých projevech shodli na tom, že současná krize vyžaduje větší soudržnost a globální solidaritu. Sánchez i Mottley volají po tom, aby země s větší odpovědností za znečišťování planety převzaly větší finanční a morální zodpovědnost. Tento apel na spolupráci ukazuje, že klimatická změna je problémem, který může být vyřešen jen kolektivně.

Konference COP29 se stává klíčovým okamžikem, který rozhodne o tom, zda světoví lídři skutečně přistoupí k zodpovědné klimatické politice a podpoří udržitelný rozvoj. Příběhy Španělska a Barbadosu ukazují, jak drasticky klimatická změna ovlivňuje lidské životy po celém světě a jak naléhavá je potřeba změny.

Související

COP29

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů

Exkluzivní výzkum ukazuje na bezprecedentní přístup více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy fosilních paliv na klimatických summitech OSN v posledních čtyřech letech. Toto období bylo přitom poznamenáno nárůstem katastrofálních extrémních jevů, nedostatečnou klimatickou akcí a rekordní expanzí těžby ropy a plynu. V tomto kontextu je paradoxní, že někteří lídři, jako prezident USA Donald Trump, na tyto summity nejezdí.
COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29) Pedro Sánchez Španělsko

Aktuálně se děje

včera

Kolumbie

Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá

Počet mrtvých po zemětřesení, které zasáhlo západní Kolumbii o síle 7,4 stupně podle Richterovy škály, prudce roste. Podle dosavadních zpráv místních úřadů si vyžádalo nejméně osmdesát lidských životů. Jde o nejsilnější otřesy půdy zaevidované v této jihoamerické zemi za poslední dekádu. Katastrofa napáchala rozsáhlé škody v několika regionech a vyvolala okamžitou mobilizaci záchranných složek.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody

Francie se potýká s mimořádně závažnou krizí způsobenou vlnami veder a přetrvávajícím suchem. Podle oficiálních informací ministerstva pro ekologickou tranzici podléhá v současné době omezením spotřeby vody již téměř sedmdesát procent území státu. Nepříznivý vývoj počasí z posledních tří měsíců vytváří nebývalý tlak na veškeré vodní zdroje v zemi.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá

Rusko v nejbližší době neplánuje pozastavit svou masivní raketovou kampaň proti Ukrajině, a to i přes rekordní počty zaznamenaných balistických úderů. Podle zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadyna Skibického moskevský režim neustále zvyšuje zbrojní výrobu a přesouvá své zdroje k nejúčinnějším zbraňovým systémům. Tempo a četnost útoků tak budou záviset především na tom, kolik raket dokážou ruské továrny vychrlit.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky

Západní část Kolumbie zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvacet lidských životů. Katastrofa vyvolala v mnoha oblastech chaos, přičemž záchranné složky neprodleně zahájily rozsáhlé operace na vyproštění lidí uvízlých pod troskami zřícených objektů.

včera

Výbuch v Bulharsku

V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko

V bulharském vojenském závodě nedaleko obce Belica v obštině Trjavna došlo v pondělí k mohutnému výbuchu, který následně způsobil rozsáhlý požár v místním skladu munice. Podle dostupných informací plameny vyšlehly poté, co přímo v areálu vzplanul nákladní automobil. Hořící vozidlo následně zažehlo uložený vojenský materiál, což vedlo k sérii navazujících sekundárních explozí, které se z místa ozývaly i v dalších hodinách.

včera

Antonov An-124 Ruslan

Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA

Nové informace z vyšetřování naznačují, že německé letiště v Lipsku se ocitlo podstatně blíže k katastrofě, než se původně předpokládalo. Analýza záznamů z bezpečnostních kamer ukázala, že neznámý dron zasáhl křídlo zaparkovaného ukrajinského nákladního letounu značky Antonov. Incident se odehrál v podvečerních hodinách a jen shodou náhod nedošlo k masivní explozi.

včera

Mark Zuckerberg

Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi

Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg se ocitl pod palbou kritiky kvůli incidentu u břehů aljašského jihovýchodu, kde posádka jeho luxusní jachty údajně odmítla pomoci malé lodi v nouzi. K události došlo v mořské úžině mezi městy Petersburg a Juneau, kde malému člunu došlo palivo a jeho posádka se dostala do nesnází.

včera

Ilustrační foto

Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami

Když se k původní domorodé komunitě v severním Ontariu přiblížil lesní požár, většina obyvatel uposlechla výzvy k evakuaci. Hubert Wigwas z rezervace Gull Bay se však rozhodl zůstat a bojovat. Osmapadesátiletý radní instaloval na střechu svého domu rozstřikovače vody, připravil člun k případnému úniku po jezeře a začal obcházet seniory, kteří v místě rovněž setrvali. Jeho příběh ilustruje rostoucí trend napříč Kanadou, kde se řada lidí odmítá nečinně přihlížet, jak plameny pohlcují jejich celoživotní majetek.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny

Při masivním ukrajinském bezpilotním útoku na ruskou Republiku Tatarstán zahynulo nejméně 13 lidí včetně jednoho dítěte a dalších více než sedm desítek osob utrpělo zranění. Podle ruských úřadů jde o jeden z nejtragičštějších úderů na území Ruské federace od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. V regionu byl v souvislosti s neštěstím vyhlášen smutek.

včera

Ropná plošina, ilustrační fotografie.

Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů

Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.

včera

Hurikán

Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí

Čína provedla rozsáhlou evakuaci a přesunula více než jeden milion obyvatel do bezpečí v souvislosti s příchodem ničivého tajfunu Dolphin, který v neděli večer udeřil na východní pobřeží země. Bouře s maximální rychlostí větru dosahující až 150 kilometrů v hodině představuje nejsilnější meteorologický úkaz, který čínské pevniny letos dosáhl.

včera

Vladimír Páral

Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral

Českou uměleckou obec zasáhla další velmi smutná zpráva. V den svých 94. narozenin zemřel spisovatel Vladimír Páral, jehož některá díla byla i zfilmována. Páral, jenž vystudoval chemii, se psaní věnoval od 60. let minulého století. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel

K tragédii došlo v pondělí dopoledne v pražských Stodůlkách. Při zkoušce prasklo potrubí v podzemí, kde se nacházelo několik osob. Jeden člověk nepřežil, další dva lidé skončili v péči zdravotníků. Na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému. 

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí

Válka na Ukrajině vstoupila do nové a technologicky vyspělejší fáze, v níž obě strany konfliktu stále intenzivněji využívají dálkovou munici k úderům hluboko v týlu protivníka. Zatímco zpočátku léta panoval v médiích optimismus ohledně ukrajinských schopností zasahovat cíle hluboko v Rusku, tato radost naráží na realitu vyčerpaných protivzdušných systémů.

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvykle preferuje diplomatické kličkování a ponechávání si zadních dvířek pro případ nečekaných zvratů. Tentokrát však zvolil neobvykle přímočarý přístup a během nedělního zasedání vlády zcela jednoznačně odmítl patnáctibodový americký plán pro Pásmo Gazy.

včera

včera

Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy