ANALÝZA | Ve jménu spravedlivějšího světa. Jak Čína buduje napříč celu planetou globální síť nelegálních policejních stanic

Čínská lidová republika v posledních letech vybudovala rozsáhlou, globálně rozprostřenou síť tzv. „zahraničních policejních stanic“, jejichž činnost se postupně dostává do centra zájmu nejen bezpečnostních složek, ale i lidskoprávních organizací a investigativních novinářů. Podle informací shromážděných organizací Safeguard Defenders, která se specializuje na dokumentování transnacionálních represí, se jedná o více než sto takových zařízení působících ve více než padesáti státech světa.

Účel těchto stanic je oficiálně deklarován jako podpora čínských občanů žijících v zahraničí – např. pomoc s konzulárními službami či administrativní agendou. Nicméně podle řady svědectví a zpráv renomovaných médií, včetně stanic CNN a Newsweek, jde ve skutečnosti o nástroje sloužící k dohledu nad čínskou diasporou, k systematickému sledování, vyvíjení psychologického tlaku a v některých případech i k donucení jednotlivců k návratu do Číny – často proti jejich vůli.

Zlověstná neziskovka

Jedním z nejvýznamnějších případů potvrzujících existenci a povahu těchto struktur se stal proces vedený na konci loňského roku v New Yorku. Dva muži – Lu Jianwang a Chen Jinping – byli obžalováni z nelegální spolupráce s čínským ministerstvem veřejné bezpečnosti, přičemž státní zastupitelství konstatovalo, že jejich jednání bylo v přímém rozporu s americkým zákonem o špionáži. Chen se k obviněním přiznal a uznal vinu ze „spiknutí s cílem působit jako agent cizí vlády“. Oproti tomu Lu svou vinu odmítl a prohlásil se za nevinného.

Vyšetřování odhalilo, že dvojice zřídila v New Yorku zařízení maskované jako nezisková organizace sloužící čínské komunitě. Podle závěrů soudu však tato organizace měla „mnohem zlověstnější účel“. Šlo o neoficiální pobočku čínské bezpečnostní služby – tedy tzv. „policejní stanici“ – jejímž skutečným cílem bylo monitorování, zastrašování a nátlak vůči čínským disidentům a aktivistům působícím na americkém území.

„Dnes se účastník mezinárodního represivního plánu, který pracoval na zřízení tajné policejní stanice uprostřed New Yorku jménem národní policie Čínské lidové republiky, přiznal k vině ze spiknutí s cílem působit jako nelegální agent,“ uvedl podle ABC News federální prokurátor Brean Peace.

Případ představuje závažný precedent a potvrzuje, že čínský režim nejenže sleduje své občany v exilu, ale je ochoten aktivně zasahovat do vnitřních záležitostí cizích států s cílem udržet pod kontrolou kritické hlasy i mimo své území. Tento trend představuje reálnou výzvu pro státní suverenitu a vyžaduje systémovou a koordinovanou odpověď demokratických vlád.

Propojení přímo s Čínou

Peking se ale nezaměřuje pouze na konkurenční velmoci. Podle investigativy deníku The Times z ledna 2025 provozuje čínská agentura United Front Work Department (UFWD) v Irsku několik stanic zaměřených na nábor osob zapojených do citlivého výzkumu a na zastrašování disidentů. Tyto stanice fungují pod záminkou konzulárních kanceláří a čínských asociací.

Podle zjištění mezinárodní organizace Inter-Parliamentary Alliance on China byly identifikovány dvě takové stanice v Dublinu, dvě v Corku a jedna na univerzitě v Galway. Jedna z těchto stanic je přímo napojena na pobočku UFWD v čínské provincii Šan-tung. Cílem těchto stanic je získávat osoby zapojené do citlivého výzkumu a zároveň slouží jako centra pro zastrašování disidentů a špionážní aktivity.

Chung Ching Kwong, analytička Inter-Parliamentary Alliance on China, popsala operace UFWD v Irsku jako součást širších „šedých zón“ aktivit Pekingu v Evropské unii. Uvedla, že tyto operace nejsou nezákonné, ale nejsou zcela eticky správné a představují subtilní způsob, jak získat významný vliv v zemi.

Tato odhalení vyvolávají obavy ohledně národní bezpečnosti a rostoucího politického a ekonomického vlivu Číny v Irsku. Přítomnost těchto stanic poukazuje na strategii Pekingu využívat diaspory k prosazování svých zájmů a k monitorování čínských občanů žijících v zahraničí.

Italští rekordmani

Podle zprávy neziskové organizace Safeguard Defenders z prosince 2022 bylo v Itálii identifikováno nejméně 11 neoficiálních čínských „policejních stanic“, což je podle zjištění serveru Politico nejvyšší počet v rámci Evropy. Tyto stanice se nacházejí ve městech jako Řím, Milán, Bolzano, Benátky, Florencie, Prato a na Sicílii.

Oficiálně jsou prezentovány jako „servisní centra“ poskytující administrativní pomoc čínským občanům v zahraničí, například při obnově řidičských průkazů. Nicméně zpráva uvádí, že tyto stanice slouží také k monitorování čínské diaspory a k nátlaku na disidenty, aby se vrátili do Číny.

Zpráva dále upozorňuje, že některé z těchto stanic byly zřízeny na základě bilaterální dohody mezi Itálií a Čínou z roku 2015, která umožnila čínským policistům účastnit se společných hlídek v italských městech. Tato spolupráce byla původně zaměřena na zajištění bezpečnosti čínských turistů, ale podle Safeguard Defenders mohla přispět k etablování těchto neoficiálních stanic.

Italské úřady se k existenci těchto stanic vyjádřily zdrženlivě. Ministerstvo vnitra uvedlo, že tyto stanice nejsou předmětem zvláštního zájmu, ačkoli někteří poslanci vyzvali k přezkoumání bezpečnostních dohod s Čínou. Informoval o tom investigativní server Decode39.

Odborníci varují, že tyto stanice představují porušení národní suverenity a mohou být nástrojem transnacionálního útlaku. Laura Harth z organizace Safeguard Defenders uvedla, že aktivity spojené s těmito stanicemi porušují Vídeňskou úmluvu a národní suverenitu.

Ve jménu spravedlivějšího a efektivnějšího světa

V průběhu loňského roku představila Čínská lidová republika nový bezpečnostní koncept, který vzbudil výraznou pozornost odborné veřejnosti, analytiků v oblasti mezinárodních vztahů i představitelů demokratických států.

V rámci tzv. Globální bezpečnostní iniciativy (Global Security Initiative, GSI) oznámil Peking záměr vyškolit tisíce zahraničních policejních důstojníků, údajně za účelem posílení mezinárodní spolupráce v oblasti vymáhání práva a budování „spravedlivějšího a efektivnějšího“ světového řádu. Vyplývá to například z informací serveru South China Morning Post, který je pod přímým vlivem Pekingu.

Tento krok je oficiálně rámován jako součást podpory „globální bezpečnostní architektury“, nicméně u mnoha pozorovatelů a institucí vzbuzuje vážné obavy. Pravděpodobně ale jde spíše o mechanismus šíření čínského geopolitického vlivu a export represivních, autoritářských praktik do partnerských států, jejichž demokratické instituce jsou slabé nebo nestabilní.

Podle vyjádření čínských představitelů je cílem programu vytvořit novou rovnováhu ve světovém bezpečnostním uspořádání. „Vyšleme policejní poradce do zemí, které to potřebují, aby tam provedli školení a pomohli jim rychle a efektivně zlepšit jejich schopnosti v oblasti vymáhání práva,“ uvedl ministr vnitřní bezpečnosti ČLR Wang Xiaohong, kterého citoval deník The Guardian. Režim zároveň deklaruje, že plánovaný výcvik má přispět k rozvoji „spravedlivějšího, rozumnějšího a efektivnějšího“ světového řádu.

Za touto diplomatickou rétorikou však lze rozpoznat záměr o systematické šíření čínského vlivu prostřednictvím bezpečnostních struktur v cílových státech. Zůstává nezodpovězeno, které země se mají stát adresáty těchto školení, jak budou kurzy vedeny a do jaké míry se budou odrážet hodnoty a taktiky čínského bezpečnostního aparátu – včetně těch, které jsou v rozporu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv.

Zejména v prostředí nedemokratických nebo institucionálně oslabených režimů může čínský model výcviku sloužit spíše jako nástroj k upevnění moci vládnoucí elity, k potlačování politické opozice či ke kontrole civilní společnosti. Pod rouškou technické pomoci a „strategického partnerství“ se může skrývat snaha o ideologickou indoktrinaci a rozšíření praktik, jejichž cílem není ochrana veřejného pořádku, nýbrž disciplinace obyvatelstva a eliminace disentu.

Čínské úřady nadále trvají na tom, že jejich cílem je podpora „harmonického rozvoje“ a „vzájemně výhodné spolupráce v oblasti bezpečnosti“. Nicméně stále sílící aktivita čínských orgánů naznačuje, že za těmito oficiálními deklaracemi se může nacházet koordinovaná a dlouhodobá snaha o posun mocenské rovnováhy ve světě ve prospěch autoritářských režimů a na úkor hodnot liberálně-demokratického uspořádání.