Čínský režim buduje globální síť neoficiálních „zahraničních policejních stanic“, které podle řady zjištění slouží k monitorování a zastrašování čínských občanů žijících v exilu. Podle organizace dostupných informací jich funguje více než sto ve více než padesáti zemích, přičemž vážné problémy řeší úřady v Itálii, Spojených státech nebo Irsku. Tyto stanice, často maskované jako kulturní centra či neziskové organizace, představují reálnou hrozbu pro státní suverenitu i bezpečnost disidentů po celém světě.
Čínská lidová republika v posledních letech vybudovala rozsáhlou, globálně rozprostřenou síť tzv. „zahraničních policejních stanic“, jejichž činnost se postupně dostává do centra zájmu nejen bezpečnostních složek, ale i lidskoprávních organizací a investigativních novinářů. Podle informací shromážděných organizací Safeguard Defenders, která se specializuje na dokumentování transnacionálních represí, se jedná o více než sto takových zařízení působících ve více než padesáti státech světa.
Účel těchto stanic je oficiálně deklarován jako podpora čínských občanů žijících v zahraničí – např. pomoc s konzulárními službami či administrativní agendou. Nicméně podle řady svědectví a zpráv renomovaných médií, včetně stanic CNN a Newsweek, jde ve skutečnosti o nástroje sloužící k dohledu nad čínskou diasporou, k systematickému sledování, vyvíjení psychologického tlaku a v některých případech i k donucení jednotlivců k návratu do Číny – často proti jejich vůli.
Zlověstná neziskovka
Jedním z nejvýznamnějších případů potvrzujících existenci a povahu těchto struktur se stal proces vedený na konci loňského roku v New Yorku. Dva muži – Lu Jianwang a Chen Jinping – byli obžalováni z nelegální spolupráce s čínským ministerstvem veřejné bezpečnosti, přičemž státní zastupitelství konstatovalo, že jejich jednání bylo v přímém rozporu s americkým zákonem o špionáži. Chen se k obviněním přiznal a uznal vinu ze „spiknutí s cílem působit jako agent cizí vlády“. Oproti tomu Lu svou vinu odmítl a prohlásil se za nevinného.
Vyšetřování odhalilo, že dvojice zřídila v New Yorku zařízení maskované jako nezisková organizace sloužící čínské komunitě. Podle závěrů soudu však tato organizace měla „mnohem zlověstnější účel“. Šlo o neoficiální pobočku čínské bezpečnostní služby – tedy tzv. „policejní stanici“ – jejímž skutečným cílem bylo monitorování, zastrašování a nátlak vůči čínským disidentům a aktivistům působícím na americkém území.
„Dnes se účastník mezinárodního represivního plánu, který pracoval na zřízení tajné policejní stanice uprostřed New Yorku jménem národní policie Čínské lidové republiky, přiznal k vině ze spiknutí s cílem působit jako nelegální agent,“ uvedl podle ABC News federální prokurátor Brean Peace.
Případ představuje závažný precedent a potvrzuje, že čínský režim nejenže sleduje své občany v exilu, ale je ochoten aktivně zasahovat do vnitřních záležitostí cizích států s cílem udržet pod kontrolou kritické hlasy i mimo své území. Tento trend představuje reálnou výzvu pro státní suverenitu a vyžaduje systémovou a koordinovanou odpověď demokratických vlád.
Propojení přímo s Čínou
Peking se ale nezaměřuje pouze na konkurenční velmoci. Podle investigativy deníku The Times z ledna 2025 provozuje čínská agentura United Front Work Department (UFWD) v Irsku několik stanic zaměřených na nábor osob zapojených do citlivého výzkumu a na zastrašování disidentů. Tyto stanice fungují pod záminkou konzulárních kanceláří a čínských asociací.
Podle zjištění mezinárodní organizace Inter-Parliamentary Alliance on China byly identifikovány dvě takové stanice v Dublinu, dvě v Corku a jedna na univerzitě v Galway. Jedna z těchto stanic je přímo napojena na pobočku UFWD v čínské provincii Šan-tung. Cílem těchto stanic je získávat osoby zapojené do citlivého výzkumu a zároveň slouží jako centra pro zastrašování disidentů a špionážní aktivity.
Chung Ching Kwong, analytička Inter-Parliamentary Alliance on China, popsala operace UFWD v Irsku jako součást širších „šedých zón“ aktivit Pekingu v Evropské unii. Uvedla, že tyto operace nejsou nezákonné, ale nejsou zcela eticky správné a představují subtilní způsob, jak získat významný vliv v zemi.
Tato odhalení vyvolávají obavy ohledně národní bezpečnosti a rostoucího politického a ekonomického vlivu Číny v Irsku. Přítomnost těchto stanic poukazuje na strategii Pekingu využívat diaspory k prosazování svých zájmů a k monitorování čínských občanů žijících v zahraničí.
Italští rekordmani
Podle zprávy neziskové organizace Safeguard Defenders z prosince 2022 bylo v Itálii identifikováno nejméně 11 neoficiálních čínských „policejních stanic“, což je podle zjištění serveru Politico nejvyšší počet v rámci Evropy. Tyto stanice se nacházejí ve městech jako Řím, Milán, Bolzano, Benátky, Florencie, Prato a na Sicílii.
Oficiálně jsou prezentovány jako „servisní centra“ poskytující administrativní pomoc čínským občanům v zahraničí, například při obnově řidičských průkazů. Nicméně zpráva uvádí, že tyto stanice slouží také k monitorování čínské diaspory a k nátlaku na disidenty, aby se vrátili do Číny.
Zpráva dále upozorňuje, že některé z těchto stanic byly zřízeny na základě bilaterální dohody mezi Itálií a Čínou z roku 2015, která umožnila čínským policistům účastnit se společných hlídek v italských městech. Tato spolupráce byla původně zaměřena na zajištění bezpečnosti čínských turistů, ale podle Safeguard Defenders mohla přispět k etablování těchto neoficiálních stanic.
Italské úřady se k existenci těchto stanic vyjádřily zdrženlivě. Ministerstvo vnitra uvedlo, že tyto stanice nejsou předmětem zvláštního zájmu, ačkoli někteří poslanci vyzvali k přezkoumání bezpečnostních dohod s Čínou. Informoval o tom investigativní server Decode39.
Odborníci varují, že tyto stanice představují porušení národní suverenity a mohou být nástrojem transnacionálního útlaku. Laura Harth z organizace Safeguard Defenders uvedla, že aktivity spojené s těmito stanicemi porušují Vídeňskou úmluvu a národní suverenitu.
Ve jménu spravedlivějšího a efektivnějšího světa
V průběhu loňského roku představila Čínská lidová republika nový bezpečnostní koncept, který vzbudil výraznou pozornost odborné veřejnosti, analytiků v oblasti mezinárodních vztahů i představitelů demokratických států.
V rámci tzv. Globální bezpečnostní iniciativy (Global Security Initiative, GSI) oznámil Peking záměr vyškolit tisíce zahraničních policejních důstojníků, údajně za účelem posílení mezinárodní spolupráce v oblasti vymáhání práva a budování „spravedlivějšího a efektivnějšího“ světového řádu. Vyplývá to například z informací serveru South China Morning Post, který je pod přímým vlivem Pekingu.
Tento krok je oficiálně rámován jako součást podpory „globální bezpečnostní architektury“, nicméně u mnoha pozorovatelů a institucí vzbuzuje vážné obavy. Pravděpodobně ale jde spíše o mechanismus šíření čínského geopolitického vlivu a export represivních, autoritářských praktik do partnerských států, jejichž demokratické instituce jsou slabé nebo nestabilní.
Podle vyjádření čínských představitelů je cílem programu vytvořit novou rovnováhu ve světovém bezpečnostním uspořádání. „Vyšleme policejní poradce do zemí, které to potřebují, aby tam provedli školení a pomohli jim rychle a efektivně zlepšit jejich schopnosti v oblasti vymáhání práva,“ uvedl ministr vnitřní bezpečnosti ČLR Wang Xiaohong, kterého citoval deník The Guardian. Režim zároveň deklaruje, že plánovaný výcvik má přispět k rozvoji „spravedlivějšího, rozumnějšího a efektivnějšího“ světového řádu.
Za touto diplomatickou rétorikou však lze rozpoznat záměr o systematické šíření čínského vlivu prostřednictvím bezpečnostních struktur v cílových státech. Zůstává nezodpovězeno, které země se mají stát adresáty těchto školení, jak budou kurzy vedeny a do jaké míry se budou odrážet hodnoty a taktiky čínského bezpečnostního aparátu – včetně těch, které jsou v rozporu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv.
Zejména v prostředí nedemokratických nebo institucionálně oslabených režimů může čínský model výcviku sloužit spíše jako nástroj k upevnění moci vládnoucí elity, k potlačování politické opozice či ke kontrole civilní společnosti. Pod rouškou technické pomoci a „strategického partnerství“ se může skrývat snaha o ideologickou indoktrinaci a rozšíření praktik, jejichž cílem není ochrana veřejného pořádku, nýbrž disciplinace obyvatelstva a eliminace disentu.
Čínské úřady nadále trvají na tom, že jejich cílem je podpora „harmonického rozvoje“ a „vzájemně výhodné spolupráce v oblasti bezpečnosti“. Nicméně stále sílící aktivita čínských orgánů naznačuje, že za těmito oficiálními deklaracemi se může nacházet koordinovaná a dlouhodobá snaha o posun mocenské rovnováhy ve světě ve prospěch autoritářských režimů a na úkor hodnot liberálně-demokratického uspořádání.
Související

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Trump by se ještě letos mohl setkat s lídrem jiné velmoci. Putin to ale nebude
Aktuálně se děje
před 28 minutami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil
před 1 hodinou

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
včera

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
včera

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
včera

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
včera

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
včera

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
včera

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají
včera

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.
včera

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství
včera

Pondělní počasí bude horké i v dalším kraji, vyplývá z nové výstrahy
včera

Slovensko odpovědělo Fialovi: Nebudeme hlasovacím automatem jen proto, že to chce český premiér
včera

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky
včera
Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty
Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“
Zdroj: Libor Novák