ANALÝZA | Ve jménu spravedlivějšího světa. Jak Čína buduje napříč celu planetou globální síť nelegálních policejních stanic

Čínský režim buduje globální síť neoficiálních „zahraničních policejních stanic“, které podle řady zjištění slouží k monitorování a zastrašování čínských občanů žijících v exilu. Podle organizace dostupných informací jich funguje více než sto ve více než padesáti zemích, přičemž vážné problémy řeší úřady v Itálii, Spojených státech nebo Irsku. Tyto stanice, často maskované jako kulturní centra či neziskové organizace, představují reálnou hrozbu pro státní suverenitu i bezpečnost disidentů po celém světě.

Čínská lidová republika v posledních letech vybudovala rozsáhlou, globálně rozprostřenou síť tzv. „zahraničních policejních stanic“, jejichž činnost se postupně dostává do centra zájmu nejen bezpečnostních složek, ale i lidskoprávních organizací a investigativních novinářů. Podle informací shromážděných organizací Safeguard Defenders, která se specializuje na dokumentování transnacionálních represí, se jedná o více než sto takových zařízení působících ve více než padesáti státech světa.

Účel těchto stanic je oficiálně deklarován jako podpora čínských občanů žijících v zahraničí – např. pomoc s konzulárními službami či administrativní agendou. Nicméně podle řady svědectví a zpráv renomovaných médií, včetně stanic CNN a Newsweek, jde ve skutečnosti o nástroje sloužící k dohledu nad čínskou diasporou, k systematickému sledování, vyvíjení psychologického tlaku a v některých případech i k donucení jednotlivců k návratu do Číny – často proti jejich vůli.

Zlověstná neziskovka

Jedním z nejvýznamnějších případů potvrzujících existenci a povahu těchto struktur se stal proces vedený na konci loňského roku v New Yorku. Dva muži – Lu Jianwang a Chen Jinping – byli obžalováni z nelegální spolupráce s čínským ministerstvem veřejné bezpečnosti, přičemž státní zastupitelství konstatovalo, že jejich jednání bylo v přímém rozporu s americkým zákonem o špionáži. Chen se k obviněním přiznal a uznal vinu ze „spiknutí s cílem působit jako agent cizí vlády“. Oproti tomu Lu svou vinu odmítl a prohlásil se za nevinného.

Vyšetřování odhalilo, že dvojice zřídila v New Yorku zařízení maskované jako nezisková organizace sloužící čínské komunitě. Podle závěrů soudu však tato organizace měla „mnohem zlověstnější účel“. Šlo o neoficiální pobočku čínské bezpečnostní služby – tedy tzv. „policejní stanici“ – jejímž skutečným cílem bylo monitorování, zastrašování a nátlak vůči čínským disidentům a aktivistům působícím na americkém území.

„Dnes se účastník mezinárodního represivního plánu, který pracoval na zřízení tajné policejní stanice uprostřed New Yorku jménem národní policie Čínské lidové republiky, přiznal k vině ze spiknutí s cílem působit jako nelegální agent,“ uvedl podle ABC News federální prokurátor Brean Peace.

Případ představuje závažný precedent a potvrzuje, že čínský režim nejenže sleduje své občany v exilu, ale je ochoten aktivně zasahovat do vnitřních záležitostí cizích států s cílem udržet pod kontrolou kritické hlasy i mimo své území. Tento trend představuje reálnou výzvu pro státní suverenitu a vyžaduje systémovou a koordinovanou odpověď demokratických vlád.

Propojení přímo s Čínou

Peking se ale nezaměřuje pouze na konkurenční velmoci. Podle investigativy deníku The Times z ledna 2025 provozuje čínská agentura United Front Work Department (UFWD) v Irsku několik stanic zaměřených na nábor osob zapojených do citlivého výzkumu a na zastrašování disidentů. Tyto stanice fungují pod záminkou konzulárních kanceláří a čínských asociací.

Podle zjištění mezinárodní organizace Inter-Parliamentary Alliance on China byly identifikovány dvě takové stanice v Dublinu, dvě v Corku a jedna na univerzitě v Galway. Jedna z těchto stanic je přímo napojena na pobočku UFWD v čínské provincii Šan-tung. Cílem těchto stanic je získávat osoby zapojené do citlivého výzkumu a zároveň slouží jako centra pro zastrašování disidentů a špionážní aktivity.

Chung Ching Kwong, analytička Inter-Parliamentary Alliance on China, popsala operace UFWD v Irsku jako součást širších „šedých zón“ aktivit Pekingu v Evropské unii. Uvedla, že tyto operace nejsou nezákonné, ale nejsou zcela eticky správné a představují subtilní způsob, jak získat významný vliv v zemi.

Tato odhalení vyvolávají obavy ohledně národní bezpečnosti a rostoucího politického a ekonomického vlivu Číny v Irsku. Přítomnost těchto stanic poukazuje na strategii Pekingu využívat diaspory k prosazování svých zájmů a k monitorování čínských občanů žijících v zahraničí.

Italští rekordmani

Podle zprávy neziskové organizace Safeguard Defenders z prosince 2022 bylo v Itálii identifikováno nejméně 11 neoficiálních čínských „policejních stanic“, což je podle zjištění serveru Politico nejvyšší počet v rámci Evropy. Tyto stanice se nacházejí ve městech jako Řím, Milán, Bolzano, Benátky, Florencie, Prato a na Sicílii.

Oficiálně jsou prezentovány jako „servisní centra“ poskytující administrativní pomoc čínským občanům v zahraničí, například při obnově řidičských průkazů. Nicméně zpráva uvádí, že tyto stanice slouží také k monitorování čínské diaspory a k nátlaku na disidenty, aby se vrátili do Číny.

Zpráva dále upozorňuje, že některé z těchto stanic byly zřízeny na základě bilaterální dohody mezi Itálií a Čínou z roku 2015, která umožnila čínským policistům účastnit se společných hlídek v italských městech. Tato spolupráce byla původně zaměřena na zajištění bezpečnosti čínských turistů, ale podle Safeguard Defenders mohla přispět k etablování těchto neoficiálních stanic.

Italské úřady se k existenci těchto stanic vyjádřily zdrženlivě. Ministerstvo vnitra uvedlo, že tyto stanice nejsou předmětem zvláštního zájmu, ačkoli někteří poslanci vyzvali k přezkoumání bezpečnostních dohod s Čínou. Informoval o tom investigativní server Decode39.

Odborníci varují, že tyto stanice představují porušení národní suverenity a mohou být nástrojem transnacionálního útlaku. Laura Harth z organizace Safeguard Defenders uvedla, že aktivity spojené s těmito stanicemi porušují Vídeňskou úmluvu a národní suverenitu.

Ve jménu spravedlivějšího a efektivnějšího světa

V průběhu loňského roku představila Čínská lidová republika nový bezpečnostní koncept, který vzbudil výraznou pozornost odborné veřejnosti, analytiků v oblasti mezinárodních vztahů i představitelů demokratických států.

V rámci tzv. Globální bezpečnostní iniciativy (Global Security Initiative, GSI) oznámil Peking záměr vyškolit tisíce zahraničních policejních důstojníků, údajně za účelem posílení mezinárodní spolupráce v oblasti vymáhání práva a budování „spravedlivějšího a efektivnějšího“ světového řádu. Vyplývá to například z informací serveru South China Morning Post, který je pod přímým vlivem Pekingu.

Tento krok je oficiálně rámován jako součást podpory „globální bezpečnostní architektury“, nicméně u mnoha pozorovatelů a institucí vzbuzuje vážné obavy. Pravděpodobně ale jde spíše o mechanismus šíření čínského geopolitického vlivu a export represivních, autoritářských praktik do partnerských států, jejichž demokratické instituce jsou slabé nebo nestabilní.

Podle vyjádření čínských představitelů je cílem programu vytvořit novou rovnováhu ve světovém bezpečnostním uspořádání. „Vyšleme policejní poradce do zemí, které to potřebují, aby tam provedli školení a pomohli jim rychle a efektivně zlepšit jejich schopnosti v oblasti vymáhání práva,“ uvedl ministr vnitřní bezpečnosti ČLR Wang Xiaohong, kterého citoval deník The Guardian. Režim zároveň deklaruje, že plánovaný výcvik má přispět k rozvoji „spravedlivějšího, rozumnějšího a efektivnějšího“ světového řádu.

Za touto diplomatickou rétorikou však lze rozpoznat záměr o systematické šíření čínského vlivu prostřednictvím bezpečnostních struktur v cílových státech. Zůstává nezodpovězeno, které země se mají stát adresáty těchto školení, jak budou kurzy vedeny a do jaké míry se budou odrážet hodnoty a taktiky čínského bezpečnostního aparátu – včetně těch, které jsou v rozporu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv.

Zejména v prostředí nedemokratických nebo institucionálně oslabených režimů může čínský model výcviku sloužit spíše jako nástroj k upevnění moci vládnoucí elity, k potlačování politické opozice či ke kontrole civilní společnosti. Pod rouškou technické pomoci a „strategického partnerství“ se může skrývat snaha o ideologickou indoktrinaci a rozšíření praktik, jejichž cílem není ochrana veřejného pořádku, nýbrž disciplinace obyvatelstva a eliminace disentu.

Čínské úřady nadále trvají na tom, že jejich cílem je podpora „harmonického rozvoje“ a „vzájemně výhodné spolupráce v oblasti bezpečnosti“. Nicméně stále sílící aktivita čínských orgánů naznačuje, že za těmito oficiálními deklaracemi se může nacházet koordinovaná a dlouhodobá snaha o posun mocenské rovnováhy ve světě ve prospěch autoritářských režimů a na úkor hodnot liberálně-demokratického uspořádání.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

Více souvisejících

Čína Policie Čína

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

včera

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

včera

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

včera

včera

včera

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

včera

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy