Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

Původní lhůta pro uzavření dohod vypršela 9. července, prezident však následně rozhodl o jejím prodloužení. Zemím, které podle jeho slov „neuposlechly výzvy“, byla poskytnuta druhá šance – nový termín je stanoven na 1. srpna. Namísto dohod zatím byly odeslány pouze výstražné dopisy. Informovala o tom americká stanice CNN. 

Trump kritizuje přístup některých států, které podle něj požadují neadekvátní podmínky. „Říkají... ‚Dáme vám úplný přístup a nemusíte platit žádná cla, ale prosím, neukládejte nám cla‘, a to se nám nelíbí,“ uvedl americký prezident s narážkou na dosavadní obchodní praxi. 

Ve svém projevu zároveň obvinil zahraniční partnery z dlouhodobého ekonomického zneužívání Spojených států. „Nejsme tvrdí, ale je na čase, aby Spojené státy americké začaly vybírat peníze od zemí, které nás okrádaly – okrádaly nás – a za našimi zády se smály, jak jsme hloupí,“ prohlásil.

Trump oznámil záměr uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa. Tento ambiciózní slib však naráží na zásadní faktický problém – tolik mezinárodně uznávaných států na světě jednoduše není. V současnosti existuje 193 členských států Organizace spojených národů, k nimž je třeba připočítat dva nečlenské pozorovatelské státy – Vatikán a Palestinu. Dohromady tak jde o 195 státních subjektů, které jsou široce či plně uznávány mezinárodním společenstvím.

Pokud chce Trump skutečně dosáhnout svého cíle, bude zřejmě nucen rozšířit svůj seznam o území, která nemají plné mezinárodní uznání. Mezi takové patří například Tchaj-wan, Kosovo, Severní Kypr, Abcházie, Jižní Osetie, Podněstří či Somaliland. Právě tyto entity často fungují de facto jako nezávislé státy, ale chybí jim všeobecné diplomatické uznání.

Zároveň platí, že Spojené státy samy neuznávají část z těchto území jako suverénní státy. Washington například neudržuje oficiální diplomatické vztahy s Tchaj-wanem, ačkoliv s ním dlouhodobě spolupracuje. Kosovo sice USA uznávají, avšak u jiných – jako je Severní Kypr nebo Abcházie – platí opak. V řadě případů by tedy Trumpova administrativa musela výrazně změnit oficiální postoj USA k otázce státní suverenity.

Trumpův výrok tak spíše než konkrétní programovou linii odráží rétorické gesto a další z množství prázdných a populistických slibů. Mluvit o 200 zemích sice má působit silně, nikoliv přesně, ale praxi je zřejmé, že dosáhnout takového počtu partnerů bude vyžadovat nejen obchodní jednání, ale i zásadní geopolitické kompromisy.

Související

Více souvisejících

Donald Trump zahraniční obchod USA (Spojené státy americké) Čína Velká Británie vietnam

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

včera

Vlaky

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

včera

Karel Havlíček

CzechTourism se přesouvá pod Havlíčkovo ministerstvo

Ministerstvo pro místní rozvoj v úzké součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu zahajuje proces přesunu exekutivní a marketingové agentury CzechTourism pod resort průmyslu a obchodu. Cílem tohoto kroku je lépe propojit propagaci České republiky v zahraničí s podporou podnikání, investic a exportu služeb. Výkon agendy, legislativy a podpory regionů v oblasti cestovního ruchu zůstává zajišťován Ministerstvem pro místní rozvoj. 

včera

včera

Josef Vávra

Zemřel Josef Vávra, reklamou proslavený sládek pivovaru Bernard

České pivovarnictví zasáhla smutná zpráva. Ve věku nedožitých 67 let zemřel po těžké nemoci Josef Vávra, vrchní sládek, generální ředitel a spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard, který stál spolu se Stanislavem Bernardem u zrodu úspěšné firmy a byl autorem jejích receptur. Firma o tom informovala na webu. 

včera

Berlínskou zeď dokončili před 65 lety. Překonat se ji pokusily tisíce lidí

Dne 18. srpna roku 1961, před 65 lety, byla dokončena stavba Berlínské zdi – betonové hranice mezi západním a východním blokem. A také mezi svobodou a totalitou. Proto není divu, že se tuto bariéru snažily za bezmála 30 let překonat tisíce lidí. Mnozí z nich za to zaplatili životem.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy