Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.
Obvinění ze strany Německa přichází poté, co tamní úřady vyhodnotily incident na lipském letišti jako plánovaný útok na ukrajinské nákladní letadlo. Zařízení s výbušninou bylo objeveno v blízkosti strojů využívaných k přepravě vojenského materiálu. Němečtí vyšetřovatelé dospěli k závěru, že za přípravou akce stály ruské státní složky.
Na krok německé vlády ostrým způsobem reagoval bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na sociální síti Telegram. Medveděv obvinil německé představitele z provádění neonacistické a fanaticky protiruské politiky. Ve svém vyjádření tvrdil, že si německé objekty zasluhují přímou odvetu za podporu Ukrajiny.
Ruský exprezident ve svém prohlášení konkrétně zmínil německé průmyslové závody podílející se na zbrojní výrobě. Podle jeho slov si všechna německá zařízení vyrábějící vojenskou techniku pro Ukrajinu zaslouží přímý zásah. Svou ostrou rétoriku zaměřil také na další západní představitele.
Medveděv se ve svých příspěvcích vyjádřil rovněž k cestám evropských politiků na Ukrajinu. Naznačil, že vlaky převážející evropské lídry do Kyjeva by se mohly stát terčem ruských úderů. Reagoval tím na varování týkající se možného uzavření vzdušného prostoru nad Ruskem.
Bývalý ruský prezident prohlásil, že každý teroristický čin má své sponzory. Za tyto sponzory označil představitele západních národů, především těch evropských, kteří podle něj často cestují do Kyjeva vlakem. Přímo tak spojil západní činitele s probíhajícím konfliktem.
Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.
K incidentu došlo na letišti Lipsko/Halle, kde byl objeven bezpilotní letoun naložený výbušninou. Zařízení neexplodovalo pouze kvůli závadě na roznětce v těsné blízkosti ukrajinských strojů. Vyšetřovatelé předpokládají, že druhý dron se nedaleko srazil s nákladním letadlem, a o deset dní později byl v blízkosti areálu nalezen třetí bezpilotní prostředek. Letiště slouží německé armádě i spojencům z NATO a nachází se zde základna ukrajinské společnosti Antonov Airlines.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt podle BBC prohlásil, že útok zapadá do dobře známého vzorce ruských hybridních operací v Evropě. Podle něj je nutné počítat s tím, že se Německo stane terčem dalších podobných akcí. Dobrindt zdůraznil, že analýza použité techniky společně se zpravodajskými informacemi jednoznačně dokazuje ruskou vinu. Bezpečnostní složky proto zpřísňují dohled nad klíčovou infrastrukturou v zemi.
V reakci na zjištění vyšetřovatelů oznámil německý ministr zahraničí Johann Wadephul rázná protiopatření. Německo nařídí uzavření ruského konzulátu v Bonnu a ukončí smlouvu týkající se Ruského domu v Berlíně. Tento objekt podle řady pozorovatelů dlouhodobě sloužil k výzvědným aktivitám a šíření ruské propagandy. Wadephul si v souvislosti s tímto rozhodnutím předvolal ruského velvyslance Sergeje Nečajeva.
Berlín zároveň zavádí přísnější vstupní kontroly pro ruské státní příslušníky. Německá vláda se rovněž zavázala zvýšit tlak na takzvanou stínovou flotilu starých tankerů, které Rusko využívá k obcházení západních sankcí. Němečtí představitelé zdůrazňují, že nepřátelské činy nezůstanou bez odpovědi. Krok Německa vyvolal okamžitou reakci ze strany moskevské diplomacie.
Související
Potká Orlí hnízdo stejný osud, jako Hitlerův bunkr? Německo řeší, co s vyhořelou stavbou
Německo varuje před rychlým snižováním závislosti na amerických zbraních
Aktuálně se děje
před 43 minutami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 46 minutami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 1 hodinou
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 2 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 2 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 3 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 4 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 5 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 5 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 7 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Zdroj: Libor Novák